Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 46

(1) Cenové limity představují horní hranici ceny budoucího výrobku. Cenové limity jsou závazné pro stanovené nebo sjednané kvalitativní a dodací podmínky připravovaného výrobku.

(2) Cenové limity se člení na

1. a) předběžné cenové limity,
2. b) konečné cenové limity.

§ 47

Předběžný cenový limit

(1) Předběžný limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku se stanoví

1. a) u státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž výsledkem má být nový výrobek, u úkolů uvedených v podnikových plánech rozvoje vědy a techniky v rozsahu určeném nadřízeným generálním ředitelstvím, a jde-li o organizace řízené ústředním orgánem, v rozsahu jím stanoveném,
2. b) v dalších případech určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s příslušným ústředním orgánem.

(2) U budoucích výrobků významných ve spotřebě obyvatelstva, které určí příslušný cenový úřad nebo kde to bude požadovat příslušné ministerstvo obchodu republiky, se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny stanoví i předběžný limit maloobchodní ceny.

(3) Předběžný limit velkoobchodní ceny se tvoří na základě

1. a) ukazatelů charakterizujících vztah technických parametrů k platným cenám porovnatelných výrobků, zejména v případech, kdy jde o obměnu výrobků na dosavadní technické úrovni,
2. b) odvození ze zahraničních cenových relací výrobků rozhodujících zahraničních výrobců, zejména v případech, kdy u budoucího výrobku se předpokládá uplatnění zcela nových principů řešení, nových materiálů apod.,
3. c) propočtové cenové kalkulace budoucího výrobku odvozené z kalkulace porovnatelného výrobku, s vyjádřením rozdílů v nákladech odpovídajících změnám v rozhodujících technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; nepřímé náklady, popřípadě ostatní přímé náklady a zisk se započítávají v procentní výši vyplývající z použité kalkulace porovnatelného výrobku; u nových výrobních prostředků je třeba zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru při srovnatelných podstatných kvalitativních podmínkách budoucího a porovnatelného výrobku,
4. d) odvození z předběžného limitu maloobchodní ceny, jde-li o výrobek podle odstavce 2,
5. e) rozboru efektivnosti použití budoucího výrobního prostředku ve srovnání s porovnatelným tuzemským, a není-li, s dovezeným výrobním prostředkem; tímto způsobem se u výrobních prostředků ověřuje výše předběžných limitů velkoobchodních cen vytvořených způsobem podle písmena a) až c) a ke stanovení předběžného limitu velkoobchodní ceny lze tento způsob použít jen v případech, kdy takto vytvořený limit je nižší nebo kdy tak určí orgány uvedené v § 122.

(4) Předběžný limit maloobchodní ceny se tvoří

1. a) způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b) vyjádřeným v maloobchodní ceně,
2. b) na základě předběžného limitu velkoobchodní ceny s připočtením ostatních složek maloobchodní ceny ve stanovené výši.

(5) Pro použití způsobu tvorby předběžného limitu velkoobchodní nebo maloobchodní ceny platí pořadí uvedené v odstavcích 3 a 4 podle možnosti jejich uplatnění. Stanoví-li se předběžný limit maloobchodní ceny podle odstavce 4 písm. a), odvodí se vždy z něho předběžný limit velkoobchodní ceny.

(6) Předběžný limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může být upraven po projednání s jeho navrhovatelem, budoucím výrobcem a odběratelem a se souhlasem příslušného cenového úřadu podle předpokládaných podmínek realizace tak, aby vyjadřoval plánované záměry ve struktuře spotřeby a odpovídal zásadám sociální, zdravotní a kulturní politiky státu.

(7) Při rozhodování o dani z obratu zahrnované do limitů maloobchodních cen se postupuje podle § 120.

§ 48

Konečný cenový limit

(1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení výroby prototypu, zkušební série nebo jiného obdobného výsledku vývoje (dále jen „prototyp“) a po rozhodnutí o jeho zavedení do výroby.

