Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 41

Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek

(1) Při předem dohodnutých a přípustných odchylkách od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž cena byla stanovena, může být cena výrobku přiměřeně zvýšena nebo musí být snížena, a to formou

1. a) přirážky k ceně nebo srážky z ceny při odchylkách od podstatných podmínek buď časově přechodných, nebo dohodnutých pro jednotlivé odběratele, s výjimkou případů uvedených v § 77 odst. 4,
2. b) stanovení ceny nového výrobku v případě trvalých a obecně platných odchylek, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

(2) Systém přirážek a srážek pro různé obměny kvalitativních a dodacích podmínek výrobků ve vztahu k základnímu provedení výrobku je možno používat jako racionální způsob tvorby cen a uspořádání ceníků pro opakovaně se vyskytující rozdílné provedení výrobků nebo rozdílné podmínky dodávek.

(3) Přirážka nebo srážka za odchylky od kvalitativních podmínek se tvoří některým ze způsobů tvorby cen platných pro příslušný výrobek; pokud jich nelze použít, tvoří se individuální kalkulací s tím, že nepřímé náklady a zisk se kalkulují ve zdůvodněné výši maximálně podle sazeb uvedených v cenové kalkulaci výrobku, k jehož ceně se přirážka tvoří.

(4) Přirážka nebo srážka za odchylky od dodacích podmínek se tvoří na základě

1. a) propočtu, sestaveného z odhadu předpokládaných nákladů příslušné skupiny výrobků zvýšených o stanovenou rentabilitu (pokud není stanovena, zvýšených o skutečnou rentabilitu oboru v příslušné organizaci) a z odhadu předpokládaných výnosů,
2. b) individuální kalkulace prokazující zvýšené nebo snížené náklady spojené s příslušnou odchylkou, sestavené pro vybrané výrobky.

Při obou způsobech tvorby přirážek a srážek za odchylky od dodacích podmínek se prokazuje jejich výše porovnáním s již schválenými obdobnými přirážkami v technologicky příbuzných oborech výroby obsaženými v platných cenících.

(5) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.

(6) Přirážku za delší záruční dobu než je stanovena příslušnými předpisy, lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele; jestliže je již běžně tato delší záruční lhůta poskytována bez přirážky, není možno přirážku uplatňovat.

(7) Přirážku za menší než minimální expediční množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši, jak jsou stanoveny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím,

1. a) že minimálního výrobního množství nemůže být dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů,
2. b) že je s odběratelem předem projednáno.

(8) Při stanovení přirážek za menší než minimální výrobní množství pro skupiny výrobků, kde dosud platnými ceníky nebo cenovými rozhodnutími nejsou stanoveny, musí být současně stanoveny i srážky za vyšší výrobní množství v případech, kdy zvýšení výrobního množství proti množství uvažovanému při tvorbě cen, přináší snížení nákladů výroby.

§ 42

Slevy

(1) Dodavatel může poskytnout slevu ze stanovené ceny, s výjimkou

1. a) cen výrobků, jejichž výroba a rozdělení jsou zahrnuty do závazných bilancí prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství,
2. b) maloobchodních cen a ostatních cen výrobků dále dodávaných za maloobchodní ceny, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinak,
3. c) případů, kdy poskytnutí slevy by zvýšilo dotace ze státního rozpočtu, pokud příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(2) Příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, mohou určit podrobnější podmínky pro poskytování slev.

(3) Výše slevy musí být průkazně vyznačena ve faktuře.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů.¹⁴)

§ 43

Podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, na jejichž základě lze stanovit odbytovou přirážku, jsou

