Zákon o veřejných zakázkách

§ 102

Použití soutěže o návrh

(1) Tato část zákona se vztahuje na zadavatele, pokud předpokládaná hodnota soutěže o návrh odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 3. Veřejný zadavatel může postupovat podle této části zákona i tehdy, pokud předpokládaná hodnota soutěže o návrh tohoto finančního limitu nedosáhne.

(2) Tato část zákona se nevztahuje na pořádání soutěže o návrh

1. a) v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a § 18 odst. 1 písm. o) až r),
2. b) v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 18 odst. 1 písm. i), pokud jde o veřejného zadavatele,
3. c) v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 19 odst. 2 písm. a), pokud jde o sektorového zadavatele,
4. d) sektorovým zadavatelem v souvislosti s výkonem jiné než relevantní činnosti podle § 4 nebo v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, pokud působnost tohoto zákona ve vztahu k této relevantní činnosti byla vyloučena v souladu s § 20.

§ 103

Soutěž o návrh

(1) Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (dále jen „návrh“).

(2) Zadavatel použije soutěž o návrh zejména v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství či zpracování dat.

(3) Soutěž o návrh použije zadavatel, jestliže

1. a) na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby, nebo
2. b) na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby.

(4) Předpokládaná hodnota soutěže o návrh se stanoví

1. a) podle odstavce 3 písm. a) na základě předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby navazující na tuto soutěž, a to včetně výše předpokládaných soutěžních cen a plateb poskytovaných účastníkům soutěže o návrh,
2. b) podle odstavce 3 písm. b) na základě celkové předpokládané výše soutěžních cen a plateb, a to včetně předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, kterou je veřejný zadavatel oprávněn zadat v souladu s § 27 odst. 6, pokud zadavatel tuto možnost nevyloučil v oznámení soutěže o návrh.

(5) Zadavatel není oprávněn omezit účast zájemců v soutěži o návrh s poukazem na určité území nebo části území členského státu Evropské unie.

§ 104

Oznámení soutěže o návrh a způsob komunikace

(1) Soutěž o návrh se zahajuje uveřejněním oznámení soutěže o návrh. Pro uveřejnění oznámení soutěže o návrh použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁶¹).

(2) Zadavatel v oznámení soutěže o návrh stanoví lhůtu pro podání návrhů nebo lhůtu, ve které mohou zájemci o účast v soutěži o návrh (dále jen „zájemce o účast“) podat žádost o účast.

(3) Zadavatel může omezit počet zájemců o účast, které vyzve k účasti v soutěži o návrh, a to stanovením minimálního či maximálního počtu účastníků soutěže o návrh, přičemž musí definovat jasná a nediskriminační kritéria pro jejich výběr. Počet zájemců o účast vyzvaných k účasti v soutěži musí být dostačující pro zajištění skutečné soutěže, pokud to není objektivními skutečnostmi vyloučeno.

(4) Zadavatel zajistí komunikaci, předávání a ukládání dokumentů či informací tak, aby byla zajištěna ochrana všech takových dokumentů či informací.

§ 105

Průběh soutěže o návrh

(1) Nejpozději dnem uveřejnění oznámení soutěže o návrh je zadavatel povinen zpřístupnit soutěžní podmínky či umožnit jejich vyzvednutí všem zájemcům o účast.

(2) Zadavatel zajistí po celou dobu soutěže až do okamžiku rozhodnutí poroty o výběru nejvhodnějšího účastníka či účastníků soutěže o návrh anonymitu podaných návrhů alespoň tak, aby porota při hodnocení návrhů nebyla schopna k návrhu přiřadit účastníka soutěže o návrh, který jej podal. Způsob zajištění anonymity uvede zadavatel v soutěžních podmínkách. Nedodrží-li účastník soutěže o návrh požadavky zadavatele týkající se anonymity, zadavatel tohoto účastníka ze soutěže o návrh vyloučí a tuto skutečnost účastníkovi soutěže o návrh písemně oznámí.

(3) Zadavatel rovněž zajistí, aby se členové poroty seznámili s obsahem návrhů v době určené soutěžními podmínkami, nejdříve však po uplynutí lhůty k podání návrhů.

(4) Zadavatel odmítne návrhy podané po uplynutí lhůty pro podání návrhů a vrátí je zpět zájemci o účast.

§ 106

Složení a rozhodování poroty

(1) Hodnocení návrhů provádí porota. Zadavatel jmenuje členy poroty pro hodnocení návrhů a jejich náhradníky nejpozději poslední den lhůty pro podání návrhů.

