Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 28

Úprava ceny podle podmínek realizace

(1) Cena nového výrobku zjištěná některým ze způsobů podle § 23 až 27 může být upravena s ohledem na podmínky realizace tak, aby správně působila na rozvoj výroby u dodavatele a na plynulou spotřebu u odběratele.

(2) Podmínky realizace se při tvorbě ceny nového výrobku uplatňují především

1. a) k docílení potřebné relace ceny nového výrobku k cenám výrobků zaměnitelných,
2. b) v zájmu zvýhodnění výroby a ovlivnění spotřeby některých výrobků,
3. c) v případech, kdy cenu nelze zjistit některým ze způsobů podle § 23 až 27, s podmínkou schválení příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.

(3) Při změně podmínek realizace může být stanovená cena snížena, a to i pod výši odpovídající způsobu tvorby podle § 23 až 27; zejména může být snížena s cílem znevýhodnit výrobu nebo vytvořit podmínky pro lepší prodejnost výrobku.

(4) Rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (zpravidla pomocí zdanění nebo dotace), popřípadě pro různé dodavatele nebo odběratele, lze stanovit v případech, kdy

1. a) nelze jednotnou cenou působit společensky žádoucím směrem současně na dodavatele i odběratele,
2. b) je zájem na jednostranném působení podmínek realizace buď na dodavatele nebo na odběratele.

(5) Podmínky realizace se vyjadřují v ceně způsobem uvedeným v § 29 až 40. Odchylnou cenu na základě podmínek realizace od ceny vytvořené podle § 23 až 27 může stanovit jen příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, s výjimkami podle § 38 a 40.

§ 29

Cenové relace

(1) Vytvoření potřebných cenových relací nového výrobku k cenám výrobků již vyráběných je nutné zejména

1. a) k dosažení souladu působení cen se záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství, zvláště s plánovaným vývojem hmotných proporcí základních surovin, materiálů a výrobků, potřebou jejich vzájemné zaměnitelnosti a částečné nebo plné náhrady dovozu tuzemskou výrobou,
2. b) k podpoře společenských záměrů pro ovlivnění spotřeby, zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, zajištění politickovýchovných, zdravotních, kulturních a jiných obdobných potřeb,
3. c) kdy při jediném technologickém procesu současně nebo postupně vzniká několik různých výrobků, nebo kdy nový výrobek vzniká jako nutný vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku, nebo kdy při uplatnění rozdílné technologie nebo při použití různých surovin a materiálů vzniká stejný výrobek,
4. d) k vytvoření zájmu dodavatele i odběratele na zhromadnění výroby, zvláště pomocí vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace tak, aby cena vyvolávala zainteresovanost u takového okruhu odběratelů, který zajistí odbyt specializované výroby,
5. e) k využívání cen pro vytvoření souladu zdrojů a potřeb u spotřebních výrobků v zájmu obměny sortimentu v žádoucí struktuře, jakosti a provedení, s výjimkou výrobků představujících základní životní potřeby.

(2) K zabezpečování potřebných cenových relací se mimo způsoby tvorby cen uvedené v § 23 až 26 využívá

1. a) rozboru vlivu nového výrobku na spotřebu u odběratelů,
2. b) srovnání se zahraničními relacemi cen obdobných výrobků.

§ 30

Cenové zvýhodnění a znevýhodnění

(1) Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout relativně vyšší rentability (poměr zisku ke zpracovacím nákladům) než je rentabilita porovnatelného výrobku a odběrateli snížit náklady nebo jinak efektivněji uspokojit potřeby.

(2) Cenové zvýhodnění se uplatňuje

1. a) u technicky pokrokových výrobků podle § 32,
2. b) u výrobků zařazených při hodnocení do prvního stupně jakosti podle § 34,
3. c) u výrobků dosahujících úspory proti stanovenému cenovému limitu podle § 36,
4. d) u módních novinek a výrobků luxusního provedení podle § 38,
5. e) u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu, zejména u výrobků rozvojových výrobních programů a výrobků vyráběných v mezinárodní socialistické kooperaci.

