vodní zákon

§ 1

Účel zákona

Povrchové a podzemní vody jsou jedním ze základních surovinových zdrojů, tvoří důležitou složku přírodního prostředí a slouží k zabezpečování hospodářských a ostatních celospolečenských potřeb. Účelem tohoto zákona je všestranně chránit vody pro jejich nenahraditelnost a celospolečenský význam, plánovitě řídit jejich odběry a jiné nakládání s nimi tak, aby byla zabezpečena rovnováha mezi potřebou vody a kapacitou vodních zdrojů, pečovat o jejich čistotu a nejhospodárnější využití, zajišťovat ochranu před povodněmi a dbát přitom ochrany přírody, rekreace, plavby a ostatních důležitých zájmů společnosti.

§ 2

Povrchové a podzemní vody

(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; podzemními vodami jsou vody v zemských dutinách a zvodnělých vrstvách zemských. Práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

(2) Za povrchové ani podzemní vody se nepovažují přírodní léčivé vody a přirozeně se vyskytující minerální stolní vody,¹) jakož i vody, které jsou podle horních předpisů²) vyhrazenými nerosty a vodami důlními (dále jen „zvláštní vody“).

(3) Na zvláštní vody se vztahuje tento zákon, jen pokud tak výslovně stanoví.

§ 3

Směrný vodohospodářský plán

Směrný vodohospodářský plán republiky je základním podkladem pro vodohospodářská opatření všech odvětví národního hospodářství, pro vodohospodářská opatření při územním plánování, podkladem pro vodohospodářské rozhodování a jedním ze základních podkladů pro hospodaření vodami a pro vypracování dlouhodobých výhledů odvětví, která mají požadavky na vodní zdroje nebo jinak ovlivňují hospodaření s vodou, popřípadě jejich jakost. Součástí směrného vodohospodářského plánu je státní vodohospodářská bilance zásob povrchových a podzemních vod a jejich jakosti.

§ 4

(1) Při nakládání s povrchovými a podzemními vodami je nutno dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a národohospodářsky účelné využívání a pečovat o to, aby nedocházelo k porušování vodohospodářských ani jiných důležitých zájmů společnosti.

(2) Organizace, které nakládají s povrchovými, popřípadě podzemními vodami, jsou povinny provádět účinné úpravy v technologii výroby tak, aby bylo dosaženo co nejracionálnějšího a opětovného využití vody a zajištěna obnova, popřípadě zlepšení jakosti vody, a pokud spravují vodohospodářská díla nebo zařízení, umožňující toto nakládání, jsou povinny řádně o ně pečovat.

(3) Při výstavbě obytných souborů, nových závodů a obdobných zařízení, popřípadě při jejich rekonstrukcích jsou investorské organizace povinny zabezpečit i jejich zásobování vodou a odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod z nich tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových a podzemních vod; splnění této povinnosti jsou povinny zajišťovat investorské organizace a plánovací orgány již při plánování uvedených investičních akcí. Bez splnění povinností uvedených v prvé větě výstavba nebo rekonstrukce nesmí být schválena, povolena ani uskutečněna.

§ 5

Obecné užívání povrchových vod

(1) Každý může bez povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu odebírat povrchovou vodu pro drobnou vlastní potřebu, popřípadě ji jinak užívat, pokud k takovým odběrům, popř. užívání není třeba zvláštního technického zařízení. Rovněž není třeba povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu k zachycování povrchové vody jednoduchými zařízeními (§ 38 odst. 2) na jednotlivých nemovitostech nebo ke změně jejího přirozeného odtoku za účelem ochrany uvedených nemovitostí proti škodlivým účinkům těchto vod.

(2) Při užívání vod podle odstavce 1 se nesmějí poškozovat břehy, vodohospodářská díla a zařízení, zařízení pro chov ryb, ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

(3) Vodohospodářský orgán může užívání vod podle odstavce 1 bez náhrady upravit, omezit, popř. zakázat, vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, bezpečnost osob nebo vodohospodářských děl, popř. zařízení, ochrana rybářství, nebo dochází-li při něm k porušování ustanovení odstavce 2.

