trestní řád

§ 447

Převzetí trestní věci z ciziny

(1) O návrhu orgánu cizího státu, aby trestní řízení vedené proti občanu České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné orgány České republiky, rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství. Rozhodne-li o tom, že se trestní řízení přebírá, dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu řízení podle tohoto zákona.

(2) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje přímý styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního řízení, rozhoduje o převzetí trestního řízení státní zástupce, který by jinak byl ve věci příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.

(3) Procesní úkony provedené orgány dožadujícího státu v souladu s právním řádem tohoto státu lze využít v trestním řízení vedeném v České republice stejně, jako kdyby ho provedly orgány České republiky, je-li dodržena zásada, že jejich využití nedá takovým úkonům větší důkazní hodnotu, než kterou by měly v dožadujícím státě.

§ 448

Předání trestního řízení do ciziny

(1) Trestní řízení pro trestný čin spáchaný na území České republiky, z jehož spáchání je podezřelá osoba, která je občanem cizího státu, nebo pro trestný čin spáchaný touto osobou na území cizího státu, lze předat do cizího státu, jehož je podezřelá osoba občanem nebo na jehož území měl být trestný čin spáchán.

(2) Předání trestního řízení do cizího státu je možné pouze na základě žádosti státního zástupce a po podání obžaloby na základě žádosti soudu. Žádost o převzetí trestního řízení předloží státní zástupce Nejvyššímu státnímu zastupitelství, po podání obžaloby soud Ministerstvu spravedlnosti.

(3) Nejvyšší státní zastupitelství žádost státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti žádost soudu o převzetí trestního řízení přezkoumají zejména s ohledem na podmínky a náležitosti vyplývající z tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy a požadavky vyplývající z dosavadního vzájemného styku a zašlou ji do cizího státu, pokud ji nevrátí spolu s uvedením důvodů, ze kterých ji nebylo možné do cizího státu zaslat. V souvislosti s přezkoumáním žádosti o převzetí trestního řízení může Nejvyšší státní zastupitelství požádat státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti soud o nezbytné opravy a doplnění.

(4) Stanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý styk justičních orgánů při předávání trestního řízení, může žádost o převzetí trestního řízení orgánu cizího státu zaslat přímo státní zástupce nebo po podání obžaloby soud.

(5) Rozhodl-li orgán dožádaného státu o převzetí trestního řízení, nelze na území České republiky pokračovat v trestním řízení pro trestný čin, pro který bylo trestní řízení předáno, nebo nařídit výkon trestu uloženého za čin, pro který bylo trestní řízení předáno.

(6) Orgány České republiky však mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, jestliže dožádaný stát

1. a) oznámí, že ve věci nebude konat řízení,
2. b) dodatečně odvolá své rozhodnutí o převzetí trestního řízení,
3. c) oznámí, že v řízení nebude pokračovat, nebo řízení ukončí, nebo
4. d) přes opakované dotazy a přes upozornění, že orgány České republiky mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, neoznámí své rozhodnutí, zda trestní řízení přebírá.

§ 449

Cizozemské rozhodnutí

Cizozemským rozhodnutím se pro účely tohoto oddílu rozumí rozhodnutí vydané soudem jiného státu pro čin trestný podle právního řádu České republiky, kterým

1. a) byla vyslovena vina, ale uložení trestu bylo podmíněně odloženo,
2. b) byl uložen trest odnětí svobody nebo podmíněný trest odnětí svobody,
3. c) byl uložen peněžitý trest nebo zákaz činnosti,
4. d) bylo uloženo ochranné opatření,
5. e) byl přeměněn podmíněný trest nebo peněžitý trest na trest odnětí svobody,
6. f) bylo vysloveno předběžné zajištění majetku nebo jeho části, anebo
7. g) bylo vysloveno propadnutí majetku nebo jeho části nebo bylo vysloveno propadnutí věci anebo její zabrání (dále jen „cizozemské rozhodnutí o majetku“).

§ 450

Podmínky uznání

(1) Cizozemské rozhodnutí je možno uznat na území České republiky, jestliže

1. a) tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,
2. b) rozhodnutí bylo vydáno v řízení, které odpovídá zásadám uvedeným v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
3. c) osoba nebyla odsouzena za trestný čin, který má výlučně politický anebo vojenský charakter,
4. d) výkon trestu není podle právního řádu České republiky promlčen,
5. e) osoba nebyla pro tento skutek již odsouzena českým soudem,
6. f) nebylo na území České republiky uznáno cizozemské rozhodnutí jiného státu vůči téže osobě pro tentýž skutek a
7. g) uznání neodporuje chráněným zájmům podle § 377.

