Vyhláška ministra zahraničního obchodu o novém znění Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory

účinné od 1. 1. 1966(1) Při Československé obchodní komoře v Praze působí nezávislý Rozhodčí soud Československé obchodní komory (dále jen „Rozhodčí soud“).

účinné od 1. 1. 1966(2) Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem podle § 8 a 28 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, povolaným k rozhodování sporů na základě rozhodčí smlouvy mezi stranami (§ 2 až 4 cit. zákona).

účinné od 1. 1. 1966(1) Rozhodčí soud se skládá z předsednictva, z rozhodců a ze stálého tajemníka.

účinné od 1. 1. 1966(2) V čele Rozhodčího soudu je předseda; tajemník je vedoucím sekretariátu.

účinné od 1. 1. 1966(1) Předsednictvo Rozhodčího soudu (dále jen „předsednictvo“) se skládá z předsedy Rozhodčího soudu (dále jen „předseda“), z dalších šesti členů a ze tří náhradníků. Předsednictvo je voleno představenstvem Československé obchodní komory.

účinné od 1. 1. 1966(2) Funkční období předsednictva činí pět let od doby zvolení. Předseda, ostatní členové i náhradníci předsednictva zůstávají však ve své funkci i po uplynutí tohoto období až do nové volby.

účinné od 1. 1. 1966(3) Za člena, který není s to vykonávat svou funkci, povolává předseda náhradníka v pořadí, určeném představenstvem při volbě. Povolaný náhradník má stejná práva a povinnosti jako člen předsednictva.

účinné od 1. 1. 1966Předseda podle potřeby pověří některé členy předsednictva funkcí místopředsedy. Místopředsedovi ve výkonu funkce náležejí všechna práva a povinnosti předsedy ve smyslu tohoto Řádu.

účinné od 1. 1. 1966Zasedání předsednictva svolává a jeho jednání řídí předseda. K platnosti jednání a usnášení stačí, byli-li přítomni vedle předsedy alespoň dva další členové předsednictva.

účinné od 1. 1. 1966Předsednictvo se usnáší většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů je pokládán za přijatý názor, k němuž se přiklonil předseda.

účinné od 1. 1. 1966(1) Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto Řádem a všechny jiné úkony, náležející do pravomoci Rozhodčího soudu, jež nepřísluší předsedovi, rozhodcům ani tajemníkovi. Povinností předsednictva je také, aby vykonávalo dohled nad řádným chodem rozhodčího řízení a obstarávalo prostřednictvím sekretariátu správní agendu.

účinné od 1. 1. 1966(2) Členové předsednictva a náhradníci mohou vykonávat funkci vrchního rozhodce. V takovém případě jsou vyloučeni z rozhodování předsednictva podle tohoto Řádu ve sporu, v němž vykonávají funkci vrchního rozhodce.

účinné od 1. 1. 1966(1) Předseda zastupuje Rozhodčí soud navenek a vykonává úkony, svěřené mu tímto Řádem.

účinné od 1. 1. 1966(2) Dokud není ustanoven rozhodce (nejsou ustanoveni rozhodci), je předseda oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

účinné od 1. 1. 1966(1) Rozhodci jsou příslušni k vlastnímu věcnému rozhodování sporů, patřících do pravomoci Rozhodčího soudu, jakož i k ostatním úkonům, svěřeným jim tímto Řádem.

účinné od 1. 1. 1966(2) Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pokud dále nevyplývá ze smyslu příslušných ustanovení něco jiného, platí všechna ustanovení, týkající se rozhodce, také o rozhodcích.

účinné od 1. 1. 1966(1) O zapsání rozhodce do listiny rozhodců a o jeho vyškrtnutí z této listiny rozhoduje předsednictvo.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jako rozhodci mohou být do listiny zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalostí práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.

účinné od 1. 1. 1966(1) Tajemník je jmenován předsednictvem v dohodě s předsedou Československé obchodní komory.

účinné od 1. 1. 1966(2) Tajemník obstarává úkony svěřené mu tímto Řádem, doručuje žaloby a žalobní odpovědi a jiné přípravné spisy stran, pečuje o vhodné časové rozvržení ústních jednání a jiných úkonů rozhodčího řízení; pečuje dále o řádný chod a průběh rozhodčího řízení, připravuje zasedání předsednictva a vede listinu rozhodců, do níž zapisuje a z níž vyškrtává osoby určené předsednictvem; pečuje konečně o řádnou úschovu veškeré korespondence Rozhodčího soudu a o řádné vyhotovení a překlady rozhodčích nálezů a uveřejňuje vhodným způsobem nálezy zásadní důležitosti. Tajemník má právo zúčastňovat se všech jednání předsednictva s hlasem poradním, jakož i být přítomen u všech ústních jednání před rozhodcem.

