Vyhláška federálního ministerstva dopravy o vnitrozemské plavbě

§ 1

účinné od 1. 1. 1975(1) Při výkonu státního odborného dozoru Státní plavební správa v Praze na území České socialistické republiky a Státní plavební správa v Bratislavě na území Slovenské socialistické republiky (dále jen „plavební správa“) dohlížejí na

1. účinné od 1. 1. 1975a) stav sledované vodní cesty, označení plavební dráhy, přívozů, vedení (potrubí) a plavebních překážek,
2. účinné od 1. 1. 1975b) provoz přístavů, pořádek a čistotu v nich,
3. účinné od 1. 1. 1975c) dodržování předpisů týkajících se plavby, zejména plavidel plavebního provozu,
4. účinné od 1. 1. 1975d) provozní způsobilost plavidel k plavbě z hlediska plavební bezpečnosti (dále jen „provozní způsobilost“) včetně dodržování nejvyššího počtu cestujících (osob) u osobních lodí a u malých plavidel (§ 35 odst. 1) a přívozů též na jejich technickou způsobilost,
5. účinné od 1. 1. 1975e) vybavení plavidel dostatečnou posádkou a předepsanými lodními listinami,
6. účinné od 1. 1. 1975f) zdravotní a odbornou způsobilost pracovníků na plavidle a v přístavu k výkonu prací, kterými byli pověřeni, a na jejich obeznámení s předpisy pro výkon služby a s předpisy o bezpečnosti při práci.

účinné od 1. 1. 1975(2) Z ostatních úkolů přísluší plavební správě

účinné od 1. 1. 1975na úseku péče o plavební bezpečnost

1. účinné od 1. 1. 1975a) pečovat o plavební bezpečnost na vodních cestách a v přístavech a činit opatření k zajištění plynulého a bezpečného plavebního provozu,
2. účinné od 1. 1. 1975b) činit opatření k dočasnému přerušení nebo omezení plavebního provozu,
3. účinné od 1. 1. 1975c) dbát o včasné ukrytí plavidel v ochranných přístavech při velkých vodách, chodu ledu, živelních pohromách apod.,
4. účinné od 1. 1. 1975d) zajistit poskytnutí pomoci plavidlům, která jsou v nebezpečí,
5. účinné od 1. 1. 1975e) provádět odborné šetření příčin plavebních nehod a činit při nich nutná opatření;

účinné od 1. 1. 1975na úseku péče o vodní cesty

1. účinné od 1. 1. 1975f) zjišťovat plavební hloubky, zjišťovat překážky v plavební dráze a zajišťovat jejich odstranění, sledovat vodní poměry a zajišťovat zlepšování plavebních poměrů,
2. účinné od 1. 1. 1975g) hájit zájmy plavby při vodohospodářských a jiných řízeních, požadovat od správce vodních toků řádné udržování hydrotechnických staveb a zařízení, jakož i plavebních zařízení na těchto stavbách (zpevňování břehových svahů, údržba přístavních zdí, vyvazovacích zařízení, sedel pro vzpěry a přístavní můstky, trvalých přistávacích zařízení, schodů apod.),
3. účinné od 1. 1. 1975h) dávat podněty a vyjadřovat se k projektům a úpravám vodních staveb z hlediska potřeb plavby,
4. účinné od 1. 1. 1975ch) určovat ve spolupráci se správcem vodního toku přístaviště, vývaziště, kotviště, obratiště, jakož i přistávací místa plavidel;

účinné od 1. 1. 1975na úseku péče o plavidla

1. účinné od 1. 1. 1975i) rozhodovat o provozní způsobilosti plavidel a u malých plavidel a přívozů i o jejich technické způsobilosti,
2. účinné od 1. 1. 1975j) stanovit minimální počty a složení lodních posádek,
3. účinné od 1. 1. 1975k) určovat nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidlech,
4. účinné od 1. 1. 1975l) provádět cejchování plavidel,
5. účinné od 1. 1. 1975m) vydávat a případně odnímat příslušné lodní listiny a vést evidenci plavidel;

účinné od 1. 1. 1975na úseku péče o lodní posádky

1. účinné od 1. 1. 1975n) provádět zkoušky způsobilosti členů lodních posádek, jakož i zkoušky způsobilosti osob k vedení malých plavidel, vydávat a odnímat příslušné průkazy a vést jejich evidenci,
2. účinné od 1. 1. 1975o) spolupracovat při soustavném zvyšování odborné úrovně lodních posádek;

účinné od 1. 1. 1975na úseku péče o přístavy

1. účinné od 1. 1. 1975p) spravovat přístavy určené pro veřejnou potřebu s výjimkou vodní části a nábřežních zdí přístavu,
2. účinné od 1. 1. 1975r) provádět prohlídky přístavů a činit opatření nutná k zajištění řádného a bezpečného provozu přístavů,
3. účinné od 1. 1. 1975s) spolupůsobit při projektování a výstavbě vodních částí přístavů,
4. účinné od 1. 1. 1975t) vyměřovat a vybírat náhradu za používání přístavů určených pro veřejnou potřebu.