(2) Cizozemské rozhodnutí je možné výjimečně uznat na území České republiky bez splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), jestliže je zaručena vzájemnost. Podmínky vzájemnosti ověří příslušný soud u Ministerstva spravedlnosti.

§ 451

Přeměna trestu

(1) Cizozemské rozhodnutí se uzná tak, že v něm uložený trest příslušný soud přemění na trest, který by mohl uložit, jestliže by v řízení o spáchaném trestném činu sám rozhodoval. Soud nesmí uložit trest přísnější, než byl trest uložený přeměňovaným cizozemským rozhodnutím, ani ho přeměnit na jiný druh trestu.

(2) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, lze v České republice provést výkon trestu ve vyšší výměře, než jakou připouští její zákon.

(3) Jestliže druh trestu odnětí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím a délka jeho trvání jsou slučitelné s právním řádem České republiky, soud v rozhodnutí o uznání současně rozhodne, že se bude ve výkonu trestu uloženého cizozemským rozhodnutím pokračovat bez jeho přeměny podle odstavce 1. Tento postup je vyloučen, jestliže soud uzná cizozemské rozhodnutí jen pro některý z více trestných činů, kterých se cizozemské rozhodnutí týká.

§ 452

Řízení o uznání cizozemského rozhodnutí

(1) Návrh na uznání cizozemského rozhodnutí na území České republiky předloží na základě žádosti orgánu cizího státu Ministerstvo spravedlnosti příslušnému krajskému soudu, v jehož obvodu má obviněný trvalý pobyt. Pokud obviněný nemá na území České republiky trvalý pobyt, je k řízení příslušný Krajský soud v Praze. Jde-li o cizozemské rozhodnutí o majetku, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodě se nachází majetek nebo věc, kterých se cizozemské rozhodnutí týká.

(2) Krajský soud rozhodne po písemném vyjádření státního zástupce ve veřejném zasedání rozsudkem, který doručí odsouzenému, státnímu zástupci a Ministerstvu spravedlnosti. Je-li odsouzený v době uznávacího řízení ve výkonu trestu odnětí svobody v cizím státě, doručuje mu soud rozsudek vždy prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.

(3) Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné. Odvolací soud v neveřejném zasedání rozhodne, zda se cizozemské rozhodnutí uznává či nikoli.

§ 453

Účinky uznaného cizozemského rozhodnutí

(1) Uznané cizozemské rozhodnutí má stejné právní účinky jako rozsudek soudu České republiky.

(2) Týká-li se cizozemské rozhodnutí více odsouzených, účinky uznání nastávají pouze vůči tomu z odsouzených, kterého se týkal návrh na uznání.

§ 454

Vazba

(1) Před rozhodnutím o uznání cizozemského rozhodnutí může soud uvedený v § 452 odst. 1 na základě žádosti cizího státu postoupené Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez takové žádosti rozhodnout o vzetí osoby odsouzené cizozemským rozhodnutím, o jehož uznání se jedná, do vazby, pokud se taková osoba nachází na území České republiky. Vazebními důvody podle § 67 není tento soud vázán.

(2) Odsouzeného, jehož cizí stát na základě rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí předal k výkonu trestu odnětí svobody, převezmou orgány Vězeňské služby. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu uvedeného v § 452 odst. 1 o jeho vzetí do vazby; vazebními důvody podle § 67 není vázán.

(3) Proti rozhodnutí o vzetí do vazby je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

§ 455

Vykonávací řízení

(1) Bylo-li cizozemské rozhodnutí podle § 452 uznáno, může Ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s převzetím odsouzeného k výkonu trestu nebo požádat stát, jehož soud vynesl rozhodnutí, aby odsouzeného předal.

(2) O výkonu uznaného cizozemského rozhodnutí (§ 452) rozhodne příslušný soud (§ 16 až 18) ve veřejném zasedání rozsudkem.

(3) Výkon uznaného cizozemského rozhodnutí týkajícího se majetku [§ 449 písm. f), g)] nařídí okresní soud, v jehož obvodě se nachází majetek nebo věc, kterých se rozhodnutí týká.

(4) Soud příslušný podle odstavců 2 a 3 rozhoduje i o všech souvisejících otázkách vykonávacího řízení včetně návrhu na zahlazení odsouzení.

