koncesní zákon

§ 20

(1) Zadavatel postupuje i podle této části zákona, pokud předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně částky uvedené v odstavci 2.

(2) Podle této části zákona postupuje

1. a) Česká republika, státní příspěvková organizace nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 500 000 000 Kč,
2. b) kraj, hlavní město Praha, příspěvkové organizace, u nichž vykonávají funkci zřizovatele, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li kraj nebo hlavní město Praha ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 250 000 000 Kč,
3. c) obec nad 100 000 obyvatel, příspěvková organizace, u níž vykonává funkci zřizovatele, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tato obec ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 200 000 000 Kč,
4. d) obec nad 25 000 do 100 000 obyvatel, příspěvková organizace, u níž vykonává funkci zřizovatele, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tato obec ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 100 000 000 Kč,
5. e) obec do 25 000 obyvatel, příspěvková organizace, u níž vykonává funkci zřizovatele, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tato obec ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 50 000 000 Kč, a
6. f) jiný zadavatel, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 100 000 000 Kč.

§ 21

Koncesní projekt

(1) Před zahájením koncesního řízení, nebo v případě postupu podle § 7 odst. 5 písm. b) před podáním výzvy k podání nabídek zadavatel zajistí vypracování koncesního projektu.

(2) Koncesním projektem se rozumí základní vymezení činnosti, která má být předmětem koncesní smlouvy, základní vymezení ekonomických podmínek a právních vztahů vyplývajících z realizace koncesní smlouvy a ekonomické posouzení výhodnosti jejího zajištění formou koncesní smlouvy; podrobnosti obsahu koncesního projektu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22

Schválení koncesního projektu

(1) Nejpozději před zahájením koncesního řízení, nebo v případě postupu podle § 7 odst. 5 písm. b) před podáním výzvy k podání nabídek musí být schválen koncesní projekt.

(2) Schválený koncesní projekt je podkladem pro vypracování koncesní dokumentace.

(3) O schválení koncesního projektu rozhoduje

1. a) vláda v případě koncesního projektu České republiky, státní příspěvkové organizace nebo jiné právnické osoby podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2,
2. b) zastupitelstvo kraje v případě koncesního projektu kraje, příspěvkové organizace, u níž plní kraj funkci zřizovatele, nebo jiné právnické osoby podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tento kraj ve vztahu k této osobě v postavení zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2,
3. c) zastupitelstvo obce v případě koncesního projektu obce, příspěvkové organizace, u níž plní obec funkci zřizovatele, nebo jiné právnické osoby podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tato obec ve vztahu k této osobě v postavení zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2,
4. d) orgán rozhodující o otázkách hospodaření podle zvláštního právního předpisu¹³) v případě koncesního projektu jiného zadavatele.

(4) Nedodržení postupu podle odstavce 1 nebo 2 zadavatelem nemá vliv na platnost smlouvy.

§ 23

Schválení koncesní smlouvy

(1) Koncesní smlouvu, kterou uzavírá

1. a) Česká republika, státní příspěvková organizace nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, schvaluje vláda,
2. b) kraj, příspěvková organizace, u níž plní funkci zřizovatele, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tento kraj ve vztahu k této osobě v postavení zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, schvaluje zastupitelstvo kraje,
3. c) obec, příspěvková organizace, u níž plní funkci zřizovatele, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 1 písm. d), je-li tato obec ve vztahu k této osobě v postavení zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. d) bodu 2, schvaluje zastupitelstvo obce,
4. d) jiný zadavatel, schvaluje orgán rozhodující o otázkách jeho hospodaření podle zvláštního právního předpisu¹³).

(2) Právní účinky koncesní smlouvy nastávají jejím schválením podle odstavce 1.

(3) Nebyla-li koncesní smlouva schválena, zruší zadavatel koncesní řízení.

(4) V případě změny koncesní smlouvy, která vede ke zvýšení předpokládaného příjmu koncesionáře o více než 20 %, nebo v jejímž důsledku dosáhne nebo přesáhne předpokládaný příjem koncesionáře částky uvedené v § 20 odst. 2, se postupuje podle odstavců 1 a 2.

§ 24

Dohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

(1) Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

(2) Úřad při výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona

1. a) vydává předběžná opatření,
2. b) rozhoduje o tom, zda zadavatel postupoval v souladu s tímto zákonem,
3. c) ukládá nápravná opatření a sankce,
4. d) projednává správní delikty,
5. e) kontroluje úkony zadavatele podle jiného právního předpisu¹⁴); tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle jiných právních předpisů^14a),
6. f) plní další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis.

§ 24a

Zahájení řízení

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se u Úřadu zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

§ 24b

Návrh

(1) Návrh lze podat proti všem postupům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 3a a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

1. a) zadávacím podmínkám,
2. b) obsahu oznámení o zahájení koncesního řízení,
3. c) vyloučení uchazeče z koncesního řízení,
4. d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,
5. e) použití druhu koncesního řízení.

(2) Po uzavření koncesní smlouvy lze podat návrh pouze proti uzavření koncesní smlouvy bez předchozího uveřejnění koncesního řízení nebo proti porušení zákazu uzavření koncesní smlouvy.