§ 6

Užívání povrchových vod k plavbě a k plavení dříví

(1) K užívání povrchových vod k plavbě a plavení dříví není třeba povolení ani souhlasu vodohospodářského orgánu. Přitom se však nesmějí poškozovat břehy, vodohospodářská díla a zařízení, zařízení pro chov ryb, porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

(2) Vypouštět vody z plavidel do povrchových vod lze jen tehdy, pokud odpovídají ukazatelům přípustného stupně znečištění (§ 23 odst. 2). Provozovatel plavidla je povinen zabránit úniku oleje, pohonných látek, popele nebo jiných škodlivých látek z něho do povrchových vod, opatřit za tím účelem plavidlo potřebným zařízením a udržovat je ve stavu schopném řádného provozu.

(3) Správci přístavů jsou povinni zabezpečovat, aby škodlivé látky uvedené v odstavci 2 mohly být z plavidla odstraňovány tak, aby se zabránilo jejich vniknutí do povrchových vod.

(4) Ústřední vodohospodářský orgán České socialistické republiky a ústřední vodohospodářský orgán Slovenské socialistické republiky (dále jen „ústřední vodohospodářský orgán republiky“) může v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a s dotčenými ústředními orgány státní správy republiky podrobněji upravit, omezit nebo zakázat užívání vod k plavbě a k plavení dříví, vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, popřípadě podrobněji upravit povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.

(5) Péče o splavnost vodních toků a budování vodních cest přísluší ústřednímu vodohospodářskému orgánu republiky. Věci plavebního provozu a působnosti orgánů státní správy ve věcech plavby upravují zvláštní předpisy.³)

§ 7

Užívání důlních vod

(1) Užívání důlních vod pro vlastní potřebu důlních organizací⁴) nevyžaduje povolení ani souhlasu vodohospodářského orgánu.

(2) Pokud důlní organizace nepotřebují důlní vody k vlastnímu provozu, jsou povinny umožnit odběr nebo jiné užívání pro ně nepotřebného množství vody těm, jimž k tomu dal vodohospodářský orgán povolení [§ 8 odst. 1 písm. e)].

§ 8

Povolení k nakládání s vodami

(1) Povolení vodohospodářského orgánu je třeba:

1. a) k odběru povrchových vod a k jinému jejich užívání, pokud nejde o jejich užívání podle § 5 až 7,
2. b) k odběru podzemních vod a k jinému jejich užívání,
3. c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
4. d) k vypouštění zvláštních vod (§ 2 odst. 2), s výjimkou vod důlních, do vod povrchových nebo podzemních; vypouštění důlních vod upravují zvláštní předpisy,⁵)
5. e) k odběru nebo užívání důlních vod, které důlní organizace nepotřebují k vlastnímu provozu (§ 7 odst. 2); povolení vydává vodohospodářský orgán v dohodě s příslušným báňským úřadem.

(2) Povolení podle odstavce 1 písm. a) není třeba, jde-li o jednorázový odběr vod v případech obecného nebezpečí. Povolení není rovněž třeba k užívání povrchových vod při cvičení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů; v těchto případech postupují ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory v dohodě s okresním národním výborem obdobně podle předpisů o obraně Československé socialistické republiky.⁶)

(3) Vodohospodářský orgán v povolení stanoví účel a dobu, pro kterou povolení vydává, a jeho rozsah; podle potřeby stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých povolení uděluje.

(4) Pokud vodohospodářský orgán nestanovil jinak, přecházejí práva a povinnosti vyplývající z povolení, které bylo uděleno pro účel spojený s užíváním určitého nemovitého majetku, na dalšího nabyvatele, popřípadě uživatele takového majetku, pokud bude nadále tento majetek sloužit účelu, pro který bylo povolení uděleno. Další nabyvatelé, popřípadě uživatelé jsou povinni oznámit vodohospodářským orgánům, že došlo k převodu nebo přechodu majetku, s nímž bylo spojeno povolení, a to do dvou měsíců ode dne jeho převodu.

§ 9

Povolení k vodohospodářským dílům

(1) Ke zřízení vodohospodářských děl (§ 38), k jejich změnám a zrušení je třeba povolení vodohospodářského orgánu.

(2) Vodohospodářský orgán v povolení vodohospodářského díla stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je uděluje. Podle potřeby uloží žadateli o povolení zřídit vodní značku (cejch), popřípadě předložit mu ke schválení návrh manipulačního nebo provozního řádu vodohospodářského díla.

(3) Povolení vodohospodářského díla je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu. Stavební úřad dává k těmto dílům souhlas podle zvláštních předpisů⁷) pouze z hlediska zajištění souladu s územními plány a územními rozhodnutími.

