Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona

§ 1

(1)Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ustanovení vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných obdobně pro školy a školská zařízení zřizovaná Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“).

(2)Ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí obdobně pro

1. a) úpravu podmínek přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole pro osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, a pro způsob hodnocení výsledků jednotné zkoušky a celkového hodnocení a
2. b) podrobnosti přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole.

(3) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem ustanovení vyhlášky o organizaci školního roku ve střední škole obdobně pro

1. a) stanovení podrobností organizace školního roku ve střední škole,
2. b) stanovení termínů vydávání vysvědčení a
3. c) stanovení podrobností školních prázdnin ve střední škole.

(4) Pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a výkon činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů a biologických činitelů při praktickém vyučování ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem se použijí ustanovení vyhlášky o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, prachy a biologickými činiteli ve školách a školských zařízeních obdobně.

(5) Pro přípustnost reklamy na potraviny, jejich nabídky a prodeje ve škole a v ubytovacím zařízení se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí ustanovení vyhlášky o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, obdobně.

(6) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem ustanovení vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři obdobně pro

1. a) individuální vzdělávací plán povolený z jiných závažných důvodů,
2. b) výchovná opatření,
3. c) hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení,
4. d) pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a
5. e) podrobnosti o náležitostech smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání, pravidla pro vedení žáků a dohled nad žáky na pracovišti duálního poskytovatele a náležitosti certifikátu poskytovatele.

(7) Pro podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí ustanovení vyhlášky o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem obdobně.

(8) Ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí obdobně pro

1. a) termíny, formu, pravidla průběhu, způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, pro podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části standardizovanou zkouškou, pro termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí nebo obhajoby komplexní profilové práce,
2. b) pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků,
3. c) podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počet, výběr a jmenování jejích členů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí,
4. d) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek,
5. e) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 6 zákona a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny a
6. f) náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) zákona.

(9) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání obdobně pro

1. a) organizaci vzdělávání,
2. b) hodnocení výsledků vzdělávání studentů a
3. c) ukončování vzdělávání v akreditovaném i autorizovaném vzdělávacím programu.

(10) Pro poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem se použijí ustanovení vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních obdobně.

(11) Pro školní stravování ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem se použijí ustanovení vyhlášky o školním stravování obdobně.

§ 2

Typy škol

Typy škol pro účely jejich označování jsou

1. a) střední policejní škola,
2. b) vyšší policejní škola,
3. c) střední odborná škola požární ochrany,
4. d) vyšší odborná škola požární ochrany.

§ 3

Výroční zpráva o činnosti školy

(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje

1. a) základní údaje o škole vedené v rejstříku škol a školských zařízení,
2. b) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení,
3. c) rámcový popis personálního zabezpečení školy,
4. d) údaje o přijímacím řízení a následném přijetí ke vzdělávání,
5. e) stručné vyhodnocení naplňování cílů školního, akreditovaného nebo autorizovaného vzdělávacího programu,
6. f) údaje o výsledcích vzdělávání žáků a studentů podle cílů stanovených školními, akreditovanými nebo autorizovanými vzdělávacími programy a podle výsledků maturitních zkoušek a absolutorií,
7. g) údaje o prevenci rizikového chování a zajištění podpory žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy,
8. h) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a odborném rozvoji nepedagogických pracovníků,
9. i) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,
10. j) údaje o výsledcích inspekční činnosti a přehled o kontrolní činnosti,
11. k) základní údaje o hospodaření školy a
12. l) údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání.

(2) Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy. Ředitel školy zasílá výroční zprávu ministerstvu do 31. října a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 4

Počet žáků a studentů

(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60. Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 20.

(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku je 5.

(3) Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.

(4) Pokud zřizovatel nepovolí výjimku z nejnižšího počtu žáku a klesne-li počet žáků třídy pod 15, ředitel školy

1. a) třídu koncem školního roku zruší a žáci budou převedeni do jiných tříd téhož ročníku a oboru vzdělání, pokud má ročník více tříd, nebo
2. b) převede pro následující školní rok žáky z jiných tříd téhož ročníku a oboru vzdělání, pokud má ročník více tříd.

(5) Pokud zřizovatel nepovolí výjimku z nejnižšího počtu studentů a klesne-li počet studentů studijní skupiny ve vyšší odborné škole pod 5, ředitel školy

1. a) studijní skupinu koncem školního roku zruší a studenti budou převedeni do jiných studijních skupin téhož ročníku a zaměření, pokud má ročník více studijních skupin, nebo
2. b) převede pro následující školní rok studenty z jiných studijních skupin téhož ročníku a zaměření, pokud má ročník více studijních skupin.

