Platné znění

Vyhláška o plánování v oblasti vod

zrušený předpis

Ministr:
Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 140/2003 Sb.

Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod

  1. 1. Stav povrchových vod
    1. 1.1. Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu
      1. 1.1.1. Vodní toky

        Biologické složky

        Složení a četnost vodní flóry

        Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

        Složení, četnost a věková struktura rybí fauny

        Hydromorfologické složky podporující biologické složky

        Hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemní vody)

        Kontinuita toku

        Morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta toku, struktura a substrát dna toku, struktura příbřežní zóny)

        Chemické a fyzikálně chemické složky podporující biologické složky

        Všeobecné (tepelné poměry, kyslíkové poměry, slanost, acidobasický stav, živinové podmínky)

        Specifické znečišťující látky

        Znečištění všemi identifikovanými zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního útvaru

        Znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

      1. 1.1.2. Jezera

        Biologické složky

        Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

        Složení a četnost další akvatické flóry

        Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

        Složení, četnost a věková struktura rybí fauny

        Hydromorfologické složky podporující biologické složky

        Hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, doba zdržení, propojení na útvar podzemní vody)

        Morfologické podmínky (proměnlivost hloubky jezera, velikost, struktura a substráty dna jezera, struktura břehů jezera)

        Chemické a fyzikálně chemické složky podporující biologické složky

        Všeobecné (průhlednost vody, tepelné poměry, kyslíkové poměry, slanost, acidobazický stav, živinové podmínky)

        Specifické znečišťující látky

        Znečištění všemi identifikovanými zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního útvaru

        Znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

      1. 1.1.3. Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod

        Za kvalitativní složky využitelné pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod budou považovány složky využitelné pro tu z předcházejících kategorií přirozených povrchových vod, která se příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému útvaru povrchové vody nejvíce podobá.

    1. 1.2. Normativní definice klasifikace ekologického stavu

      Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera

      Následující text poskytuje všeobecnou definici ekologické kvality. Pro účely klasifikace jsou v následujících tabulkách 1.2.1 až 1.2.2 uvedeny hodnoty kvalitativních složek ekologického stavu pro každou kategorii povrchových vod.

      Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera
      Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
      Všeobecné Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně chemických a hydromorfologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody v porovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách.
      Hodnoty biologických kvalitativních složek daného útvaru povrchové vody odpovídají těm, které se obvykle vyskytují u tohoto typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo jen malé známky narušení.
      Jde o typově specifické podmínky a společenstva.       		Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak odlišují se pouze málo od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu vodního útvaru v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu útvaru povrchové vody v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.

      Vody dosahující nižší než střední stav budou klasifikovány jako poškozené nebo zničené.

      Vody, jež vykazují známky velkých změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, budou klasifikovány jako poškozené.

      Vody, jež vykazují známky těžkých změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, budou klasifikovány jako zničené.

      1. 1.2.1. Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu vodních toků

        Složky biologické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Fytoplankton Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické vlastnosti průhlednosti vody.
        Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.         		Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů.
        Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.         		Složení taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně chemických kvalitativních složek.
        Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.
        Makrofyta a fytobentos Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.
        Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.         		Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů.
        Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.         		Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu.
        Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.
        Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.
        Fauna bentických bezobratlých Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.
        Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek.
        Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.         		Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy.
        Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot.
        Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním.         		Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu.
        Fauna ryb Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.
        Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení.
        Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.         		Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které jsou přisouditelné antropogenním vlivům na složky fyzikálně chemické a hydromorfologické kvality.
        Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení, které jsou přisouditelné antropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality, a v několika případech indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.         		Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což je přisouditelné antropogenním vlivům na složky fyzikálně chemické a hydromorfologické kvality.
        Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo četný.

        Složky hydromorfologické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Hydrologický režim Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Kontinuita toku Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů i transport sedimentů. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Morfologické podmínky Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

        Složky fyzikálně chemické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Všeobecné podmínky Hodnoty fyzikálně chemických složek plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám.
        Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.         		Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce typově specifického ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.
        Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.         		Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Specifické syntetické znečišťující látky Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů. Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Specifické nesyntetické znečišťující látky Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl). Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS) Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
      2. Pozn.: Používají se následující zkratky: bgl = hodnota pozadí, EQS = standard environmentální kvality.

