Výpočet zisku
Tržby z činnosti distribuce plynu
−Provozní náklady
−Náklady na bilanční rozdíl
−Účetní odpisy z regulované hodnoty plynárenského zařízení
=Hrubý zisk
−Rozdíl účetních a daňových odpisů z regulované hodnoty plynárenského zařízení
Základ daně z příjmů
xSazba daně z příjmů
=Daň z příjmů
Hrubý zisk
−Daň z příjmů
Čistý zisk

Do kladného peněžního toku je započten čistý zisk vytvořený provozováním hodnoceného plynárenského zařízení a účetní odpisy z regulované hodnoty plynárenského zařízení ve stejné výši, ve které byly použity pro výpočet zisku.

Záporný peněžní tok tvoří dopočtená regulovaná hodnota plynárenského zařízení.

  1. 2. Vstupy výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení
    1. a) Tržby z činnosti distribuce plynu

      Tržby z činnosti distribuce plynu jsou do výpočtu zahrnuty v ročním členění pro období 15 let od zahájení prodeje z hodnoceného plynárenského zařízení.

      Tržby z činnosti distribuce plynu se stanoví na základě velikosti odběru plynu z hodnoceného plynárenského zařízení. Jsou-li důvodné předpoklady o změně počtu připojených zákazníků a množství odebíraného plynu, zohlední se ve výpočtu tržeb z činnosti distribuce plynu.

      Tržby z činnosti distribuce plynu pro zákazníky kategorie velkoodběratel, střední odběratel a maloodběratel se vypočítají z předpokládaného množství distribuovaného plynu a průměrné ceny distribuce plynu. Tržby z činnosti distribuce plynu pro zákazníky kategorie domácnost se vypočítají podle počtu zákazníků a charakteru jejich odběrných míst. K odběrným místům podle jejich typu se přiřazují měrné spotřeby a průměrné ceny distribuce plynu uplatňované držitelem licence na distribuci plynu.

      Použité průměrné ceny distribuce plynu jsou v dalších letech navyšovány podle určené výše inflace. Ceny za distribuci plynu se upravují o případné korekční faktory stanovené pro držitele licence na distribuci plynu.

      Minimální členění domácností podle typu odběru:

      1. a) pouze vaření
      2. b) vaření a ohřev vody
      3. c) jednogenerační rodinný dům
      4. d) dvougenerační rodinný dům
      5. e) bytová jednotka
      6. f) řadový rodinný dům
      7. g) rekreační objekt
    1. b) Náklady na bilanční rozdíl

      Tržby z činnosti distribuce plynu se snižují o náklady na ztráty příslušné distribuční soustavy.

    1. c) Obvyklá cena pořízení

      Obvyklá cena pořízení plynárenského zařízení uplatňovaná držitelem licence na distribuci plynu představuje maximální možnou výši regulované hodnoty plynárenského zařízení.

      Do obvyklé ceny pořízení se zahrnují náklady na pořízení projektové dokumentace, geodetické zaměření, věcná břemena a ostatní investiční náklady a poplatky na výstavbu, úpravu nebo pořízení plynárenského zařízení. Cenou pořízení plynárenského zařízení při připojení odběrného místa se rozumí náklady spojené s připojením a se zajištěním dodávky plynu. Zahrnované investiční náklady jsou ve výši obvyklé pro držitele licence na distribuci plynu. Obvyklá výše investičních nákladů je držitelem licence na distribuci plynu dokládána investičním ceníkem v předepsaném členění9).

    1. d) Provozní náklady

      Provozní náklady držitele licence na distribuci plynu související s hodnoceným plynárenským zařízením jsou stanoveny procentem z obvyklé ceny pořízení hodnoceného plynárenského zařízení.

    1. e) Účetní a daňové odpisy

      Pro stanovení výše odpisů se vychází z obvyklé ceny pořízení plynárenského zařízení a platných regulačních a daňových odpisových sazeb. Výše odpisů vypočtených z obvyklé ceny pořízení plynárenského zařízení je přepočtena podle výsledné regulované hodnoty plynárenského zařízení.

