Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 10. května 2022 sp. zn. Pl. ÚS-st. 56/22 k rozhodování odvolacího (resp. dovolacího) soudu podle § 258 odst. 2 (resp. § 265k odst. 2) trestního řádu
37. Jde-li o případné porušení práv vyplývajících z čl. 40 odst. 1Listiny, není rozsah těchto práv (jeho extenze) změnou překonávané praxe nikterak dotčen. Každý odsouzený má právo na jednoznačný, přezkoumatelný výrok o své vině a na zevrubné vypořádání svých námitek k (ne)správnosti a (ne)zákonnosti tohoto výroku v odůvodnění rozhodnutí soudu. Ani z tohoto ustanovení Listiny nelze dovodit, že by odvolací (popř. dovolací) soud měl povinnost zvláštním výrokem zamítnout podané opravné prostředky v otázce viny, o níž již bylo podle jeho názoru správně rozhodnuto soudem nižšího stupně, což by navíc podle okolností případu zpochybňovalo výsledek řízení v jeho základě před nalézacím, popř. odvolacím soudem.