účinné od 1. 1. 1966(3) V případě potřeby může předseda pověřit jiného pracovníka sekretariátu přechodným výkonem funkce tajemníka.

účinné od 1. 1. 1966(4) Administrativní práce Rozhodčího soudu obstarává sekretariát.

účinné od 1. 1. 1966(1) Rozhodčí řízení se zahajuje návrhem strany na zahájení řízení (žalobou); žaloba se podává v písemné formě.

účinné od 1. 1. 1966(2) Žaloba má obsahovat:

1. účinné od 1. 1. 1966a) jméno, zaměstnání a bydliště obou stran, u organizace její označení, sídlo, předmět podnikání, jméno statutárního zástupce nebo osoby oprávněné za organizaci jednat a dále i jméno zmocněnce;
2. účinné od 1. 1. 1966b) údaj o rozhodčí smlouvě nebo údaj o rozhodčí doložce, o kterou se příslušnost Rozhodčího soudu opírá; a
3. účinné od 1. 1. 1966c) vylíčení skutečností, zakládajících žalobní nárok s označením důkazů, jakož i určitý návrh.

účinné od 1. 1. 1966(3) Písemné doklady vztahující se ke skutečnostem, uvedeným v odst. 2 písm. b) a c), mají být k žalobě připojeny buď v prvopisu nebo v opisu, příp. v jiné formě rozmnožení. Správnost opisů nebo rozmnožení má být ověřena prohlášením a podpisem žalobce.

účinné od 1. 1. 1966(4) Žaloba a přílohy mají být podány v tolika vyhotoveních, aby Rozhodčí soud mohl doručit jedno vyhotovení každému ze žalovaných a po jednom každému rozhodci. Také k listinám přiloženým v prvopisu má být připojen uvedený potřebný počet opisů nebo jiných rozmnožení. Netřeba však připojovat pro žalovaného (žalované) opisy listin, které jsou mu známé nebo jsou stranám společné, jako smlouvy mezi stranami uzavřené, vzájemná korespondence apod.

účinné od 1. 1. 1966(1) Má-li tajemník za to, že spor může být předmětem rozhodčího řízení podle tohoto Řádu, doručí žalovanému bez odkladu jedno vyhotovení žaloby a příloh a vyzve ho, aby do určité lhůty, nepřesahující jeden měsíc od doručení, předložil Rozhodčímu soudu vyjádření k žalobě se všemi doklady. Tajemník je oprávněn zmíněnou lhůtu k odůvodněné žádosti přiměřeně prodloužit.

účinné od 1. 1. 1966(2) Je-li žaloba nejasná nebo neúplná, zejména chybí-li určitý návrh, jak má být sporná věc vyřízena, vyžádá si tajemník od žalobce doplnění ve lhůtě, která nemá zpravidla přesahovat jeden měsíc. Dojde-li doplnění v této lhůtě, má se za to, že žaloba byla podána již v době, kdy byla předložena původní nejasná nebo neúplná žaloba. Tajemník je oprávněn lhůtu k odůvodněné žádosti přiměřeně prodloužit.

účinné od 1. 1. 1966(3) Ustanovení § 12 odst. 3 a 4 o přílohách a počtu vyhotovení žaloby a jejich příloh platí obdobně i o vyjádření k žalobě, jakož i o dalších podáních stran.

účinné od 1. 1. 1966(1) Kromě případů, kdy příslušnost Rozhodčího soudu byla mezi stranami smluvena, podrobují se strany příslušnosti Rozhodčího soudu též tím, jestliže počaly s projednáváním ve věci samé před Rozhodčím soudem, aniž vytkly jeho nepříslušnost. Započetím projednání ve věci samé se rozumí, jestliže žalobce podal žalobu u Rozhodčího soudu, aniž učinil výhradu co do jeho příslušnosti a žalovaný nevznesl námitku nepříslušnosti ve vyjádření k žalobě, anebo nepodal vyjádření k žalobě a při ústním jednání začal jednat ve věci samé, aniž uplatnil námitku nepříslušnosti.

účinné od 1. 1. 1966(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jde-li o věc, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu. K takové nepříslušnosti se přihlíží v každém období řízení i bez námitky strany.

účinné od 1. 1. 1966(1) O příslušnosti Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodce, byl-li již ustanoven, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kde o příslušnosti Rozhodčího soudu bude rozhodováno vzhledem k námitce strany nebo pochybnostem rozhodce nebo tajemníka.