1. a) vymezení činnosti odbytové organizace, popřípadě dalších organizací, podle § 3 odst. 1 písm. c) (dále jen „odbytové organizace“) co do sortimentu dodávek a druhu poskytovaných služeb,
2. b) podrobný způsob plnění dodávek a jednotlivých služeb,
3. c) dopravní podmínky dodávek výrobků a služeb,
4. d) přesné vymezení dodacích lhůt, pro které platí, že
   1. 1. odbytová přirážka se v zásadě vztahuje na pohotové dodávky výrobků ze skladu odbytové organizace v množství dohodnutém s odběrateli, včetně dodávek v množství, které z hlediska výrobce je označeno jako dodávky menší než minimální expediční nebo výrobní množství,
   2. 2. u výrobků, pro které nadřízený ústřední orgán schválí, že nemusí být dodávány pohotově (např. nestandardní výrobky, dovážené stroje a zařízení) je nutné uvést podrobné podmínky způsobu dodání, včetně dodacích lhůt, schválené tímto orgánem,

1. e) určení množství dodávky vztahující se ke stanoveným sazbám odbytové přirážky v případech, kdy odbytová přirážka je diferencována podle velikosti dodávek,
2. f) další podmínky, které vyplývají z druhu dodávaných výrobků a poskytovaných služeb, požadovaných odběrateli, nebo podmínky, jež stanoví příslušný ústřední orgán.

§ 44

(1) Odbytové přirážky nebo odbytové srážky se tvoří na základě cenové kalkulace poskytovaných služeb pro skupinu výrobků, obor nebo pro více oborů, vymezených shodnými kvalitativními a dodacími podmínkami.

(2) Pro sestavení cenové kalkulace odbytové přirážky nebo srážky platí přiměřeně ustanovení § 14 až 22 s tím, že

1. a) kromě nákladů na oběh se kalkuluje příslušným cenovým úřadem normativně určený podíl obchodního rizika,
2. b) do nákladů nelze duplicitně zahrnovat náklady na poskytované služby, které jsou již započteny ve velkoobchodních cenách,
3. c) zisk stanovený příslušným cenovým úřadem se do jednotlivých odbytových přirážek nebo srážek rozvrhuje v poměru k nákladům na oběh.

(3) Odbytové přirážky se stanoví

1. a) procentní sazbou k platným velkoobchodním cenám sníženým o srážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, popřípadě zvýšeným o přirážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, pokud je požadují odběratelé, nebo výjimečně upraveným o přirážky (srážky) za odchylky od dodacích podmínek výrobků, pokud tyto odchylky platí i pro odběratele odbytových organizací; u dovážených výrobků procentní sazbou k velkoobchodním cenám vytvořeným podle § 53,
2. b) nebo absolutní částkou k jiné určené základně, např. k jednotce množství.

(4) Zahrnuje-li sazba odbytové přirážky souhrn služeb, které nemusí současně v plném rozsahu odběratel požadovat, je nutno určit sazby jednotlivých služeb.

(5) Traťové dodávky, pro něž příslušným rozhodnutím není stanoven způsob úhrady, se uskutečňují za platné velkoobchodní ceny. Odbytová organizace je oprávněna v takových případech sjednat s výrobní organizací odbytovou srážku z velkoobchodní ceny přiměřenou nákladům na odbyt započteným ve velkoobchodní ceně. V odůvodněných případech stanoví příslušný cenový úřad výjimky.

(6) Sazby nebo absolutní částky odbytových přirážek se stanoví jednotně pro shodné obory výrobků dodávaných více odbytovými organizacemi při shodném vymezení kvalitativních a dodacích podmínek poskytovaných služeb.

§ 45

(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.

(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.

(3) Od odběratele výrobku dodávaného odbytovou organizací lze požadovat úhradu jen jedné odbytové přirážky, a to přirážky dodávající odbytové organizace. V případech, kdy odbytová organizace dodaný výrobek nakoupila od jiné odbytové organizace, dohodnou si tyto organizace podíl z odbytové přirážky placené odběratelem úměrný vynaloženým nákladům. Ve výjimečných případech může příslušný cenový úřad stanovit odchylný postup.

(4) Odbytovou přirážku pro rozšíření služeb nebo pro nové odbytové organizace nelze stanovit, pokud by vyvolala zvýšení ceny pro odběratele bez odpovídajícího zlepšení jimi požadovaného uspokojování potřeb. Jestliže jsou s dodávkou poskytovány odběrateli další, dosud neposkytované služby, pro které se stanoví nová odbytová přirážka, musí příslušná výrobní nebo odbytová organizace i nadále plnit dodávky bez těchto služeb za ceny bez odbytové přirážky, pokud to požaduje odběratel.