(3) Cenové zvýhodnění se uplatňuje jen při tvorbě cen nových výrobků a za podmínky, že rentabilita započtená do ceny výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) vytvořené některým ze způsobů podle § 23 až 26, nepřekračuje již relativně vyšší rentabilitu odpovídající cenovému zvýhodnění. U jednotlivého výrobku může být uplatněno cenové zvýhodnění jen z jednoho důvodu, s výjimkou uvedenou v § 38 odst. 5. V případech, kdy nový výrobek vyhovuje podmínkám pro cenové zvýhodnění z různých důvodů, uplatňuje se nejvyšší zvýhodnění.

(4) Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu s opatřeními k centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě,⁷) k zabezpečování výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a s dalšími opatřeními přijatými cenovými úřady a ostatními příslušnými orgány k podpoře optimální struktury dodávek požadované odběrateli. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zabezpečení potřebného rozsahu dodávek stávajících výrobků běžné jakosti a technické úrovně, standardního provedení a nižší cenové polohy.

(5) Při cenovém zvýhodnění se stanoví základní cena současně se zvýhodněnou cenou u výrobků podle odstavce 2 písm. a) až c) nebo s cenou sjednanou dohodou u módních novinek.

(6) Cenové znevýhodnění se uplatňuje

1. a) u technicky zastaralých výrobků podle § 33,
2. b) u výrobků zařazených při hodnocení do třetího stupně jakosti nebo označených za krmivo se sníženou jakostí podle § 35,
3. c) u výrobků, jejichž cena překračuje cenový limit podle § 36,
4. d) u výrobků těžko prodejných, zařazených do doprodeje podle § 40,
5. e) u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu, zejména u výrobků útlumových výrobních programů.

(7) Cenové znevýhodnění se uplatňuje tak, aby se výrobci snížila rentabilita výrobku ve srovnání s rentabilitou výrobků porovnatelných při současném snížení ceny pro odběratele. V případech podle odstavce 6 písm. a), b) a e) může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě státní zkušebny, místo snížení cen nebo slevy stanovit dodatkový odvod ve stejné výši.⁸) Tento dodatkový odvod provádí organizace místo slevy nebo snížení ceny bez rozhodnutí příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru vždy, jde-li o

1. a) vyvážené výrobky, na něž se vztahuje cenové znevýhodnění,
2. b) výrobky zařazené do třetího stupně jakosti, patřící do odvětví potravin a pochutin a výrobky ostatních odvětví, jejichž maloobchodní ceny zahrnují rozdílovou daň z obratu,
3. c) výrobky technicky zastaralé, pro něž výrobní organizace nenavrhla snížení ceny podle § 33 odst. 1,
4. d) výrobky, které nebyly dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti nebo v době, kdy jsou technicky zastaralé, ačkoliv měly být dodány podle plánu odbytu, nebo není-li sestaven v potřebném členění, podle dodávkových hospodářských smluv.

(8) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a), b) a c) a cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a), b) a c) se neuplatňuje u výrobků, na které jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu a u dovážených výrobků. Cenové znevýhodnění se dále neuplatňuje u dodávek výrobků pro vývoz, jestliže velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vývozu nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu nebo jestliže tak v zájmu podpory plnění vývozních úkolů rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnou plánovací komisí a ministerstvem financí a s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(9) Cenové znevýhodnění lze uplatnit jak při tvorbě cen nových výrobků, tak během jejich prodeje.