účinné od 1. 1. 1975(3) Československý lodní registr v Praze (dále jen „registr“)

1. účinné od 1. 1. 1975a) vypracovává návrh pravidel pro stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci lodí a jejich zařízení,
2. účinné od 1. 1. 1975b) prověřuje a schvaluje technickou dokumentaci pro stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci plavidel z hlediska pravidel uvedených pod písm. a) a povoluje v jednotlivých případech ze závažných důvodů odchylky a výjimky z ustanovení těchto pravidel,
3. účinné od 1. 1. 1975c) vykonává odborný technický dozor na stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci plavidel s výjimkou malých plavidel, na výrobu lodního materiálu a lodního zařízení a vydává průkazy osvědčující jejich technickou způsobilost,
4. účinné od 1. 1. 1975d) provádí technické prohlídky plavidel s výjimkou malých plavidel a přívozů,
5. účinné od 1. 1. 1975e) vykonává dozor na technická zařízení na plavidlech.

§ 2

účinné od 1. 1. 1975(1) Splavnost se sleduje a udržuje u těchto vodních cest:

1. účinné od 1. 1. 1975a) v úseku Dunaje od ústí Moravy k ústí Ipľu; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 5000 tun,
2. účinné od 1. 1. 1975b) v úseku Labe od Hradce Králové do Hřenska (státní hranice); je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun,
3. účinné od 1. 1. 1975c) v úseku Vltavy od Slap do Mělníka; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun.

účinné od 1. 1. 1975Pro tyto sledované vodní cesty platí § 4 až 7 v plném rozsahu.

účinné od 1. 1. 1975(2) Splavnost se sleduje u těchto vodních cest, částečně již splavněných, popř. určených ke splavnění:

1. účinné od 1. 1. 1975a) v úseku Vltavy od Českých Budějovic do Slap; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 300 tun,
2. účinné od 1. 1. 1975b) v úseku Váhu od Žiliny k ústí do Dunaje; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun,
3. účinné od 1. 1. 1975c) v průplavním spojení Dunaj - Odra - Labe (popř. jeho ucelených etapách) pro plavidla o nosnosti do 1500 tun.

účinné od 1. 1. 1975Pro tyto sledované vodní cesty platí v plném rozsahu ustanovení § 4 až 7 týkající se trvalých objektů, které je křižují; ostatní ustanovení těchto paragrafů se na ně vztahují přiměřeně s přihlédnutím k uvažované době realizace.

účinné od 1. 1. 1975(3) Pro vodní toky Váhu od Krpeľan do Žiliny, Nitry od Nitry až po ústí do Váhu, Tisy, Berounky, Ohře, Bodrogu a Hornádu, které nejsou dosud splavněny, platí ustanovení § 4 až 7 přiměřeně.

účinné od 1. 1. 1975(4) Plavba na vodních cestách je možná celoročně v době denní i noční, pokud z důvodu bezpečnosti nebo jiných závažných důvodů není omezena, zastavena nebo zakázána.

účinné od 1. 1. 1975(5) Způsob a dobu proplavování plavidel plavebními komorami stanoví plavební správa v dohodě se správcem vodního toku. Nárok na proplavování mají všechna plavidla. Přednost při proplavování mají lodi pravidelné osobní dopravy. Malá plavidla jsou proplavována zpravidla ve stanovených hodinách nebo současně s velkými plavidly.

§ 3

účinné od 1. 1. 1975(1) Přístavy určenými pro veřejnou potřebu jsou:

1. účinné od 1. 1. 19751. Přístav Praha - Smíchov

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří nádrž na levém břehu Vltavy v říčním km 187,6–189,3 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19752. Přístav Praha - Holešovice

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří nádrž na levém břehu Vltavy v říčním km 196,5–199,2 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19753. Přístav Praha - Libeň

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří nádrže na pravém břehu Vltavy v říčním km 197,1–198,3 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19754. Přístav Kolín

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří levý břeh Labe v říčním km 83,3–85,6 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19755. Přístav Mělník

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří pravý břeh Labe v říčním km 0,7–3,0, přístavní nádrže a územní obvod.

1. účinné od 1. 1. 19756. Přístav Lovosice

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří levý břeh Labe a plavebního kanálu v říčním km 47,0–50,6 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19757. Přístav Ústí nad Labem
   1. účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří
      1. účinné od 1. 1. 1975a) překladiště ve Vaňově na levém břehu Labe v říčním km 67,5–68,7 s územním obvodem;
      2. účinné od 1. 1. 1975b) přístav Ústí n. Labem - Krásné Březno na levém břehu Labe v říčním km 71,8–75,3 s přístavními nádržemi a s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19758. Přístav Děčín
   1. účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří
      1. účinné od 1. 1. 1975a) přístav Děčín - Rozbělesy na levém břehu Labe v říčním km 92,0–94,2 s přístavní nádrží a územním obvodem;
      2. účinné od 1. 1. 1975b) přístav Děčín - Loubí na obou březích Labe v říčním km 95,0–98,2 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 19759. Přístav Bratislava

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří přístavní nádrže a oba břehy Dunaje v říčním km 1871,5–1860,0 s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 197510. Přístav Komárno

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří přístavní nádrže a levý břeh Dunaje v říčním km 1770,0–1764,0 a oba břehy Váhu od železničního mostu k ústí Váhu do Dunaje s územním obvodem.

1. účinné od 1. 1. 197511. Přístav Štúrovo

   účinné od 1. 1. 1975Přístav tvoří levý břeh Dunaje v říčním km 1718,7– 1718,4 s územním obvodem.

