Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 88

Společná ustanovení o cenovém řízení

(1) Není-li ve vyhlášce pro jednotlivé druhy cen stanoveno výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen a cenových limitů, s výjimkou cen v zahraničním obchodě, odbytových, obchodních a předběžných cen.

(2) Příslušné cenové úřady mohou v případě potřeby stanovit pro některé druhy cen, výrobky a předkladatele cenových návrhů podmínky pro cenové řízení odchylně od ustanovení této části a stanovit lhůtu pro předložení návrhu ceny.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny.

(4) Odběrateli lze účtovat jen cenu stanovenou příslušným orgánem nebo organizací.

§ 89

Náležitosti návrhu velkoobchodní ceny

(1) Návrh na stanovení velkoobchodní ceny musí obsahovat

1. a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a číselný znak podle příslušné jednotné klasifikace výrobků³⁷) (na tolik míst, aby odpovídal popisu výrobku),
2. b) vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku podle § 7 nebo odkaz na tyto podmínky, včetně vymezení podstatných podmínek podle § 8; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,
3. c) zdůvodnění výroby (dovozu) nového výrobku,
4. d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena některým ze způsobů cenového porovnání,
5. e) cenovou kalkulaci nového výrobku, s výjimkou případů, kdy se navrhovaná cena tvoří některým ze schválených parametrických způsobů nebo stavebnicovým způsobem podle § 26 odst. 2 písm. a); kalkulace porovnatelného výrobku se uvádí jen při použití kalkulačního porovnání a v případě stavebnicového způsobu podle § 26 odst. 2 písm. b),
6. f) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho pořízení a příslušnou výši zisku, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud jsou v návrhu do ceny započteny,
7. g) zdůvodnění navrhované výše ceny; v případě, že je vedle základní ceny navrhováno cenové zvýhodnění podle § 30, je nutno zdůvodnit i výši zvýhodněné ceny,
8. h) zdůvodnění výběru hlavních odběratelů a jejich stanovisko k návrhu ceny, k případné neporovnatelnosti nového výrobku, popřípadě jejich zdůvodněný návrh na úpravu ceny,
9. ch) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem a zdůvodnění případného rozdílu mezi nimi,
10. i) rozhodnutí o hodnocení jakosti, osvědčení o technické pokrokovosti a zdůvodňující podklady prokazující úsporu materiálových nebo mzdových nákladů dosažených u nového výrobku v případech, kdy se navrhuje cenové zvýhodnění z těchto důvodů,
11. j) vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace (státní zkušebny, výzkumného ústavu, vysoké školy apod.) o výši, účelnosti a přínosu úspor nebo záměn přímého materiálu, nebo o snížení pracnosti nového výrobku proti výrobku porovnatelnému, jestliže se při kalkulačním porovnání navrhuje použití § 23 odst. 8,
12. k) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou závazné pro vypracování návrhu ceny opakovaně dodávaného výrobku s omezením uvedeným v § 91 až 93. Náležitosti podle odstavce 1 písm. ch) se předkládají jen v případech, kdy byl cenový limit stanoven.

§ 90

Náležitosti návrhu maloobchodní ceny

(1) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny obsahuje

1. a) dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní ceny,
2. b) zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku, než který byl zvolen pro návrh velkoobchodní ceny podle § 63 odst. 4,
3. c) zdůvodnění navrhované maloobchodní ceny (výše daně z obratu, obchodní ceny, obchodní srážky, popřípadě cenového rozdílu); v případech uvedených v § 89 odst. 1 písm. g) též zdůvodnění základní maloobchodní ceny,
4. d) osvědčení o zařazení výrobku mezi módní novinky,
5. e) návrh obchodní ceny v případech, kdy maloobchodní cena zahrnuje cenový rozdíl.

(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), c), d), f), g), h), i) a k).

