Vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen

Do kladného peněžního toku je započten čistý zisk vytvořený provozováním hodnoceného plynárenského zařízení a účetní odpisy z regulované hodnoty plynárenského zařízení ve stejné výši, ve které byly použity pro výpočet zisku.

Záporný peněžní tok tvoří dopočtená regulovaná hodnota plynárenského zařízení.

1. 2. Vstupy výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení
   1. a) Tržby z činnosti distribuce plynu

      Tržby z činnosti distribuce plynu jsou do výpočtu zahrnuty v ročním členění pro období 15 let od zahájení prodeje z hodnoceného plynárenského zařízení.

      Tržby z činnosti distribuce plynu se stanoví na základě velikosti odběru plynu z hodnoceného plynárenského zařízení. Jsou-li důvodné předpoklady o změně počtu připojených zákazníků a množství odebíraného plynu, zohlední se ve výpočtu tržeb z činnosti distribuce plynu.

      Tržby z činnosti distribuce plynu pro zákazníky kategorie velkoodběratel, střední odběratel a maloodběratel se vypočítají z předpokládaného množství distribuovaného plynu a průměrné ceny distribuce plynu. Tržby z činnosti distribuce plynu pro zákazníky kategorie domácnost se vypočítají podle počtu zákazníků a charakteru jejich odběrných míst. K odběrným místům podle jejich typu se přiřazují měrné spotřeby a průměrné ceny distribuce plynu uplatňované držitelem licence na distribuci plynu.

      Použité průměrné ceny distribuce plynu jsou v dalších letech navyšovány podle určené výše inflace. Ceny za distribuci plynu se upravují o případné korekční faktory stanovené pro držitele licence na distribuci plynu.

      Minimální členění domácností podle typu odběru:

      1. a) pouze vaření
      2. b) vaření a ohřev vody
      3. c) jednogenerační rodinný dům
      4. d) dvougenerační rodinný dům
      5. e) bytová jednotka
      6. f) řadový rodinný dům
      7. g) rekreační objekt
   1. b) Náklady na bilanční rozdíl

      Tržby z činnosti distribuce plynu se snižují o náklady na ztráty příslušné distribuční soustavy.

   1. c) Obvyklá cena pořízení

      Obvyklá cena pořízení plynárenského zařízení uplatňovaná držitelem licence na distribuci plynu představuje maximální možnou výši regulované hodnoty plynárenského zařízení.

      Do obvyklé ceny pořízení se zahrnují náklady na pořízení projektové dokumentace, geodetické zaměření, věcná břemena a ostatní investiční náklady a poplatky na výstavbu, úpravu nebo pořízení plynárenského zařízení. Cenou pořízení plynárenského zařízení při připojení odběrného místa se rozumí náklady spojené s připojením a se zajištěním dodávky plynu. Zahrnované investiční náklady jsou ve výši obvyklé pro držitele licence na distribuci plynu. Obvyklá výše investičních nákladů je držitelem licence na distribuci plynu dokládána investičním ceníkem v předepsaném členění⁹).

   1. d) Provozní náklady

      Provozní náklady držitele licence na distribuci plynu související s hodnoceným plynárenským zařízením jsou stanoveny procentem z obvyklé ceny pořízení hodnoceného plynárenského zařízení.

   1. e) Účetní a daňové odpisy

      Pro stanovení výše odpisů se vychází z obvyklé ceny pořízení plynárenského zařízení a platných regulačních a daňových odpisových sazeb. Výše odpisů vypočtených z obvyklé ceny pořízení plynárenského zařízení je přepočtena podle výsledné regulované hodnoty plynárenského zařízení.

1. 3. Parametry výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení

   Parametry výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení jsou:

   1. a) diskontní míra je stanovena ve stejné výši jako míra výnosnosti regulační báze aktiv pro držitele licence na distribuci plynu po zdanění,
   2. b) výše provozních nákladů je rovna 1,2 % z ceny pořízení hodnoceného plynárenského zařízení, přičemž se vychází z obvyklé ceny pořízení,
   3. c) míra inflace 2,5 %, nestanoví-li Úřad podle vývoje národního hospodářství jinou hodnotu inflace,
   4. d) doba návratnosti investice je 15 let od roku zahájení prodeje z hodnoceného plynárenského zařízení, pokud lze oprávněně předpokládat, že minimálně po tuto dobu hodnocené plynárenské zařízení zaručí bezpečné a spolehlivé poskytování služby distribuce plynu.

1. 4. Zjednodušený způsob výpočtu regulované hodnoty samostatné plynovodní přípojky

   Pro stanovení regulované hodnoty samostatné středotlaké a nízkotlaké plynovodní přípojky vybudované na stávající distribuční soustavě je možné využít zjednodušený způsob výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení.

   Regulovaná hodnota plynovodní přípojky je v tomto případě vypočtena jako procentuelní podíl z obvyklé ceny pořízení hodnocené plynovodní přípojky.

   Procento podílu je určeno na základě plánovaného nebo skutečného odběru plynu a délky hodnocené plynovodní přípojky. V případě, že se jedná o kategorii domácnost, je odběr plynu stanoven podle měrné spotřeby určené pro daný typ zákazníka.