účinné od 1. 1. 1975(2) Územní obvody těchto přístavů stanoví federální ministerstvo dopravy v dohodě s krajským národním výborem (Národním výborem hlavního města Prahy, Národním výborem hlavního města SSR Bratislavy). Plány územních obvodů jsou uloženy u plavební správy. V územním obvodu smějí být zřizovány pouze objekty sloužící vodní dopravě; k zřízení těchto objektů, k jejich zrušení nebo rekonstrukci je třeba souhlasu plavební správy.

účinné od 1. 1. 1975(3) Za přístavy určené pro veřejnou potřebu se též považují přistávací místa ležící mimo území přístavů podle odstavce 1, zřízená a udržovaná plavební správou, pokud je plavidlům dovoleno na nich přistávat a používat jich k překladním nebo k obchodním účelům.

§ 4

účinné od 1. 1. 1975(1) Na sledovaných vodních cestách nesmějí být zřizována a provozována zařízení, která by mohla způsobit ohrožení zdraví nebo života osob provozujících plavbu a nadměrně ztížit, popř. znemožnit plavbu (lano přes vodní cestu, hrázky nebo jiné překážky v plavební dráze). Veškeré plavební překážky, jako staveniště a pracoviště, je povinen ten, kdo je zřídil, označit plavebními znaky a světly a tyto udržovat.

účinné od 1. 1. 1975(2) Činnost na sledovaných vodních cestách, která by mohla ovlivnit plynulost plavby a způsobit dočasné nebo trvalé omezení plavebního provozu nebo přerušení plavební dráhy, musí být předem povolena plavební správou (pořádání závodů nebo slavností na vodě, provádění cvičení, plavba zvláštním zařízením, práce na vodní cestě, výstavba mostů a jiných staveb ve vodní cestě apod.). Těžbu štěrkopísku ve sledované vodní cestě povoluje v dohodě s plavební správou správce vodního toku.

§ 5

účinné od 1. 1. 1975(1) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 5000 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 10 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být nejmenší podjezdná výška dodržena v šířce 80 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 100 m široká.

účinné od 1. 1. 1975(2) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 1500 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být podjezdná výška dodržena v šířce 30 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 50 m široká.

účinné od 1. 1. 1975(3) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 300 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 36 m široká.

účinné od 1. 1. 1975(4) Pokud není možno dodržet nejmenší podjezdnou výšku mostu, musí být zřízen most se zvedací konstrukcí. Výjimky povoluje, jsou-li k tomu závažné důvody, plavební správa.

účinné od 1. 1. 1975(5) Nejvyšší plavební hladinu na vodní cestě stanoví plavební správa.

účinné od 1. 1. 1975(6) Šířky plavební dráhy pod mosty uvedené v odstavcích 1 až 3 platí pro přímé úseky vodní cesty. V obloucích a blízkosti přístavu, popřípadě vjezdu do přístavu musí být šířka mostního plavebního otvoru zvětšena podle výsledku projednání s plavební správou.

účinné od 1. 1. 1975(7) Pontonové mosty přes sledované vodní cesty je možno zřizovat pouze ve výjimečných případech a se souhlasem plavební správy a správce vodního toku. Podmínky pro provoz pontonových mostů určuje plavební správa v dohodě se správcem vodního toku. Před velkou vodou a na zimu musí být pontonové mosty vhodně zajištěny, popř. z vodní cesty odstraněny.

účinné od 1. 1. 1975(8) Plavební mostní otvory označuje správce vodního toku.

§ 6

účinné od 1. 1. 1975(1) Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 5000 tun smějí být zřízeny lanové dráhy a potrubí nejméně 12 m, sdělovací vedení 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV 19 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 1. 1975(2) Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 300 tun a na přehradních nádržích smějí být zřízeny lanové dráhy a sdělovací vedení a potrubí nejméně 10 m nad nejvyšší plavební hladinou, elektrická vedení do napětí 110 kV 12 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 1. 1975(3) Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV smějí být zřízena ve výšce stanovené v odstavcích 1 a 2 zvýšené o 1 cm na každý 1 kV, který přesahuje 110 kV.

účinné od 1. 1. 1975(4) Na ostatních vodních cestách smějí být zřízeny lanové dráhy, potrubí a vedení nejméně 6 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 1. 1975(5) Elektrická vzdušná vedení vn a vvn nesmějí být při křižování vodních cest vedena přes plavební komory nebo v bezprostřední jejich blízkosti.

účinné od 1. 1. 1975(6) Do dna sledované vodní cesty mohou být vložena kabelová vedení v rýze chráněné záhozem, a to slaboproudé kabely v záhozu o výšce nejméně 120 cm, silnoproudé kabely nejméně 200 cm; zához musí být proveden v síle 50 cm z kamene. Potrubí může být vloženo do dna sledované vodní cesty v rýze tak hluboké, aby zához měl výšku nejméně 120 cm; polovina záhozu musí být provedena z těžkého kamene. V místech, kde jsou prováděny bagrovací práce, musí být hloubka rýhy přiměřeně zvětšena.

účinné od 1. 1. 1975(7) Umístění potrubí a kabelového vedení označuje správce potrubí a vedení.

§ 7

účinné od 1. 1. 1975(1) Horní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být nejméně 12 m, na ostatních vodních cestách nejméně 5 m nad nejvyšší plavební hladinou.

účinné od 1. 1. 1975(2) Spodní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být označen. Při provozu přívozu nesmí být stoupáním nebo klesáním spodního vodiče ohrožena plavba.

účinné od 1. 1. 1975(3) Umístění přívozu označuje správce přívozu.