§ 91

Náležitosti návrhu ceny dovážených výrobků

(1) Náležitosti návrhu velkoobchodní a maloobchodní ceny dovážených výrobků,

1. a) pro které platí jednotnost cen s cenami porovnatelných tuzemských výrobků, jsou totožné s náležitostmi návrhu velkoobchodní a maloobchodní ceny,
2. b) pro které neplatí jednotnost cen podle písmena a), se omezují na náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), c), e), g), h) a k) a podle § 90 odst. 1 písm. a), c), d) a e).

(2) Cenová kalkulace u dovážených výrobků zahrnuje všechny složky velkoobchodní ceny (kupní cena v členění podle platného kalkulačního vzorce, cenová přirážka nebo cenová srážka v zahraničním obchodě), popřípadě maloobchodní ceny, včetně jejich potřebného zdůvodnění.

§ 92

Náležitosti návrhu ceny nestandardních výrobků

(1) Návrh ceny nestandardního výrobku musí zahrnovat

1. a) základní technické vyjasnění nestandardního výrobku, zejména název a charakteristiku výrobku, jeho provedení a účel a další údaje o druhu, velikosti, složení a vlastnostech materiálů, z nichž má být výrobek vyroben,
2. b) zdůvodnění výše navrhované ceny srovnáním s cenou porovnatelného výrobku nebo způsobem, kterým se prokáže, že cena odpovídá platné úrovni cen.

(2) Rozsah údajů uvedený v odstavci 1 písm. a) je nutno dohodou dodavatele s odběratelem přizpůsobit druhu, složitosti a technické náročnosti příslušného nestandardního výrobku.

§ 93

Náležitosti návrhu ceny výzkumných a vývojových prací

Návrhy na ceny výzkumných a vývojových prací, které jsou součástí plánu rozvoje vědy a techniky podle § 71 až 73, obsahují tyto náležitosti:

1. a) návrh plánovacího listu,³⁸)
2. b) předběžnou cenovou kalkulaci a podklady k provedeným odhadům,
3. c) stanovisko zadavatele k navrhované ceně,
4. d) rozbor předpokládaných ekonomických a jiných důsledků, a je-li výsledkem řešení výrobek, předpokládaný předběžný limit velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny,
5. e) časový postup řešení a termíny zpřesnění ceny.

§ 94

Projednání návrhu ceny s odběrateli

(1) Předkladatel návrhu ceny uvedený v § 95 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhu ceny s odběratelem, je-li odběratelů více, s hlavními odběrateli; obchodní organizace a organizace poskytující služby neprojednávají návrh na stanovení maloobchodní ceny s kupujícím, s výjimkou cen nestandardních výrobků nebo případů stanovených příslušným cenovým úřadem.

(2) Za hlavního odběratele se považují

1. a) výrobní organizace, které budou odebírat výrobek v rozhodujícím množství, nebo jejich generální ředitelství, jsou-li takové organizace soustředěny do jedné VHJ, s výjimkou případů uvedených v písmenu e),
2. b) obchodní organizace, které v daném oboru výrobků odebírají rozhodující množství,
3. c) nákupní a zásobovací organizace a organizace zahraničního obchodu, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ, nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a), a s výjimkou případů uvedených v písmenu e),
4. d) odbytové organizace, jestliže budou prodávat výrobek za maloobchodní ceny; v ostatních případech se návrh projednává s hlavními odběrateli odbytových organizací,
5. e) ústřední orgány nadřízené organizacím uvedeným v písmenu a) a c) v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad po dohodě s těmito orgány,
6. f) poslední odběratelé (např. investoři) v případech, které stanoví příslušný cenový úřad.

(3) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně. V případech, kdy výrobní organizace je oprávněna stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá současně návrh na stanovení této ceny orgánu nebo organizaci, který má stanovit maloobchodní cenu.

