účinné od 1. 3. 198814
účinné od 1. 3. 1988VYHLÁŠKA
účinné od 1. 3. 1988federálního ministerstva zahraničního obchodu
účinné od 1. 3. 1988ze dne 15. ledna 1988,
účinné od 1. 3. 1988kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory
účinné od 1. 3. 1988Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 48 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím:
účinné od 1. 3. 1988Federální ministerstvo zahraničního obchodu na návrh předsednictva Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory. Text Řádu se vyhlašuje v příloze této vyhlášky.
účinné od 1. 3. 1988Řádu se použije na všechny spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán počínaje dnem 1. března 1988.
účinné od 1. 3. 1988Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 104/1981 Sb., kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory. Řádu uvedeného v její příloze se však použije i nadále na spory, v nichž návrh na zahájení řízení byl podán přede dnem 1. března 1988.
účinné od 1. 3. 1988Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1988.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory (dále jen „Rozhodčí soud“) působí při Československé obchodní a průmyslové komoře jako stálý, nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku (zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů).
účinné od 1. 3. 1988(2) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor.
účinné od 1. 3. 1988(3) Nedostatek pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla. K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení.
účinné od 1. 3. 1988(4) Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční.
účinné od 1. 3. 1988Rozhodčí soud se skládá z předsednictva Rozhodčího soudu (dále jen „předsednictvo“), rozhodců, tajemníka a jeho stálého zástupce.
účinné od 1. 3. 1988(1) V čele Rozhodčího soudu je devítičlenné předsednictvo volené představenstvem Československé obchodní a průmyslové komory na dobu 3 let. Nemůže-li člen předsednictva vykonávat funkci, zvolí představenstvo Československé obchodní a průmyslové komory na zbývající část funkčního období nového člena předsednictva.
účinné od 1. 3. 1988(2) Předsednictvo volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Místopředsedové zastupují předsedu ve všech jeho funkcích v době jeho nepřítomnosti, a to v pořadí, které určí předsednictvo při jejich volbě.
účinné od 1. 3. 1988(3) Členové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, pokud se v téže věci nezúčastní rozhodování předsednictva podle § 24 a 25 Řádu.
účinné od 1. 3. 1988(4) Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto Řádem a všechny jiné úkony, které patří do pravomoci Rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi Rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi. Dohlíží na řádný chod rozhodčího řízení a prostřednictvím sekretariátu obstarává správní agendu Rozhodčího soudu. Schází se na pravidelných schůzích, které svolává předseda Rozhodčího soudu. Schůze předsednictva připravuje tajemník, který se také všech jednání předsednictva zúčastňuje s hlasem poradním.
účinné od 1. 3. 1988(5) Předsednictvo je způsobilé se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.
účinné od 1. 3. 1988(6) Členové předsednictva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem funkce člena předsednictva.
účinné od 1. 3. 1988(1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.
účinné od 1. 3. 1988(2) Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze 3 rozhodců nebo - pokud se strany o tom dohodly - jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu, nebo jmenování jediného rozhodce, se provádí podle tohoto Řádu (§ 23).
účinné od 1. 3. 1988(3) Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce.
účinné od 1. 3. 1988(4) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodcem může být jen osoba zapsaná v listině rozhodců nebo vykonávající funkci člena předsednictva. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.
účinné od 1. 3. 1988(2) O zapsání do listiny rozhodců a vyškrtnutí rozhodců z této listiny rozhoduje předsednictvo. Při rozhodování o zápisech cizích státních příslušníků do listiny rozhodců se přihlíží k vzájemnosti.
účinné od 1. 3. 1988(3) Listinu rozhodců vede tajemník Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988(4) Do listiny rozhodců mohou být zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu, nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalosti práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce.
účinné od 1. 3. 1988(1) Tajemník organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčího soudu a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí Rozhodčího soudu, o úschovu veškerých písemností Rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a se souhlasem předsednictva Rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Může se zúčastnit všech ústních jednání před rozhodci.