(2) Konečné limity velkoobchodních cen se tvoří, pokud rozhodnutím příslušného cenového úřadu není pro jejich tvorbu v příslušném oboru nebo skupině výrobků stanoven závazný způsob, takto:

1. a) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. a), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem; přitom se vychází z technickoekonomických parametrů dosažených u schváleného prototypu,
2. b) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. b), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem s tím, že se jeho výše zdůvodní propočtem obdobným způsobu uvedenému v písmenu a) nebo c) tohoto odstavce,
3. c) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. c) nebo e), se konečný limit velkoobchodní ceny tvoří na základě propočtové cenové kalkulace, náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; výše ostatních přímých nákladů, pokud se kalkulují podle § 18 odst. 1 písm. b), a výše nepřímých nákladů se započítávají pomocí sazeb za obor, popřípadě za skupinu výrobků, je-li tak pro tvorbu cen stanoveno, zjištěných ze skutečných nákladů výrobní organizace v minulém roce; zisk se započítává sazbou zjištěnou podle skutečného zisku výrobní organizace v minulém roce, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak,
4. d) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny nebyl stanoven, tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny některým ze způsobů podle § 47 odst. 3 písm. a), b) a c), a to v pořadí uvedeném v § 47 odst. 5.

(3) Použitý způsob tvorby konečného limitu velkoobchodní ceny výrobního prostředku musí zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru budoucího výrobku ve srovnání s cenou vyráběného porovnatelného výrobku. Je-li nutno užitné vlastnosti budoucího výrobku vyjádřit více technickoekonomickými parametry, jejichž vliv na výši konečného limitu velkoobchodní ceny nelze s dostatečnou přesností určit, musí konečný limit velkoobchodní ceny zabezpečovat snížení nákladů u odběratele. Přináší-li budoucí výrobní prostředek mimoekonomické účinky, jako zvýšení bezpečnosti práce, snížení hlučnosti provozu, zlepšení pracovního prostředí, zvýšení ochrany životního prostředí, započítává se do limitu zdůvodněná výše nákladů spojených s jejich dosažením a ovlivňuje tím i ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru.

(4) Návrhy konečných limitů velkoobchodních cen se vypracovávají pro výrobky

1. a) které jsou výsledkem řešení státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky a úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pro něž měl být podle § 47 odst. 1 písm. a) stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny,
2. b) v případech uvedených v § 47 odst. 1 písm. b),
3. c) které budou dodávány z nových výrobních kapacit získaných investiční výstavbou, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,⁶⁸)
4. d) jestliže tak v jednotlivých případech stanoví příslušný cenový úřad, odvětvový ústřední orgán nadřízený dodavateli nebo příslušný národní výbor u budoucích výrobků, jejichž vývoj a příprava nejsou zahrnuty do plánů rozvoje vědy a techniky, a dále jestliže tak stanoví příslušný národní výbor u úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky organizací řízených nebo spravovaných národními výbory (dále jen „řízené“),
5. e) jestliže jejich stanovení požaduje hlavní odběratel rozhodujícího množství budoucího výrobku nebo výrobce finálního výrobku, pokud jde o konečný limit velkoobchodní ceny subdodávky, která významně ovlivňuje konečný limit velkoobchodní ceny, popřípadě velkoobchodní cenu finálního výrobku.

(5) Návrhy konečných limitů maloobchodních cen se vypracovávají pouze v případech,

1. a) kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a příslušný cenový úřad nebo ministerstvo obchodu republiky požaduje stanovení konečného cenového limitu; konečný limit maloobchodní ceny se tvoří způsobem uvedeným v § 47 odst. 4 s tím, že při postupu podle § 47 odst. 4 písm. b) se vychází z konečného limitu velkoobchodní ceny,
2. b) kdy byl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a je třeba případnou změnu výše konečného limitu velkoobchodní ceny posoudit i z hlediska vlivu na výši maloobchodní ceny.

Konečný limit maloobchodní ceny může příslušný cenový úřad dále upravit podle předpokládaných podmínek realizace.

(6) Návrh konečného limitu velkoobchodní ceny se nepředkládá, jestliže organizace, která jej má vypracovat, v téže době předloží návrh velkoobchodní ceny.

(7) Příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor může na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny stanovit přímo velkoobchodní cenu. U nestandardních výrobků může uplatnit stejný postup organizace pověřená působností stanovit velkoobchodní cenu, jestliže návrh konečného cenového limitu je vytvořen cenovým porovnáním, které prokazuje snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru, a jestliže s tím souhlasí odběratel. Takto vytvořené velkoobchodní ceny podléhají registraci⁶⁹) u příslušného cenového úřadu. V rozhodnutí o ceně se uvádí, že cena byla stanovena na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny.

(8) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.