(4) U vodohospodářských děl přísluší vodohospodářským orgánům působnost stavebních úřadů podle stavebního řádu, s výjimkou působnosti ve věcech vyvlastnění. Vodohospodářský orgán, který je příslušný k povolení vodohospodářského díla, rozhoduje též o jeho uvedení do trvalého provozu (užívání) podle zvláštních předpisů.⁸)

(5) Zanikne-li povolení udělené podle § 8 odst. 1, rozhodne vodohospodářský orgán o podmínkách dalšího trvání, popřípadě zrušení vodohospodářského díla, které umožňovalo povolené nakládání s vodou.

§ 10

Povolení k některým činnostem

Povolení vodohospodářského orgánu je třeba:

1. a) k vysazování, kácení a odstraňování stromů a keřů v zátopových územích (§ 13 odst. 2),
2. b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou léčivého bahna, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z koryt vodních toků,
3. c) ke geologickým a hydrogeologickým pracím v zátopových územích a ochranných pásmech (§ 19),

pokud tyto činnosti nevykonává organizace spravující vodní tok v souvislosti s jeho správou.

§ 11

Změny a zrušení povolení

Vodohospodářský orgán může z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané povolení změnit, popřípadě zrušit:

1. a) vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti,
2. b) dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro udělení povolení, zejména přesahuje-li rozsah povolení trvale potřebu oprávněného,
3. c) nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky povolení, popřípadě povinnosti stanovené v něm vodohospodářským orgánem,
4. d) nevyužívá-li oprávněný povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší 2 let,
5. e) dochází-li při povolené činnosti k porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování oprávněných zájmů jiných.

§ 12

Zánik povolení

(1) Povolení vodohospodářských orgánů uvedená v § 8 odst. 1, popřípadě v § 10 písm. b) zanikají:

1. a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
2. b) zánikem vodohospodářského díla, umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodohospodářský orgán do jednoho roku po zániku díla nestanoví lhůtu k obnovení díla; v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
3. c) zánikem organizace, popřípadě smrtí občana, jimž bylo uděleno, nepřešla-li práva a povinnosti vyplývající z povolení na jejich právní nástupce podle § 8 odst. 4.

(2) Povolení k vodohospodářským dílům (§ 9) a k některým činnostem (§ 10) zanikají, nepřikročí-li oprávněný k jejich provádění do 2 let od vydání povolení, popřípadě v delší lhůtě, kterou vodohospodářský orgán v povolení stanovil.

§ 13

(1) Souhlasu vodohospodářského orgánu je třeba ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, k nimž není třeba jeho povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:

1. a) ke stavbám a zařízením ve vodních tocích a v jejich korytech a na pozemcích při nich,
2. b) ke zřizování dálkových potrubí, skladů, nádrží a skládek látek, ohrožujících jakost vody, ke stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách a ke stavbám komunikací,
3. c) ke změnám staveb a zařízení uvedených pod písm. a) a b),
4. d) k umisťování (kotvení apod.) zařízení nesloužících plavbě ani ke správě vodního toku na vodních tocích mimo obvod přístavů,
5. e) ke stavbám a k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím v zátopových územích, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (§ 18) a v ochranných pásmech (§ 19),
6. f) k zasypávání odstavených ramen vodních toků a výmolů,
7. g) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku.

Vodohospodářský orgán může stanovit podmínky, za kterých souhlas uděluje.

(2) Zátopová území a rozsah pozemků uvedených v odstavci 1 písm. a) stanoví na návrh správce toku vodohospodářský orgán a oznamuje je příslušným stavebním úřadům a dotčeným místním národním výborům.

(3) Orgány, vydávající podle jiných předpisů povolení ke stavbám, zařízením nebo činnostem, uvedeným v odstavci 1, nevydají povolení, pokud jim žadatel nepředloží souhlas vodohospodářského orgánu.

(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k dočasným stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, jichž je třeba při cvičení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů; v těchto případech postupují ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory v dohodě s okresním národním výborem obdobně podle předpisů o obraně Československé socialistické republiky.

(5) O zániku platnosti souhlasu ke stavbám nebo zařízením platí obdobně § 12 odst. 2. O zániku platnosti souhlasu k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. d) a e) platí obdobně § 12 odst. 1.