  1. 3. Parametry výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení

    Parametry výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení jsou:

    1. a) diskontní míra je stanovena ve stejné výši jako míra výnosnosti regulační báze aktiv pro držitele licence na distribuci plynu po zdanění,
    2. b) výše provozních nákladů je rovna 1,2 % z ceny pořízení hodnoceného plynárenského zařízení, přičemž se vychází z obvyklé ceny pořízení,
    3. c) míra inflace 2,5 %, nestanoví-li Úřad podle vývoje národního hospodářství jinou hodnotu inflace,
    4. d) doba návratnosti investice je 15 let od roku zahájení prodeje z hodnoceného plynárenského zařízení, pokud lze oprávněně předpokládat, že minimálně po tuto dobu hodnocené plynárenské zařízení zaručí bezpečné a spolehlivé poskytování služby distribuce plynu.
  1. 4. Zjednodušený způsob výpočtu regulované hodnoty samostatné plynovodní přípojky

    Pro stanovení regulované hodnoty samostatné středotlaké a nízkotlaké plynovodní přípojky vybudované na stávající distribuční soustavě je možné využít zjednodušený způsob výpočtu regulované hodnoty plynárenského zařízení.

    Regulovaná hodnota plynovodní přípojky je v tomto případě vypočtena jako procentuelní podíl z obvyklé ceny pořízení hodnocené plynovodní přípojky.

    Procento podílu je určeno na základě plánovaného nebo skutečného odběru plynu a délky hodnocené plynovodní přípojky. V případě, že se jedná o kategorii domácnost, je odběr plynu stanoven podle měrné spotřeby určené pro daný typ zákazníka.

    Parametry zjednodušeného výpočtu regulované hodnoty plynovodní přípojky jsou intervalová určení zatížení plynovodní přípojky v m3/m za rok a k těmto intervalům příslušná procenta pro výpočet podílu z obvyklé ceny pořízení. Základem pro stanovení parametrů zjednodušeného výpočtu regulované hodnoty plynovodní přípojky jsou výpočty pro jednotlivé intervaly zatížení provedené výše popsanou metodou diskontovaných peněžních toků v plném rozsahu při použití všech stanovených parametrů.

    Zjednodušený způsob výpočtu regulované hodnoty samostatné plynovodní přípojky nelze použít v případě, kdy je plynovodní přípojka budována současně s plynovodní sítí.

  1. 5. Rozdíl mezi cenou pořízení a regulovanou hodnotou plynárenského zařízení

    V případě nabytí plynárenského zařízení od třetích stran a zákazníků provozovatele distribuční soustavy není možné rozdíl mezi regulovanou hodnotou plynárenského zařízení a cenou uhrazenou provozovatelem distribuční soustavy přesahující regulovanou hodnotu zahrnout do hodnoty provozních aktiv provozovatele distribuční soustavy.

    V případě nabytí plynárenského zařízení vlastní investiční činností není možné rozdíl mezi regulovanou hodnotou plynárenského zařízení a cenou pořízení uhrazenou provozovatelem distribuční soustavy zahrnout do hodnoty provozních aktiv provozovatele distribuční soustavy.

  1. 6. Úprava regulované hodnoty plynárenského zařízení o zaplacené regulované náklady na úhradu nájemného

    V případě nabytí plynárenského zařízení provozovatelem distribuční soustavy od třetích stran a zákazníků se regulovaná hodnota plynárenského zařízení snižuje o úhrn regulovaných nákladů na úhradu nájemného plynárenského zařízení, které byly stanoveny podle této přílohy a byly třetí straně či zákazníkům vyplaceny v obdobích před prodejem plynárenského zařízení provozovateli distribuční soustavy.

  1. II. Postup stanovení regulovaných nákladů na úhradu nájemného za užívání plynárenských zařízení ve vlastnictví třetích osob

    Regulované náklady na úhradu nájemného za užívání plynárenských zařízení jsou stanoveny pro plynárenská zařízení ve vlastnictví třetích osob provozovaná na základě smlouvy provozovatelem distribuční soustavy jako maximální výše nákladů na nájemné, kterou lze započítat do povolených výnosů. Regulované náklady na úhradu nájemného jsou stanoveny jen v případě, že regulovaná hodnota plynárenského zařízení je větší než nula.