(10) Cenové zvýhodnění a znevýhodnění uplatněné ve velkoobchodních cenách se promítá v relativně stejném poměru v maloobchodních cenách, pokud výjimečně příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(11) Termíny přechodu z platné velkoobchodní ceny výrobku na cenu znevýhodněnou se stanoví na 1. leden a ze zvýhodněné ceny na základní velkoobchodní cenu na 1. leden nebo 1. červenec; maloobchodní ceny je nutno upravit nejpozději do tří měsíců od platnosti změn velkoobchodních cen, pokud z ustanovení § 31 až 40 nebo z rozhodnutí příslušného orgánu nevyplývá jiný termín nebo jiný postup.

§ 31

Určování technicky pokrokových a technicky zastaralých výrobků

(1) Za technicky pokrokový je pro účely cenového zvýhodnění považován výrobek, u něhož příslušný orgán svým osvědčením⁹) potvrdí, že technická úroveň výrobku je výrazně vyšší než úroveň dosavadních tuzemských výrobků a že se vyrovná svými užitnými vlastnostmi, jakostí a designem současným obdobným výrobkům předních zahraničních výrobců nebo je předčí a současně efektivněji uspokojuje potřeby národního hospodářství. Jde obvykle o výrobek uvedený ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě vyráběný podle vynálezu (průmyslového vzoru), jemuž byla udělena právní ochrana.

(2) Doba cenového zvýhodnění se stanoví u výrobních prostředků nejdéle na tři roky, u spotřebních výrobků nejdéle na dva roky od data účinnosti uvedeného v osvědčení podle odstavce 1. U výrobků, popřípadě souhrnu výrobků s dlouhým výrobním cyklem, zejména u provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení a stavebních objektů, může příslušný cenový úřad stanovit delší dobu cenového zvýhodnění, která se počítá ode dne, kdy byl výrobek, popřípadě souhrn výrobků poprvé fakturován.

(3) Technicky zastaralým výrobkem je pro účely cenového znevýhodnění výrobek, který se dodává po uplynutí stanovené doby jeho technicko-ekonomické životnosti, popřípadě ode dne účinnosti rozhodnutí příslušného ústředního orgánu o zastaralosti výrobku. Doby technickoekonomické životnosti výrobků pro účely cenového znevýhodnění a rozsah výrobků, na něž se vztahují, stanoví zvláštní předpis.

§ 32

Cenové zvýhodnění technicky pokrokových výrobků

(1) U technicky pokrokových výrobků se uplatňuje

1. a) zvýhodněná cena po dobu platnosti osvědčení o technické pokrokovosti, nejdéle však podle § 31 odst. 2,
2. b) výjimečně systém dvojích cen podle § 28 odst. 4; způsob úhrady rozdílů mezi oběma cenami a postup jejich sjednocení se stanoví po dohodě příslušných orgánů plánem vývoje cen podle podmínek jednotlivých výrobků.

(2) Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna nejvýše

1. a) o částku odpovídající propočtenému ročnímu přínosu vznikajícímu při použití nového výrobku u odběratele, nejvýše však o 25 % základní ceny,
2. b) o 15 % základní ceny, nelze-li z objektivních důvodů přínos vznikající u odběratele propočítat.

(3) Po uplynutí doby platnosti osvědčení o technické pokrokovosti platí cena základní. Počátek její platnosti se stanoví podle § 30 odst. 11. Základní velkoobchodní cena platí také ode dne účinnosti rozhodnutí státní zkušebny, jímž se technicky pokrokový výrobek zařazuje do druhého stupně jakosti.

§ 33

Cenové znevýhodnění technicky zastaralých výrobků

(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout snížení ceny výrobku měsíc před uplynutím lhůty technickoekonomické životnosti nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí orgánů uvedených v § 122 a 126. Velkoobchodní cena se snižuje o skutečný zisk výrobku zjištěný výslednou kalkulací sestavenou v posledním roce výroby, nejméně však o 15 % ceny.

