Platné znění

Vyhláška Ministerstva zemědělství o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu

141

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 20. června 1997

o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu

Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 21 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu):

§ 1

Odkaz § 1

Technické požadavky na výrobní zařízení lihovarů a jejich uspořádání

(1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(2) Výrobním zařízením lihovaru jsou přístroje, potrubí a prostory, ve kterých je líh a lihové páry neregistrované kontrolním lihovým měřidlem (dále jen „měřidlo“), jakož i zařízení na jímání lutrových vod a odloučených olejů a vosků, přičemž lutrovými vodami se rozumí vody vznikající při získávání lihu způsobem stanoveným zákonem, a to po destilačním oddělení lihu.

(3) Výrobní zařízení lihovaru se vyrábí z kovu nebo jiného materiálu odolného vůči působení lihu, lihových par, provozních teplot a tlaků.

(4) K pájení se používá jen tvrdé pájky. K utěsnění se používají jen hmoty odolné vůči změnám a působení teplot a tlaků a působení lihu a lihových par.

(5) Potrubí, kterým je veden líh a lihové páry, nesmí být poškozené ani vyspravované.

(6) Nátěry výrobního zařízení lihovaru nesmí zakrývat skladbu materiálu, ze kterého je zařízení vyrobeno. Prochází-li potrubí, kterým je veden líh a lihové páry, zdí nebo stropem, ponechá se kolem tohoto potrubí prostor k prohlídce. Tento prostor se uzavře zakrytím odpovídajícím příslušné technické normě1).

(7) Spojovací potrubí chladiče s měřidlem musí mít:

  1. a) spád,
  2. b) vnitřní průměr odpovídající výkonu destilačního přístroje,
  3. c) plechový kryt na všech spojích (přírubách, kohoutech, šroubeních apod.).

(8) Kryt podle odstavce 7 písm. c) může být zhotoven z nenatřeného pozinkovaného plechu nebo z jiného materiálu odpovídajících vlastností odsouhlaseného správcem daně1a) a musí být uzpůsoben k přiložení závěry.

(9) Na spojovacím potrubí chladiče s měřidlem se umísťují epruvety, kohoutky k odběru vzorků, odvzdušňovací zařízení, regulátory množství odtékajícího lihu a zařízení zamezující vniknutí páry a zápary do měřidla.

(10) Vrací-li se zpětný tok lihu do varného kotle destilačního přístroje, musí

  1. a) přívodní záparové potrubí ústit do zvláštní kovové nádoby upevněné na dně varného kotle destilačního přístroje tak, že tato nádoba zůstane naplněna záparou i po vyprázdnění varného kotle a přívodní potrubí bude zcela ponořeno do zbylé zápary,
  2. b) být vypouštěcí výpalkové potrubí seřízeno tak, aby ve varném kotli destilačního přístroje zbyly výpalky minimálně v množství odpovídajícím 10 procentům objemu varného kotle.

(11) V lihovaru chemickém, kde je při výrobě používána oběhová (refluxní) nádrž, se odtah syntetického destilačně rafinovaného lihu z této nádrže seřídí tak, aby při odtahu lihu z této nádrže

  1. a) do potrubí pro syntetický technický líh vznikl líh s minimálním obsahem vyšších alkoholů a těkavých látek stanovených pro syntetický technický líh,
  2. b) do splaškové nádrže byl líh znehodnocen smícháním se surovinou pro výrobu syntetického technického lihu.

(12) V pěstitelské pálenici, kde se úkapy a dokapy odvádějí do zařízení pro jímání lutrových vod, se směs úkapů a dokapů s lutrovými vodami považuje za lutrové vody.

§ 1a

Odkaz § 1a

Technické požadavky na zařízení pro kontinuální denaturaci

(1) Přívodní potrubí, kterým je veden denaturační prostředek při kontinuální denaturaci, musí být před ústím do potrubí vedoucího líh opatřeno měřidlem.

(2) Množství denaturačního prostředku užitého při kontinuální denaturaci lihu je měřeno měřidly splňujícími požadavky zákona o metrologii1b).