(5) Jestliže se odsouzený nachází ve výkonu trestu odnětí svobody v cizím státě na základě uznaného cizozemského rozhodnutí, soud nařídí výkon takového rozhodnutí před stanovenou dobou odevzdání odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky. Pokud k odevzdání odsouzeného na území České republiky nedošlo a odsouzený v cizím státě vykonal celý trest odnětí svobody anebo byl z jeho výkonu podmíněně propuštěn, je výkon uznaného cizozemského rozhodnutí na území České republiky nepřípustný.

(6) Současně s nařízením výkonu trestu odnětí svobody, anebo v případě uvedeném v odstavci 5 po odevzdání odsouzeného na území České republiky, soud rozhodne o započítání vazby podle § 454, jakož i vazby už započtené a trestu odnětí svobody už vykonaného v cizím státě a doby převozu odsouzeného do trestu, který má být vykonán.

(7) Soud učiní úkony směřující k upuštění od výkonu trestu z uznaného cizozemského rozhodnutí, jakmile ho stát, o jehož rozhodnutí jde, informoval o amnestii, milosti nebo jiném rozhodnutí či opatření, v jehož důsledku se uznané cizozemské rozhodnutí stalo nevykonatelným. Jestliže amnestií, milostí anebo jiným rozhodnutím anebo opatřením byl trest zmírněn anebo prominut jen zčásti, soud rozhodne o tom, jaký trest odsouzený má ještě vykonat. Proti rozhodnutí soudu je přípustná stížnost.

(8) Pokud není v tomto ustanovení stanoveno jinak, na výkon uznaného cizozemského rozhodnutí se použije přiměřeně ustanovení hlavy dvacáté první.

§ 455a

Sdílení propadlého nebo zabraného majetku

(1) Umožňuje-li takový postup vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, může Česká republika s cizím státem uzavřít dohodu o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán na základě uznaného cizozemského rozhodnutí o majetku. K uzavření dohody je za Českou republiku příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat i soud, který cizozemské rozhodnutí o majetku uznal.

(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje při sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v cizím státě na žádost České republiky.

(3) Sdílený majetek z cizího státu přebírá a do cizího státu předává organizační složka státu, které podle jiného právního předpisu přísluší hospodaření s majetkem státu.

§ 456

Náklady řízení

(1) Odsouzený, kterého s jeho souhlasem předal cizí stát k výkonu cizozemského rozhodnutí do České republiky, je povinen nahradit státu paušální částkou náklady, které stát v souvislosti s jeho předáním vynaložil.

(2) Paušální částku uvedenou v odstavci 1 stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(3) O povinnosti k náhradě nákladů podle odstavce 1 rozhodne předseda senátu příslušného soudu (§ 455 odst. 2) po právní moci rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o výkonu cizozemského rozhodnutí.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 457

(1) Jestliže se odsouzený, který má podle pravomocného rozsudku soudu České republiky vykonat trest nebo jeho dosud nevykonaný zbytek, nachází na území cizího státu a nebyl vydán, může soud, jenž je příslušný k zajištění výkonu takového rozsudku, prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti požádat příslušný orgán tohoto státu o zajištění výkonu rozsudku na jeho území, a to za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou závaznou pro Českou republiku i stát, na jehož území se odsouzený nachází, a není-li takové mezinárodní smlouvy, za podmínek stanovených právním řádem státu, na jehož území se odsouzený nachází.

(2) Na žádost soudu ověří Ministerstvo spravedlnosti podmínky, za nichž cizí stát může převzít výkon rozsudku soudu České republiky.

§ 458

Převzetí výkonu podmíněného trestu odnětí svobody

(1) Jestliže podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon cizozemského rozhodnutí pouze v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznání cizozemského rozhodnutí v tomto rozsahu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje. Soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje, je příslušným též k zajištění výkonu dohledu a kontroly nad odsouzeným.

(2) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 459

Žádost o předání výkonu podmíněného trestu odnětí svobody do ciziny

Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, může soud, který uložil podmíněný trest odnětí svobody osobě, jež má trvalý pobyt v cizím státě, anebo který takovou osobu podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody, požádat prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti příslušný orgán státu, ve kterém má odsouzený trvalý pobyt, aby rozhodl, že jeho orgány budou sledovat chování odsouzeného ve zkušební době.

§ 460

Důsledky odevzdání výkonu podmíněného trestu odnětí svobody

Vyhověl-li orgán dožádaného státu žádosti podle § 459, je soud nadále oprávněn rozhodnout o tom, zda se odsouzený ve zkušební době osvědčil anebo zda se trest vykoná. Pravomocné rozhodnutí o tom, že se trest vykoná, předloží v případě potřeby Ministerstvu spravedlnosti spolu s žádostí podle § 457 odst. 1.