účinné od 1. 1. 1966(2) Dojde-li předsednictvo k názoru, že Rozhodčí soud není příslušný, odmítne žalobu usnesením. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, dojde-li k názoru, že Rozhodčí soud je příslušný. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání.

účinné od 1. 1. 1966(3) Rozhodce učiní, dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

účinné od 1. 1. 1966(1) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna na poslední adresu, kterou strany uvedly, doporučeným dopisem nebo telegraficky (dálnopisem) s potvrzením příjmu, nebo byla-li odevzdána osobně na potvrzení, popř. byla-li provedena prostřednictvím dožádaného soudu nebo orgánu.

účinné od 1. 1. 1966(2) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu náleží do působnosti předsedy.

účinné od 1. 1. 1966(1) Po podané žalobě, avšak před jmenováním rozhodce, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz znaleckým posudkem a k tomu účelu ustanovit jednoho nebo i více znalců.

účinné od 1. 1. 1966(2) Před zahájením rozhodčího řízení i v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat okresní soud, v jehož obvodu je nutno úkon provést, nebo jiný příslušný orgán o povolení předběžného opatření. Takovou žádost však musí strana oznámit Rozhodčímu soudu.

účinné od 1. 1. 1966(1) Strany se mohou dohodnout, že spor bude rozhodnut jedním nebo třemi rozhodci. Není-li dohody o počtu, stanoví předseda zpravidla, že spor bude rozhodován jedním rozhodcem, v závažnějších případech třemi rozhodci.

účinné od 1. 1. 1966(2) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, anebo stanoví-li předseda podle předchozího odstavce, že spor má být rozhodován jedním rozhodcem, vyzve tajemník obě strany, aby se v přiměřené lhůtě jím určené dohodly, není-li jiné úmluvy, o osobě rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje rozhodce předseda.

účinné od 1. 1. 1966(3) Je-li dohoda o tom, že spor má být rozhodován třemi rozhodci, anebo stanoví-li předseda podle odst. 1, že spor bude rozhodován třemi rozhodci, pak každá ze stran, není-li jiné úmluvy, jmenuje v přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem, svého rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě ke jmenování rozhodce jedné nebo obou stran, jmenuje rozhodce předseda. Jakmile byli oba rozhodci jmenováni, vyzve je tajemník, aby se v přiměřené lhůtě jím stanovené dohodli o osobě vrchního rozhodce. Nedojde-li v této lhůtě k dohodě, jmenuje vrchního rozhodce předseda.

účinné od 1. 1. 1966(4) Jestliže rozhodci nebo vrchnímu rozhodci brání nějaká překážka trvalejšího rázu, aby konal svou funkci, ustanoví strana, která ho jmenovala, nového rozhodce, popř. rozhodci, kteří se shodli na osobě vrchního rozhodce, nového vrchního rozhodce, a to v nové přiměřené lhůtě, stanovené tajemníkem. V případech, kdy podle odst. 2 a 3 byl rozhodce nebo vrchní rozhodce jmenován předsedou, nebo uplynula-li marně lhůta, uvedená v předchozí větě, provede jmenování předsednictvo.

účinné od 1. 1. 1966Za rozhodce může být jmenována (§ 18, odst. 2 až 4) jen osoba, zapsaná v listině rozhodců.

účinné od 1. 1. 1966Odmítne-li strana některého rozhodce, rozhodne předsednictvo neprodleně o důvodnosti takového odmítnutí, a to po vyslechnutí stanoviska odmítnutého rozhodce a druhé strany. Shledá-li předsednictvo odmítnutí důvodným, platí pro další postup obdobně ustanovení § 18. Totéž platí, ohlásí-li rozhodce nebo vrchní rozhodce sám skutečnosti, které by mohly založit jeho předpojatost nebo vůbec, které by mohly vést k odmítnutí.

účinné od 1. 1. 1966(1) Vrchní rozhodce při řízení předsedá.

účinné od 1. 1. 1966(2) V řízení před třemi rozhodci rozhoduje názor většiny. Vrchní rozhodce jako předseda hlasuje naposledy.

účinné od 1. 1. 1966(3) Vyskytnou-li se o částkách, které mají rozhodci přiznat nebo zamítnout, více než dvě mínění, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

účinné od 1. 1. 1966Rozhodce je oprávněn v každém stadiu vyzvat strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uskutečnění smíru.

účinné od 1. 1. 1966(1) Rozhodce oznámí tajemníku dobu ústního jednání a předvolá strany. Jestliže jedna nebo dvě strany se nedostaví, ačkoliv byly řádně předvolány a neuvedou na omluvu důvody, jež rozhodce uzná za postačující, může rozhodce bez újmy ustanovení § 27 odst. 1 jednat i v nepřítomnosti stran; přitom přihlíží také ke všem písemným tvrzením strany, která se nedostavila.