§ 14

(1) Při investiční činnosti kteréhokoliv odvětví národního hospodářství je investor již ve stadiu zpracování přípravné dokumentace nebo jejích změn povinen požádat příslušný vodohospodářský orgán o vyjádření, zda je plánovaná investice z vodohospodářského hlediska možná, popřípadě za jakých podmínek. Investor je povinen k žádosti o schválení projektového úkolu připojit vyjádření vodohospodářského orgánu.

(2) Vyjádření vodohospodářského orgánu je třeba i k přípravě změn ve výrobním procesu nebo v rozsahu výroby a ke změně a úpravě vodohospodářských děl, i když se tyto změny a úpravy neprojeví v investiční oblasti, ale ovlivňují vodní hospodářství.

(3) Vyjádření nenahrazuje povolení ani souhlas a není rozhodnutím podle předpisů o správním řízení.

§ 15

(1) Při projektování, výstavbě, správě, provozu a údržbě vodohospodářských děl, při nakládání s povrchovými vodami a při těžbě říčního materiálu z koryt vodních toků je třeba přihlížet k potřebám a ochraně rybářství a rekreace.

(2) Náklady na zařízení a opatření na ochranu rybářství u nově budovaných vodohospodářských děl nese jejich investor. Náklady na odstranění zařízení škodlivých rybářství u vybudovaných vodohospodářských děl hradí ten, kdo žádá o jejich odstranění. Vodohospodářský orgán může se zřetelem na zvláštní okolnosti rozhodnout jinak.

(3) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy a rybářským svazem republiky stanovit vyhláškou podrobnosti o výstavbě zařízení, o jiných opatřeních na ochranu rybářství a o úhradě příslušných nákladů, jakož i k provádění odstavce 1.

(4) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy upravit užívání vodních toků k rekreaci a vymezit přitom oprávnění a povinnosti orgánů, organizací a občanů.

§ 16

(1) Vyžadují-li to důležité zájmy společnosti, zejména je-li přechodný nedostatek vody, může vodohospodářský orgán bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou nakládání s vodami, povolené podle § 8 odst. 1, popřípadě toto nakládání omezit nebo i zakázat. Takováto opatření provede po projednání s dotčenými organizacemi, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.

(2) Dojde-li k mimořádnému omezení nebo znemožnění odběrů povrchové nebo podzemní vody, povolených podle § 8 odst. 1 písm. a) nebo b), které vede k vážnému ohrožení důležitých zájmů společnosti, je vodohospodářský orgán povinen učinit v dohodě s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může též rozhodnout o tom, kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Úhradu nutných nákladů spojených s uloženými opatřeními může vodohospodářský orgán požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Rozhodnutí vodohospodářského orgánu se nedotýká odpovědnosti k náhradě škody toho, kdo takové omezení nebo znemožnění odběrů vody způsobil.

§ 17

Zlepšování vodohospodářských poměrů

(1) Správci (vlastníci, uživatelé) zemědělských nebo lesních pozemků a rybníků jsou povinni obhospodařovat je takovým způsobem, který by nejen uchovával vodohospodářsky vhodné podmínky z hlediska množství a jakosti vod, ale i napomáhal ke zlepšení vodohospodářských poměrů. Zejména jsou povinni zabraňovat nepříznivým odtokovým poměrům, splavování půdy a dbát o udržování půdní vláhy a zlepšování retenční schopnosti rybníků.

(2) Vodohospodářský orgán může po projednání s dotčenými orgány správcům (vlastníkům, uživatelům) zemědělských a lesních pozemků a rybníků uložit, která opatření, směřující ke splnění povinností uvedených v odstavci 1, mají provést.

§ 18

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, může vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“) stanovit za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „chráněné vodohospodářské oblasti“).

(2) Vláda republiky, při stanovení chráněných vodohospodářských oblastí upraví, popřípadě zakáže činnosti, které v nich ohrožují vodohospodářské poměry.

§ 19

Ochranná pásma

(1) Vodohospodářský orgán podle potřeby stanoví rozhodnutím ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů.

(2) Vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými orgány může v ochranných pásmech zakázat nebo omezit dosavadní užívání nemovitostí nebo činnosti, ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů.

(3) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech, uložených vodohospodářským orgánem k ochraně vodního zdroje, nese organizace, které ochrana vodního zdroje slouží k plnění úkolů.