(4) Odběratelé podle odstavce 2 jsou povinni zaslat své odůvodněné stanovisko k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. U nestandardních výrobků mohou odběratelé dohodnout s dodavatelem delší lhůtu než 30 dní. Jestliže odběratel nedodrží uvedené lhůty, může být cena stanovena bez jeho vyjádření. V případě nesouhlasu odběratele s návrhem ceny je dodavatel povinen projednat námitky odběratele do 15 dnů. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými zástupci.

(5) Postup podle odstavce 4 platí i v případech, kdy je návrh ceny předkládán k vyjádření jiné organizaci nebo orgánu, např. výzkumnému ústavu, projektové organizaci apod.

(6) Tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace dodávající výrobky pro vývoz nebo nakupující výrobky z dovozu, mají právo zúčastnit se na vlastní náklad jednání organizací zahraničního obchodu se zahraničními dodavateli nebo odběrateli v zájmu docílení nejvýhodnějších zahraničních cen a podmínek.

§ 95

Předkládání návrhů

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán (cenový úřad, národní výbor, ministerstvo nebo jiný pověřený ústřední orgán) nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny generální ředitelství dodavatelské organizace (u nákupních cen, kromě nákupních cen zemědělských výrobků, odběratelská organizace) nebo dodavatelská organizace, je-li přímo řízena ústředním orgánem nebo národním výborem, popřípadě organizace určená příslušným cenovým úřadem po dohodě s jejím nadřízeným orgánem.

(2) Ústřední orgány předkládají návrhy cen za podřízené organizace uvedené v odstavci 1

1. a) v rozsahu platných předpisů³⁹) a této vyhlášky,⁴⁰)
2. b) federální ministerstvo paliv a energetiky ve spolupráci s federálním ministerstvem hutnictví a strojírenství, pokud jde o velkoobchodní ceny důlně stavebních prací v podzemí,
3. c) ministerstva lesního a vodního hospodářství republik, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované podle podkladů příslušných národních výborů, a ceny surového dřeva,
4. d) ministerstva zemědělství a výživy republik, pokud jde o nákupní ceny nových zemědělských výrobků,
5. e) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,
6. f) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,
7. g) v dalších případech na základě dohody s příslušným cenovým úřadem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho projednání podle odstavce 6 a doplnění podle § 96 mohla být cena stanovena ve lhůtách podle § 98 odst. 1 před fakturací prvé dodávky, u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 98 odst. 3.

(4) Návrhy cen nových výrobků podepisuje statutární zástupce organizace.

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu, s výjimkou návrhů předkládaných národním výborům, předkládá se další vyhotovení návrhu

1. a) nadřízenému odvětvovému orgánu, pokud tento orgán si předkládání návrhů vyžádá,
2. b) federálnímu ministerstvu financí nebo podle jeho pověření ministerstvům financí republik nebo finančním správám, dotýká-li se stanovení ceny státního rozpočtu, zejména dotací, intervencí apod. a v případech, kdy daň z obratu není stanovena sazbou,
3. c) nadřízenému orgánu hlavního odběratele podle § 94 odst. 2 písm. a) až d), jde-li o ministerstva stavebnictví, lesního a vodního hospodářství, obchodu (v případech spotřebního zboží) a ministerstva zemědělství a výživy republik,
4. d) nadřízenému ústřednímu orgánu toho z hlavních odběratelů, který s navrhovanou cenou nesouhlasí,
5. e) orgánům a organizacím pověřeným cenovou gescí podle § 130,
6. f) dalším orgánům a organizacím v případech stanovených příslušným cenovým úřadem.

(6) Orgány a organizace uvedené v odstavci 5 sdělí do 15 dnů od doručení návrhu svá zdůvodněná stanoviska cenovému orgánu nebo organizaci pověřené stanovit cenu. Nesdělí-li své stanovisko do této lhůty, platí, že s návrhem souhlasí.

