Náklady nutné k provedení trestního řízení včetně řízení vykonávacího nese stát; nenese však vlastní náklady obviněného, zúčastněné osoby a poškozeného, ani vydání způsobená přibráním obhájce a zmocněnce.
(1) Byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu
(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby a s výkonem trestu odnětí svobody stanoví ministr vnitra vyhláškou.
(3) Paušální částku uvedenou v odstavci 1 písm. c) stanoví ministr spravedlnosti vyhláškou.
(1) Kdo podal zcela bezvýsledně návrh na obnovu řízení, je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou, kterou stanoví ministr spravedlnosti vyhláškou.
(2) Povinnost k náhradě podle odstavce 1 nepostihuje prokurátora a orgán pověřený péčí o mládež.
Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody uložena, povinen nahradit mu náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.
(1) O povinnosti k náhradě nákladů poškozeného a o jejich výši (§ 154), jakož i o povinnosti k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby [§ 152 odst. 1 písm. a)] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Jestliže náklady stanovené paušální částkou [§ 152 odst. 1 písm. c) a § 153 odst. 1] nebyly zaplaceny kolkovými známkami, rozhodne o povinnosti k jejich náhradě po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.
(1) O povinnosti k náhradě nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody a o jejich výši [§ 152 odst. 1 písm. b)], jakož i o výši nákladů spojených s výkonem vazby rozhoduje správa nápravného zařízení, v němž se na odsouzeném vykonává trest odnětí svobody nebo v němž byla vykonávána vazba.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze vykonat též podle předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních.
Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody a o jejich výši vydá správa nápravného zařízení jen za dobu, po kterou odsouzený svým zaviněním způsobil, že náklady výkonu trestu nemohly být uhrazeny z jeho pracovní odměny. O takové zavinění jde tehdy, když je zapotřebí takového střežení odsouzeného, že mu nemůže být poskytnuta pracovní příležitost, nebo když odsouzený bezdůvodně odmítá řádně pracovat.