(5) Odbytové organizace jsou se souhlasem příslušného cenového úřadu oprávněny stanovit odbytové ceny dodávaných výrobků; v takových případech vydávají příslušná cenová rozhodnutí a ceníky a vypořádají předepsaným způsobem cenové rozdíly vzniklé zejména zprůměrováním rozdílných cen některých dodavatelů.

§ 46

(1) Cenové limity představují horní hranici ceny budoucího výrobku. Cenové limity jsou závazné pro stanovené nebo sjednané kvalitativní a dodací podmínky připravovaného výrobku.

(2) Cenové limity se člení na

1. a) předběžné cenové limity,
2. b) konečné cenové limity.

(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou

1. a) vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele,
2. b) vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity,
3. c) díly a speciálním nářadím.

(4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů.

(5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.

§ 47

Předběžný cenový limit

(1) Předběžný limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku se stanoví

1. a) u státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž výsledkem má být nový výrobek, u úkolů uvedených v podnikových plánech rozvoje vědy a techniky v rozsahu určeném nadřízeným generálním ředitelstvím, a jde-li o organizace řízené ústředním orgánem, v rozsahu jím stanoveném,
2. b) u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.

(2) U budoucích výrobků významných ve spotřebě obyvatelstva, které určí příslušný cenový úřad nebo kde to bude požadovat příslušné ministerstvo obchodu republiky, se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny stanoví i předběžný limit maloobchodní ceny.

(3) Předběžný limit velkoobchodní ceny se tvoří na základě

1. a) ukazatelů charakterizujících vztah technických parametrů k platným cenám porovnatelných výrobků, zejména v případech, kdy jde o obměnu výrobků na dosavadní technické úrovni,
2. b) odvození ze zahraničních cenových relací výrobků rozhodujících zahraničních výrobců, zejména v případech, kdy u budoucího výrobku se předpokládá uplatnění zcela nových principů řešení, nových materiálů apod.,
3. c) propočtové cenové kalkulace budoucího výrobku odvozené z kalkulace porovnatelného výrobku, s vyjádřením rozdílů v nákladech odpovídajících změnám v rozhodujících technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; nepřímé náklady, popřípadě ostatní přímé náklady a zisk se započítávají v procentní výši vyplývající z použité kalkulace porovnatelného výrobku; u nových výrobních prostředků je třeba zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru při srovnatelných podstatných kvalitativních podmínkách budoucího a porovnatelného výrobku,
4. d) odvození z předběžného limitu maloobchodní ceny, jde-li o výrobek podle odstavce 2,
5. e) rozboru efektivnosti použití budoucího výrobního prostředku ve srovnání s porovnatelným tuzemským, a není-li, s dovezeným výrobním prostředkem; tímto způsobem se u výrobních prostředků ověřuje výše předběžných limitů velkoobchodních cen vytvořených způsobem podle písmena a) až c) a ke stanovení předběžného limitu velkoobchodní ceny lze tento způsob použít jen v případech, kdy takto vytvořený limit je nižší nebo kdy tak určí orgány uvedené v § 122,
6. f) kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu,
7. g) ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.

(4) Předběžný limit maloobchodní ceny se tvoří

1. a) způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b) vyjádřeným v maloobchodní ceně,
2. b) na základě předběžného limitu velkoobchodní ceny s připočtením ostatních složek maloobchodní ceny ve stanovené výši.

(5) Pro použití způsobu tvorby předběžného limitu velkoobchodní nebo maloobchodní ceny platí pořadí uvedené v odstavcích 3 a 4 podle možnosti jejich uplatnění. Stanoví-li se předběžný limit maloobchodní ceny podle odstavce 4 písm. a), odvodí se vždy z něho předběžný limit velkoobchodní ceny.