(2) K zabezpečení účinných cenových relací mezi technicky zastaralými a ostatními výrobky může příslušný cenový úřad zvýšit cenu technicky zastaralého výrobku pro odběratele. Rozdíl mezi sníženou cenou pro dodavatele a cenou pro odběratele odvádí dodavatelská organizace stanovenou formou. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro spotřební výrobky a výrobky dodávané pro investiční výstavbu.

(3) Snížení velkoobchodní ceny nebo uplatnění dodatkového odvodu podle § 30 odst. 7, nesmí být důvodem pro omezení výroby těchto výrobků,¹¹) pokud dodavatel neuspokojuje poptávku novým, technicky pokrokovějším výrobkem nebo pokud není uspokojena jinak (např. dovozem) v cenové poloze odpovídající dosud vyráběnému výrobku.

§ 34

Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti

(1) Výrobky, jež byly při hodnocení příslušnou státní zkušebnou¹²) zařazeny do prvního stupně jakosti, se cenově zvýhodňují.

(2) Cenové zvýhodnění platí po dobu zařazení výrobku do prvního stupně jakosti, nejdéle však tři roky od data účinnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do prvního stupně jakosti pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.

(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna nejvýše

1. a) o částku odpovídající ročnímu přínosu vznikajícímu při použití nového výrobku u odběratele, nejvýše však o 25 % základní ceny; u spotřebních výrobků lze cenové zvýhodnění do výše 25 % základní ceny uplatnit na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu i bez propočtu přínosu,
2. b) o 15 % základní velkoobchodní ceny v ostatních případech.

(4) Cenově nemohou být zvýhodněny výrobky zařazené státní zkušebnou do prvního stupně jakosti,

1. a) jestliže cena byla stanovena před vydáním rozhodnutí o zařazení do prvního stupně jakosti a nebyla stanovena některá z cen podle § 5,
2. b) jde-li o potraviny, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.

(5) Po skončení účinnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do prvního stupně jakosti nebo po uplynutí stanovené lhůty podle odstavce 2 platí cena základní. Počátek její platnosti se stanoví podle § 30 odst. 11.

§ 35

Cenové znevýhodnění výrobků zařazených do třetího stupně jakosti

(1) Výrobky, jež byly zařazeny příslušnou státní zkušebnou do třetího stupně jakosti, se cenově znevýhodňují formou slevy z ceny nebo formou dodatkového odvodu podle § 30 odst. 7.

(2) Sleva z ceny činí

1. a) 15 % z velkoobchodní ceny, popřípadě základní velkoobchodní ceny, byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti při prvním nebo novém hodnocení, anebo byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti na základě kontroly,
2. b) 30 % z velkoobchodní ceny, popřípadě základní velkoobchodní ceny, byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti při opakovaném hodnocení.

(3) Sleva z ceny musí být poskytována u velkoobchodních cen po dobu účinnosti příslušného rozhodnutí státní zkušebny. U maloobchodních cen musí být poskytována nejpozději do tří měsíců od účinnosti rozhodnutí státní zkušebny.

(4) Slevy z ceny podle odstavce 1 a 2 písm. a) se uplatňují také v případech, kdy byl podle zvláštních předpisů výrobek označen za krmivo se sníženou jakostí.

§ 36

(1) Při stanovení ceny nového výrobku může příslušný cenový úřad na návrh dodavatele projednaný s odběratelem stanovit zvýhodněnou cenu nového výrobku v závislosti na rozdílu mezi konečným cenovým limitem a nižší velkoobchodní cenou zjištěnou některým ze způsobů podle § 23 až 27 při dodržení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek příslušného výrobku. Cenové zvýhodnění činí 50 % dosažené úspory, nejvíce však 20 % propočtové ceny, tj. ceny bez cenového zvýhodnění.

(2) Cenové zvýhodnění podle odstavce 1 se stanoví nejdéle na dobu dvou let od počátku dodávek; současně se zvýhodněnou cenou se stanoví cena základní.