        Uplatnění standardů odvozených na základě tohoto protokolu nemá vyžadovat snížení koncentrací polutantů pod úroveň hodnot pozadí: (EQS > bgl)

      1. 1.2.2. Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer

        Složky biologické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Fytoplankton Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám.
        Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické vlastnosti průhlednosti vody.
        Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.         		Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů.
        Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.         		Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev.
        Biomasa je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení stavu jiných biologických kvalitativních složek a fyzikálně chemické kvality vody nebo sedimentů.
        Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.
        Makrofyta a fytobentos Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.
        Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.         		Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně chemické jakosti vody.
        Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.         		Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než při dobré kvalitě.
        Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.
        Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.
        Fauna bentických bezobratlých Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.
        Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek.
        Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.         		Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy.
        Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot.
        Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním.         		Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Nevyskytují se hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva.
        Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu.
        Fauna ryb
        Fish fauna         		Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.
        Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje zanedbatelné známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.         		Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které jsou přisouditelné antropogenním vlivům na složky fyzikálně chemické a hydromorfologické kvality.
        Věková struktura rybích společenstev vykazuje známky narušení, které jsou přisouditelné antropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality, a někde indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.         		Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což je přisouditelné antropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje silné známky narušení, které je přisouditelné antropogenním vlivům na fyzikálně chemické a hydromorfologické složky kvality a které dosahuje té míry, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo hojný.

        Složky hydromorfologické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Hydrologický režim Velikost a dynamika proudění, úroveň hladiny, doba zdržení a z nich plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Morfologické podmínky Proměnlivost hloubky jezera, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny jezera zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

        Složky fyzikálně chemické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Všeobecné podmínky Hodnoty fyzikálně chemických složek plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám.
        Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.
        Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.         		Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.
        Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.         		Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Specifické syntetické znečišťující látky Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik. Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Specifické nesyntetické znečišťující látky Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl). Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
      1. 1.2.3. Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých vodních útvarů
        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Složky biologické kvality Hodnoty příslušných složek biologické kvality odpovídají v co největší míře hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchové vody při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru. Existují slabé změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnáním s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Existují středně velké změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu.
        Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.
        Hydromorfologické složky Hydromorfologické podmínky odpovídají těm, při kterých je ovlivnění útvaru povrchové vody výhradně výsledkem pouze umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru, po té co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti vodních útvarů, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

        Složky fyzikálně chemické kvality

        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky fyzikálně chemické kvality
        Složka Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
        Všeobecné podmínky Fyzikálně chemické složky plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem.
        Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek.
        Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a pH odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchové vody za nenarušených podmínek.         		Hodnoty fyzikálně chemických složek jsou v rozmezí stanoveném tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.
        Teplota a pH nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.
        Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro složky biologické kvality.         		Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Specifické syntetické polutanty Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů. Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
        Specifické nesyntetické polutanty Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem. (hodnoty pozadí = bgl) Koncentrace nepřekračují standardy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.4. (< EQS)Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
      1. 1.2.4. Postup pro stanovení standardů chemické kvality

        Při odvozování standardů environmentální kvality pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č 1 vodního zákona jako zvlášť nebezpečné látky a v bodech 1 a 2 jako nebezpečné látky se postupuje v zájmu ochrany vodní bioty v souladu s následujícími ustanoveními. Standardy mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu.

        Všude, kde je to možné, budou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené taxony, které jsou relevantní pro předmětné typy vodních útvarů a také pro ostatní akvatické taxony, pro které existují dostupná data. “Základní soubor“ taxonů zahrnuje

        1. a) řasy a/nebo makrofyty,
        2. b) dafnie nebo reprezentativní organismy pro slané vody,
        3. c) ryby.

        Stanovení standardu environmentální kvality

        Pro stanovení maximální průměrné roční koncentrace platí následující postup

        1. a) přiměřené bezpečnostní faktory se stanoví vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných dat podle zásad hodnocení rizik pro existující a nově registrované chemické látky v souladu s bezpečnostními faktory uvedenými v následující tabulce
          Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Stanovení standardu environmentální kvality
          Bezpečnostní faktor
          Nejméně jeden akutní L(E)C50 z každého ze tří trofických úrovní základního souboru 1 000
          Jeden chronický NOEC (buď ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody) 100
          Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody a/nebo řasy) 50
          Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody a řasy) představující tři trofické úrovně 10
          Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorů Hodnocení případ od případu
        1. b) pokud existují dostupná data o persistenci a bioakumulaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot standardů environmentální kvality,
        2. c) takto odvozené standardy by měly být porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud budou zjištěny velké rozdíly, bude odvození přezkoumáno, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor,
        3. d) odvozený standard bude oponován a podroben veřejné konzultaci, včetně umožnění výpočtu přesnějšího bezpečnostního faktoru.
  1. 2. Podzemní vody
    1. 2.1. Kvantitativní stav podzemních vod
      1. 2.1.1. Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu

        Režim hladiny podzemní vody

      1. 2.1.2. Definice kvantitativního stavu
        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Stanovení standardu environmentální kvality
        Složky Dobrý stav
        Úroveň hladiny podzemní vody Úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemní vody je taková, že dosažitelná kapacita zdroje podzemní vody není převýšena dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím.
        Zároveň úroveň hladiny podzemní vody není vystavena antropogenním změnám, které by způsobily:
        - nedosažení environmentálních cílů specifikovaných podle článku 4 pro související povrchové vody,
        - jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,
        - jakékoli významné poškození suchozemských ekosystémů, přímo závislých na útvaru podzemní vody,
        a změny ve směrech proudění vyplývající ze změn úrovně hladiny se mohou vyskytovat dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale takovéto zvraty nezpůsobí vnikání slané vody nebo jiné vniky, ani neindikují setrvalý a jasně identifikovatelný antropogenně indukovaný trend ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.
    1. 2.3. Chemický stav podzemních vod
      1. 2.3.1. Ukazatele pro určení chemického stavu podzemních vod

        Vodivost

        Koncentrace znečišťujících látek

      1. 2.3.2. Definice dobrého chemického stavu podzemních vod
        Příloha č. 1 Kritéria pro posuzování stavu povrchových a podzemních vod Tabulka 1.2.: Všeobecná definice pro vodní toky a jezera Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky biologické kvality Složky hydromorfologické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Složky fyzikálně chemické kvality Stanovení standardu environmentální kvality
        Složky Dobrý stav
        Všeobecné Chemické složení útvaru podzemní vody je takové, že koncentrace znečišťujících látek:
        - jak je specifikováno dále nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků,
        - nepřesahují standardy kvality aplikovatelné podle jiných příslušných právních předpisů,
        - nejsou takové, aby způsobily nedosažení environmentálních cílů specifikovaných pro související povrchové vody, významné snížení ekologické nebo chemické kvality těchto vodních útvarů, ani ve významné poškození suchozemských ekosystémů, které přímo závisí na útvaru podzemní vody.
        Vodivost Změny vodivosti neindikují zasolování ani jiné vniky do útvaru podzemní vody.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 140/2003 Sb.

Základní obsah Plánu hlavních povodí České republiky

  1. A. Východiska pro jeho zpracování,
  2. B. Vymezení vztahu hlavních povodí České republiky ke správnímu členění České republiky podle území krajů a k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje,
  3. C. Strategické cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod v členění pro území České republiky nebo pro jednotlivá hlavní povodí České republiky pro
    1. 1. trvale udržitelné hospodaření s povrchovými a podzemními vodami,
    2. 2. ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
    3. 3. ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
    4. 4. zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny,
  1. D. Programy opatření k dosažení strategických cílů, vytčených zásad a principů, v členění pro území České republiky nebo pro jednotlivá hlavní povodí České republiky, obsahující zejména
    1. 1. legislativní opatření,
    2. 2. návrhy institucionálního uspořádání k zajištění výkonu státní správy v oblasti vod, včetně příslušných kontrolních mechanismů,
    3. 3. vzdělávací a demonstrační projektů, návrhy kodexů správných postupů,
    4. 4. informační nástroje pro komunikaci s veřejností,
    5. 5. ekonomické nástroje a opatření,
    6. 6. další opatření k podpoře šetrného užívání vodních zdrojů a technologií nezatěžujících vodní prostředí,
    7. 7. zásadní technická opatření doplňující vodohospodářskou infrastrukturu, s nadregionálním významem nebo s účinkem přesahujícím státní hranice,
    8. 8. zaměření výzkumu a vývoje,
    9. 9. strategie financování potřebných opatření včetně posouzení ekonomických dopadů,
    10. 10. koordinaci opatření k ochraně před povodněmi v souvisejících oblastech povodí.
  1. E. časový plán realizace opatření podle písm. D.,
  2. F. souhrn opatření k realizaci v programech opatření podle Plánu hlavních povodí České republiky,
  3. G. formální uspořádání zpracovaných materiálů Plánu hlavních povodí České republiky umožňující informování a konzultace s veřejností,
  4. H. požadavky na zpracování plánů oblastí povodí.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 140/2003 Sb.