    Roční regulované náklady na úhradu nájemného se stanovují na celé následující regulační období dopředu, a to výpočtem podle této přílohy provedeným v posledním roce předcházejícího regulačního období na základě znalosti parametrů regulace a podmínek distribuce na daném plynárenském zařízení v následujícím regulačním období. V případě, že k uzavření nájemní smlouvy dojde v průběhu regulačního období, stanoví se regulované náklady na úhradu nájemného do konce tohoto regulačního období na základě aktuálních parametrů regulace platných pro provozovatele distribuční soustavy. Pokud k uzavření smlouvy dojde v posledních dvou letech regulačního období, zůstává stanovené nájemné v platnosti i pro následující regulační období.

    1. 1. Způsob výpočtu regulovaných nákladů na úhradu nájemného za plynárenské zařízení

      Hodnota regulovaných nákladů na úhradu nájemného je stanovena na základě regulované hodnoty plynárenského zařízení vypočtené podle této přílohy. Hodnota regulovaných nákladů na úhradu nájemného je stanovena jako součet ročního odpisu regulované hodnoty plynárenského zařízení a ročního průměrného zisku ze zůstatkové regulované hodnoty plynárenského zařízení tímto postupem:

      1. a) roční odpis je vypočten jako podíl regulované hodnoty plynárenského zařízení a doby životnosti, která je pro účely výpočtu výše regulovaných nákladů na úhradu nájemného stanovena na 40 let; doba životnosti 40 let je pro výpočet odpisů použita při každém stanovení regulovaných nákladů na úhradu nájemného bez ohledu na dobu trvání nájemního vztahu,
      2. b) zůstatková regulovaná hodnota plynárenského zařízení je v příslušném roce vypočtena odečtením kumulovaných odpisů od regulované hodnoty plynárenského zařízení; kumulované odpisy jsou vypočteny jako násobek počtu let trvání nájmu a ročního odpisu; počtem let trvání nájmu se rozumí všechny roky, pro které byly regulované náklady na úhradu nájemného stanoveny podle této přílohy,
      3. c) hodnota zisku na příslušný rok regulačního období se stanoví jako součin vypočtené zůstatkové regulované hodnoty plynárenského zařízení v příslušném roce a úrokové míry stanovené pro účely výpočtu regulovaných nákladů na úhradu nájemného; hodnota ročního průměrného zisku je průměrem hodnot zisků jednotlivých let regulačního období; výše úrokové míry je 1,1 %.
    1. 2. Provoz a údržba pronajatých plynárenských zařízení

      Náklady na provoz a údržbu pronajatých plynárenských zařízení jsou součástí celkových povolených nákladů provozovatele distribuční soustavy určovaných Úřadem.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 140/2009 Sb.

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla se použije pro energetické výrobny, v nichž se vyrábí současně tepelná energie a elektřina, tj. pro kotelny vybavené kogeneračními jednotkami s pístovým motorem, pro teplárny s parními i plynovými turbínami a pro tepelné elektrárny s dodávkou tepla, provozované výrobci, kteří vyrábějí elektřinu a tepelnou energii pro prodej, popř. též pro účelovou spotřebu, tj. spotřebu objektů, které slouží jiné činnosti výrobce, např. průmyslové, administrativní a obchodní budovy, sportovní haly či bazény.

Postup se nevztahuje na energetické výrobny, které dodávají pouze tepelnou energii a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží pouze ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do distribuční soustavy, přímo cizím subjektům ani pro účelovou spotřebu výrobce. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem.

Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch, po jednotlivých položkách formou tabulky podle vzoru:

Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla
Položka Celkové
výrobní
náklady
Ni
Náklady
na elektřinu
Náklady
na teplo
Náklady
na tlakový
vzduch
βeiNeiβtiNtiβvziNvzi
tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč
Palivo
Elektrická energie (vlastní
spotřeba elektřiny)
Voda technologická
Voda chladicí
Ekologie (emise, odpady)
Popeloviny (odstranění
tuhých zbytků)
Ostatní proměnné náklady
Mzdy a zákonné pojištění
Opravy a údržba
Odpisy
Nájem
Leasing
Zákonné rezervy
Výrobní režie
Správní režie
Úroky z úvěru
Ostatní stálé náklady
Σ NiΣ NeiΣ NtiΣ Nvzi
Jednotkové
náklady na
dodávku
[Kč/kWh] JNE JNT JNVZ
[Kč/GJ] JNT JNVZ

V případě potřeby je možno doplnit další nákladové položky.

Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi, se stanoví v každé položce podle vztahů:

Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla
na elektřinu Nei = Ni × βei [tis.Kč]
na tepelnou energii Nti = Ni × βti [tis.Kč]
na tlakový vzduch Nvzi=Ni × βvzi [tis.Kč]
přitom vždy βei + βti + βvzi = 1 [-]
  1. kde
Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla
Ni nákladová položka před dělením [tis.Kč]
βei rozdělovací koeficient pro dělení položky na elektřinu [-]
βti rozdělovací koeficient pro dělení položky na tepelnou energii [-]
βvzi rozdělovací koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch [-]

Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii a pro rozdělovací koeficienty platí vztah:

βei + βti = 1

Koeficienty βei, βti, βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D.

Jednotkové výrobní náklady JNE, JNT, JNVZ (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D.

Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkamiČást A

Postup platí pro soubor sestávající se z kogeneračních jednotek s pístovým motorem (KJ) a teplovodních nebo výtopenských parních či horkovodních kotlů. Provozní režim zahrnuje špičkový provoz (obvykle s akumulací tepla) nebo celodenní provoz KJ, a to samostatně, střídavě nebo současně s kotli, popř. též výrobu elektřiny s omezeným využitím nebo bez využití tepla.

  1. 1. Podrobný výpočet

    Výpočet se použije tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru.

    1. 1.1. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

      na elektřinu

      na tepelnou energii

      1. kde
      Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      Ekjsvorková výroba elektřiny v KJ [MWh]
      užitečná dodávka tepelné energie z KJ [GJ]

      Koeficienty , se použijí k dělení položky palivo z KJ. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud lze v nich spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2.).

      na elektřinu

      na tepelnou energii

      1. kde
      Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      Qvytužitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny) [GJ]

      Koeficienty , se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. - ostatní položky). V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů , a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH.

      na elektřinu

      na tepelnou energii

      Koeficienty , se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. - alternativní dělení).

    1. 1.2. Vzor podrobného dělení položek
      Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      Položky Rozdělovací koeficienty
      na elektřinu na teplo
      Palivo spálené v KJ
      spálené v kotlích 1
      Elektrická energie elektřina z vlastní výroby
      elektřina ze sítě 1
      Opravy a údržba podíl údržby a oprav KJ
      podíl údržby a oprav kotlů 1
      Servis servis KJ
      Odpisy odpisy KJ
      odpisy kotlů 1
      Ostatní položky KJ + kotle

      Alternativní dělení

      Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami Alternativní dělení
      Opravy a údržba KJ+ kotle
      Odpisy KJ+ kotle
  1. 2. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a

    Tento výpočet se použije pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, nebo při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny, tzn. není znám podíl KJ a kotlů a odpadní teplo je plně využíváno.

    Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty , v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu:

    Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami Alternativní dělení
    Jednotkový elektrický výkon
    v KJ
    Rozdělovací koeficienty
    na elektřinu
    na teplo
    menší než 45 kW 0,35 0,65
    45 až 142 kW 0,4 0,6

    Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob (viz 1.2.) s koeficienty ,, ostatní položky mimo palivo a elektřinu ze sítě se dělí pomocí koeficientů ,.

  1. 3. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b

    Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle.

    Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení (viz 1.2.) s koeficienty ,, ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů ,.

  1. 4. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu

    Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů , stanovených podle vztahů:

    na elektřinu

    na tepelnou energii

    teplárenský modul

    1. kde
    Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami Alternativní dělení
    ketkoeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Energetický regulační úřad jinak, dosadí se ket=0,97
  1. 5. Výpočet jednotkových nákladů

    Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

    na elektřinu

    na tepelnou energii

    1. kde
    Příloha č. 12 Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami Alternativní dělení
    ΣNeisoučet nákladových položek na elektřinu [tis.Kč]
    ΣNtisoučet nákladových položek na tepelnou energii [tis.Kč]