(3) Jestliže návrh ceny je při dodržení podstatných podmínek nového výrobku vyšší než stanovený konečný cenový limit, příslušný cenový úřad stanoví

1. a) cenu ve výši cenového limitu, nebo
2. b) zvýšenou cenu, která však smí zahrnovat nejvýše 50 % zisku určeného podle § 20.

§ 37

Určování módních novinek a výrobků luxusního provedení

(1) Za módní novinky se pro účely cenového zvýhodnění považují výrobky oděvní a bytové kultury,¹³) o nichž pověřená státní zkušebna nebo jiná pověřená organizace vydá osvědčení, že jsou to výrobky zcela nového provedení (nového tvaru, střihu, zpracování, použitého materiálu, vzoru apod.) z hlediska výtvarného řešení (designu) a že slouží k obohacení trhu, jeho průzkumu a k rozšíření sortimentu standardního zboží.

(2) Za výrobky luxusního provedení se pro účely cenového zvýhodnění považují výrobky oděvní a bytové kultury, popřípadě další skupiny výrobků, o nichž pověřená státní zkušebna nebo jiná pověřená organizace vydá osvědčení, že jsou to výrobky vyznačující se mimořádným provedením, vynikající kvalitou, vysokou úrovní designu, které jsou vyráběny nebo dováženy zásadně v menším množství a nepředpokládá se jejich hromadná výroba (dovoz).

(3) Osvědčení o módní novince nebo výrobku luxusního provedení se uděluje u tuzemských výrobků na návrh výrobní organizace v dohodě s příslušným generálním ředitelstvím obchodu, u dovážených výrobků na návrh generálního ředitelství obchodu.

§ 38

Cenové zvýhodnění módních novinek a výrobků luxusního provedení

(1) Módní novinky mohou být dodávány za zvýhodněné ceny po dobu a v množstvích stanovených v příslušném osvědčení, nejdéle však jeden rok. Příslušný cenový úřad může se souhlasem ústředních orgánů nadřízených dodavateli a odběrateli stanovit jiné podmínky pro uplatnění cenového zvýhodnění.

(2) Výrobky luxusního provedení mohou být za zvýhodněné ceny dodávány v rozsahu stanoveném v příslušném osvědčení bez časového omezení.

(3) Zvýhodněné ceny výrobků zařazených do módních novinek nebo výrobků luxusního provedení se sjednávají dohodou mezi dodavatelem a odběratelem s přihlédnutím k podmínkám realizace, zejména nabídky a poptávky.

(4) Současně se sjednáním ceny módní novinky stanoví organizace pověřená působností v tvorbě cen základní cenu podle příslušných ustanovení vyhlášky, nebo ji navrhne cenovému orgánu ke stanovení.

(5) Dnem následujícím po ukončení platnosti osvědčení o módní novince mohou být tyto výrobky dále cenově zvýhodněny podle § 34. Změnou důvodu pro cenové zvýhodnění nesmí však být cena dále zvýšena.

(6) Jestliže při hodnocení jakosti nebude módní novince přiznán alespoň druhý stupeň a výrobku luxusního provedení první stupeň jakosti, končí platnost cenového zvýhodnění dnem účinnosti příslušného rozhodnutí státní zkušebny.

§ 39

Řízení úrovně cen módních novinek a výrobků luxusního provedení

(1) K zabezpečení žádoucího vývoje úrovně cen v oborech, kde se uplatňují módní novinky a výrobky luxusního provedení, mohou příslušné cenové úřady na návrh zainteresovaných ústředních orgánů stanovit rozsah módních novinek a výrobků luxusního provedení, na které se vztahuje cenové zvýhodnění.