účinné od 1. 1. 1966(2) Ústní jednání je veřejné. Předsednictvo i rozhodce však mohou veřejnost vyloučit usnesením na návrh jedné ze stran, nebo jestliže by veřejné projednávání bylo proti obecnému zájmu.

účinné od 1. 1. 1966(3) O ústním jednání před předsednictvem i před rozhodcem se sepíše protokol.

účinné od 1. 1. 1966(4) Strany mohou před předsednictvem i před rozhodcem jednat osobně nebo zmocněncem, který se vykáže plnou mocí. Zmocněncem může být jmenován i cizí státní příslušník.

účinné od 1. 1. 1966(5) Rozhodce rozhoduje na základě výsledků ústního jednání. Je však přípustná úmluva stran, podle níž se rozhodování sporného případu svěří rozhodci na základě předloženého písemného materiálu. Rozhodce má nicméně právo ve výjimečném případě nařídit ústní jednání, ukáže-li se předložený materiál nedostatečným.

účinné od 1. 1. 1966Rozhodčí řízení se koná v Praze. Předsednictvo se však může na společný návrh stran po slyšení rozhodců usnést, že se řízení překládá na jiné místo, popř. do ciziny.

účinné od 1. 1. 1966Jednací řeč je česká nebo slovenská. Žádná strana však nemůže utrpět újmu pro neznalost těchto jazyků.

účinné od 1. 1. 1966Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu a nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení, některá strana se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon, potřebný k hájení jejího práva, učiní rozhodce, jde-li o řízení před ním, v ostatních případech předsednictvo, k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

účinné od 1. 1. 1966(1) Na souhlasný návrh stran bude rozhodčí řízení ponecháno v klidu. Rozhodce může rovněž řízení ponechat v klidu, když se obě strany k ústnímu jednání nedostaví, ač byly řádně předvolány.

účinné od 1. 1. 1966(2) Za klidu řízení se nekonají ústní jednání. Procesní lhůty se staví.

účinné od 1. 1. 1966(3) V řízení lze pokračovat na návrh jedné strany po uplynutí tří měsíců. Nebyl-li návrh podán ve lhůtě jednoho roku, řízení se natrvalo zastaví.

účinné od 1. 1. 1966Rozhodčí řízení má být provedeno tak, aby bylo zpravidla skončeno před uplynutím šesti měsíců.

účinné od 1. 1. 1966(1) Rozhodčí nález se stranám ústně vyhlásí a písemně doručí. Řízení však lze skončit s tím, že nález bude vydán písemně bez ústního vyhlášení. Nález musí obsahovat označení stran, jména rozhodců, rozhodnutí o vznesených nárocích a o nákladech a musí být dostatečně odůvodněn.

účinné od 1. 1. 1966(2) Rozhodčí nález, který byl ústně vyhlášen nebo rozhodčí nález, který byl písemně vydán a straně doručen, nelze měnit. Chyby v psaní nebo počtech a jiné podobné zřejmé nesprávnosti, které by se vyskytly v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoliv na žádost některé ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.

účinné od 1. 1. 1966(3) Rozhodčí nález podpisuje rozhodce, v řízení před třemi rozhodci alespoň dva rozhodci, spolupodepisuje jej předseda a tajemník. Shledá-li předseda Rozhodčího soudu při podpisu rozhodčího nálezu, že nález vykazuje formální závady, zařídí jejich odstranění.

účinné od 1. 1. 1966(4) Rozhodčí nález je konečný. Strany jsou povinny splnit povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.

účinné od 1. 1. 1966(1) O rozhodnutích předsednictva, vydaných po ústním jednání, platí ustanovení § 29, odst. 1. Usnesení podle § 15 odst. 2 musí být vždy odůvodněna, ostatní rozhodnutí mohou být odůvodněna.

účinné od 1. 1. 1966(2) Rozhodnutí předsednictva podpisuje předseda, nebo pokud jednání nepředsedal, člen předsednictva, který z pověření předsedy (§ 4 a 5) jednání řídil.

účinné od 1. 1. 1966V otázkách mezinárodního dosahu, zejména v otázkách cizího práva a jeho použití, může si rozhodce vyžádat vyjádření předsednictva, jímž však není v žádném směru vázán.

účinné od 1. 1. 1966(1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) může se řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby se řízení účastnit nemohou.