(2) Porota musí být sestavena výhradně z fyzických osob, které musí být ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté.

(3) Je-li od účastníků soutěže o návrh vyžadována určitá odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty obdobnou nebo rovnocennou kvalifikaci. Všechny návrhy musí být hodnoceny stejnými členy poroty či jejich náhradníky, ledaže to není ve zvláště odůvodněných případech možné.

(4) Porota hodnotí podané návrhy na základě hodnotících kritérií, která byla uvedena v oznámení soutěže o návrh.

(5) Porota vyhotoví o způsobu hodnocení návrhů a o stanovení jejich pořadí protokol, který podepíší všichni členové poroty či náhradníci, kteří návrhy hodnotili.

(6) Porota může v protokolu o hodnocení návrhů podle odstavce 5 uvést dodatečné dotazy k určitým aspektům některých návrhů.

(7) Protokol o hodnocení návrhů předává porota zadavateli. Po předání protokolu podle věty první vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh k účasti na uveřejnění výsledků hodnocení návrhů. Při uveřejnění výsledků hodnocení jsou členové poroty či zadavatel oprávněni s účastníky soutěže o návrh projednat dodatečné dotazy podle odstavce 6. Je-li to odůvodněno povahou předmětu soutěže, je zadavatel oprávněn ve zcela výjimečných případech na základě projednání dodatečných dotazů podle věty druhé stanovit účastníkovi soutěže o návrh přiměřenou lhůtu pro poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu. Porota může změnit pořadí návrhů uvedené v protokolu o hodnocení návrhů pouze v případě, že poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu vyvolá nutnost podstatné změny v hodnocení návrhů podle hodnotících kritérií uvedených v oznámení soutěže o návrh.

(8) O průběhu uveřejnění výsledků hodnocení návrhů a případném projednání dodatečných dotazů podle odstavce 7 zadavatel vyhotoví písemný protokol.

(9) Zadavatel není vázán rozhodnutím poroty uvedeným v protokolu o hodnocení návrhů, pokud si to vyhradil v oznámení soutěže o návrh. V opačném případě musí zadavatel respektovat rozhodnutí poroty.

§ 107

Rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu

(1) Rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu nebo návrhů činí zadavatel. Zadavatel oznámí své rozhodnutí všem účastníkům soutěže o návrh. Pokud je rozhodnutí zadavatele odlišné od rozhodnutí poroty, uvede zadavatel v oznámení rozhodnutí odůvodnění svého rozhodnutí. Pro možnost podání námitek platí § 110 a 111 obdobně.

(2) Po doručení oznámení rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu umožní zadavatel účastníkům soutěže o návrh, jejichž návrhy nebyly vybrány, jejich převzetí.

(3) Zadavatel uveřejní výsledek soutěže o návrh způsobem uvedeným v § 146 a 147. Pro uveřejnění výsledku soutěže o návrh použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁶¹).

(4) Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat, aby výsledek soutěže o návrh nebyl uveřejněn, pokud by jeho uveřejnění znamenalo porušení zvláštního právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo účastníka soutěže o návrh na obchodní tajemství soutěže, nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Sektorový zadavatel může stanovit, že nesmí být uveřejněny rovněž informace týkající se počtu obdržených návrhů, identifikace účastníků soutěže o návrh či cen.

§ 108

Zrušení soutěže o návrh

Zadavatel může zrušit soutěž o návrh kdykoliv do doby rozhodnutí poroty o nejvhodnějším návrhu, pokud si to vyhradil v oznámení soutěže o návrh nebo v soutěžních podmínkách. V takovém případě vrátí účastníkům soutěže o návrh jejich návrhy a oznámení o zrušení soutěže o návrh uveřejní v informačním systému a na internetové adrese uvedené v oznámení soutěže o návrh a umožní převzetí podaných návrhů zájemci.

§ 109

Zvláštní ustanovení o uchování dokumentace o soutěži o návrh

Vrací-li zadavatel účastníkům soutěže o návrh jejich návrhy podle § 107 odst. 2 nebo § 108, je povinen o takových návrzích pořídit vhodnou dokumentaci, kterou následně uchová podle § 155.

§ 110

Rozsah a způsob podání námitek

(1) Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“).

(2) Zdůvodněné námitky je oprávněn podat rovněž dodavatel, kterého v důsledku domnělého porušení zákona zadavatel odmítl zařadit do dynamického nákupního systému.

(3) Námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.

(4) Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Před uplynutím lhůty pro podání námitek podle tohoto odstavce, a jsou-li námitky podány včas, do doručení rozhodnutí o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.