(6) Pokud daný ročník nemá více tříd nebo nemá více studijních skupin, zůstává třída nebo studijní skupina i s menším počtem žáků nebo studentů. Takové opatření může ředitel školy provést jen se souhlasem zřizovatele.

§ 5

Školní prázdniny

(1) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich termín stanoví pro každý školní rok ředitel školy.

(2) Jarní prázdniny trvají jeden týden. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku.

§ 6

Kombinovaná výuka

(1) Rozsah distančních prvků výuky činí, pokud ředitel školy nestanoví nižší rozsah, z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním roce nejvýše

1. a) 30 % synchronní výuky a
2. b) 10 % asynchronní výuky.

(2) Pokud je ve škole uskutečňována kombinovaná výuka, ředitel školy zveřejní

1. a) způsob organizace a časové rozložení kombinované výuky v rámci školního roku a její celkový rozsah,
2. b) formu distančních prvků a rozsah jejich využívání v rámci kombinované výuky a
3. c) způsob zajištění kombinované výuky ve škole u žáků, kteří nemají podmínky pro vzdělávání v domácím prostředí.

§ 7

Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování

(1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.

(2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k

1. a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů,
2. b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva,
3. c) specifikaci žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných žáků a studentů a mimořádně nadaných žáků a studentů,
4. d) charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů,
5. e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky¹) a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem a
6. f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

(3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23, nejvyšší počet studentů v podskupině je 15. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.

§ 8

Evidence úrazů

(1) V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do konce vyučovacího dne následujícího po dni, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. Pokud lhůta podle věty první uplyne při konání vícedenní akce konané mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo poskytují školské služby, zapsané v rejstříku škol a školských zařízení, prodlužuje se lhůta do konce vyučovacího dne následujícího po ukončení této akce.

(2) V knize úrazů se uvede

1. a) pořadové číslo úrazu,
2. b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,
3. c) popis úrazu,
4. d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,
5. e) jméno, popřípadě jména a příjmení případného svědka úrazu,
6. f) zda a kým byl úraz ošetřen,
7. g) jméno, popřípadě jména, příjmení, označení funkce a podpis zaměstnance školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,
8. h) další skutečnosti, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

(3) Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

§ 9

Záznam o úrazu

(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje, jde-li o

1. a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů,
2. b) úraz žáka nebo studenta, jehož důsledkem nebyla jeho nepřítomnost nebo byla nepřítomnost kratší 2 po sobě následujících vyučovacích dnů a u kterého lze očekávat poskytnutí náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, nebo
3. c) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák nebo student zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.

(2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce.

(3) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta nebo ministerstva škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.

(4) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

(5) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu

1. a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
2. b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.

§ 10

Hlášení úrazu

(1) O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.

(2) Nasvědčují-li okolnosti úrazu tomu, že jednáním, jímž k němu došlo, byl spáchán trestný čin, učiní škola nebo školské zařízení bezodkladné hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky (dále jen „policie“) a ministerstvu.

§ 11

Zasílání záznamu o úrazu

(1) Záznam o úrazu podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) zasílá škola nebo školské zařízení za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce,

1. a) zdravotní pojišťovně zraněného žáka nebo studenta a
2. b) ministerstvu.

(2) Záznam o smrtelném úrazu podle § 9 odst. 1 písm. c) se nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení zasílá

1. a) zdravotní pojišťovně zemřelého žáka nebo studenta,
2. b) ministerstvu a
3. c) policii.

(3) Škola a školské zařízení zasílají záznamy o úrazu a jejich aktualizaci ministerstvu též na základě jeho písemné výzvy.

§ 12

Komisionální zkouška

(1) Komisionální zkoušku koná žák v případě, že

1. a) koná opravnou zkoušku²), nebo
2. b) požádá písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení³).

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná; je-li členů komise více než 3, je počet členů vždy lichý. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který vyučuje týž nebo příbuzný předmět.

(3) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

(4) Výsledek přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

(5) Žák koná nejvýše jednu zkoušku v jeden den, pokud se ředitel školy nedohodne jinak se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

(6) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Pokud ředitel školy omluvu uzná, stanoví náhradní termín pro konání komisionální zkoušky.

(7) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.

(8) Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

(9) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.

§ 13

Podmínky uznávání předchozího vzdělání

(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání⁴).

(2) Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, které je doloženo dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.

(3) Ředitel školy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

(4) Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která je na zadní straně vysvědčení. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

§ 14

Teoretické vyučování

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. Začátek a konec teoretického vyučování se stanoví v souladu s potřebami školy.

(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla v délce 10 minut. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

(3) V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.

§ 15

Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování⁵), kromě obecných náležitostí, obsahuje zejména

1. a) druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování,
2. b) místo konání praktického vyučování,
3. c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
4. d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
5. e) poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
6. f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
7. g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,
8. h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a
9. i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.