(2) O vývoji dodávek a nákupu módních novinek a výrobků luxusního provedení podle oborů třímístné nomenklatury jednotné klasifikace ve hmotných jednotkách, velkoobchodních a maloobchodních cenách základních i zvýhodněných (u výrobků luxusního provedení jen ve zvýhodněných) předkládají souhrnné přehledy cenovým úřadům nejpozději do 31. srpna za I. pololetí a do 31. března za II. pololetí, a to

1. a) ministerstva průmyslu republik - přehledy o dodávkách módních novinek a výrobků luxusního provedení s vyčíslením jejich podílu na celkových dodávkách do tuzemska a rozdílů mezi základní a zvýhodněnou cenou (index),
2. b) ministerstva obchodu republik - přehledy o nákupu módních novinek a výrobků luxusního provedení s vyčíslením jejich podílu na celkovém nákupu v množství i hodnotovém vyjádření a s uvedením vývoje cenových rozdílů v maloobchodních cenách módních novinek a výrobků luxusního provedení podle jednotlivých generálních ředitelství.

(3) Při nežádoucím vývoji úrovně cen mohou příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, stanovit maximální výši cenového zvýhodnění módních novinek v procentech k základní ceně a výrobků luxusního provedení k ceně odpovídající cenové kalkulaci. Na návrh zainteresovaných ústředních orgánů mohou vyjmout některé výrobky nebo některé výrobce z obecného režimu pro výběr a zvýhodnění módních novinek a výrobků luxusního provedení.

§ 40

(1) Doprodejem se rozumí prodej za snížené ceny u výrobků, které při stanovené výši cen jsou těžko prodejné. Do doprodeje lze zařadit takové těžko prodejné výrobky, jejichž dodávky do tuzemska již byly zastaveny, nebo nejsou obchodními, popřípadě odbytovými organizacemi dále nakupovány a vykazují za stanovenou dobu pomalou obrátku zásob, přičemž jejich prodej nelze efektivně realizovat prostřednictvím vývozu, výměnných akcí apod.

(2) Snížení cen výrobků zařazených do doprodeje se stanoví s přihlédnutím k prodejním možnostem při zajištění žádoucí jednotnosti doprodejních cen.

(3) Objem celkového snížení cen v rámci jednotlivých doprodejových akcí se stanoví v rozsahu normativních zdrojů rizikových fondů obchodních nebo odbytových organizací; jestliže jsou vyčerpány, může být použito části prostředků z cenových rozdílů podle zvláštních předpisů nebo podle rozhodnutí příslušných orgánů.

§ 41

Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek

(1) Při předem dohodnutých a přípustných odchylkách od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž cena byla stanovena, může být cena výrobku přiměřeně zvýšena nebo musí být snížena, a to formou

1. a) přirážky k ceně nebo srážky z ceny při odchylkách od podstatných podmínek buď časově přechodných, nebo dohodnutých pro jednotlivé odběratele, s výjimkou případů uvedených v § 77 odst. 4,
2. b) stanovení ceny nového výrobku v případě trvalých a obecně platných odchylek, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

(2) Systém přirážek a srážek pro různé obměny kvalitativních a dodacích podmínek výrobků ve vztahu k základnímu provedení výrobku je možno používat jako racionální způsob tvorby cen a uspořádání ceníků pro opakovaně se vyskytující rozdílné provedení výrobků nebo rozdílné podmínky dodávek.

(3) Přirážka nebo srážka za odchylky od kvalitativních podmínek se tvoří některým ze způsobů tvorby cen platných pro příslušný výrobek; pokud jich nelze použít, tvoří se individuální kalkulací s tím, že nepřímé náklady a zisk se kalkulují ve zdůvodněné výši maximálně podle sazeb uvedených v cenové kalkulaci výrobku, k jehož ceně se přirážka tvoří.

(4) Přirážka nebo srážka za odchylky od dodacích podmínek se tvoří na základě

1. a) propočtu, sestaveného z odhadu předpokládaných nákladů příslušné skupiny výrobků zvýšených o stanovenou rentabilitu (pokud není stanovena, zvýšených o skutečnou rentabilitu oboru v příslušné organizaci) a z odhadu předpokládaných výnosů,
2. b) individuální kalkulace prokazující zvýšené nebo snížené náklady spojené s příslušnou odchylkou, sestavené pro vybrané výrobky.