§ 49

Kupní ceny

(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných nebo dohodnutých kupních cen. Pro přepočet ceny fco čs. hranice na Kčs se použijí u běžné kupní ceny přepočtové poměry stanovené Státní bankou československou platné k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k poslednímu dni lhůty stanovené pro fakturaci. Ve sporných případech, kdy u dohodnuté kupní ceny je potřeba určit datum rozhodné pro přepočet ceny fco čs. hranice na Kčs, použije se postup platný pro běžnou kupní cenu.

(2) Běžná kupní cena se tvoří na základě skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě. Použije se v případech, kdy není předem mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemským dodavatelem nebo odběratelem sjednáno použití dohodnutých cen, nebo kdy nedojde k dohodě o kupní ceně, a v případech uvedených v odstavci 7.

(3) Dohodnutá kupní cena se sjednává mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemským dodavatelem nebo odběratelem za předem vymezené množství a druh výrobku, na vymezené časové období, a to ve vztahu k dohodnutým kvalitativním, dodacím a platebním podmínkám. Podkladem pro dohodu o kupní ceně je zpravidla návrh organizace zahraničního obchodu, sestavený před sjednáním ceny se zahraničním odběratelem nebo dodavatelem.

(4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena.

(5) Výše zahraničních přímých obchodních nákladů, o něž se upravují ceny obchodní parity, se prokazuje kalkulací sestavenou podle příslušných předpisů a v souladu s platným kalkulačním vzorcem. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské odběratelské organizaci odůvodněnost kalkulované výše přímých obchodních nákladů.

(6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh.

(7) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném rozhodnutím Federálního cenového úřadu.

(8) Organizace zahraničního obchodu se při použití dohodnutých cen mohou dohodnout se svými tuzemskými dodavateli nebo odběrateli o částečném nebo úplném vypořádání rozdílů mezi dohodnutými kupními cenami a běžnými kupními cenami kalkulovanými na základě skutečně dosažených zahraničních cen. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny v dohodnutých lhůtách své dodavatele a odběratele o těchto rozdílech informovat, provést propočet podílů a údaje prokázat.

(9) Dohodnutá kupní cena se od kalkulované běžné kupní ceny může odchylovat jen o náklady a riziko odpovídající předpokládaným pohybům cen na zahraničních trzích.

§ 50

Limit kupní ceny

(1) U dodávek technicky složitých a objemově významných výrobků se mohou tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace a organizace zahraničního obchodu před sjednáním ceny se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem dohodnout na minimálním nebo maximálním limitu kupní ceny, za který je možno ještě výrobek pro vývoz dodat (spodní limit kupní ceny) nebo za který je možno výrobek dovézt (horní limit kupní ceny). Současně však musí dohodnout důsledky nedodržení tohoto limitu.

(2) Pouhé sjednání limitu kupní ceny nenahrazuje dohodu o kupní ceně.

§ 51

Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu

(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pomocí cenové kalkulace na základě nutných nákladů na oběh pro vymezený rozsah služeb a zisku stanoveného pro organizace zahraničního obchodu.

(2) Obchodní přirážky nebo srážky organizací zahraničního obchodu se stanoví procentní sazbou z ceny fco čs. hranice přepočtené na Kčs, není-li stanoveno jinak.

(3) U dodávek na zahraniční dodavatelský úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba (inkaso), snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši kalkulované v kupní ceně podle zvláštních předpisů.¹⁵)

§ 52

Regulace cen dovozu

(1) Pro dovážené výrobky, které významně ovlivňují celkovou úroveň nákladů hlavních odběratelů, se stanoví

1. a) velkoobchodní ceny, za které výrobky zařazené do I. skupiny regulace dodávají organizace zahraničního obchodu do tuzemska,
2. b) velkoobchodní ceny, popřípadě odbytové ceny, za které se výrobky zařazené do II. skupiny regulace dodávají v tuzemsku, je-li jejich prvním odběratelem určená organizace.

(2) Zařazení výrobků do jednotlivých skupin regulace, způsob jejich tvorby a postup při cenovém řízení stanoví Federální cenový úřad.⁷⁰) Způsob vypořádání rozdílů mezi velkoobchodními cenami uvedenými v odstavci 1 a běžnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.

§ 53

Velkoobchodní ceny dovážených a vyvážených výrobků

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se stanoví na základě kupních cen, upravených o stanovené cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě pokud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny podle § 52 odst. 1.