   Parametry zjednodušeného výpočtu regulované hodnoty plynovodní přípojky jsou intervalová určení zatížení plynovodní přípojky v m3/m za rok a k těmto intervalům příslušná procenta pro výpočet podílu z obvyklé ceny pořízení. Základem pro stanovení parametrů zjednodušeného výpočtu regulované hodnoty plynovodní přípojky jsou výpočty pro jednotlivé intervaly zatížení provedené výše popsanou metodou diskontovaných peněžních toků v plném rozsahu při použití všech stanovených parametrů.

   Zjednodušený způsob výpočtu regulované hodnoty samostatné plynovodní přípojky nelze použít v případě, kdy je plynovodní přípojka budována současně s plynovodní sítí.

1. 5. Rozdíl mezi cenou pořízení a regulovanou hodnotou plynárenského zařízení

   V případě nabytí plynárenského zařízení od třetích stran a zákazníků provozovatele distribuční soustavy není možné rozdíl mezi regulovanou hodnotou plynárenského zařízení a cenou uhrazenou provozovatelem distribuční soustavy přesahující regulovanou hodnotu zahrnout do hodnoty provozních aktiv provozovatele distribuční soustavy.

   V případě nabytí plynárenského zařízení vlastní investiční činností není možné rozdíl mezi regulovanou hodnotou plynárenského zařízení a cenou pořízení uhrazenou provozovatelem distribuční soustavy zahrnout do hodnoty provozních aktiv provozovatele distribuční soustavy.

1. 6. Úprava regulované hodnoty plynárenského zařízení o zaplacené regulované náklady na úhradu nájemného

   V případě nabytí plynárenského zařízení provozovatelem distribuční soustavy od třetích stran a zákazníků se regulovaná hodnota plynárenského zařízení snižuje o úhrn regulovaných nákladů na úhradu nájemného plynárenského zařízení, které byly stanoveny podle této přílohy a byly třetí straně či zákazníkům vyplaceny v obdobích před prodejem plynárenského zařízení provozovateli distribuční soustavy.

1. II. Postup stanovení regulovaných nákladů na úhradu nájemného za užívání plynárenských zařízení ve vlastnictví třetích osob

   Regulované náklady na úhradu nájemného za užívání plynárenských zařízení jsou stanoveny pro plynárenská zařízení ve vlastnictví třetích osob provozovaná na základě smlouvy provozovatelem distribuční soustavy jako maximální výše nákladů na nájemné, kterou lze započítat do povolených výnosů. Regulované náklady na úhradu nájemného jsou stanoveny jen v případě, že regulovaná hodnota plynárenského zařízení je větší než nula.

   Roční regulované náklady na úhradu nájemného se stanovují na celé následující regulační období dopředu, a to výpočtem podle této přílohy provedeným v posledním roce předcházejícího regulačního období na základě znalosti parametrů regulace a podmínek distribuce na daném plynárenském zařízení v následujícím regulačním období. V případě, že k uzavření nájemní smlouvy dojde v průběhu regulačního období, stanoví se regulované náklady na úhradu nájemného do konce tohoto regulačního období na základě aktuálních parametrů regulace platných pro provozovatele distribuční soustavy. Pokud k uzavření smlouvy dojde v posledních dvou letech regulačního období, zůstává stanovené nájemné v platnosti i pro následující regulační období.

   1. 1. Způsob výpočtu regulovaných nákladů na úhradu nájemného za plynárenské zařízení

      Hodnota regulovaných nákladů na úhradu nájemného je stanovena na základě regulované hodnoty plynárenského zařízení vypočtené podle této přílohy. Hodnota regulovaných nákladů na úhradu nájemného je stanovena jako součet ročního odpisu regulované hodnoty plynárenského zařízení a ročního průměrného zisku ze zůstatkové regulované hodnoty plynárenského zařízení tímto postupem:

      1. a) roční odpis je vypočten jako podíl regulované hodnoty plynárenského zařízení a doby životnosti, která je pro účely výpočtu výše regulovaných nákladů na úhradu nájemného stanovena na 40 let; doba životnosti 40 let je pro výpočet odpisů použita při každém stanovení regulovaných nákladů na úhradu nájemného bez ohledu na dobu trvání nájemního vztahu,
      2. b) zůstatková regulovaná hodnota plynárenského zařízení je v příslušném roce vypočtena odečtením kumulovaných odpisů od regulované hodnoty plynárenského zařízení; kumulované odpisy jsou vypočteny jako násobek počtu let trvání nájmu a ročního odpisu; počtem let trvání nájmu se rozumí všechny roky, pro které byly regulované náklady na úhradu nájemného stanoveny podle této přílohy,
      3. c) hodnota zisku na příslušný rok regulačního období se stanoví jako součin vypočtené zůstatkové regulované hodnoty plynárenského zařízení v příslušném roce a úrokové míry stanovené pro účely výpočtu regulovaných nákladů na úhradu nájemného; hodnota ročního průměrného zisku je průměrem hodnot zisků jednotlivých let regulačního období; výše úrokové míry je 1,1 %.
   1. 2. Provoz a údržba pronajatých plynárenských zařízení

      Náklady na provoz a údržbu pronajatých plynárenských zařízení jsou součástí celkových povolených nákladů provozovatele distribuční soustavy určovaných Úřadem.