Základní obsah plánů oblastí povodí

  1. A. Popis oblasti povodí
    1. A.1. Všeobecné charakteristiky
      1. A.1.1. Vymezení zájmového území
      2. A.1.2. Geomorfologické poměry
      3. A.1.3. Geologické poměry
      4. A.1.4. Hydrogeologické poměry
      5. A.1.5. Pedologické poměry
      6. A.1.6. Lesní poměry
      7. A.1.7. Klimatické poměry
      8. A.1.8. Sídelní struktura
      9. A.1.9. Hospodářské poměry
      10. A.1.10. Využití ploch v zájmovém území
      11. A.1.11. Kulturně historické a technické památky
      12. A.1.12. Chráněná území ochrany přírody
    1. A.2. Vodohospodářské charakteristiky
      1. A.2.1. Vodní útvary povrchové vody

        Výchozí charakterizace útvarů vod (přiřazení vodních útvarů typům v kategoriích povrchové vody)

        Mapy vodních útvarů (v prostředí GIS)

      1. A.2.2. Vodní útvary podzemní vody

        Výchozí charakterizace útvarů vod [umístění a hranice vodních útvarů, vlivy (difúzní/bodové zdroje znečištění, odběry vody, umělé doplňování), všeobecná charakterizace nadložních vrstev]

        Další charakterizace u rizikových skupin vodních útvarů

      1. A.2.3. Chráněná území (včetně map a vymezujících právních předpisů)

        Vodní útvary pro odběr vody pro lidskou spotřebu

        Území vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí

        vodní útvary určené jako rekreační vody, včetně oblastí vymezených jako vody ke koupání

        Zranitelné oblasti

        Citlivé oblasti

        Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem jejich ochrany, včetně území Natura 2000

      1. A.2.4. Hydrologické poměry

        Základní hydrologické charakteristiky vybraných vodních útvarů

    1. A.3. Doplňující údaje
      1. A.3.1. Seznam plánů a programů pro dílčí části nebo obory v rámci oblasti povodí
      2. A.3.2. Opatření pro informování veřejnosti o plánu oblasti povodí, seznam míst pro získání informací
      3. A.3.3. Seznam kompetentních úřadů
      4. A.3.4. Kontaktní místa a postupy pro získávání informací o plánech oblastí povodí a monitoringu stavu vod

        Aktualizace plánu navíc zahrne

      1. A.3.5. Souhrn změn od publikace předchozí verze plánu
      2. A.3.6. Vyhodnocení pokroku při dosahování environmentálních cílů včetně mapového znázornění výsledků monitoringu
      3. A.3.7. Souhrn a vysvětlení neprovedených opatření
      4. A.3.8. Souhrn dodatečných prozatímních opatření
  1. B. Užívání vod a jeho vliv na stav vod
    1. B.1. Identifikace užívání vod
      1. B.1.1 Povrchové vody – identifikace vlivů

        Bodové zdroje znečištění

        Difusní zdroje znečištění

        Odběry vody

        Regulace odtoku (vodní nádrže, převody vody)

        Morfologické úpravy vodních útvarů

        Jiné užívání vod

      1. B.1.2. Podzemní vody – identifikace vlivů

        Místa odběrů vody

        Umělá infiltrace

        Vypouštění vod do podzemních vod

        Využití území v infiltračních oblastech

    1. B.2. Požadavky na užívání vod
      1. B.2.1. Povrchové vody – identifikace požadavků

        Požadavky na jakost vody ve vodních útvarech

        Požadavky na odběry vody

        Požadavky na jiné užívání vod

      1. B.2.1. Podzemní vody – identifikace požadavků

        Požadavky na jakost vody ve vodních útvarech

        Požadavky na odběry vody

        Požadavky na vypouštění do podzemních vod

    1. B.3. Opatření k uspokojení požadavků na užívání vod (variantně)
      1. B.3.1. Povrchové vody

        Opatření u bodových zdrojů znečištění

        Opatření k omezení difusního znečištění

        Opatření k eliminaci zbytkového znečištění

        Opatření zajištění možnosti odběru

        Opatření k regulaci odtoku

        Opatření k morfologickým úpravám vodních útvarů

        Opatření pro jiná užívání vod

      1. B.3.2. Podzemní vody

        Opatření k zajištění odběrů vody včetně umělých infiltrací

        Opatření pro vypouštění do podzemních vod

        Opatření ve využití území v infiltračních oblastech

    1. B.4. Vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a identifikace rizikových vodních útvarů
      1. B.4.1. Povrchové vody