(2) Federální cenový úřad podle potřeby stanoví

1. a) způsob a rozsah jejich sjednocení v případech, kdy jde o dovoz totožných nebo porovnatelných výrobků z různých územních a měnových oblastí,
2. b) způsob a rozsah jejich sjednocení s velkoobchodními cenami výrobků z tuzemské výroby v případech, kdy jde o výrobky významné pro spotřebu,
3. c) způsob vypořádání rozdílů vznikajících ze sjednocení cen s rizikovým fondem nebo s hospodářským výsledkem příslušné organizace.

(3) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní nebo obchodní ceny.

(5) Evidenční velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků [§ 5 odst. 3 písm. b)] se tvoří způsobem platným pro tvorbu velkoobchodních cen v příslušné skupině výrobků.

(6) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má nahradit tuzemská výroba dovozem výrobků s vyšší cenou, je tato organizace povinna před uzavřením smlouvy o dovozu předložit příslušnému cenovému úřadu návrh na řešení projednaný s odběratelem. Tento postup neplatí, jestliže jde o dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.

§ 54

Použití cen v dokumentaci staveb

(1) Podle odpovídajícího stupně vyjasněnosti, výstižnosti a závaznosti technické dokumentace se pro určení rozpočtových, popřípadě propočtových nákladů staveb, používá cen, zvláštních druhů cen a jiných nástrojů podle zvláštních předpisů.¹⁶)

(2) Dodávky pro stavby realizované v tuzemsku se oceňují takto:

1. a) stavební a montážní práce se oceňují
   1. 1. velkoobchodními cenami podle § 55,
   2. 2. sazbami doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů podle § 56, a pokud nejsou stanoveny, stanoví se doplňkové a vedlejší rozpočtové náklady předepsaným způsobem,¹⁷)

1. b) dodávky výrobků nezahrnovaných do velkoobchodních cen stavebních a montážních prací, dodávky strojů a zařízení a případné další dodávky se oceňují velkoobchodními cenami, prozatímními cenami, konečnými cenovými limity u vyvíjených výrobků a předběžnými cenami u nestandardních výrobků; tyto ceny se zvyšují ve stanovených případech o náklady na pořízení,
2. c) projektové práce, inženýrská činnost, geologické práce, geodetické a kartografické práce a ostatní práce nezahrnuté v písmenu a) a b) se oceňují velkoobchodními cenami podle předpisů o jejich používání.

(3) Pro stavební objekty a provozní soubory lze stanovit

1. a) odbytové náklady podle předpisů o dokumentaci staveb sestavené zpravidla s použitím cen uvedených v § 55, 56 a 57, nebo
2. b) ceny podle § 58.

§ 55

Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se tvoří na základě cenové kalkulace sestavené na určené a prověřené reprezentanty organizace, mechanizace a technologie výrobních procesů, popřípadě jiným způsobem předepsaným pro jejich tvorbu.¹⁸)

(2) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací jsou platné a jednotné na celém území Československé socialistické republiky bez zřetele na organizační formu, odvětvovou příslušnost dodavatelů a formu odběratelsko-dodavatelských vztahů.

§ 56

Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se za podmínek stanovených zvláštními předpisy¹⁹) upravují

1. a) sazbami doplňkových rozpočtových nákladů, vyjadřujícími výrobní podmínky jednotlivých druhů prací a dopravy,
2. b) sazbami vedlejších rozpočtových nákladů, vyjadřujícími zvýšení nákladů vyvolané konkrétními podmínkami výstavby v místě a čase.

(2) Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů se stanoví přiměřeně způsobem uvedeným v § 41.

§ 57

Velkoobchodní ceny nestandardních strojů a zařízení

(1) Ceny nestandardních strojů a zařízení nezahrnuté do platných ceníků nebo seznamu cen reprezentantů nestandardních výrobků se tvoří některým ze způsobů podle § 23 až 27.

(2) K vyjasnění podstatných kvalitativních a dodacích podmínek nestandardních strojů a zařízení, na něž se cena stanoví, poskytuje odběratel (generální projektant) nebo navrhuje dodavatel potřebné údaje o technických parametrech nestandardního výrobku, zejména požadované provedení a účel, výkon, kapacitu, váhu, dále údaje o druhu, složení a vlastnostech materiálů nebo výrobků, které budou na požadovaném stroji vyráběny, zpracovávány nebo dopravovány a podmínky jeho provozu.

(3) V případech stanovených příslušnými cenovými úřady je povinna dodavatelská organizace projednat návrh ceny jak s odběratelem, tak s projektovou organizací.

