Vyhláška o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie

Doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy podle § 9a odst. 2 písm. b) zákona

Energetický posudek obsahuje níže uvedené podrobnosti:

1. 1. Výchozí stav předmětu energetického posudku

   (1) Výchozím stavem předmětu energetického posudku je stávající stav budovy, nebo stav odpovídající změně dokončené budovy podle předložené projektové dokumentace.

   (2) Výchozí stav se stanovuje na základě výpočtu energetické náročnosti budovy, nebo stávajícího stavu spotřeby energie předmětu energetického posudku vycházejícího z měřené a účetně doložitelné spotřeby energie, která může být upravena pomocí normalizace relevantních proměnných.

   (3) Popis výchozího stavu předmětu energetického posudku obsahuje nejméně:

   1. a) vymezení předmětu energetického posudku,
   2. b) charakteristika běžného provozního využití objektu se základním popisem typického profilu užívání,
   3. c) stručný popis výchozího stavu předmětu energetického posudku.

1. 2. Návrh opatření nebo souboru opatření

   (1) Obsahuje návrh opatření nebo souboru opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, zvýšení kvality vnitřního prostředí a adaptace budov na změnu klimatu. V prvním kroku jsou zvážena a navržena koncepční opatření beznákladového nebo nízkonákladového charakteru (například změna teplotního zónování budovy, úprava funkčního využití nebo typického profilu užívání, změna míry prosklení obálky budovy). Ve druhém kroku jsou navržena opatření na obálce budovy. Ve třetím kroku jsou navržena opatření využívající zpětného získávání tepla a opatření zvyšující účinnost využití energie v budově, včetně možnosti využití alternativních systémů dodávky energie a instalace obnovitelných zdrojů.

   (2) Z navržených opatření energetický specialista po domluvě se zadavatelem sestaví nejméně dva soubory vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy, zvýšení kvality vnitřního prostředí nebo adaptaci stavby na změnu klimatu, které jsou technicky realizovatelné, splňují požadavky na energetickou náročnost budovy podle právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov³) a je u nich respektována efektivita vynaložených prostředků (nemusí být ekonomicky návratný). Nejméně jeden soubor opatření musí splňovat požadavky na energetickou náročnost podle právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov³) na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů energie.

   (3) Popis a hodnocení souboru vhodných opatření obsahuje nejméně:

   1. a) popis jednotlivých opatření s technickou specifikací parametrů rozhodujících o naplnění uvedených ukazatelů,
   2. b) zhodnocení plnění požadavků na energetickou náročnost budovy včetně klasifikační třídy primární energie z neobnovitelných zdrojů energie,
   3. c) zhodnocení vlivu na změnu spotřeby energie pro vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vlhkosti, nucené větrání, osvětlení a technologie (například elektrické spotřebiče, průmyslové technologie) a případné jiné přínosy,
   4. d) popis množností spolufinancování opatření pomocí existujících programů podpory, orientační vyčíslení plnění vybraných hodnotících kritérií programů podpory a vyčíslení orientační výše podpory,
   5. e) stanovení nákladů na realizaci a provozních nákladů,
   6. f) slovní zhodnocení vlivu navrženého souboru opatření na tržní hodnotu nemovitosti,
   7. g) zhodnocení ostatních, neekonomických přínosů,
   8. h) u jiných než obytných budov návrh vhodného doplnění měřících míst a způsobu vyhodnocování přínosů realizace projektu,
   9. i) u jiných než obytných budov návrh popis způsobu začlenění těchto měřících míst a procesů podle předchozího odstavce předmětu energetického posudku do systému managementu hospodaření energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií ČSN EN ISO 50001, je-li zaveden a akreditovanou osobou certifikován.

1. 3. Ekonomické posouzení

   Ekonomické hodnocení se provede podle přílohy č. 8 s níže uvedenými specifickými podmínkami

   1. - v hodnocení projektu se zohledňuje vliv spolufinancování z programu podpory, nevylučuje-li jej zadavatel energetického posudku,
   2. - v hodnocení je možné zohlednit způsob financování projektu,
   3. - diskontní úroková míra je uvažována ve výši 3 %, nestanoví-li zadavatel energetického posudku jinak.

   Náklady na realizaci:

   Stanovují se rozdílem nákladů navrženého souboru vhodných opatření a nákladů výchozího stavu. Obsahují všechny relevantní položky související s realizací navrženého souboru vhodných opatření. Energetický specialista uvede způsob, jakým byla výše realizačních nákladů na jednotlivá opatření stanovena.