§ 8

účinné od 1. 1. 1975(1) Nové typy plavidel vyráběných v tuzemsku pro tuzemskou potřebu podléhají schválení federálního ministerstva dopravy. Před vypracováním technické dokumentace pro nový typ plavidla předloží výrobce nebo odběratel federálnímu ministerstvu dopravy generální plán a základní technický popis plavidla k posouzení vhodnosti typu. Bude-li typ uznán za vhodný, předloží výrobce nebo odběratel registru ke schválení technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném pravidly pro stavbu lodí. U plovoucích strojů s těžebním zařízením je třeba technickou dokumentaci pro těžební zařízení předložit Českému, popř. Slovenskému báňskému úřadu k závaznému vyjádření.

účinné od 1. 1. 1975(2) Stavba plavidla se provádí pod odborným technickým dozorem registru, jehož rozsah vyplývá z pravidel pro stavbu lodí. Výrobce plavidla je povinen registru včas oznámit, kdy stavba bude zahájena.

účinné od 1. 1. 1975(3) Po dokončení stavby příslušná plavební správa na žádost výrobce a za účasti zástupců registru, výrobce a u těžebních zařízení též Českého, popř. Slovenského báňského úřadu provede řízení za účelem ověření technické a provozní způsobilosti plavidla spojené se zkušební plavbou. Podle výsledku ověření vydá registr průkaz osvědčující technickou způsobilost plavidla a plavební správa lodní osvědčení. U těžebních zařízení je třeba, aby před vydáním lodního osvědčení Český, popř. Slovenský báňský úřad povolil typ takového zařízení k používání.

účinné od 1. 1. 1975(4) Schválení typu provede na písemnou žádost výrobce federální ministerstvo dopravy po ověřovacím provozu plavidla (prototypu) a po celkovém vyhodnocení typu, které se uskuteční za účasti zástupců registru, příslušné plavební správy, výrobce, popř. odběratele. Shledá-li, že plavidlo je způsobilé k hromadné výrobě, vydá průkaz způsobilosti typu. Hromadně vyráběna smějí být pouze plavidla, pro jejichž typ byl vydán průkaz způsobilosti typu; výrobce vydá pro každé plavidlo typové osvědčení. Hromadnou výrobou se rozumí výroba více než 5 plavidel stejného provedení.

účinné od 1. 1. 1975(5) Plavidlo postavené v zahraničí pod dozorem zahraniční klasifikační organizace smí být dovezeno pro tuzemskou potřebu jen tehdy, jestliže před rozhodnutím o dovozu federální ministerstvo dopravy na žádost provozovatele uznalo vhodnost typu plavidla a provozovatel projednal s registrem podmínky technické a s plavební správou provozní způsobilosti plavidla.

§ 9

účinné od 1. 1. 1975(1) Plavidlo musí odpovídat svými rozměry vodní cestě.

účinné od 1. 1. 1975(2) Plovoucím strojem jsou všechny druhy plovoucích bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, čerpadel, beranidel a jiných zařízení určených výhradně k mechanické práci na vodě.

účinné od 1. 1. 1975(3) Plovoucím zařízením jsou všechny druhy plováren, doků, hangárů, přístavních můstků, restaurací, botelů, ubytoven, mlýnů, dílen, pontonů apod., které podle účelu jejich použití mají určité stanoviště na vodě.

§ 10

účinné od 1. 1. 1975(1) Ověřování technické a provozní způsobilosti plavidla postaveného v opakované výrobě se provádí způsobem uvedeným v § 8 odst. 3.

účinné od 1. 1. 1975(2) Nebyla-li loď podléhající cejchovní povinnosti dosud ocejchována, provede se při ověřování způsobilosti i její cejchování.

účinné od 1. 1. 1975(3) U plovoucích zařízení a opakovaně vyráběných plovoucích strojů a lodí bez vlastního pohonu se může od zkušební plavby upustit.

účinné od 1. 1. 1975(4) U plovoucích zařízení se zvláštním povolením určí, kde smí být zařízení umístěno, a stanoví se jeho výstroj. Plovoucí zařízení musí být vyvázáno, popř. zakotveno tak, aby mohlo sledovat kolísání vodních stavů, aby neohrožovalo jiné zařízení a samo bylo uchráněno před poškozením, nasednutím nebo odplavením z dosavadního stanoviště.

§ 11

účinné od 1. 1. 1975(1) Technické prohlídky plavidel se provádějí za účelem přezkoušení jejich technické a provozní způsobilosti.

účinné od 1. 1. 1975(2) Prohlídky ke zjištění technické způsobilosti plavidla, včetně prohlídky na souši, provádí registr:

1. účinné od 1. 1. 1975a) u osobních a nákladních lodí, u remorkérů, u přívozních a jiných plavidel určených pro hromadnou dopravu více než 12 osob, u tankových lodí, nákladních člunů bez posádky používaných na regulované trati a na uzavřených vodních plochách včetně štěrkovišť a u ledoborců - každý čtvrtý rok,
2. účinné od 1. 1. 1975b) u nákladních člunů s posádkou, plovoucích strojů a plovoucích zařízení do stáří 20 let - každý šestý rok, u starších plavidel - každý čtvrtý rok,
3. účinné od 1. 1. 1975c) u nákladních tlačných člunů bez posádky používaných na kanalizované trati - každý druhý rok.