(6) Předběžný limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může být upraven po projednání s jeho navrhovatelem, budoucím výrobcem a odběratelem a se souhlasem příslušného cenového úřadu podle předpokládaných podmínek realizace tak, aby vyjadřoval plánované záměry ve struktuře spotřeby a odpovídal zásadám sociální, zdravotní a kulturní politiky státu.

(7) Při rozhodování o dani z obratu zahrnované do limitů maloobchodních cen se postupuje podle § 120.

§ 48

Konečný cenový limit

(1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení výroby prototypu, zkušební série nebo jiného obdobného výsledku vývoje (dále jen „prototyp“) a po rozhodnutí o jeho zavedení do výroby.

(2) Konečné limity velkoobchodních cen se tvoří, pokud rozhodnutím příslušného cenového úřadu není pro jejich tvorbu v příslušném oboru nebo skupině výrobků stanoven závazný způsob, takto:

1. a) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. a) nebo f), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem; přitom se vychází z technickoekonomických parametrů dosažených u schváleného prototypu,
2. b) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. b) nebo g), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem s tím, že se jeho výše zdůvodní propočtem obdobným způsobu uvedenému v písmenu a) nebo c) tohoto odstavce,
3. c) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. c) nebo e), se konečný limit velkoobchodní ceny tvoří na základě propočtové cenové kalkulace, náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; výše ostatních přímých nákladů, pokud se kalkulují podle § 18 odst. 1 písm. b), a výše nepřímých nákladů se započítávají pomocí sazeb za obor, popřípadě za skupinu výrobků, je-li tak pro tvorbu cen stanoveno, zjištěných ze skutečných nákladů výrobní organizace v minulém roce; zisk se započítává sazbou zjištěnou podle skutečného zisku výrobní organizace v minulém roce, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak,
4. d) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny nebyl stanoven, tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny některým ze způsobů podle § 47 odst. 3 písm. a), b) a c), a to v pořadí uvedeném v § 47 odst. 5.

(3) Použitý způsob tvorby konečného limitu velkoobchodní ceny výrobního prostředku musí zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru budoucího výrobku ve srovnání s cenou vyráběného porovnatelného výrobku. Je-li nutno užitné vlastnosti budoucího výrobku vyjádřit více technickoekonomickými parametry, jejichž vliv na výši konečného limitu velkoobchodní ceny nelze s dostatečnou přesností určit, musí konečný limit velkoobchodní ceny zabezpečovat snížení nákladů u odběratele. Přináší-li budoucí výrobní prostředek mimoekonomické účinky, jako zvýšení bezpečnosti práce, snížení hlučnosti provozu, zlepšení pracovního prostředí, zvýšení ochrany životního prostředí, započítává se do limitu zdůvodněná výše nákladů spojených s jejich dosažením a ovlivňuje tím i ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru.

(4) Návrhy konečných limitů velkoobchodních cen se vypracovávají pro výrobky

1. a) které jsou výsledkem řešení státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy, plánu standardizace a techniky a úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pro něž měl být podle § 47 odst. 1 písm. a) stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny,
2. b) v případech uvedených v § 47 odst. 1 písm. b),
3. c) které budou dodávány z nových výrobních kapacit získaných investiční výstavbou, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,⁶⁸)
4. d) jestliže tak v jednotlivých případech stanoví příslušný cenový úřad, odvětvový ústřední orgán nadřízený dodavateli nebo příslušný národní výbor u budoucích výrobků, jejichž vývoj a příprava nejsou zahrnuty do plánů rozvoje vědy a techniky, a dále jestliže tak stanoví příslušný národní výbor u úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky organizací řízených nebo spravovaných národními výbory (dále jen „řízené“),
5. e) jestliže jejich stanovení požaduje hlavní odběratel rozhodujícího množství budoucího výrobku nebo výrobce finálního výrobku, pokud jde o konečný limit velkoobchodní ceny subdodávky, která významně ovlivňuje konečný limit velkoobchodní ceny, popřípadě velkoobchodní cenu finálního výrobku,
6. f) nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,⁸⁰)
7. g) u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem.