   Provozní náklady:

   Přínosy projektu se stanovují rozdílem provozních nákladů výchozího stavu a navrženého souboru vhodných opatření. Provozní náklady musejí obsahovat všechny podstatné položky daného souboru opatření včetně nákladů na spotřebu energie, nákladů na servis a údržbu, zákonné revize zařízení, výnosy z prodeje energie, apod. Energetický specialista uvede a vyčíslí způsob, jakým byla výše provozních nákladů stanovena.

   Náklady na spotřebu energie vycházejí z posledních platných účetních podkladů odběrného místa zahrnujícího předmět energetického posudku, případně předpokládané ceníkové ceny daného energonositele³), v případech návrhu opatření majících vliv na změnu ceny energie.

Ekonomické hodnocení pro posudky podle § 9a odst. 1 písm. a) až d) a f) a § 9a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona

(1) Ekonomické hodnocení navržených opatření se provádí podle níže uvedených kritérií s tím, že hlavním rozhodovacím kritériem pro výběr optimální varianty je kritérium čistá současná hodnota (NPV) a doplňujícími kritérii jsou vnitřní výnosové procento (IRR) a reálná doba návratnosti (Td).

(2) Za ekonomicky návratná jsou považována taková opatření, která dosahují za dobu hodnocení kladné hodnoty NPV.

(3) Ve výpočtu se zohledňují reinvestice do zařízení s kratší dobou životnosti, než je doba hodnocení. Její výše odpovídá obnovovací investici, která slouží k prodloužení technické a morální životnosti stavby nebo zařízení nebo jejich částí v době, kdy i za předpokladu řádné údržby vyžaduje stavba nebo zařízení pro udržení plné funkčnosti zásadní opravu nebo úplnou obnovu. U systému soustavy zásobování tepelnou energií se reinvestice nezohledňují, pokud je obnova zařízení zajištěna dodavatelem energie na základě smlouvy o dodávce tepla.

(4) Pokud předpokládaná životnost zařízení vkládaného v rámci investice nebo reinvestice přesahuje dobu hodnocení, určí se jeho zůstatková hodnota vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech životnosti zařízení. Do výpočtu se zůstatková hodnota zahrne v posledním roce hodnocení. Zůstatkovou hodnotu zařízení stanovuje lineární odpis v roční periodě, korigovaný diskontní úrokovou mírou, kdy na začátku je zůstatková hodnota rovna pořizovací hodnotě a je odepisována každý rok. Na konci životnosti je zůstatková hodnota zařízení nula.

(5) Pro každou část zařízení je možné stanovit jinou životnost, která odpovídá skutečnosti. Životnost posuzovaného stavebního záměru se stanovuje:

1. - na základě údajů výrobce zařízení nebo
2. - na základě údajů ČSN EN 15459-1.

(6) V případě, že není možné stanovit životnost zařízení podle výše uvedeného, stanoví se životnost jednotně pro zařízení prokazatelně podléhající údržbě a opravám 15 let. V opačném případě je zařízení považováno bez servisu a údržby. Životnost takového zařízení se stanoví jednotně ve výši 10 let. Pro stanovení životnosti stavebních prvků je možné alternativně uvažovat dobu životnosti jednotně ve výši 40 let.

(7) V případě veřejné podpory si správce programu podpory může vyžádat specifické ekonomické hodnocení podle jím stanovených kritérií. Takovéto hodnocení je považováno za hodnocení naplnění specifických podmínek stanovených v jednotlivých výzvách programu podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.

Jednotné okrajové podmínky, pokud nejsou podrobnostmi energetického posudku podle příloh této vyhlášky stanoveny jinak:

1. - hodnocení jednotlivých variant se provádí bez ohledu na model financování projektu,
2. - doba hodnocení je 20 let,
3. - diskontní úroková míra je uvažována ve výši 3 %,
4. - hodnocení se provádí ve stálých cenách,
5. - výpočet ekonomické efektivnosti je stanoven před zdaněním hodnocené příležitosti.