(5) Námitky se podávají písemně. Podání řádných námitek je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci.

(6) V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 3, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.

(7) Zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení písemně vzdát; práva na podání námitek se může zájemce či uchazeč vzdát až po vzniku práva podat námitky. Pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

§ 111

Postup zadavatele při přezkoumání námitek

(1) Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

(2) Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 113 odst. 3 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

(3) O podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce.

(4) Zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

(5) Pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení se ruší dnem zastavení řízení.

(6) Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

§ 112

Výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek

(1) Úřad vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona, při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování zásad podle § 6.

(2) Úřad

1. a) vydává předběžná opatření,
2. b) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem,
3. c) ukládá nápravná opatření a sankce,
4. d) projednává správní delikty,
5. e) kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu⁶²). Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů⁶³),
6. f) plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

§ 113

Zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

(1) Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se u Úřadu zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.

(2) Návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

(3) Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1, lze návrh podat a doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (dále jen „navrhovatel“).

§ 114

Návrh

(1) Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

1. a) zadávacím podmínkám,
2. b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,
3. c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,
4. d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,
5. e) použití druhu zadávacího řízení.

(2) Návrh vedle obecných náležitostí podání⁶⁴) musí obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o složení kauce podle § 115.

(3) Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle odstavce 2 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 113 odst. 2 nebo 3 nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, Úřad zahájené řízení zastaví; pokud má důvodné podezření, že došlo k porušení tohoto zákona, zahájí správní řízení z moci úřední.

(4) Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 7 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky.

§ 115

Kauce

(1) S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, je navrhovatel povinen složit 100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.

(2) Kauce je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad řízení zahájené na návrh pravomocným rozhodnutím zastaví podle § 118, jinak Úřad kauci spolu s úroky vrátí navrhovateli do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

§ 116

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč.

§ 117

Předběžné opatření

(1) Úřad může před vydáním rozhodnutí podle § 118 v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli toto předběžné opatření:

1. a) zakázat uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, nebo
2. b) pozastavit zadávací řízení.

(2) Návrh na nařízení předběžného opatření vedle obecných náležitostí podání⁶⁴) musí obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli bezprostředně hrozí újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá. Nemá-li návrh stanovené náležitosti, předběžné opatření Úřad nenařídí.

(3) Úřad zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí podle § 118 nabylo právní moci.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

§ 118

Nápravné opatření

Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.

§ 119

Náklady řízení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení.

(2) Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 2 zcela nebo zčásti upustit.

§ 120

Vymezení správních deliktů, pokuty za správní delikt

(1) Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,
2. b) zruší zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84,
3. c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo
4. d) nesplní povinnost stanovenou v § 146 a 147 pro uveřejňování.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

1. a) 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
2. b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d).

(3) Sazba pokuty podle odstavce 2 se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí správního deliktu podle odstavce 1 opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy došlo ke spáchání jakéhokoliv posledního správního deliktu podle odstavce 1, neuplynulo 5 let.

§ 121

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Zadavatel, který je právnickou osobou, za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

(2) Při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁶⁵) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu zadavatele, který je právnickou osobou.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 122

Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství

(1) Zaměstnanci v Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření⁶⁶). Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle zvláštních předpisů⁶⁷).

(2) Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 123

Uveřejňování pravomocného rozhodnutí Úřadu

Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.

§ 124

Smírčí řízení

(1) Kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání nadlimitní veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení tohoto zákona nebo práva Evropských společenství v oblasti veřejných zakázek úkonem sektorového zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „žadatel“), může podat písemnou žádost o smírčí řízení Evropské komisi nebo Úřadu. Úřad žádost, která mu byla podána, neprodleně postoupí Evropské komisi.

(2) Ve smírčím řízení před Evropskou komisí, jež je zahajováno jen se souhlasem zadavatele,

1. a) určí každá strana poté, kdy odsouhlasí smírčího soudce navrženého Evropskou komisí, dalšího smírčího soudce,
2. b) má každá ze stran právo smírčí řízení kdykoli ukončit,
3. c) každá ze stran nese náklady, které jí v souvislosti se smírčím řízením vzniknou, pokud se strany nedohodnou jinak, s výjimkou nákladů řízení, které strany hradí rovným dílem.

(3) Pokud v průběhu smírčího řízení podá návrh podle § 114 jiná osoba než dodavatel, který požádal o smírčí řízení, vyrozumí zadavatel o této skutečnosti smírčí soudce.

(4) V ostatním se při smírčím řízení na úrovni Evropské komise postupuje způsobem stanoveným právním předpisem Evropských společenství⁶⁸).