(3) Návrh vedle obecných náležitostí podání¹⁵) musí obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o složení kauce podle § 24c a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením koncesní smlouvy rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

(4) Návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Návrh na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy podle odstavce 2 musí být doručen pouze Úřadu, a to do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o výsledku koncesního řízení způsobem podle § 31 odst. 3 s uvedením důvodu pro uzavření koncesní smlouvy bez uveřejnění oznámení koncesního řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této koncesní smlouvy.

(5) Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 12 odst. 4 lze návrh na uložení opatření k nápravě podat a doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

(6) Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 7 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci koncesní smlouvy. V případě návrhu na zákaz plnění koncesní smlouvy je zadavatel povinen současně Úřadu zaslat kopii koncesní smlouvy a označit případné důvody pro pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 25 odst. 3.

§ 24c

Kauce

(1) S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty předmětu koncesní smlouvy, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci 100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.

(2) Kauce je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad řízení zahájené na návrh pravomocným rozhodnutím zastaví podle § 25 odst. 4 písm. a), jinak Úřad kauci spolu s úroky vrátí navrhovateli do 30 dnů ode dne, kdy se dozví o nabytí právní moci rozhodnutí. Kauce se vrátí rovněž v případě, kdy Úřad společně se zamítnutím návrhu podle § 25 odst. 4 písm. a) rozhodne o spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1.

§ 24d

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč.

§ 24e

Předběžné opatření

(1) Úřad může před vydáním rozhodnutí ve správním řízení zahájeném podle § 24a v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli toto předběžné opatření:

1. a) zakázat uzavřít koncesní smlouvu v koncesním řízení, nebo
2. b) pozastavit koncesní řízení.

(2) Návrh na nařízení předběžného opatření vedle obecných náležitostí podání obsahuje přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli bezprostředně hrozí újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá. Nemá-li návrh stanovené náležitosti, předběžné opatření Úřad nenařídí.

(3) Úřad zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí podle § 25 nabylo právní moci.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

§ 24f

Zastavení řízení

Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

1. a) návrh nemá předepsané náležitosti podle § 24b odst. 3 nebo § 24e odst. 2 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní,
2. b) nebyla s podáním návrhu složena kauce ve výši podle § 24c odst. 1 a navrhovatel kauci nesloží ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem,
3. c) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 24b odst. 4,
4. d) návrh nebyl podán oprávněnou osobou,
5. e) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v koncesním řízení, nebo
6. f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 25 nebo pro uložení sankce podle § 27 nebo § 27a.

§ 25

Nápravná opatření a neplatnost smluv

(1) Nedodrží-li zadavatel postup stanovený tímto zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření koncesní smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší koncesní řízení nebo jednotlivý úkon zadavatele.

(2) Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 24b uloží zákaz plnění koncesní smlouvy, pokud se zadavatel

1. a) dopustí správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. c), s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 31 odst. 3 a postupoval v souladu s § 12 odst. 4 a § 12 odst. 5, nebo
2. b) dopustí správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. a) a současně správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. d).

(3) Úřad zákaz plnění koncesní smlouvy dle odstavce 2 neuloží, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele vyžadují pokračování plnění koncesní smlouvy. Ekonomický zájem na plnění koncesní smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění koncesní smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou koncesní zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné koncesní zakázky, náklady spojené se zahájením nového koncesního řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího veřejnou koncesní zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění koncesní smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění koncesní smlouvy.

(4) Úřad návrh zamítne, pokud

1. a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2, nebo
2. b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3.

(5) Koncesní smlouva je neplatná z důvodu nedodržení postupu podle tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 2.

§ 26

Náklady řízení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení.

(2) Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 25 odst. 2 je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti uhradit náklady řízení podle odstavce 2 zcela nebo zčásti upustit.

(4) Pro náklady řízení platí dále ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

§ 27

Správní delikty zadavatelů

(1) Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře koncesní smlouvu,
2. b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 31 odst. 4,
3. c) uzavře koncesní smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení podle § 31 odst. 4,
4. d) uzavře koncesní smlouvu v rozporu se zákazem jejího uzavření podle § 12 odst. 4 a § 12 odst. 5 anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 24e odst. 1,
5. e) zruší koncesní řízení v rozporu s § 6 odst. 2,
6. f) nepořídí nebo neuchová dokumentaci koncesního řízení podle § 33, nebo
7. g) odmítne námitky v rozporu s § 12 odst. 4 a nebo postupuje při přezkoumávání námitek v rozporu s § 12 odst. 4.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

1. a) 5 % z předpokládané hodnoty předmětu koncesní smlouvy, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d),
2. b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

(3) Sazba pokuty podle odstavce 2 se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí opakovaně některého ze správních deliktů podle odstavce 1. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán týž správní delikt.

§ 27a

Správní delikty dodavatelů

(1) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v koncesním řízení.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč a zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let.

(3) Zákazem plnění koncesní smlouvy se rozumí zákaz účasti v koncesním řízení a zákaz plnění koncesní smlouvy, činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění koncesní smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí podle odstavce 2, kterým byl uložen zákaz plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci.

§ 27b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 25 odst. 2, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 28

Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství

(1) Zaměstnanci Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření^15a). Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle jiných právních předpisů^15b).

(2) Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 29

Uveřejňování pravomocného rozhodnutí Úřadu

Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.