§ 111.
změněno 1. 9. 1959 zákonem 46/1959 Sb.
§ 111. (1) Znalec má nárok na náhradu O náhradě hotových výdajů spojených se znaleckým úkonem výloh a na přiměřenou odměnu odměně za znalecký úkon (znalečné). (2) O znalečném, uplatňovaných podle zvláštních předpisů, rozhoduje předseda senátu; nevyúčtoval nebylo-li znalec své nároky znalečné účtováno do konce řízení nebo ve lhůtě určené předsedou, rozhodne o nich něm předseda z úřední povinnosti. Rozhodnutí o znalečném se doručí doručuje i znalci tomu, kdo je účtoval.