Peněžní toky cash flow (CFt) v roce t:

CF_t = V - N_p - IN_r,t

Čistá současná hodnota za dobu hodnocení (NPV_Th):

Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky:

Reálná doba návratnosti T_d, doba splacení investice za předpokladu diskontní sazby se vypočte z podmínky:

Zůstatková hodnota zařízení na konci doby hodnocení:

Pro případy, kdy se shoduje doba životnosti T_ž zařízení nebo stavby s dobou hodnocení T_h projektu platí, že N_zu,Th = 0. V případě hodnocení projektů s rozdílnou dobou životnosti T_ž od doby hodnocení T_h se zůstatková hodnota zařízení nebo stavby stanoví podle následujícího vzorce:

1. Kde jsou:

CF_t peněžní toky (cash flow) vč. investic v jednotlivých letech v tis. Kč,

r diskontní úroková míra uvedená bezrozměrně (například r = 3 % = 0,03),

T_d reálná (diskontovaná) doba návratnosti v letech,

I_p celkové plánované investice v tis. Kč,

V výnosy (příjmy, tržby, úspory), které plynou z realizace hodnoceného projektu v roce t v tis. Kč,

IN náklady na realizaci (investiční prostředky z vlastních zdrojů) hodnoceného zařízení nebo stavby v roce 0 v tis. Kč,

IN_r,t reinvestice a jednorázové obnovovací výdaje v roce t v tis. Kč, odpovídá obnovovací investici do zařízení nebo stavby v roce T_ž+1,

IN_r poslední započtená reinvestice INr,t posuzovaného zařízení nebo stavby v tis. Kč,

N_p provozní výdaje bez odpisů (režie, materiál, palivo, energie, voda, opravy, údržba, servis, mzdy, ostatní) v roce t v tis. Kč,

N_zu,Th zůstatková hodnota zařízení nebo stavby na konci doby hodnocení Th v tis. Kč,

t rok hodnocení projektu od počátku hodnocení,

T_ž doba životnosti hodnoceného zařízení nebo stavby nebo jejich částí,

T_h doba hodnocení projektu,

T_zu doba od poslední započtené reinvestice IN_r posuzovaného zařízení nebo stavby do konce doby hodnocení T_h. Pro případ, kdy je doba hodnocení projektu T_h kratší než doba životnosti zařízení T_ž (tedy k obnovovací reinvestici do zařízení během celé doby hodnoty nedochází), platí, že T_zu = T_h.

1. Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí minimálně v následujícím podrobnosti:

   Náklady na realizaci¹⁾ tis. Kč

   z toho tis. Kč/rok

   z toho tis. Kč/rok

   z toho tis. Kč/rok

   Celkové náklady na reinvestice za dobu hodnocení tis. Kč

   Změna provozních nákladů: tis. Kč/rok

   z toho tis. Kč/rok

   z toho náklady na energii tis. Kč/rok

   z toho osobní náklady (mzdy, pojistné) tis. Kč/rok

   z toho ostatní provozní náklady²⁾ tis. Kč/rok

   z toho nákladů na emise a odpady tis. Kč/rok

   Přínosy projektu celkem: tis. Kč/rok

   z toho tis. Kč/rok

   z toho změna tržeb (za prodej tepla, elektřiny, využitých odpadů) tis. Kč/rok

   z toho ostatní přínosy tis. Kč/rok

   Celková zůstatková hodnota započtená v posledním roce hodnocení tis. Kč

   z toho³⁾

   z toho³⁾

   Doba hodnocení rok

   Diskont %

   Index růstu cen energie %

   Index růstu ostatních provozních nákladů %

   Reálná doby návratnosti (T_d) rok

   Čistá současná hodnota (NPV) tis. Kč

   Vnitřní výnosové procento (IRR) %

Ekologické hodnocení

(1) Ekologické hodnocení se provádí na základě posouzení výše emisí CO₂ výchozího nebo referenčního stavu a stavu po realizaci navržených opatření.

(2) Emisní faktory uhlíku uvádějí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého připadajícího na jednotku energie ve spalovaném palivu.

(3) Výsledný emisní faktor zahrnuje oxidační faktor.

(4) V případě, že je pro vyhodnocení ekologického hodnocení v energetickém hospodářství využíváno jiné palivo, než je uvedené v seznamu, použije se hodnota emisního faktoru podle Metodiky inventarizace Mezivládního panelu pro změny klimatu 2006 (IPCC 2006) pro národní inventury skleníkových plynů. V případě, že je k dispozici hodnota místně specifického emisního faktoru, upřednostní se tato hodnota.

(5) Hodnotou místně specifického emisního faktoru se rozumí hodnota z ročního výkazu emisí provozovatele zařízení v Evropském systému emisního obchodování doložená ověřovací zprávou s kladným posudkem ověřovatele nebo doložením protokolů z akreditovaných laboratoří o analýze reprezentativních vzorků paliva. Pokud nejsou k dispozici, použije se Národně specifická hodnota podle české národní inventarizační zprávy.

(6) V případě, že nelze využít výše uvedené faktory, použijí se faktory podle specifikace jednotlivých programu podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. Energetický specialista v takovém případě uvede, z jakých dokumentů a hodnot vycházel při ekologickém hodnocení.