(5) Návrhy konečných limitů maloobchodních cen se vypracovávají pouze v případech,

1. a) kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a příslušný cenový úřad nebo ministerstvo obchodu republiky požaduje stanovení konečného cenového limitu; konečný limit maloobchodní ceny se tvoří způsobem uvedeným v § 47 odst. 4 s tím, že při postupu podle § 47 odst. 4 písm. b) se vychází z konečného limitu velkoobchodní ceny,
2. b) kdy byl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a je třeba případnou změnu výše konečného limitu velkoobchodní ceny posoudit i z hlediska vlivu na výši maloobchodní ceny.

Konečný limit maloobchodní ceny může příslušný cenový úřad dále upravit podle předpokládaných podmínek realizace.

(7) Příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor může na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny stanovit přímo velkoobchodní cenu. U nestandardních výrobků může uplatnit stejný postup organizace pověřená působností stanovit velkoobchodní cenu, jestliže návrh konečného cenového limitu je vytvořen cenovým porovnáním, které prokazuje snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru, a jestliže s tím souhlasí odběratel. Takto vytvořené velkoobchodní ceny podléhají registraci⁶⁹) u příslušného cenového úřadu. V rozhodnutí o ceně se uvádí, že cena byla stanovena na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny.

(8) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.

§ 49

Kupní ceny

(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,⁸¹) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.

(2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena.

(6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh.

(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný

1. a) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo
2. b) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo
3. c) k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo
4. d) v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů,
5. e) k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli.

Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a).

(8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny.

(9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.

§ 50

Limit kupní ceny

(1) U dodávek technicky složitých a objemově významných výrobků se mohou tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace a organizace zahraničního obchodu před sjednáním ceny se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem dohodnout na minimálním nebo maximálním limitu kupní ceny, za který je možno ještě výrobek pro vývoz dodat (spodní limit kupní ceny) nebo za který je možno výrobek dovézt (horní limit kupní ceny). Současně však musí dohodnout důsledky nedodržení tohoto limitu.

(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

§ 51

Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu

(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě

1. a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,
2. b) v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.

(2) Obchodní přirážky nebo srážky organizací zahraničního obchodu se stanoví procentní sazbou z ceny fco čs. hranice přepočtené na Kčs, není-li stanoveno jinak.

(3) U dodávek na zahraniční dodavatelský úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba (inkaso), snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši kalkulované v kupní ceně podle zvláštních předpisů.¹⁵)

§ 52

Regulace cen dovozu

(1) Pro dovážené výrobky

1. a) zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům,
2. b) zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.

(2) Zařazení výrobků do jednotlivých skupin regulace, způsob jejich tvorby a postup při cenovém řízení stanoví Federální cenový úřad.⁷⁰) Způsob vypořádání rozdílů mezi velkoobchodními cenami uvedenými v odstavci 1 a běžnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.

§ 53

Velkoobchodní ceny dovážených a vyvážených výrobků

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se stanoví na základě kupních cen, upravených o stanovené cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě pokud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny podle § 52 odst. 1.

(2) Federální cenový úřad podle potřeby stanoví

1. a) způsob a rozsah jejich sjednocení v případech, kdy jde o dovoz totožných nebo porovnatelných výrobků z různých územních a měnových oblastí,
2. b) způsob a rozsah jejich sjednocení s velkoobchodními cenami výrobků z tuzemské výroby v případech, kdy jde o výrobky významné pro spotřebu,
3. c) způsob vypořádání rozdílů vznikajících ze sjednocení cen s rizikovým fondem nebo s hospodářským výsledkem příslušné organizace.

(3) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní nebo obchodní ceny.

(5) Evidenční velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků [§ 5 odst. 3 písm. b)] se tvoří způsobem platným pro tvorbu velkoobchodních cen v příslušné skupině výrobků.

(6) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má nahradit tuzemská výroba dovozem výrobků s vyšší cenou, je tato organizace povinna před uzavřením smlouvy o dovozu předložit příslušnému cenovému úřadu návrh na řešení projednaný s odběratelem. Tento postup neplatí, jestliže jde o dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.