Při obou způsobech tvorby přirážek a srážek za odchylky od dodacích podmínek se prokazuje jejich výše porovnáním s již schválenými obdobnými přirážkami v technologicky příbuzných oborech výroby obsaženými v platných cenících.

(5) Přirážku za kratší dodací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat, jestliže v cenících nebo v cenových rozhodnutích jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a přirážky za jejich zkrácení nebo způsob výpočtu těchto přirážek. Úpravy dosud platných dodacích lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(6) Přirážku za delší záruční dobu než je stanovena příslušnými předpisy, lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele; jestliže je již běžně tato delší záruční lhůta poskytována bez přirážky, není možno přirážku uplatňovat.

(7) Přirážku za menší než minimální expediční množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši, jak jsou stanoveny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím,

1. a) že minimálního výrobního množství nemůže být dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů,
2. b) že je s odběratelem předem projednáno.

(8) Při stanovení přirážek za menší než minimální výrobní množství pro skupiny výrobků, kde dosud platnými ceníky nebo cenovými rozhodnutími nejsou stanoveny, musí být současně stanoveny i srážky za vyšší výrobní množství v případech, kdy zvýšení výrobního množství proti množství uvažovanému při tvorbě cen, přináší snížení nákladů výroby.

§ 42

Slevy

(1) Dodavatel může poskytnout slevu ze stanovené ceny, s výjimkou

1. a) cen výrobků, jejichž výroba a rozdělení jsou zahrnuty do závazných bilancí prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství,
2. b) maloobchodních cen a ostatních cen výrobků dále dodávaných za maloobchodní ceny, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinak,
3. c) případů, kdy poskytnutí slevy by zvýšilo dotace ze státního rozpočtu, pokud příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(2) Příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, mohou určit podrobnější podmínky pro poskytování slev.

(3) Výše slevy musí být průkazně vyznačena ve faktuře.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle § 35 a slev podle zvláštních předpisů.¹⁴)

§ 43

Podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, na jejichž základě lze stanovit odbytovou přirážku, jsou

1. a) vymezení činnosti odbytové organizace, popřípadě dalších organizací, podle § 3 odst. 1 písm. c) (dále jen „odbytové organizace“) co do sortimentu dodávek a druhu poskytovaných služeb,
2. b) podrobný způsob plnění dodávek a jednotlivých služeb,
3. c) dopravní podmínky dodávek výrobků a služeb,
4. d) přesné vymezení dodacích lhůt, pro které platí, že
   1. 1. odbytová přirážka se v zásadě vztahuje na pohotové dodávky výrobků ze skladu odbytové organizace v množství dohodnutém s odběrateli, včetně dodávek v množství, které z hlediska výrobce je označeno jako dodávky menší než minimální expediční nebo výrobní množství,
   2. 2. u výrobků, pro které nadřízený ústřední orgán schválí, že nemusí být dodávány pohotově (např. nestandardní výrobky, dovážené stroje a zařízení) je nutné uvést podrobné podmínky způsobu dodání, včetně dodacích lhůt, schválené tímto orgánem,

1. e) určení množství dodávky vztahující se ke stanoveným sazbám odbytové přirážky v případech, kdy odbytová přirážka je diferencována podle velikosti dodávek,
2. f) další podmínky, které vyplývají z druhu dodávaných výrobků a poskytovaných služeb, požadovaných odběrateli, nebo podmínky, jež stanoví příslušný ústřední orgán.

§ 44

(1) Odbytové přirážky nebo odbytové srážky se tvoří na základě cenové kalkulace poskytovaných služeb pro skupinu výrobků, obor nebo pro více oborů, vymezených shodnými kvalitativními a dodacími podmínkami.

