Umluva o cejchování vnitrozemských lodí.

Účelem cejchování vymezeného v této příloze jest získati možnost stanoviti buď váhu lodi nebo váhu nákladu podle ponoru.

Úhrnná váha lodi jest rovna váze objemu vody, který vytlačí, a váha nákladu je rovna váze objemu vody vytlačené lodí naloženou, zmenšené o váhu objemu vody, vytlačené lodí prázdnou.

Při cejchování lodí používá se pouze metrického systému.

Proto délkové rozměry jsou vyjádřeny v metrech, decimetrech a centimetrech, objemy v krychlových metrech a v krychlových decimetrech, váhy v tunách po tisíci kilogramech a v desetinných zlomcích tun.

Úkony, vymezené v níže uvedených článcích 3. a 4., určují vztlak podle objemu.

Váhy odpovídající vztlakům, vyjádřeným objemy, zapsanými v cejchovním průkaze, jsou vždy rovny součinu těchto vztlaků a specifické hustoty vody, v níž byly čteny ponory stupnic.

Objem, který se má měřiti, jest vnější objem části lodního tělesa omezený:

1. 1. rovinou největšího ponoru, dovolenou řády na různých splavných cestách, po kterých má loď plouti, a
2. 2. buďto rovinou ponoru prázdné lodi, tak jak je určena níže, nebo rovinou procházející spodkem lodi.

1. a) U lodí, určených k dopravě zboží, jsou míry měřeny přímo na lodi.

   Část lodního tělesa, která se má měřiti, jest rozdělena vodorovnými rovinami na vrstvy zpravidla o výšce jednoho decimetru.

   Vodorovná plocha každé vrstvy jest rozdělena pořadnicemi kolmými k podélné ose lodi na plošné úseky. Ve střední části, tvaru přibližně obdélníkového, jakož i v každém výběžku na přídi a zádi, jsou nejméně čtyři takové plošné úseky.

   K výpočtu plošného obsahu ploch, omezených křivkami, jest nutno používati Simpsonova pravidla.

   Nejkrajnější části výběžků na přídi a zádi lodi, jejichž výška se rovná nanejvýše výšce úseků sousedních, mohou, je-li toho třeba, tvořiti plošné úseky, jichž plošný obsah jest počítán zvláště.

   Objem jedné vrstvy se obdrží, násobí-li se poloviční součet plošných obsahů horní a dolní plochy výškou; dovolí-li to tvary lodi, může býti pro výpočet seskupeno několik vrstev.

   Podíl, rovnající se objemu vrstvy, dělenému počtem centimetrů, vyjadřujících její výšku, jest považován za vztlak lodi pro každý centimetr ponoru této vrstvy.

1. b) U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, uzná se za vztlak odpovídající určité rovině ponoru, sedmdesát setin součinu následujících rozměrů, vztahujících se k vnějšímu povrchu lodního tělesa, bez vyčnívajících částí, a to:
   1. 1. Délky, rovnající se vzdálenosti mezi dvěma svislými rovinami, kolmými na podélnou osu lodi a dotýkajícími se vnějšího obrysu příslušné roviny ponoru.
   2. 2. Největší šířky této roviny ponoru.
   3. 3. Středního ponoru, měřeného svislou vzdáleností mezi řečenou rovinou ponoru a nejnižší částí lodního tělesa v příčném řezu, vedeném uprostřed délky, vymezené ve výše uvedeném odstavci 1.

      Tyto tři rozměry jsou změřeny buď na samotné lodi nebo stanoveny podle stavebních výkresů.

Cejchovní stupnice, je-li jich třeba, jsou umístěny symetricky a po dvou na bocích lodi, v rovinách svislých, kolmých na osu.

Lodi, jejichž lodní těleso je delší než 40 m, mají těchto stupnic nejméně šest, z nichž dvě jsou v rovině poblíže prostředku délky a dvě krajní jsou v přední a zadní části lodi, ve vzdálenostech od střední roviny, rovnajících se asi jedné třetině úhrnné délky lodi.

Je-li těchto stupnic více než šest, jest jejich umístění určeno obdobně podle údajů, uvedených v odstavci 2. a 4. tohoto článku.