účinné od 1. 1. 1975(3) Technická prohlídka se dále provede po každé havárii, která naruší způsobilost plavidla k plavbě, po každé velké opravě nebo změně strojního zařízení, konstrukce tělesa nebo důležitých částí plavidla nebo po každé jiné změně, která ovlivňuje stabilitu plavidla. Technická prohlídka se rovněž provede, má-li být plavidlo používáno k jinému než dosavadnímu účelu a vznikne-li pochybnost o technické způsobilosti plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(4) Přezkoušení provozní způsobilosti plavidla se současnou kontrolou plnění odpovědnosti provozovatele za řádný stav plavidla provádí příslušná plavební správa průběžně podle potřeby, nejméně však ve dvouleté lhůtě.

účinné od 1. 1. 1975(5) Provozovatel plavidla oznamuje ve stanovených lhůtách registru připravenost plavidla k technické prohlídce.

účinné od 1. 1. 1975(6) Registr a plavební správy vzájemně spolupracují, aby přezkoušení technické a provozní způsobilosti plavidel se provádělo pokud možno současně.

účinné od 1. 1. 1975(7) Provozovatel plavidla je povinen předvést plavidlo k technické prohlídce vyčištěné a s potřebnou výstrojí, umožnit přezkušujícím orgánům přístup do všech jeho prostorů a poskytnout pracovníky a věcné prostředky.

§ 12

účinné od 1. 1. 1975(1) Největší přípustný ponor musí být vyznačen zřetelně a trvanlivě na obou bocích plavidla v souladu s řádem pro cejchování lodí vnitrozemské plavby.

účinné od 1. 1. 1975(2) U osobních lodí musí být stanoven největší přípustný počet cestujících, u přívěsných (záchranných) člunů a loděk půjčoven největší počet osob, které smějí být na plavidle, a to se zřetelem ke stabilitě a prostorovým poměrům, u lodí s vlastním pohonem také s přihlédnutím k výkonu stroje. Nejvyšší přípustný počet cestujících (osob) stanoví plavební správa; musí být vyznačen na viditelném místě na plavidle. Nejvyšší přípustný počet cestujících (osob) nesmí být překročen; použije-li se prostoru na plavidle určeného pro cestující k uložení nákladu, zmenšuje se nejvýše přípustný počet cestujících za každou polovinu čtverečního metru použitého prostoru nebo za každých 65 kg nákladu o jednu osobu.

§ 13

účinné od 1. 1. 1975(1) Cejchování podléhají lodě používané v zahraniční plavbě a z plavidel vnitrostátní plavby ta, jejichž výtlak přesahuje 100 m³.

účinné od 1. 1. 1975(2) Cejchování provádí na žádost výrobce, popř. provozovatele plavidla příslušná plavební správa v souladu s cejchovním řádem.

účinné od 1. 1. 1975(3) Pro každou loď podléhající cejchování ve smyslu odstavce 1 vydá plavební správa cejchovní průkaz, který musí být vždy na lodi.

účinné od 1. 1. 1975(4) Cejchovní značky, ponorové stupnice, popř. nákladové značky udržuje provozovatel a za plavby vůdce plavidla.

§ 14

účinné od 1. 1. 1975(1) Evidence plavidel spočívá v zápisu plavidla do knihy evidence vnitrozemských plavidel a v přidělení poznávacích znaků.

účinné od 1. 1. 1975(2) Podrobnosti o poznávacích znacích plavidel upravuje Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „Řád plavební bezpečnosti“).¹)

účinné od 1. 1. 1975(3) Místem evidence plavidel se stálým stanovištěm v České socialistické republice je Praha a plavidel se stálým stanovištěm ve Slovenské socialistické republice Bratislava.

§ 15

účinné od 1. 1. 1975Lodi a plovoucí stroje musí mít vedle lodního osvědčení listiny předepsané Řádem plavební bezpečnosti.

§ 16

účinné od 1. 1. 1975(1) Provozovatel plavidla je povinen zajistit řádné vedení seznamu posádky, lodního deníku a deníku lodní radiostanice.

účinné od 1. 1. 1975(2) Do seznamu posádky se zapisují členové posádky, jejich rodinní příslušníci, jakož i všechny jiné osoby naloděné na plavidle. Za řádné vedení seznamu posádky odpovídá vůdce plavidla. Každý samostatný ucelený zápis v seznamu posádky musí být označen datem zápisu a podpisem vůdce plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(3) Do lodního deníku se zapisují denně všechny závažné události a důležité údaje týkající se plavby plavidla, služby na plavidle, lodní posádky, jakož i záznamy o povětrnostních poměrech a vodních stavech za plavby. Za řádné vedení lodního deníku odpovídá vůdce plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(4) Do deníku lodní radiostanice se zapisují denně záznamy o všech vysílaných i přijatých oznámeních, důležité události ze služby, jakož i příslušné místní a časové údaje. Podrobnosti týkající se vedení deníku lodní radiostanice stanoví orgán vydávající povolení ke zřízení a provozování lodní radiostanice. Za řádné vedení deníku odpovídá radiooperatér pověřený obsluhou lodní radiostanice, který musí zápisy do deníku denně podpisovat.

účinné od 1. 1. 1975(5) Povinnost vést seznam posádky, lodní deník a deník lodní radiostanice začíná dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiostanice byla uvedena do provozu, a končí dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiostanice byla trvale vyřazena z provozu.

účinné od 1. 1. 1975(6) Provozovatel plavidla je povinen uschovat seznam posádky, lodní deník a deník lodní radiostanice po dobu 3 let ode dne posledního zápisu.