        Vlivy významných bodových zdrojů znečištění

        Vlivy difusního znečištění

        Vlivy významných odběrů vody (povrchové i podzemní)

        Vlivy významných prvků regulace odtoku

        Vlivy významných morfologických úprav vodních toků

        Vlivy ostatních způsobů užívání vody

        Vlivy využívání území v dílčím povodí vodních útvarů

        Seznam rizikových vodních útvarů

      1. B.4.2. Podzemní vody

        Vliv změn úrovně hladin podzemních vod

        Vliv umělé infiltrace

        Vliv znečištění

        Vliv využívání území

        Seznam rizikových vodních útvarů

  1. C. Stav a ochrana vodních útvarů
    1. C.1. Typově specifické referenční podmínky
      1. C.1.1. Povrchové vody

        Ekologický stav vod (stanovení typově specifických referenčních podmínek, tj. hodnot složek pro hodnocení ekologického stavu - biologické, hydromorfologické, chemické a fyzikálně chemické)

        Chemický stav vod (podmínky pro dosažení dobrého chemického stavu)

      1. C.1.2. Podzemní vody

        Kvantitativní stav vod (podmínky pro dosažení dobrého kvantitativního stavu)

        Chemický stav vod (podmínky pro dosažení dobrého chemického stavu)

      1. C.1.3. Chráněná území

        Přehled standardů a cílů vyhlášených pro jednotlivá chráněná území

    1. C.2. Monitorovací programy množství a stavu vod
      1. C.2.1. Povrchové vody (mapa monitorovací sítě)

        Ekologický a chemický stav vod (situační, provozní, ev. průzkumný monitoring, výsledky monitorování a klasifikace ekologického stavu/potenciálu, výsledky monitorování a klasifikace chemického stavu)

        Kvantitativní stav vod (výsledky monitorování množství vody)

      1. C.2.2. Podzemní vody (mapa monitorovací sítě)

        Kvantitativní stav vod (výsledky monitorování a klasifikace kvantitativního stavu)

        Chemický stav vod (situační, provozní monitoring, výsledky monitorování a klasifikace chemického stavu)

      1. C.2.3. Chráněná území (výsledky doplňkového monitoringu)
    1. C.3. Environmentální cíle
      1. C.3.1. Povrchové vody (seznam vodních útvarů u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod do roku 2015)

        Řeky

        Jezera

        Umělé a silně ovlivněné vodní útvary (seznam a důvody jejich vymezení)

      1. C.3.2. Podzemní vody (seznam vodních útvarů u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod do roku 2015)
      2. C.3.3. Chráněná území (seznam chráněných území u nichž bude dosaženo souladu se všemi standardy a cíli do roku 2015)
      3. C.3.4. Výjimky pro dosažení environmentálních cílů (seznam útvarů, se zdůvodněním výjimek, u nichž dojde k prodloužení termínů splnění environmentálních cílů a k vytýčení méně přísných environmentálních cílů)
    1. C.4. Opatření k dosažení environmentálních cílů a požadavků na užívání vod
      1. C.4.1. Implementace právních předpisů ES v oblasti vod
      2. C.4.2. Aplikace principu krytí nákladů na užívání vody
      3. C.4.3. Opatření uplatněná pro vody užívané pro odběr pitné vody
      4. C.4.4. Regulace odběrů a vzdouvání vod
      5. C.4.5. Omezení ve vztahu k vypouštění z bodových zdrojů znečištění a jiným činnostem majícím vliv na stav vod
      6. C.4.6. Opatření uplatněná pro přímé vypouštění do podzemních vod
      7. C.4.7. Opatření uplatněná pro zvlášť nebezpečné látky
      8. C.4.8. Prevence a snížení dopadu havarijních znečištění
      9. C.4.9. Vodní útvary u nichž je nepravděpodobné dosažení cílů
      10. C.4.10.Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých environmentálních cílů
      11. C.4.11.Zabránění vzrůstu znečištění mořských vod
    1. C.5. Odhad dopadů opatření (k dosažení environmentálních cílů a požadavků na užívání vod) na stav vod
      1. C.5.1. Povrchové vody

        Ekologický stav/potenciál (odhad hodnot složek kvality a zjištění stavu/potenciálu pro biologické složky, hydromorfologické složky, chemické a fyzikálně chemické složky, dále klasifikace a znázornění stavu/potenciálu v mapách)

        Chemický stav (odhad hodnot složek kvality a zjištění stavu a klasifikace a znázornění stavu v mapách)