účinné od 1. 3. 1988(2) Stálý zástupce tajemníka vykonává práce podle pokynů tajemníka a za jeho nepřítomnosti ho zastupuje.
účinné od 1. 3. 1988(1) Sídlem Rozhodčího soudu je Praha.
účinné od 1. 3. 1988(2) Pravidelným místem konání ústních jednání je Praha. Z podnětu rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání v Bratislavě nebo na jiném místě v ČSSR nebo v zahraničí.
účinné od 1. 3. 1988(3) O konání ústních jednání v zahraničí informuje rozhodčí senát předsednictvo. Má-li se konat ústní jednání v zahraničí z podnětu rozhodčího senátu, je k tomu zapotřebí souhlasu stran.
účinné od 1. 3. 1988(1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát rovněž jedno vyhotovení.
účinné od 1. 3. 1988(2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyku kontraktu nebo v jazyku, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny, nebo zajistit takový překlad na její náklad.
účinné od 1. 3. 1988(1) Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině nebo slovenštině s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodčí soud na tuto žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí Rozhodčího soudu, jakož i jiných písemností.
účinné od 1. 3. 1988(2) Se souhlasem stran může rozhodčí senát podle potřeby konat ústní jednání přímo v jiném jazyku.
účinné od 1. 3. 1988Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k mezinárodním obchodním zvyklostem.
účinné od 1. 3. 1988(1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci.
účinné od 1. 3. 1988(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.
účinné od 1. 3. 1988(3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem.
účinné od 1. 3. 1988(4) Kterákoliv z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.
účinné od 1. 3. 1988(5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl. Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení.
účinné od 1. 3. 1988(6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu.
účinné od 1. 3. 1988(7) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda Rozhodčího soudu jmenovat opatrovníka k přijímání písemností.
účinné od 1. 3. 1988(8) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno.
účinné od 1. 3. 1988Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu, a nebyl-li vyhlášen, až do jeho doručení, se nemohla některá strana z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala nějaký úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát, a nebyl-li ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zameškala.
účinné od 1. 3. 1988(1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.
účinné od 1. 3. 1988(2) Před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o vydání předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud.
účinné od 1. 3. 1988(1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
účinné od 1. 3. 1988(2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.
účinné od 1. 3. 1988Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
účinné od 1. 3. 1988Ustanovení tohoto Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto Řádu nevyplývá něco jiného.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení.
účinné od 1. 3. 1988(2) Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je ČSSR vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu.
účinné od 1. 3. 1988(1) V žalobě musí být uvedeno:
účinné od 1. 3. 1988(2) Žaloba má také obsahovat:
účinné od 1. 3. 1988(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.
účinné od 1. 3. 1988(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
účinné od 1. 3. 1988(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.
účinné od 1. 3. 1988(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.
účinné od 1. 3. 1988(1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 19, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 19 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v § 18 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.
účinné od 1. 3. 1988(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.
účinné od 1. 3. 1988(1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988(2) Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů po doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.
účinné od 1. 3. 1988(3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodci jmenovaní podle § 19 a 22 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.
účinné od 1. 3. 1988(2) Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988(4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988(5) Dokud není ustaven rozhodčí senát (jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.
účinné od 1. 3. 1988(1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.
účinné od 1. 3. 1988(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.
účinné od 1. 3. 1988(3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu.
účinné od 1. 3. 1988(4) Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávání věci.
účinné od 1. 3. 1988(5) V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních ve věci konaných do takové změny.
účinné od 1. 3. 1988(6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.
účinné od 1. 3. 1988(1) O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustaveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka, případně jsou-li rozhodci či tajemník názoru, že Rozhodčí soud je nepříslušný.
účinné od 1. 3. 1988(2) Předsednictvo zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodování věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným.
účinné od 1. 3. 1988(3) Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolnosti nařídit ústní jednání.