účinné od 1. 1. 1966(2) Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony považují se za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka může však rozhodce přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

účinné od 1. 1. 1966(1) Předsednictvo při rozhodování podle tohoto Řádu a rozhodce v řízení ve věci samé vykonávají vhodnými prostředky všechna šetření a provádějí všechny důkazy potřebné k objasnění skutkové podstaty sporu. Mohou vyslýchat svědky nebo znalce, a to i v otázkách práva, platného v cizině. Projednává-li se věc před třemi rozhodci, mohou usnesením pověřit jednoho rozhodce provedením některých důkazů. Obdobně postupuje i předsednictvo.

účinné od 1. 1. 1966(2) Předsednictvo i rozhodce pečují o to, aby v řízení bylo tak postupováno a aby rozhodnutí nebo nález byl tak odůvodněn a formulován, aby mohl být uznán a vykonán.

účinné od 1. 1. 1966Nestanoví-li tento Řád jinak a pokud ani strany nic jiného neumluvily, platí o řízení ustanovení zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

účinné od 1. 1. 1966(1) Strana, která podlehla, nahradí zpravidla straně, která ve věci měla úspěch, náklady řízení, a to zásadně v poměru, v jakém podlehla. Náklady stranou zaviněné, zejména neodůvodněně opožděným přednesem skutečností, jí mohou být uloženy bez zřetele na výsledek sporu. Rozhodce však může s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem případu rozhodnout o nákladech neodvisle od výsledku sporu.

účinné od 1. 1. 1966(2) Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů proti odpůrci.

účinné od 1. 1. 1966(3) Výše nákladů řízení se určuje podle tarifu (§ 38). Jejich součástí jsou též odměny předsednictva a rozhodce uvedené v tarifu, dále odměny znalců a tlumočníků podle platných předpisů a jiná vydání spojená v rozhodčím řízením.

účinné od 1. 1. 1966(4) Stranám nepřísluší zpravidla náhrada za výlohy spojené s jejich účastí nebo s účastí jejich poradců nebo zmocněnců na rozhodčím řízení ani odměny jejich poradců nebo zmocněnců (§ 23 odst. 4). Ve zcela výjimečných případech může předsednictvo nebo rozhodce s přihlédnutím k okolnostem případu přiznat stranám náhradu i takových výloh.

účinné od 1. 1. 1966(5) Skončí-li řízení jiným způsobem, než rozhodčím nálezem ve věci samé (nikoliv však rozhodnutím podle § 15), rozhodne o nákladech řízení rozhodce. Pokud rozhodce nebyl ustanoven, rozhodne o nákladech řízení předseda usnesením. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně.

účinné od 1. 1. 1966(6) Vzal-li žalobce žalobu (návrh na zahájení rozhodčího řízení) zpět a nedošlo-li mezi stranami k jiné dohodě, hradí náklady sporu, ledaže by bylo ze spisů patrné, že důvody k podání žaloby byly na straně žalovaného. V tomto posledním případě hradí náklady sporu žalovaný. Obdobně se postupuje také v případě, kdy řízení bylo ponecháno v klidu a bylo zastaveno podle § 27 odst. 3 věty druhé.

účinné od 1. 1. 1966(7) Odmítne-li předsednictvo žalobu pro nepříslušnost (§ 15), rozhodne zároveň o nákladech celého řízení.

účinné od 1. 1. 1966Předsednictvo může kdykoliv během rozhodčího řízení uložit z vlastního podnětu nebo na návrh strany podle vlastního uvážení jedné nebo oběma stranám, aby složily k dispozici předsednictva jistotu nebo hotovost k úhradě předvídaných nákladů. Nebyla-li jistota nebo hotovost složena, může předsednictvo, hledíc ke zvláštním okolnostem případu, řízení zastavit.

účinné od 1. 1. 1966Předsednictvo může na návrh a na náklady strany, v jejíž prospěch byl vydán rozhodčí nález, dát vhodným způsobem uveřejnit jméno strany, která odmítne rozhodčí nález splnit, nebo se plnění očividně vyhýbá.

účinné od 1. 1. 1966Součástí tohoto Řádu je tarif poplatků a odměn.

účinné od 1. 1. 1966(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

účinné od 1. 1. 1966(2) Smírčí řízení se provádí jen, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

účinné od 1. 1. 1966(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

účinné od 1. 1. 1966(4) Poplatek za smírčí řízení zaplatí strany předem. Výše poplatků je určena tarifem.

účinné od 1. 1. 1966Předsednictvo vydá k provedení ustanovení tohoto Řádu pro úpravu vnitřního postupu Rozhodčího soudu zvláštní jednací řád.