§ 17

účinné od 1. 1. 1975(1) Jakékoliv změny v obsahu lodní listiny (přepsání, škrtání, doplňky apod.) musí být provedeny tak, aby původní znění zůstalo čitelné. Orgán, který provedl změnu, musí záznam podepsat a opatřit razítkem a datem.

účinné od 1. 1. 1975(2) Provozovatel plavidla je povinen oznámit ztrátu lodní listiny neprodleně orgánu, který listinu vydal, a požádat o vydání druhopisu. Příslušný orgán vydá druhopis listiny, na kterém poznamená, že originál byl ztracen a je neplatný.

účinné od 1. 1. 1975(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně v případech, že lodní listina se stala z jakéhokoliv důvodu nečitelnou nebo nepouživatelnou. V takovém případě musí být listina vrácena příslušnému orgánu, který ji znehodnotí.

účinné od 1. 1. 1975(4) Vzory lodních listin stanoví plavební správa.

§ 18

účinné od 1. 1. 1975Plavidla určená a používaná plavební správou, československá plavidla na mezinárodních tocích, jakož i československá plavidla plující za hranice musí nést československou státní vlajku; plavidla vztyčují československou státní vlajku na zádi. Na místě určeném pro československou státní vlajku nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při používání vlajek na plavidle je nutno dbát toho, aby jiné vlajky nebyly větších rozměrů, než je československá státní vlajka, která je s nimi současně vztyčena.

§ 19

účinné od 1. 1. 1975(1) Plavební správa při stanovení nejmenšího počtu členů posádky a jejího složení bere zřetel na zvláštní vlastnosti plavidla, jeho rozměry, stupeň mechanizace hnacího zařízení a výstroje, jakož i na jiné okolnosti jako např. zvláštní určení plavidla, způsob remorkáže, charakter vodní cesty atd.

účinné od 1. 1. 1975(2) Provozovatelé plavidla jsou povinni při vzniku mimořádných okolností (velká voda, chod ledu apod.) posílit posádku bez zvláštní výzvy plavební správy na stav zajišťující plnou bezpečnost plavby a plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(3) Odborná způsobilost k vedení plavidel, řízení a obsluze hnacího a jiného zařízení se prokazuje zkouškou, po jejímž úspěšném složení vydá plavební správa průkaz způsobilosti. Ke zkoušce může být připuštěna jen osoba, která je spolehlivá, zdravotně způsobilá a má pro žádané oprávnění potřebné předpoklady.

účinné od 1. 1. 1975(4) Naloděný člen posádky musí mít průkaz způsobilosti s sebou na plavidle a předložit jej na vyzvání orgánům plavební správy. Plavební správa je oprávněna kdykoliv přezkoušet způsobilost členů posádek československých plavidel; podle výsledků přezkoušení průkaz způsobilosti členu posádky ponechá a poznamená v něm výsledek přezkoušení nebo rozsah oprávnění omezí nebo průkaz způsobilosti odejme. Plavební správa také odejme průkaz způsobilosti, vykazuje-li člen posádky při výkonu oprávnění takové nedostatky, které by mohly ohrozit bezpečnost plavby.

účinné od 1. 1. 1975(5) Průkazy způsobilosti vydané cizím státním příslušníkům orgány jejich státu se uznávají na základě vzájemnosti.

§ 20

účinné od 1. 1. 1975Cizozemská plavidla mohou být používána k plavbě v tuzemsku, mohou-li prokázat svou způsobilost k plavbě průkazy vydanými orgány cizího státu. Plavební správa může se souhlasem federálního ministerstva dopravy povolit úlevy pro určitý druh mezinárodního styku, zejména pro styk pohraniční, sportovní a turistický, pro připouštění cizozemských plavidel určitého druhu a určitého státu.

§ 21

účinné od 1. 1. 1975(1) Vůdce plavidla (provozovatel plavidla) je povinen bez odkladu a nejrychlejším způsobem ohlásit plavební nehodu plavební správě; na vodních nádržích ohlásí plavební nehodu nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti, který o tom neprodleně uvědomí plavební správu.

účinné od 1. 1. 1975(2) Plavební nehodu, ke které došlo v cizině a při níž byla způsobena škoda větší než Kčs 10 000,–, těžký, smrtelný nebo hromadný úraz, je povinen ohlásit plavební správě provozovatel plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(3) Plavební nehodu, které se zúčastnila plavidla ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, ohlásí plavební správě velitelství útvaru ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, a to jen tehdy, došlo-li k poškození plavebních zařízení nebo k vytvoření překážky ve vodní cestě nebo k jiné skutečnosti, jež by mohla mít vliv na bezpečnost plavby.

§ 22

účinné od 1. 1. 1975(1) O plavební nehodě, při níž došlo k požáru (výbuchu), musí být uvědoměna místně příslušná okresní inspekce požární ochrany a útvar Veřejné bezpečnosti.

účinné od 1. 1. 1975(2) O plavební nehodě, při níž došlo k poškození vodní cesty (nasednutí plavidla na mělčinu, náraz na zařízení plavebních komor apod.), musí být uvědoměn též správce vodního toku.