§ 20

Vodárenské toky a jejich povodí

(1) Vodárenské toky jsou úseky vodních toků zvlášť určené jako zdroje vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Vodohospodářské orgány jsou povinny při rozhodování, týkajícím se těchto toků, přihlížet k jejich určení a dbát o postupné odstraňování jejich dosavadního znečišťování.

(2) Vodárenské toky a jejich povodí stanoví vyhláškou ústřední vodohospodářský orgán republiky po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy. Přitom může stanovit, že stavby nebo provozování některých činností v povodí vodárenských toků vyžadují povolení, popřípadě souhlasu vodohospodářského orgánu.

§ 21

Úhrada nákladů

Pokud není stanoveno jinak (§ 19 odst. 3), řídí se úhrada nákladů na opatření, která byla uložena podle § 17 až 20 k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod, zvláštními předpisy.⁹) Na náklady na opatření, která byla uložena z jiných důvodů než k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod, může vodohospodářský orgán, který je uloží, poskytnout příspěvek, jestliže by jejich vynaložení pro toho, kdo je má nést, znamenalo zvlášť citelnou újmu; vodohospodářský orgán však příspěvek neposkytne, jde-li současně o opatření k využití zemědělských pozemků podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,¹⁰) která provádějí správci (vlastníci, uživatelé) pozemků na vlastní náklad.

§ 22

Odpadní vody

(1) Za odpadní vody se považují vody použité v sídlištích, obcích, domech, závodech, ve zdravotnických zařízeních a jiných objektech či zařízeních, pokud po použití mají změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

(2) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může podrobněji vymezit, které vody se podle odstavce 1 považují za vody odpadní.

§ 23

Vypouštění odpadních a zvláštních vod do vod povrchových a podzemních

(1) Kdo vypouští odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen dbát, aby jakost povrchových nebo podzemních vod nebyla ohrožena nebo zhoršena. Za tím účelem je povinen zejména zajišťovat zneškodňování vypouštěných vod způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku.

(2) Při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod (§ 8) je vodohospodářský orgán vázán ustanoveními tohoto zákona, ukazateli přípustného stupně znečištění vod a předpisy o zdraví lidu. Ukazatele přípustného stupně znečištění vod stanoví vláda republiky.

(3) V jednotlivých mimořádných případech, odůvodněných zvláštními celospolečenskými zájmy, může vláda republiky souhlasit s vypouštěním odpadních vod odchylně od ustanovení tohoto zákona, avšak jen na určitou předem stanovenou dobu a podle stanovených podmínek. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o péči o zdraví lidu.

§ 24

Vypouštění vod do veřejných kanalizací

(1) Veřejné kanalizace jsou určeny k hromadnému odvádění, popřípadě i zneškodňování odpadních a srážkových vod z obcí a sídlišť. V pochybnostech, zda jde o veřejnou kanalizaci, rozhoduje vodohospodářský orgán.

(2) Provoz veřejné kanalizace se řídí kanalizačním řádem. Kanalizační řád stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění vod vypouštěných do veřejné kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do veřejné kanalizace musí být zabráněno, popřípadě další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád schvaluje vodohospodářský orgán na návrh žadatele.

(3) Vody, které k dodržení nejvyšší přípustné míry znečištění vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do veřejné kanalizační sítě jen s povolením vodohospodářského orgánu. Vodohospodářský orgán může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na stupeň odpovídající kanalizačnímu řádu. O změně, popřípadě zrušení tohoto povolení platí ustanovení § 11 obdobně.

(4) Organizace spravující veřejnou kanalizaci smí na ni připojit pouze nemovitosti, popřípadě jejich části a zařízení, v nichž vznikají vody, jejichž znečištění nepřesahuje nejvyšší přípustnou míru znečištění, stanovenou kanalizačním řádem, a nemovitosti, jejich části a zařízení, z nichž bylo vypouštění odpadních vod podle odstavce 3 povoleno.

(5) Dojde-li mezi správcem veřejné kanalizace a tím, kdo žádá o připojení na ni, ke sporu o zřízení přípojky, rozhodne o připojení vodohospodářský orgán.

(6) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může upravit vyhláškou správu a provoz veřejných kanalizací a stanovit všeobecné podmínky pro odvádění odpadních vod těmito kanalizacemi a vydá směrnice pro vypracování návrhů kanalizačních řádů.