(7) Při ekologickém hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti v případě dodávek ze soustavy zásobování tepelnou energií se hodnotí změna emisí CO₂ a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie a postupuje se podle příslušné harmonizované normy upravující energetickou náročnost budov²⁾. Zároveň se uvedou všechny okrajové podmínky vstupující do stanovení těchto emisí včetně předpokladů účinností výroby a ztrát při distribuci tepla.

Základní rozsah údajů vedených v Systému monitoringu spotřeby energie

1. 1. Identifikační údaje organizace
   1. 1.1. Název organizace
   2. 1.2. Identifikační číslo osoby (IČO)
   3. 1.3. Adresa sídla
   4. 1.4. Kontakt
      1. 1.4.1. Odpovědná osoba
      2. 1.4.2. Jméno, příjmení, titul
      3. 1.4.3. Telefon
      4. 1.4.4. Email
   1. 1.5. Údaje o areálu
      1. 1.5.1. Název areálu

1. 2. Údaje o budově
   1. 2.1. Název budovy
   2. 2.2. Evidenční číslo podle CRAB¹⁾
   3. 2.3. Adresa budovy
   4. 2.4. Kód katastrálního území, číslo parcely
   5. 2.5. Zařazení do reportingu k článku 5 směrnice o energetické účinnosti
   6. 2.6. Informace k energetické náročnosti budovy
      1. 2.6.1. Typ budovy
      2. 2.6.2. Třída energetické náročnosti podle průkazu energetické náročnosti budovy
      3. 2.6.3. Vyhláška, podle které byl průkaz energetické náročnosti budovy zpracován
      4. 2.6.4. Účel zpracování průkazu energetické náročnosti budovy
      5. 2.6.5. Evidenční číslo průkazu energetické náročnosti budovy z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů
      6. 2.6.6. Měrná hodnota celkové dodané energie [kWh/(m².rok)]
      7. 2.6.7. Energeticky vztažná plocha [m²]
      8. 2.6.8. Hodnota celkové dodané energie [MWh/rok]
   1. 2.7. Popisné informace o budově
      1. 2.7.1. Účel užití budovy
      2. 2.7.2. Nemovitá kulturní památka
      3. 2.7.3. Památkově chráněné území
      4. 2.7.4. Užitná plocha celkem [m²]
      5. 2.7.5. Objem budovy [m³]
      6. 2.7.6. Průměrná vnitřní teplota [°C]
      7. 2.7.7. Časové využití
      8. 2.7.8. Počet nadzemních podlaží
      9. 2.7.9. Počet podzemních podlaží
      10. 2.7.10. Poloha objektu
      11. 2.7.11. Období výstavby
      12. 2.7.12. Rok poslední rekonstrukce
   1. 2.8. Popis stavebního řešení budovy
      1. 2.8.1. Obvodový plášť
      2. 2.8.2. Střecha
      3. 2.8.3. Podlaha na zemině
      4. 2.8.4. Otvorové výplně
   1. 2.9. Popis technologického vybavení budovy
      1. 2.9.1. Zdroj tepla
      2. 2.9.2. Tepelný výkon [MW]
      3. 2.9.3. Umístění zdroje
      4. 2.9.4. Rozvody tepelné energie
      5. 2.9.5. Otopná soustava, regulace a provoz objektu
      6. 2.9.6. Větrání
      7. 2.9.7. Klimatizační systém
      8. 2.9.8. Zdroj chladu
      9. 2.9.9. Chladicí výkon [kW]
      10. 2.9.10. Elektrický příkon [kW]
      11. 2.9.11. Osvětlení
      12. 2.9.12. Vlastní zdroj energie
      13. 2.9.13. Množství dodané energie do sítě [kWh/rok]
      14. 2.9.14. Využití druhotné energie

1. 3. Zadání roční spotřeby
   1. 3.1. Spotřeba energie podle energonositelů³) [MWh]
   2. 3.2. Platba za energie [Kč]

1. 4. Snižování energetické náročnosti budovy
   1. 4.1. Název projektu
   2. 4.2. Popis projektu
   3. 4.3. Fáze projektu
   4. 4.4. Celkové investiční náklady projektu v Kč
   5. 4.5. Celková úspora energie projektu [MWh/rok]
   6. 4.6. Způsob stanovení úspory
   7. 4.7. Termín realizace projektu (měsíc/rok)
   8. 4.8. Opatření
   9. 4.9. Dotační titul
      1. 4.9.1. Evidenční číslo projektu
      2. 4.9.2. Uznatelné náklady v Kč
      3. 4.9.3. Výše dotace v Kč