U lodí, až do 40 metrů největší délky, může býti počet stupnic zmenšen na čtyři; tyto stupnice jsou pak umístěny po dvou v rovinách poblíže jedné a dvou třetin délky lodi.

Stupnice musí býti velmi zřetelné a zakotovány k pevným bodům. Jsou děleny po 2 centimetrech, počítaných ve směru svislém a mají zvláště vyznačený každý desátý centimetr; nula odpovídá buď rovině ponoru prázdné lodi nebo rovině, jdoucí spodkem lodi v místě jednotlivých stupnic.

Za výšku roviny ponoru nad rovinou omezující dole prostor, který se má měřiti, béře se aritmetický průměr údajů, čtených na všech stupnicích.

Za rovinu ponoru prázdné lodi považuje se rovina, odpovídající poloze, kterou zaujme loď ve sladké vodě, jsouc zatížena toliko:

1. 1. výstrojí, zásobami a posádkou, kterou loď nezbytně potřebuje, aby mohla plouti,
2. 2. vodou na dně, kterou není možno vyčerpati obyčejnými čerpacími prostředky,
3. 3. kromě toho, jde-li o loď samohybnou, vodou normálně používanou pro její chod, avšak bez paliva a bez pohyblivého zatížení.

Cejchování jest osvědčeno vydáním průkazu; tento průkaz jest zapsán pod pořadovým číslem ve zvláštním rejstříku, vedeném úřadem, který jest k tomu účelu ustanoven každým smluvním státem pro určitý okruh a který je charakterisován rozpoznávacími písmeny nebo čísly, z nichž poslední písmeno nebo písmena označují stát, na jehož území jest tento úřad.

Seznam písmen označujících státy je připojen k této příloze.

Rovina největšího ponoru, určená v článku 3., jest zřetelně vyznačena na každém boku lodi jednou nebo několika čarami anebo cejchovními tabulkami, jejichž dolní okraj odpovídá této rovině.

U každé značky nebo na každé tabulce jsou vyraženy zřetelnými písmeny tyto údaje:

1. 1. Rozpoznávací písmena nebo čísla úřadu, zmíněného v článku 7,
2. 2. pořadové číslo průkazu.

   Tyto údaje jsou opakovány nesmazatelnými písmeny na nejtrvanlivějších částech lodního tělesa.

Každá cejchovaná loď musí míti cejchovní průkaz.

Tento průkaz udává zejména:

1. 1. Zápisný úřad, zmíněný v článku 7.
2. 2. Rozpoznávací písmena nebo čísla tohoto úřadu, pořadové číslo průkazu a jeho datum.
3. 3. Jméno neb označení lodi.
4. 4. Druh stavby.
5. 5. Největší délku a největší šířku lodního tělesa.
6. 6. Opakování údajů požadovaných výše uvedeným odstavcem 2. z posledního, novým cejchováním zrušeného průkazu, jestliže jej loď měla.
7. 7. Má-li loď stupnice, jejich počet, umístění, popis a hlavně místo zvolené za nulu.
8. 8. Průměr svislých vzdáleností mezi rovinou spodku lodi, jdoucí nejnižším místem v průřezech, v nichž jsou stupnice, a mezi rovinou ponoru prázdné lodi uvedenou výše, jakož i posádku, materiál, výšku vody na dně lodi a váhu vody, normálně používané při pohonu strojů, kteréžto údaje byly vzaty v úvahu pro stanovení této roviny ponoru prázdné lodi, kromě toho označení místa stálého zatížení.
9. 9. Postupný vztlak lodi pro každý centimetr ponoru, počínajíc rovinou ponoru prázdné lodi; u lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, jsou tyto údaje nahrazeny údaji o vztlaku lodi prázdné podle vymezení v článku 6. a o vztlaku mezi rovinou největšího ponoru, zmíněnou v článku 3. výše uvedeném a rovinou ponoru prázdné lodi.

Jde-li o přecejchování lodi, jsou staré nápisy a značky, jakož i cejchovní tabulky, bylo-li jich použito, odstraněny a při jejich výměně postupuje se jako při prvém cejchování.

Zároveň jest odňat starý cejchovní průkaz.

Změní-li se jméno neb označení lodi, zaznamená to úředník k tomu zmocněný v cejchovním průkaze. Tato poznámka je opatřena datem a podpisem.