§ 96

Doplňování návrhů cen

Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, zejména v případě nesouhlasu hlavního odběratele s návrhem, nebo k ověření údajů předkladatele (např. doklad o technické zdůvodnitelnosti materiálové nebo výkonové normy a o neporovnatelnosti nového výrobku), požádají do 10 dnů od doručení návrhu cenový orgán nebo organizace, oprávněné stanovit cenu o doplnění návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

§ 97

Cenové komise

(1) Cenové úřady zřizují pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací. Projednáním návrhu ceny v cenové komisi se ve stanovených případech nahrazuje projednání návrhu podle § 94 odst. 4. Další vyhotovení návrhů cen podle § 95 odst. 5 se předkládají jen orgánům a organizacím zastoupeným v cenové komisi.

(2) Cenové komise projednávají návrhy cen nových výrobků a návrhy cenových limitů, návrhy způsobů tvorby cen a další cenová opatření podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Výsledků projednání cenových komisí využívají příslušné cenové úřady k rozhodnutí o stanovení ceny.

(3) Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti stanoví cenový úřad, který je zřídil a který také na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených jmenuje členy komisí. Zastupování jmenovaných členů je možné jen se souhlasem orgánu nebo organizace, kterou příslušný člen zastupuje.

§ 98

Lhůty a způsob stanovení ceny

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení zaslaných v lhůtách podle § 95 odst. 6, pokud nejsou stanoveny jiné lhůty. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu, kdy dojde k cenovému sporu podle § 99 nebo kdy některý z orgánů uvedených v § 95 odst. 5 písemně návrh ceny pozastaví.

(2) Organizace (generální ředitelství, podnik) pověřená stanovit cenu stanoví ji do 30 dnů po dosažení dohody s hlavními odběrateli.

(3) Ceny výrobků dodávaných pro investiční výstavbu nutno stanovit před lhůtou pro uzavření dohody o odbytových nákladech, stanovenou předpisy o dokumentaci staveb. V případech, kdy tyto předpisy připouštějí ocenění odbytových nákladů předběžnými cenami nebo cenovými limity, nutno stanovit cenu před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, a není-li vystavován, před fakturací.

(4) Rozhodnutí, kterým se stanoví cena, obsahuje

1. a) název orgánu nebo organizace vydávající cenový výměr s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,
2. b) přesné označení výrobku včetně číselného znaku příslušné klasifikace podle § 89 odst. 1 písm. a),
3. c) výši stanovené ceny, měrnou jednotku a případné omezení platnosti ceny dobou nebo množstvím dodávek,
4. d) odkaz na kvalitativní a dodací podmínky,
5. e) způsob tvorby ceny,
6. f) datum počátku účinnosti cenového výměru; zpětnou účinnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový úřad nebo národní výbor,
7. g) datum vydání výměru a jeho číslo,
8. h) výrobce (v případě, že jde o jediného výrobce).

(5) Ceny opakovaně dodávaných výrobků, s výjimkou kupních cen a cen nestandardních výrobků, se stanoví cenovým výměrem. Organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést samostatnou evidenci o cenových výměrech, které vydaly, a o stanovených cenách, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro tuto evidenci jsou závazné údaje uvedené v odstavci 4.

§ 99

Cenové spory

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působnost stanovit cenu nového výrobku má orgán nebo dodávající organizace z pověření cenového úřadu a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny ani mezi dodavatelem a některým z jeho hlavních odběratelů, ani mezi jejich nadřízenými orgány.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo ústřední orgán dodavatelské organizace pověřené stanovením ceny do 30 dnů po obdržení záporného stanoviska některého z hlavních odběratelů příslušnému cenovému úřadu k rozhodnutí nebo ke stanovení ceny.

(3) V případech podle odstavce 1 se prodlužuje lhůta pro stanovení ceny o dobu potřebnou k případnému vypracování posudků odborných organizací apod.

(4) Náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny expertům) uhradí generální ředitelství dodavatelské a odběratelské organizace v poměru, který určí na základě výsledku sporu cenový úřad rozhodující cenový spor.