§ 2

Odkaz § 2

Technické požadavky na zařízení pro skladování lihu

(1) Zařízením pro skladování lihu jsou nádrže, sudy, přepravní nádoby nebo obaly, které splňují požadavky stanovené zákonem o metrologii1b), ve kterých je skladován a přepravován změřený líh.

(2) Zařízení pro skladování lihu se vyrábí z materiálu odolného proti působení lihu.

(3) Nádrž se opatří označením objemu.

(4) Nádrž se plní maximálně do 95 procent objemu.

(5) Armatury na dolní části nádrže se vyrábějí z ocele nebo mosazi. Nádrž se opatří průlezem o průměru minimálně 600 mm. Odvzdušňování se připojí na nejvyšší část nádrže a uzpůsobí tak, aby se v něm neusazoval líh nebo voda.

(6) Nádrže vyšší než 2 m musí být opatřeny zařízením umožňujícím odebrání vzorků v každé čtvrtině výšky nebo ve víku otvorem uzpůsobeným pro spuštění vzorkovacího zařízení umožňujícího odebrání vzorků z různých vrstev.

§ 3

Odkaz § 3

Metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihu a způsob výpočtu množství lihu

(1) Pro stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihu, s výjimkou lihu denaturovaného, jsou rozhodné výsledky měření

  1. a) hustoty stanovené pyknometrickou metodou,
  2. b) hustoty stanovené areometrem, který splňuje podmínky stanovené zákonem o metrologii1b) pro měření při teplotě 20 stupňů C,
  3. c) metodou plynové chromatografie,
  4. d) hustoty stanovené pomocí elektronického frekvenčního oscilátoru, nebo
  5. e) hustoty stanovené pomocí hydrostatických vah.

V případě lihu denaturovaného se postupuje podle odstavce 8.

(2) Objemová koncentrace lihu v přiboudlině se stanovuje pyknometrickou metodou v destilátu z vodního roztoku získaného extrakcí přiboudliny petroléterem za přídavku nasyceného roztoku chloridu sodného nebo metodou plynové chromatografie.

(3) Hustota lihu se vypočítá podle vzorce uvedeného včetně hodnot koeficientů v příloze č. 1 části A.

(4) Při stanovení objemového množství lihu, kdy objem lihu je měřen ve skladovacích nádržích z oceli nebo v měřidlech z oceli nebo z britania stanovených zvláštním právním předpisem2), se provádí korekce na tepelnou objemovou roztažnost těchto materiálů vynásobením zjištěného objemu lihu korekčním faktorem uvedeným v příloze č. 1 části B.

(5) Při stanovení objemové koncentrace lihu pyknometrickou metodou se provádí korekce na tepelnou objemovou roztažnost pyknometrů z různých druhů skla vynásobením zjištěné hustoty korekčním faktorem uvedeným v příloze č. 1 části C.

(6) Výpočet objemového množství etanolu se provádí způsobem uvedeným v příloze č. 1 části D.

(7) Při použití více metod měření uvedených v odstavci 1 je rozhodující výsledek měření provedeného metodou stanovení hustoty pyknometricky.

(8) Pro stanovení objemové koncentrace denaturovaného lihu jsou rozhodné výsledky měření

  1. a) metodou plynové chromatografie, nebo
  2. b) metodou kapalinové chromatografie.

(9) Při použití více metod měření uvedených v odstavci 8 je rozhodující výsledek měření provedeného metodou plynové chromatografie.

§ 4

Odkaz § 4

Druhy denaturačních prostředků a jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu

Druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu jsou uvedeny v příloze č. 2.

§ 5

Odkaz § 5

Členění základních druhů lihu a jejich kvalitativní znaky

(1) Podrobnější členění základních druhů lihu a kvalitativní znaky jednotlivých druhů lihu jsou uvedeny v příloze č. 3.

(2) Zvláštně denaturovaný a obecně denaturovaný líh musí splňovat fyzikální a chemické požadavky stanovené pro příslušný druh lihu a musí odpovídat platným technickým normám.