§ 25

Ochrana povrchových a podzemních vod před jejich znehodnocováním jinými látkami než odpadními vodami

(1) Kdo zachází s látkami, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod, je povinen dbát zvláštních předpisů, které stanoví, za jakých podmínek lze s takovými látkami zacházet z hlediska ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. Není-li zacházení s uvedenými látkami z tohoto hlediska zvláštními předpisy upraveno, je každý, kdo s těmito látkami zachází, povinen učinit taková opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod anebo aby neohrozily jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost.

(2) Vodohospodářský orgán může v odůvodněných případech povolit z ustanovení druhé věty odstavce 1 výjimky.

(3) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, ze kterých by pohonné hmoty nebo mazadla mohly ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.

(4) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy stanovit k ochraně povrchových a podzemních vod podmínky, za kterých lze nakládat s látkami uvedenými v odstavci 1 a za kterých lze povolovat výjimky podle odstavce 2.

§ 26

Havarijní zhoršení jakosti vody

(1) Kdo způsobí nebo zjistí mimořádné závažné zhoršení, popřípadě ohrožení jakosti povrchových vod nebo podzemních vod (dále jen „havárie“), je povinen to neprodleně hlásit národnímu výboru, popřípadě orgánu Veřejné bezpečnosti. Organizace, která v souvislosti s porušením kanalizačního řádu ohrozí jakost povrchových vod, je povinna to neprodleně hlásit též organizaci spravující veřejnou kanalizaci.

(2) Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení § 42 odst. 2.

(3) Podrobnosti o hlášení havárií a o spolupráci jednotlivých orgánů a organizací při nich a při odstraňování jejich škodlivých následků stanoví vyhláškou ústřední vodohospodářský orgán republiky v dohodě s ministerstvem vnitra republiky a ministerstvem zdravotnictví republiky.

§ 27

Opatření k nápravě

Tomu, kdo poruší povinnosti stanovené k ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, uloží podle potřeby vodohospodářský orgán provést opatření k odstranění závadného stavu, který porušením povinnosti vznikl, zejména k zabránění dalšího znečišťování, popřípadě ohrožování jakosti povrchových nebo podzemních vod; může mu též uložit opatření k zajištění náhradního odběru vody. Případná odpovědnost za škodu ani trestní odpovědnost není tím dotčena.

§ 28

Podzemní vody

(1) Podzemní vody jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem.¹¹) K jiným účelům může vodohospodářský orgán povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.

(2) Ústřední vodohospodářský orgán republiky stanoví vyhláškou, ve kterých případech, komu a jakým způsobem jsou povinny:

1. a) organizace, které při investiční nebo jiné činnosti zjistí podzemní vody, podat o tom zprávu,
2. b) organizace, užívající podzemní vodu, pravidelně oznamovat údaje o jejích odběrech.

§ 29

Náhrada za ztrátu podzemní vody

(1) Organizace, která způsobí ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu [§ 8 odst. 1 písm. b)]. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytne se jednorázová náhrada, odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.

(2) O škodách, které způsobí socialistická organizace jiné socialistické organizaci, platí zvláštní předpisy.¹²)

(3) Ustanovení odstavce 1 věty třetí platí i v případech, ve kterých byla škoda způsobena činnostmi uvedenými v horním zákoně.

§ 30

Zásobování vodou z veřejných vodovodů

(1) Veřejné vodovody jsou určeny k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou a ke krytí potřeby vody pro národní hospodářství. V pochybnostech, zda jde o veřejný vodovod, rozhoduje vodohospodářský orgán v dohodě s orgánem státní správy, v jehož působnosti je organizace, která vodovod spravuje, popřípadě jej hodlá zřídit.

(2) Pitná voda z veřejných vodovodů je určena přednostně pro zásobování obyvatelstva a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštními předpisy.

(3) Vodohospodářský orgán je oprávněn při nedostatku pitné vody bez náhrady omezovat nebo jinak upravovat zásobování pitnou vodou, popřípadě její užívání. Rozhoduje též ve sporech, zda má být zřízena, popřípadě zrušena přípojka k veřejnému vodovodu a ve sporech, k nimž dojde v souvislosti s prováděním odstavce 2.

(4) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může upravit vyhláškou správu a provoz veřejných vodovodů a stanovit všeobecné podmínky, za nichž se voda z nich dodává.