účinné od 1. 3. 1988(4) Rozhodčí senát, dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku pravomoci (příslušnosti), učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.
účinné od 1. 3. 1988Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.
účinné od 1. 3. 1988(1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.
účinné od 1. 3. 1988(2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.
účinné od 1. 3. 1988(1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.
účinné od 1. 3. 1988(2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.
účinné od 1. 3. 1988(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.
účinné od 1. 3. 1988(4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
účinné od 1. 3. 1988(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
účinné od 1. 3. 1988(6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.
účinné od 1. 3. 1988Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.
účinné od 1. 3. 1988(1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.
účinné od 1. 3. 1988(2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 19).
účinné od 1. 3. 1988Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.
účinné od 1. 3. 1988(1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině nebo slovenštině, který musí obsahovat tyto údaje:
účinné od 1. 3. 1988(2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápisu změny nebo doplňky.
účinné od 1. 3. 1988(3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem.
účinné od 1. 3. 1988(1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.
účinné od 1. 3. 1988(2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.
účinné od 1. 3. 1988(3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo.
účinné od 1. 3. 1988Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení.
účinné od 1. 3. 1988Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.
účinné od 1. 3. 1988(1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní projednávání sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, a nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.
účinné od 1. 3. 1988(2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.
účinné od 1. 3. 1988(3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.
účinné od 1. 3. 1988(4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.
účinné od 1. 3. 1988(5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
účinné od 1. 3. 1988(2) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález, potvrzuje tuto skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu svým podpisem s uvedením důvodů.
účinné od 1. 3. 1988(3) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu; tím také ověřují podpisy rozhodců.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.
účinné od 1. 3. 1988(2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.
účinné od 1. 3. 1988(1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.
účinné od 1. 3. 1988(2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.
účinné od 1. 3. 1988(3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran.
účinné od 1. 3. 1988(1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.
účinné od 1. 3. 1988(2) Zjevné překlepy a chyby textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu, mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.
účinné od 1. 3. 1988(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.
účinné od 1. 3. 1988Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu v souladu s právním řádem státu výkonu.
účinné od 1. 3. 1988(1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 36), skončí se řízení vydáním usnesení.
účinné od 1. 3. 1988(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
účinné od 1. 3. 1988(3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 36-40. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu.
účinné od 1. 3. 1988Součástí tohoto Řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze.
účinné od 1. 3. 1988(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.
účinné od 1. 3. 1988(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran.
účinné od 1. 3. 1988(3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.
účinné od 1. 3. 1988(4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.
účinné od 1. 3. 1988(5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.
účinné od 1. 3. 1988(1) Náklady rozhodčího řízení tvoří: poplatek za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu, jakož i vlastní výlohy stran.
účinné od 1. 3. 1988(2) Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu (odměny rozhodců, výdaje spojené s odměnou pracovníků Rozhodčího soudu, s poskytováním služeb apod.). Poplatek se vybírá za každý spor.
účinné od 1. 3. 1988(3) Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází zejména prováděním důkazů, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními výlohami rozhodců, rozhodováním členů předsednictva podle tohoto Řádu, apod.
účinné od 1. 3. 1988(4) Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.).
účinné od 1. 3. 1988(1) Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je žalobce povinen zaplatit při podání žaloby.