§ 6

Odkaz § 6

Metody stanovení kvalitativních znaků

(1) Obsah metanolu se stanovuje metodou plynové chromatografie.

(2) Obsah vyšších alkoholů se stanovuje metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých vyšších alkoholů.

(3) Obsah aldehydů se stanovuje kolorimetricky s použitím fuchsinsiřičitého činidla a vyhodnocuje se jako obsah acetaldehydu nebo metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých aldehydů.

(4) Obsah furalu se stanovuje kolorimetricky nebo metodou plynové chromatografie.

(5) Obsah volných kyselin, jejichž celkový obsah se vyhodnocuje jako obsah kyseliny octové, se stanovuje titrací vzorku lihu zbaveného oxidu uhličitého roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l, popřípadě metodou plynové chromatografie.

(6) Obsah dusíkatých zásad, jejichž obsah se vyhodnocuje jako obsah metylaminu, se stanovuje titrací vzorku roztokem kyseliny sírové o koncentraci 0,005 mol/l na indikátor podle Maa-Zuazagy nebo na bromkresolovou zeleň nebo metodou plynové chromatografie.

(7) Obsah odparku se stanovuje ze vzorku o objemu 250 ml u lihu kvasného rafinovaného velejemného nedenaturovaného nebo o objemu 100 ml u ostatních druhů nedenaturovaného lihu. Po odpaření a vysušení vzorku za teploty 103 °C až 107 °C a po jeho ochlazení v exsikátoru se vysušený zbytek vzorku zváží na analytických vahách.

(8) Obsah esterů se stanovuje titrací vzorku lihu roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l na indikátor podle Simpsona a vyhodnocuje se jako obsah octanu etylnatého nebo metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých esterů.

(9) Obsah dietyléteru a benzenu se stanovuje metodou plynové chromatografie.

(10) Celkový obsah vyšších alkoholů a ostatních těkavých složek u lihu syntetického technického se stanovuje metodou plynové chromatografie.

(11) Obsah těkavých denaturačních prostředků v denaturovaném lihu se stanovuje metodou plynové chromatografie.

(12) Rozlišení lihu kvasného a lihu syntetického se provádí izotopovými metodami.

(13) Obsah Denatonium benzoátu (Benzyldiethyl-N-2,6-xylyl-carbamoyl-methyl-amonium benzoát) se stanoví metodou kombinace plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií nebo metodou kombinace vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.

(14) Obsah 2-methyl-2-propanolu se stanoví metodou plynové chromatografie.

§ 8

Odkaz § 8

Ztráty dopravní

(1) Ztráty dopravní se stanoví jako rozdíl mezi odeslaným a přijatým množstvím lihu. Dopravní ztráty zahrnují úbytky, které vznikají

  1. a) přirozeným vypařením lihu v průběhu dopravy,
  2. b) v důsledku přípustných rozdílů měření množství lihu před odesláním a po přijetí lihu.

(2) Dopravní ztráty se nevztahují na množství lihu obsaženého v hotových výrobcích vyrobených z lihu.

(3) Čerpání normy ztrát se posuzuje u každého jednotlivého obalu samostatně. Do základu pro výpočet normovaných ztrát nelze zahrnout množství lihu v těch obalech, u nichž nebyla ztráta zjištěna nebo u nichž byla zjištěna ztráta přesahující normovanou ztrátu.

§ 9

Odkaz § 9

Ztráty manipulační

Ztráty manipulační jsou úbytky lihu vznikající při příjmu a vydávání lihu a při jiné technologicky nezbytné manipulaci s lihem (přečerpávání lihu u výrobce a zpracovatele lihu). K těmto ztrátám patří i ztráty vzniklé při přečerpávání lihu před dopravou lihu v případech, kdy líh nelze vyskladnit přímo z lihového skladu do přepravních nádob a jímek a líh musí být napřed přečerpáván.

§ 11

Odkaz § 11

Ztráty stáčecí

Ztráty stáčecí se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu obsaženého ve výrobku určeném ke stáčení a množstvím lihu obsaženého v hotovém výrobku předaném na sklad zpracovatele lihu ve spotřebitelském balení.