§ 100

Zvláštní úpravy cenového řízení

(1) Odbytové a obchodní ceny se nestanoví v cenovém řízení, ale stanoví je organizace, které za ně výrobky dodávají, popřípadě obchodní organizace.

(2) Náležitosti cenového návrhu a způsob projednání návrhu na stanovení přirážek nebo srážek za odchylky od podstatných kvalitativních podmínek pro jediného odběratele dohodne dodavatel s odběratelem.

(3) Předběžný cenový limit výrobku a jeho změny navrhuje organizace, která řeší úkol plánu rozvoje vědy a techniky. Stává se závazným ve výši uvedené ve schválených podkladech úkolu plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž je součástí. Předběžné cenové limity a jejich změny se registrují u příslušného cenového úřadu tím, že do 1 měsíce po schválení úkolu zašle řešitel příslušnému cenovému úřadu závěry úvodního oponentního řízení, popřípadě průběžného oponentního řízení, pokud má vliv na změnu předběžného cenového limitu.

(4) Návrhy konečných cenových limitů výrobků předkládají příslušným cenovým orgánům ústřední orgány nadřízené dodavatelským organizacím v případech podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c) a dodavatelské (nejsou-li známy, řešitelské) organizace v případech podle § 48 odst. 4 písm. d).

§ 101

Podmínky pro pověřování organizací působností ve stanovení cen

(1) Cenové úřady mohou pověřit organizace působností ve stanovení cen za těchto podmínek:

1. a) při závazném používání způsobů tvorby cen podle § 24 až 26 nebo jejich konkrétně vymezených kombinací, schválených cenovými úřady pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků,
2. b) u objemově nevýznamných výrobků, jejichž vliv na životní úroveň obyvatelstva a na náklady výroby a výstavby u odběratelů je nepodstatný. Tuto podmínku posuzují cenové úřady i s přihlédnutím ke stanoviskům hlavních odběratelů.

(2) Za objemově nevýznamné výrobky podle odstavce 1 písm. b) nelze považovat

1. a) výrobky, které jsou zaváděny do výroby na základě realizace státního plánu a resortních plánů rozvoje vědy a techniky, nejdůležitější výrobky z nosných výrobních programů a výrobky vyráběné na základě mezinárodní specializace a kooperace,
2. b) výrobky, do jejichž maloobchodních cen je zahrnována daň z obratu rozdílem,
3. c) výrobky, k jejichž cenám jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu.

(3) Vymezení výrobků nevyhovujících podmínkám uvedeným v odstavci 1, jejichž ceny stanoví příslušný cenový orgán, se provádí

1. a) jmenovitým seznamem výrobků, který je sestavován pro jednotlivá období obvykle na základě ročních plánů výroby,
2. b) seznamem skupin výrobků (oborů) v třídění podle jednotné klasifikace výrobků a výkonů.

§ 102

Zaokrouhlování cen

(1) Ceny se zaokrouhlují takto:

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % směrem nahoru.

(2) Při stanovení obchodních a odbytových cen se vychází ze zaokrouhlených velkoobchodních cen. Při stanovení maloobchodních cen se vychází ze zaokrouhlených obchodních cen, popřípadě zaokrouhlených velkoobchodních cen.

(3) Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen.

(4) Doplňkové složky cen a doplňkové položky podle § 6 a obchodní přirážky a srážky se samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až cena, jejíž jsou součástí, nebo k níž se přičítají (od níž se odečítají).

(5) Ze způsobu zaokrouhlování cen podle odstavce 1 mohou povolit příslušné cenové úřady výjimky

1. a) u objemově významných výrobků hromadné spotřeby, jestliže by zaokrouhlení způsobovalo výraznější rozdíly v hospodářských výsledcích dodavatelů nebo odběratelů,
2. b) kdy to vyžaduje používaný způsob tvorby cen,
3. c) kdy cena výrobků je stanovována na rozdílné měrné jednotky.