účinné od 1. 3. 1988(2) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu podle tohoto sazebníku:
| Hodnota předmětu sporu | Poplatek |
|---|---|
| Do 5000 převoditelných rublů | 150 převoditelných rublů |
| Od 5001 do 10 000 převoditelných | 4 %, avšak nejméně 250 převoditelných rublů |
| Od 10 001 do 100 000 převoditelných rublů | 400 převoditelných rublů plus 2,5 % z částky přesahující 10 000 převoditelných rublů |
| Od 100 001 do 200 000 převoditelných rublů | 2650 převoditelných rublů plus 1,5 % z částky přesahující 100 000 převoditelných rublů |
| Od 200 001 převoditelných rublů výše | 4 150 převoditelných rublů plus 0,5 % z částky přesahující 200 000 převoditelných rublů |
| Hodnota předmětu sporu | Poplatek |
|---|---|
| Do 40 000 Kčs | Kčs 1200 |
| Do 80 000 Kčs | 4 %, avšak nejméně Kčs 2000 |
| Do 800 000 Kčs | Kčs 3200 plus 2,5 % z částky přesahující Kčs 80 000,- |
| Do 1 600 000 Kčs | Kčs 21 200 plus 1,5 % z částky přesahující Kčs 800 000 |
| Od 1 600 000 Kčs výše | Kčs 33 200 plus 0,5 % z částky přesahující Kčs 1 600 000 |
účinné od 1. 3. 1988(3) Poplatek stanovený podle sazebníku A nebo B se vypočítává v této měně:
účinné od 1. 3. 1988(4) Jestliže žalobní nároky jsou uplatněny v různých měnách, určí Rozhodčí soud jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen; ve sporech mezi subjekty z členských států RVHP určí zásadně převoditelné ruble.
účinné od 1. 3. 1988(5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy žalobce dal závazný příkaz bance svého státu k převodu částky.
účinné od 1. 3. 1988(6) Československé subjekty platí poplatky v Kčs po provedení příslušného přepočtu.
účinné od 1. 3. 1988(1) Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže spor rozhoduje jediný rozhodce.
účinné od 1. 3. 1988(2) Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do odeslání předvolání k ústnímu jednání, vrátí mu Rozhodčí soud 75 % poplatku.
účinné od 1. 3. 1988(3) Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do dne prvního ústního jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy Rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že strany se vzdávají rozhodnutí sporu Rozhodčím soudem, vrací se žalobci 50 % poplatku.
účinné od 1. 3. 1988(4) Jestliže v důsledku okolností uvedených v odstavci 3 bude řízení zastaveno při prvním ústním jednání před vydáním nálezu, vrací se žalobci 25 % poplatku.
účinné od 1. 3. 1988(5) Ustanovení odstavců 1-4 se vztahují i na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku nemůže být nižší než 100 Rbl (sazebník A), resp. 800 Kčs (sazebník B).
účinné od 1. 3. 1988(6) V případech uvedených v odstavci 1, 2 a 3 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v nálezu nebo v usnesení o skončení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy.
účinné od 1. 3. 1988Pro žalobu navzájem platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.
účinné od 1. 3. 1988(1) Poplatek jde zpravidla k tíži strany, která ve sporu podlehla.
účinné od 1. 3. 1988(2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku.
účinné od 1. 3. 1988(3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2.
účinné od 1. 3. 1988(1) Náklady Rozhodčího soudu uhradí strany podle zásad uvedených v § 5. Jestliže se však na žádost jedné ze stran při řízení překládají podání stran, jejich oznámení atd., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu do jiného jazyka než je jazyk rozhodčího řízení, nese náklady překladu tato strana. Totéž platí i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu a o služby tlumočníka (§ 9 Řádu) a v případech obdobných.
účinné od 1. 3. 1988(2) Rozhodčí soud může žádat od žalobce složení zálohy na provedení nutných opatření v průběhu řízení.
účinné od 1. 3. 1988Záloha může být Rozhodčím soudem vyžádána též od strany, která prohlásí provedení jiného opatření za nutné pro řízení, jestliže Rozhodčí soud prohlášení pokládá za odůvodněné.
účinné od 1. 3. 1988(3) Náklady Rozhodčího soudu se účtují v měně, v níž vznikly.
účinné od 1. 3. 1988(4) Československé subjekty platí náklady a zálohy zpravidla v Kčs po provedení příslušného přepočtu.
účinné od 1. 3. 1988(5) Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.
účinné od 1. 3. 1988Každá strana nese sama výlohy, které jí vznikly.
účinné od 1. 3. 1988Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 - 7 může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony, způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména náklady vzniklé neodůvodněným protahováním řízení.