§ 12

Odkaz § 12

Ztráty při úpravách lihu

(1) Ztráty rafinační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím surového lihu použitého k rafinaci a množstvím lihu obsaženého v rafinovaném lihu a v úkapech, dokapech a přiboudlinách.

(2) Ztráty dehydratační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu použitého k dehydrataci a množstvím lihu obsaženého ve vyrobeném bezvodém lihu a dalších vedlejších produktech dehydratace obsahujících líh.

(3) Ztráty rektifikační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu obsaženého v destilátech určených k rektifikaci a množstvím lihu obsaženého v rektifikovaném destilátu a v úkapech a dokapech.

(4) Ztráty regenerační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu obsaženého v látkách, ze kterých má být líh znovu získán, a množstvím získaného regenerovaného lihu.

§ 13

Odkaz § 13

Ztráty při zpracování lihu

Ztráty lihu při zpracování lihu se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu použitého k výrobě a množstvím lihu obsaženého v polotovaru nebo v hotovém výrobku.

§ 14

Odkaz

Přechodné ustanovení

Výpočet norem ztrát lihu se provádí podle dosavadních předpisů

  1. a) v lihovarech průmyslových, zvláštních lihovarech provádějících rafinaci lihu nebo zušlechťování destilátů a ve Správě hmotných rezerv do 30. září 1997,
  2. b) v lihovarech zemědělských a ovocných do dne ukončení sezonní výroby a při nepřetržité výrobě pak do 30. září 1997,
  3. c) v lihovarech a zvláštních lihovarech neuvedených pod písmeny a) a b) a u výrobců lihovin a ostatních zpracovatelů lihu včetně octáren do 31. prosince 1997,
  4. d) v lihovarech, které jsou současně i výrobci lihovin, do dne ukončení sezonní výroby lihu a při nepřetržité výrobě lihu do 30. září 1997.

§ 15

Odkaz

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1997.

Ministr:
Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 141/1997 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTYČÁST A

n = 5

m1 = 11

m2 = 10

m3 = 9

m4 = 4

m5 = 2

Hodnota koeficientů:

Příloha č. 1 VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY Hodnota koeficientů:
kAk
kg/m3		Bk
19,982 012 300 • 102-2,061 851 3 • 10-1 kg/(m3 • °C)
2- 1,929 769 495 • 102- 5,268 254 2 • 10-3 kg/(m3 • °C2)
33,891 238 958 • 1023,613 001 3 • 10-5 kg/(m3 • °C3)
4- 1,668 103 923 • 103- 3,895 770 2 • 10-7 kg/(m3 • °C4)
51,352 215 441 • 1047,169 354 0 • 10-9 kg/(m3 • °C5)
6- 8,829 278 388 • 104-9,973 923 1 • 10-11 kg/(m3 • °C6)
73,062 874 042 • 105
8- 6,138 381 234 • 105
97,470 172 998 • 105
10- 5,478 461 354 • 105
112,234 460 334 • 105
12- 3,903 285 426 • 104
Příloha č. 1 VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY Hodnota koeficientů:
C1,k
kg/(m3 • °C)		C2,k
kg/(m3 • °C2)
11,693 443 461 530 087 • 10-1-1,193 013 005 057 010 • 10-2
2-1,046 914 743 455 169 • 1012,517 399 633 803 461 • 10-1
37,196 353 469 546 523 • 101 -2,170 575 700 536 993
4-7,047 478 054 272 792 • 102 1,353 034 988 843 029 • 101
53,924 090 430 035 045 • 103 -5,029 988 758 547 014 • 101
6-1,210 164 659 068 747 • 104 1,096 355 666 577 570 • 102
72,248 646 550 400 788 • 104 -1,422 753 946 421 155 • 102
8-2,605 562 982 188 164 • 104 1,080 435 942 856 230 • 102
91,852 373 922 069 467 • 104 -4,414 153 236 817 392 • 101
10-7,420 201 433 430 137 • 103 7,442 971 530 188 783
111,285 617 841 998 974 • 103
Příloha č. 1 VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY Hodnota koeficientů:
kC3,k
 kg/(m3 • °C3)		C4,k
kg/(m3 • °C4)		C5,k
kg/(m3 • °C5)
1-6,802 995 733 503 803 • 10-44,075 376 675 622 027 • 10-6-2,788 074 354 782 409 • 10-8
21,876 837 790 289 664 • 10-2-8,763 058 573 471110 • 10-61,345 612 883 493 354 • 10-8
3-2,002 561 813 734 156 • 10-16,515 031 360 099 368 • 10-6
41,022 992 966 719 220-1,515 784 836 987 210 • 10-6
5-2,895 696 483 903 638
64,810 060 584 300 675
7-4,672 147 440 794 683
82,458 043105 903 461
9-5,411 227 621 436 812 • 10-1
  • Poznámka:
    1. 1. Tento vzorec platí pro měření prováděná při teplotách od - 20° C do + 40° C.
    2. 2. Hodnoty odvozené z tohoto vzorce jsou vypočteny v Úředních alkoholometrických tabulkách (část 1 - 3), vydaných Ministerstvem zemědělství ČR, Praha 1995.

    • Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost materiálu při teplotě t ( ve °C-1)ČÁST B

    materiál: Ocel

    Teplotní koeficient objemové roztažnosti ( β ) = 36.10-6 °C-1

    Příloha č. 1 VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY Hodnota koeficientů: Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost materiálu při teplotě t ( ve °C-1)
    tFb
    -200,99856
    -190,99860
    -180,99863
    -170,99867
    -160,99870
    -150,99874
    -140,99878
    -130,99881
    -120,99885
    -110,99888
    -100,99892
    -90,99896
    -80,99899
    -70,99903
    -60,99906
    -50,99910
    -40,99914
    -30,99917
    -20,99921
    -10,99924
    00,99928
    10,99932
    20,99935
    30,99939
    40,99942
    50,99946
    60,99950
    70,99953
    80,99957
    90,99960
    100,99964
    100,99964
    110,99968
    120,99971
    130,99975
    140,99978
    150,99982
    160,99986
    170,99989
    180,99993
    190,99996
    201,00000
    211,00004
    221,00007
    231,00011
    241,00014
    251,00018
    261,00022
    271,00025
    281,00029
    291,00032
    301,00036
    311,00040
    321,00043
    331,00047
    341,00050
    351,00054
    361,00058
    371,00061
    381,00065
    391,00068
    401,00072

    Materiál: Britanium

    Teplotní koeficient objemové roztažnosti ( β ) = 61 . 10-6 °C-1

    Příloha č. 1 VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY Hodnota koeficientů: Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost materiálu při teplotě t ( ve °C-1)
    tFb
    00,99878
    10,99884
    20,99890
    30,99896
    40,99902
    50,99909
    60,99915
    70,99921
    80,99927
    90,99933
    100,99939
    110,99945
    120,99951
    130,99957
    140,99963
    150,99970
    160,99976
    170,99982
    180,99988
    190,99994
    201,00000
    201,00000
    211,00006
    221,00012
    231,00018
    241,00024
    251,00031
    261,00037
    271,00043
    281,00049
    291,00055
    301,00061
    311,00067
    321,00073
    331,00079
    341,00085
    351,00092
    361,00098
    371,00104
    381,00110
    391,00116
    401,00122

    Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost pyknometrů z různých druhů skla při teplotě t ( ve °C-1)ČÁST C

    Teplotní koeficient objemové roztažnosti ( β ) sloupec:

    1. a) = 5.10-6 °C-1
    2. b) = 10.10-6 °C-1
    3. c) = 15.10-6 °C-1
    4. d) = 20.10-6 °C-1
    5. e) = 25.10-6 °C-1
    6. f) = 30.10-6 °C-1
    7. g) sklo normální křemenné = 1,6.10-6 °C-1
    8. h) sklo normální Simax = 8,8.10-6 °C-1
    9. i) sklo normální Sial = 13,0.10-6 °C-1
    10. j) sklo normální Neutrál = 17,0.10-6 °C-1
    11. k) sklo normální KS = 24,0.10-6 °C-1
    12. l) sklo normální Unihost = 27,0.10-6 °C-1

    t / sloupec

    Příloha č. 1 VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY Hodnota koeficientů: Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost materiálu při teplotě t ( ve °C-1) Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost pyknometrů z různých druhů skla při teplotě t ( ve °C-1)
    a)b)c)d)e)f)g)h)i)j)k)l)
    151,0000251,0000501,0000751,0001001,0001251,0001501,0000081,0000441,0000651,0000871,0001221,000135
    161,0000201,0000401,0000601,0000801,0001001,0001201,0000061,0000351,0000521,0000701,0000971,000108
    171,0000151,0000301,0000451,0000601,0000751,0000901,0000051,0000261,0000391,0000521,0000731,000081
    181,0000101,0000201,0000301,0000401,0000501,0000601,0000031,0000181,0000261,0000351,0000491,000054
    191,0000051,0000101,0000151,0000201,0000251,0000301,0000021,0000091,0000131,0000171,0000241,000027
    201,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,0000001,000000
    210,9999950,9999900,9999850,9999800,9999750,9999700,9999980,9999910,9999870,9999830,9999760,999973
    220,9999900,9999800,9999700,9999600,9999500,9999400,9999970,9999820,9999740,9999650,9999510,999946
    230,9999850,9999700,9999550,9999400,9999250,9999100,9999950,9999740,9999610,9999480,9999270,999919
    240,9999800,9999600,9999400,9999500,9999000,9998800,9999940,9999650,9999480,9999300,9999030,999892
    250,9999750,9999500,9999240,9999000,9998750,9998500,9999920,9999560,9999350,9999130,9998790,999865

    Způsob výpočtu objemového množství etanoluČÁST D

    1. a) výpočet objemového množství etanolu VE ( jednotka: m3 nebo L = dm3) při vážení roztoku etanolu a vody se provádí podle vzorce:

      1. kde VE je objemové množství etanolu při 20°C v litrech
      2. Z je zdánlivá hmotnost roztoku etanolu a vody zjištěná vážením na vzduchu (jednotka: kg)
      3. km je převodní koeficient (jednotka: dm3/kg = L/kg), který je vypočten podle vzorce:

      1. kde σE je objemová koncentrace etanolu v roztoku etanolu a vody (jednotka: %=0,01)
      2. ρ20 je hustota roztoku při teplotě 20° C (jednotka: kg/m3)
      3. ρa je hustota vzduchu (jednotka: kg/m3, přijatá hodnota: 1,2 kg/m3)
      4. ρZ je hustota závaží (jednotka: kg/m3, přijatá hodnota: 8 000 kg/m3)
    1. b) Výpočet objemového množství etanolu VE (jednotka: m3 nebo L = dm3) při měření objemu roztoku etanolu a vody měřidlem objemu pň teplotách od - 20° C do + 40° C se provádí podle vzorce:

      VE = V’t • Fb • kv

      1. kde VE je objemové množství etanolu v litrech
      2. V't je zdánlivý objem čtený na měřidle objemu při teplotě měření v t (jednotka: m3 nebo L = dm3
      3. Fb je korekční faktor na tepelnou roztažnost měřidla objemu (jednotka: l)
      4. kv je převodní koeficient (jednotka: l), který je vypočten podle vzorce:

      1. kde σE je objemová koncentrace etanolu v roztoku etanolu a vody (jednotka: % = 0,01)
      2. ρt je hustota roztoku etanolu a vody při teplotě t (jednotka: kg/m3)
      3. ρ20 je hustota roztoku etanolu a vody při teplotě 20°C (jednotka: kg/m3)
    2. Poznámka:

      Hodnoty koeficientů vypočtené podle těchto vzorců jsou uvedeny v Úředních alkoholometrických tabulkách (část 3), vydaných Ministerstvem zemědělství ČR, Praha 1995.