(2) Pro sestavení cenové kalkulace odbytové přirážky nebo srážky platí přiměřeně ustanovení § 14 až 22 s tím, že

1. a) kromě nákladů na oběh se kalkuluje příslušným cenovým úřadem normativně určený podíl obchodního rizika,
2. b) do nákladů nelze duplicitně zahrnovat náklady na poskytované služby, které jsou již započteny ve velkoobchodních cenách,
3. c) zisk stanovený příslušným cenovým úřadem se do jednotlivých odbytových přirážek nebo srážek rozvrhuje v poměru k nákladům na oběh.

(3) Odbytové přirážky se stanoví

1. a) procentní sazbou k platným velkoobchodním cenám sníženým o srážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, popřípadě zvýšeným o přirážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, pokud je požadují odběratelé, nebo výjimečně upraveným o přirážky (srážky) za odchylky od dodacích podmínek výrobků, pokud tyto odchylky platí i pro odběratele odbytových organizací; u dovážených výrobků procentní sazbou k velkoobchodním cenám vytvořeným podle § 53,
2. b) nebo absolutní částkou k jiné určené základně, např. k jednotce množství.

(4) Zahrnuje-li sazba odbytové přirážky souhrn služeb, které nemusí současně v plném rozsahu odběratel požadovat, je nutno určit sazby jednotlivých služeb.

(5) Traťové dodávky, pro něž příslušným rozhodnutím není stanoven způsob úhrady, se uskutečňují za platné velkoobchodní ceny. Odbytová organizace je oprávněna v takových případech sjednat s výrobní organizací odbytovou srážku z velkoobchodní ceny přiměřenou nákladům na odbyt započteným ve velkoobchodní ceně. V odůvodněných případech stanoví příslušný cenový úřad výjimky.

(6) Sazby nebo absolutní částky odbytových přirážek se stanoví jednotně pro shodné obory výrobků dodávaných více odbytovými organizacemi při shodném vymezení kvalitativních a dodacích podmínek poskytovaných služeb.

§ 45

(1) Pokud odbytová organizace u výrobků, které je povinna dodávat pohotově, a odběratel takové plnění požaduje, nesplní dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo nesplní dodávku ve lhůtě vymezené v dodacích podmínkách nebo jiné lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o 20 %.

(2) Pohotovou dodávkou se rozumí vyřízení technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího obdržení, pokud příslušný ústřední orgán nestanoví jinak. O těchto rozhodnutích informují příslušné ústřední orgány cenové úřady.

(3) Od odběratele výrobku dodávaného odbytovou organizací lze požadovat úhradu jen jedné odbytové přirážky, a to přirážky dodávající odbytové organizace. V případech, kdy odbytová organizace dodaný výrobek nakoupila od jiné odbytové organizace, dohodnou si tyto organizace podíl z odbytové přirážky placené odběratelem úměrný vynaloženým nákladům. Ve výjimečných případech může příslušný cenový úřad stanovit odchylný postup.

(4) Odbytovou přirážku pro rozšíření služeb nebo pro nové odbytové organizace nelze stanovit, pokud by vyvolala zvýšení ceny pro odběratele bez odpovídajícího zlepšení jimi požadovaného uspokojování potřeb. Jestliže jsou s dodávkou poskytovány odběrateli další, dosud neposkytované služby, pro které se stanoví nová odbytová přirážka, musí příslušná výrobní nebo odbytová organizace i nadále plnit dodávky bez těchto služeb za ceny bez odbytové přirážky, pokud to požaduje odběratel.

(5) Odbytové organizace jsou se souhlasem příslušného cenového úřadu oprávněny stanovit odbytové ceny dodávaných výrobků; v takových případech vydávají příslušná cenová rozhodnutí a ceníky a vypořádají předepsaným způsobem cenové rozdíly vzniklé zejména zprůměrováním rozdílných cen některých dodavatelů.