(4) Pro ocenění nestandardních strojů a zařízení nedostatečně technicky vyjasněných v rozpočtech staveb nebo v případech, kdy je nutno poskytnout informaci o ceně před zpracováním potřebné výrobní dokumentace, použije se předběžných cen. Předběžná cena musí být vytvořena ve vztahu k základním technickým parametrům výrobku. Její výši je nutno zdůvodnit způsobem odpovídajícím stupni technické vyjasněnosti výrobku.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro dodávky strojů a zařízení mimo investiční výstavbu.

§ 58

Ceny stavebních objektů a provozních souborů

(1) Pro stavební objekty a provozní soubory lze použít

1. a) velkoobchodní ceny podle § 9 odst. 1 písm. c) tvořené stavebnicovým způsobem s použitím platných velkoobchodních cen nebo schválených způsobů jejich tvorby pro opakovaně dodávané standardní sestavy prvků a strojního zařízení,
2. b) velkoobchodní ceny tvořené parametrickými způsoby pro opakovaně dodávané stavební objekty, provozní soubory nebo jejich části; tyto ceny je možné použít jen za podmínek, že s jejich uplatňováním souhlasí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a že je stanoví příslušný cenový úřad,
3. c) souhrnné velkoobchodní ceny za podmínek, že objekty a soubory jsou srovnatelné s již dodanými a umožňují cenové porovnání a že se dodavatel s investorem dohodnou o jejich použití (po projednání s generálním projektantem). Další podmínky stanoví zvláštní předpis.

(2) Ceny podle odstavce 1 písm. a) a b) lze použít i pro části stavebních objektů nebo provozních souborů. Nezahrnují doplňkové a vedlejší náklady, pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak.

§ 59

Závaznost cen a množství dodávek ve schválených rozpočtech

Po uzavření dohody o odbytových nákladech stavebního objektu nebo provozního souboru jsou závazné

1. a) velkoobchodní ceny stavebních prací a montáží, velkoobchodní ceny výrobků ve specifikacích a sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů uvedené v rozpočtu, pokud rozhodnutími příslušných orgánů není stanoveno jinak,
2. b) skutečně dodaná množství jednotlivých konstrukcí a prací, nejvýše však množství předem dohodnutá způsobem stanoveným federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.

§ 60

Rekonstrukce, adaptace, opravy a údržba

Pro ceny za rekonstrukce, adaptace, opravy a údržbu stavebních objektů a provozních souborů platí ustanovení § 54 až 57 a 59 přiměřeně.

§ 61

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, ve kterých se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací; náklady výroby převyšující tuto úroveň pro horší přírodní podmínky se uhrazují vedle nákupních cen dalšími ekonomickými nástroji.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

1. a) průměrné výše nákladů reprezentativního souboru družstevních organizací za stanovené období,
2. b) výše rentability stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu v oblasti výroby a spotřeby, míře rizikovosti produkce, sezónnosti výroby, fondové náročnosti a působení na tvorbu podnikových důchodů.

(3) V zájmu splnění naléhavých úkolů státního plánu se k ekonomické stimulaci rozsahu, struktury a časovosti výroby, nákupu a jakosti výrobků nebo jiných podmínek používá

1. a) stanovení nejvyšších, nejnižších nebo rámcových nákupních cen, zejména u výrobků vyráběných a spotřebovávaných v zemědělství; v rámci takto vymezené výše cen se jednotlivé ceny sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76,
2. b) dočasně platných příplatků k nákupním cenám, pro které platí stejné podmínky jako pro nákupní ceny,
3. c) jiných příplatků a prémií.

§ 62

(1) Tarif tvoří souhrn sazeb a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a za jakých podmínek se služby nebo výkonu používá.

(2) Tarify v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku (ztráty) příslušného druhu dopravy nebo spojů a společensky odůvodněných relací jednotlivých druhů tarifů.

(3) Dopravní tarify stanovené pro železniční, silniční a leteckou dopravu jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Dopravní tarify pro vodní dopravu, potrubní dopravu, pro městskou hromadnou dopravu a pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví pro jednotlivé dopravce.

(4) Tarify za služby spojů jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Stanoví se stejnými sazbami pro všechny uživatele, pokud Federální cenový úřad nestanoví jinak.

(5) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních.

(6) V nákladní dopravě je cenou za přepravu zboží přepravné, které zahrnuje dovozné a vedlejší poplatky a náhrady. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

(7) Dovozné je cenou za vlastní přepravu (přemístění) zásilky z místa odeslání do místa určení a za úkony spojené s vypravením a výdejem zásilky.