§ 23

účinné od 1. 1. 1975(1) Odborné šetření příčin plavebních nehod přísluší plavební správě. Při šetření je třeba v nejkratší době objasnit okolnosti, za kterých došlo k plavební nehodě, určit příčiny a následky plavební nehody a stanovit, zda a která ustanovení pravidel plavebního provozu byla porušena; při posuzování nehod, ke kterým došlo v průběhu jachetního závodu povoleného plavební správou při střetu soutěžících plavidel, se přihlíží k pravidlům stanoveným pro tento závod. Při šetření je třeba dbát, aby nedošlo k neodůvodněnému zdržení plavidel nebo členů lodních posádek. V případě potřeby si může plavební správa vyžádat odborný posudek registru o technickém stavu plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(2) Šetření se mohou zúčastnit zástupci organizací, jejichž zájmy jsou nehodou dotčeny. Jejich účast nesmí vést ke zdržení šetření.

účinné od 1. 1. 1975(3) Při šetření na hraniční čáře nebo v bezprostřední její blízkosti je třeba dodržovat ustanovení mezinárodních dohod.²)

účinné od 1. 1. 1975(4) Jakmile se při šetření zjistí podezření z trestného činu nebo přečinu, je plavební správa povinna přizvat útvar Veřejné bezpečnosti.

účinné od 1. 1. 1975(5) Plavební správa šetření neprovádí, jestliže nedošlo k porušení pravidel plavebního provozu a jestliže následky nehody nepřesahují rámec lodi.

účinné od 1. 1. 1975(6) Došlo-li k plavební nehodě v souvislosti s činností podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, provádí plavební správa šetření v součinnosti s příslušným obvodním báňským úřadem.

§ 24

účinné od 1. 1. 1975Vůdce plavidla (provozovatel plavidla) je povinen předložit plavební správě veškeré materiály a podklady potřebné pro objasnění hlášené nehody, např. podrobnou zprávu s uvedením okolností, příčin a následků nehody spolu s plánkem úseku vodní cesty, kde se stala nehoda, a s vyznačením různých postavení plavidla, popř. plavidel, výpis z lodního deníku týkající se nehody, seznam, popis a rozsah způsobených škod a podle možnosti fotografie.

§ 25

účinné od 1. 1. 1975Odborné šetření příčin plavebních nehod, kterých se výlučně zúčastnila plavidla ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, přísluší útvarům ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. Při srážce těchto plavidel s jinými plavidly, při najetí těchto plavidel na jiná plavidla nebo opačně, při poškození vodní cesty, pobřežních nebo hydrotechnických staveb, plavebních znaků a světel plavidly ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů provádějí šetření plavební správa a vyšetřovací orgán útvaru ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů ve vzájemné spolupráci.

§ 26

účinné od 1. 1. 1975Na závěr odborného šetření příčin plavebních nehod oznámí plavební správa jeho výsledek organizacím zúčastněným na nehodě. Současně učiní opatření vhodná k tomu, aby se předcházelo opakování plavebních nehod.

§ 27

účinné od 1. 1. 1975(1) Do společné havárie patří též škody, které jsou přímým následkem úkonu společné havárie; ve společné havárii se však nehradí škody, které jsou v okamžiku úkonu společné havárie nevyhnutelné nebo které by, i kdyby takového úkonu nebylo, nevyhnutelně nastaly před ukončením podniknutí, ledaže příčinou nevyhnutelnosti škody bylo nebezpečí hrozící celému podniknutí.

účinné od 1. 1. 1975(2) Společnou havárií jsou zejména:

1. účinné od 1. 1. 1975a) škody vzniklé svržením nákladu nebo lodního příslušenství, odříznutím kotev, řetězů a lan a škody způsobené plavidlu nebo nákladu v souvislosti s tím,
2. účinné od 1. 1. 1975b) škody způsobené plavidlu nebo nákladu záměrným najetím plavidla na mělčinu proto, aby se plavidlo nepotopilo, nebo záměrným potopením proto, aby byl uhašen požár, jakož i výdaje a škody vzniklé odtahováním nebo zdviháním plavidla,
3. účinné od 1. 1. 1975c) poškození strojů a kotlů vzniklé úsilím o uvolnění uvázlého plavidla,
4. účinné od 1. 1. 1975d) mimořádné výdaje spojené s překladem nákladu z plavidla na odlehčovací plavidlo, s nájmem odlehčovacího plavidla a s opětovným překladem do plavidla, jakož i škody, které přitom nastaly na plavidle nebo nákladu,
5. účinné od 1. 1. 1975e) výdaje spojené se zdviháním plavidla s nákladem, potopilo-li se plavidlo nehodou, jakož i škody způsobené za účelem vyzdvižení záměrně potopeného plavidla nebo nákladu,
6. účinné od 1. 1. 1975f) výdaje spojené se získáním pomoci jiných plavidel, jakož i škody způsobené plavidlu nebo nákladu takovou pomocí,
7. účinné od 1. 1. 1975g) výdaje spojené s veplutím do přístavu útočiště k záchraně před zámrazou nebo při povodňovém stavu vody, včetně výdajů za hlídání naloženého plavidla i jeho vyplutí.

§ 28

účinné od 1. 1. 1975(1) Učiní-li se místo výdajů, které by náležely do společné havárie, nějaké jiné mimořádné výdaje, uhradí se ve společné havárii až do výše částky výdajů, které by náležely do společné havárie.

účinné od 1. 1. 1975(2) Za společnou havárii se nepokládají škody a výdaje způsobené:

1. účinné od 1. 1. 1975a) zdržením za cesty nebo po jejím skončení (zejména ztráta času u plavidla a ztráta nebo zhoršení možnosti odbytu u nákladu),
2. účinné od 1. 1. 1975b) přerušením cesty mimo případ záchrany před zámrazou nebo při povodňovém stavu vody,
3. účinné od 1. 1. 1975c) přetěžováním strojů nebo kotlů plovoucího plavidla.