      1. C.5.2. Podzemní vody

        Kvantitativní stav (odhad režimu hladiny, klasifikace a znázornění stavu v mapách)

        Chemický stav (odhad hodnot ukazatelů, klasifikace a znázornění stavu v mapách)

  1. D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny
    1. D.1. Stav ochrany před povodněmi a vodního režimu
      1. D.1.1. Zhodnocení srážko-odtokových vlastností území
      2. D.1.2. Stav vodní eroze a oblasti s nadměrnou vodní erozí
      3. D.1.3. Odvodněné pozemky
      4. D.1.4. Zavlažované pozemky
      5. D.1.5. Oblasti s nedostatečnou mírou akumulace a urychleným odtokem srážkové vody
      6. D.1.6. Místa omezující průtočnost koryt vodních toků
      7. D.1.7. Vodní útvary kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami
      8. D.1.8. Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi
      9. D.1.9. Úseky vodních toků s napjatou vodohospodářskou bilancí
    1. D.2. Cíle ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny
      1. D.2.1. Cíle ochrany před povodněmi
      2. D.2.2. Cíle ochrany před suchem
      3. D.2.3. Cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny
    1. D.3. Extrémní odtokové situace a jejich důsledky
      1. D.3.1. Historické povodně
      2. D.3.2. Prostory možných rozlivů přirozených povodní
      3. D.3.3. Území ohrožená zvláštními povodněmi
      4. D.3.4. Historická sucha a poruchy v zásobování vodou
      5. D.3.5. Aridní oblasti
    1. D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy
      1. D.4.1. Kapacity koryt vodních toků
      2. D.4.2. Záplavová území
      3. D.4.3. Území určená k rozlivům povodní
      4. D.4.4. Území chráněná před povodněmi
      5. D.4.5. Opatření na omezení negativních účinků povodní
      6. D.4.6. Opatření pro území ohrožená zvláštními povodněmi
      7. D.4.7. Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi
      8. D.4.8. Zabezpečenost povolených odběrů
    1. D.5. Vodní toky a příbřežní zóna
      1. D.5.1. Vymezení sítě sledovaných vodních toků
      2. D.5.2. Koryta toků
      3. D.5.3. Příbřežní zóna a břehové a doprovodné porosty
      4. D.5.4. Vyhodnocení možnosti přístupu k hladině vody
  1. E. Ekonomická analýza
    1. E.1. Principy zpoplatňování vodohospodářských služeb a jejich aplikace v zájmovém území
      1. E.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí
      2. E.1.2. Platby za odebrané množství podzemní vody
      3. E.1.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
      4. E.1.4. Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
      5. E.1.5. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací
      6. E.1.6. Náklady spojené s ochranou před povodněmi
      7. E.1.7. Ekonomický a sociálně- ekonomický význam užívání vody v daném povodí, včetně uvedení konfliktů mezi uživateli vody
      8. E.1.8. Výdaje na opatření ve veřejném zájmu
    1. E.2. Odhad objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami
      1. E.2.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí (souhrn nákladů za správu povodí a vodních toků)
      2. E.2.2. Platby za odebrané množství podzemní vody
      3. E.2.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
      4. E.2.4. Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
      5. E.2.5. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvedení odpadních vod kanalizací
      6. E.2.6. Náklady spojené s ochranou před povodněmi
      7. E.2.7. Výdaje na opatření ve veřejném zájmu
    1. E.3. Odhad souvisejících investic a jejich prognóza
      1. E.3.1. Zabezpečení odběrů pitné vody
      2. E.3.2. Zabezpečení ostatních odběrů
      3. E.3.3. Omezení emisí znečištění do vod a sanace zdrojů znečištění
      4. E.3.4. Monitoring vodních útvarů
      5. E.3.5. Úpravy vodních útvarů
      6. E.3.6. Ochrana před povodněmi
    1. E.4. Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů
      1. E.4.1. Základní opatření
      2. E.4.2. Doplňková opatření
      3. E.4.3. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů ES v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů
  1. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
  2. 2) Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí.
  3. 3) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
  4. 4) Například Koncepce vodohospodářské politiky, Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví, Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice.
  5. 5) Například Konvence o spolupráci v ochraně a udržitelném využívání Dunaje, Labe a Odry, Evropská vodní charta, Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer.
  6. 6) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  7. 7) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
  8. 8) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
  9. 9) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.
  10. 10) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
  11. 11) § 2 a 3 nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
  12. 12) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.