§ 29

účinné od 1. 1. 1975Pokud se dále nestanoví jinak, jsou podkladem pro výpočet náhrad i příspěvků ve společné havárii hodnoty platné v době a v místě skončení podniknutí.

§ 30

účinné od 1. 1. 1975(1) Je-li plavidlo ztraceno, hradí se cena plavidla v nepoškozeném stavu po odečtení výloh za opravu škod, které nenáleží do společné havárie, popřípadě též po odečtení výtěžku prodeje zbytků plavidla. Cenu plavidla i výši výloh za opravu odhadnou znalci.

účinné od 1. 1. 1975(2) Je-li plavidlo poškozeno, hradí se výlohy za opravu. Škodu vyšetří a odhadnou znalci.

účinné od 1. 1. 1975(3) Nahrazují-li se při opravě staré věci novými, sníží se úhrada o srážky odpovídající rozdílu mezi cenou nových a cenou starých věcí (tzv. srážky „nové za staré“). Srážky činí u plavidel, motorů, strojů a kotlů od druhého do pátého roku provozního stáří jednu pětinu, od šestého do desátého roku provozního stáří jednu čtvrtinu a od jedenáctého roku provozního stáří jednu třetinu; až do jednoho roku provozního stáří se nesráží nic. U kotevních řetězů činí srážka jednu šestinu, u vlečných lan jednu čtvrtinu, u kotev se nesráží nic. Z částky náhrady zbývající po provedení srážky „nové za staré“ se odečte ještě popřípadě zbytková hodnota starých věcí, které se nahrazují novými.

účinné od 1. 1. 1975(4) Náhrada za poškození lodi nemůže být vyšší než částka, která by se měla hradit při ztrátě plavidla.

§ 31

účinné od 1. 1. 1975(1) Je-li náklad ztracen, hradí se cena, jakou by měl v nepoškozeném stavu po odečtení částky odpovídající škodám, které nenáleží do společné havárie, jakož i po odečtení ušetřeného přepravného, cla a jiných výloh.

účinné od 1. 1. 1975(2) Je-li náklad poškozen, hradí se rozdíl mezi cenou ve stavu nepoškozeném a cenou ve stavu poškozeném. Byl-li poškozený náklad prodán, hradí se rozdíl mezi čistou cenou v nepoškozeném stavu a čistým výtěžkem prodeje.

§ 32

účinné od 1. 1. 1975(1) Ztráta přepravného se hradí částkou odpovídající hrubému přepravnému po odečtení částky, kterou by byl dopravce musel vynaložit na získání přepravného, kterou však v důsledku úkonu společné havárie nevynaložil, jakož i po odečtení čistého výtěžku z přepravy jiného nákladu místo nákladu, za nějž bylo přepravné ztraceno.

účinné od 1. 1. 1975(2) Plavidlo, přepravné i náklad přispívají ke společné havárii podle své skutečné hodnoty. K hodnotě se připočtou náhrady přiznané plavidlu, přepravnému a nákladu ve společné havárii. Od hodnoty přepravného se odečtou výdaje na získání přepravného, které by byl dopravce uspořil, kdyby bylo došlo ke ztrátě plavidla v době úkonu společné havárie.

§ 33

účinné od 1. 1. 1975(1) Ve společné havárii se nehradí ztráta ani poškození nákladu úmyslně nehlášeného nebo nesprávně hlášeného při podání k přepravě; byl-li však takový náklad zachráněn, přispívá ke společné havárii.

účinné od 1. 1. 1975(2) Ztráta nebo poškození nákladu, jehož cena byla při podání k přepravě hlášena nižší částkou, se hradí podle ceny hlášené, avšak takový náklad přispívá hodnotou skutečnou.

účinné od 1. 1. 1975(3) Zavazadla cestujících a osobní svršky přispívají ke společné havárii jen tehdy, byla-li na ně vydána přepravní listina nebo poskytne-li se za ně náhrada ve společné havárii.

§ 34

účinné od 1. 1. 1975(1) Stanovení náhrad a rozvrh příspěvků se provede v sídle provozovatele plavidla.

účinné od 1. 1. 1975(2) Provozovatel plavidla je povinen učinit bez odkladu opatření potřebná k vypracování dispaše.³) Odkládá-li splnění této povinnosti, je kterýkoliv účastník oprávněn zařídit vyhotovení dispaše.

účinné od 1. 1. 1975(3) Výlohy vyhotovení dispaše se vyúčtují ve společné havárii.

§ 35

účinné od 1. 1. 1975Pojem malého plavidla

účinné od 1. 1. 1975(1) Za malé plavidlo se považuje plavidlo, jehož délka nepřesahuje 15 m a šířka 3 m, nebo plavidlo, jehož maximální výtlak nepřesahuje 15 tun. Z těchto plavidel se však nepokládají za malá plavidla převozní lodi a plavidla, která slouží k přepravě více než 12 osob, popř. k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě takových plavidel, která nejsou malými plavidly.

účinné od 1. 1. 1975(2) Ustanovení § 8 až 13, 16 a § 27 až 34 vyhlášky se nevztahují na malá plavidla; ustanovení § 18, 19, 21 až 26 se na tato plavidla vztahují přiměřeně.