Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění

§ 33

Nemocenské při souběhu zaměstnání s pracovní činností v jednotném zemědělském družstvu

(1) Je-li pracovník souběžně s činností v zaměstnání, které má trvalou povahu, činný také jako družstevní rolník (tj. jako člen jednotného zemědělského družstva nebo jako občan trvale v něm pracující) a je tam účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, nepřihlíží se při stanovení nemocenského, které mu náleží z důvodu zaměstnání, k rozsahu jeho činnosti a k výši výdělku v družstvu. Stanovení nemocenského z činnosti v jednotném zemědělském družstvu v takových případech upravují předpisy o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(2) Za zaměstnání trvalé povahy se považuje zaměstnání, které bylo sjednáno na dobu delší než šest měsíců nebo které již trvá déle než šest měsíců, jestliže přitom pracovník má pracovní úvazek požadovaný pro vznik nároku na přídavky na děti.

(3) Je-li zaměstnání, které družstevní rolník vykonává v pracovním poměru z hlediska odstavce 2 jen krátkodobé (např. na dobu vegetačního klidu), náleží mu nemocenské z důvodu takového zaměstnání, jen vznikla-li jeho pracovní neschopnost (karanténa) za trvání tohoto zaměstnání. Ústřední rada odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení mohou stanovit, v kterých případech, za jakých podmínek a od kterého časového termínu budou orgány sociálního zabezpečení družstevních rolníků namísto nemocenského z nemocenského pojištění poskytovat těmto pracovníkům nemocenské podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(4) Je-li družstevní rolník pracovně činný v organizaci na základě dohody jednotného zemědělského družstva s organizací, podle které družstvo organizaci poskytuje práci svých členů, zůstává i při výkonu práce v organizaci zabezpečen pouze podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků; nemocenské pojištění z důvodu činnosti v organizaci nevzniká a nenáleží z něho nemocenské.

§ 34

Podpůrčí doba

(1) Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského^*) počíná dnem, od kterého pracovník byl podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví uznán neschopným práce, popřípadě, ve kterém byl přijat do ústavního ošetřování. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem, od něhož pracovníku náleží nemocenské (např. vznikla-li v době vojenské základní služby, v době neplacené dovolené, v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.

(2) Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele k tomu, zda pracovník byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo jiné soustavy zabezpečení v nemoci (např. sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě umělců nebo nemocenské péče v ozbrojených silách).

(3) Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény a období, po které pracovnici náležela peněžitá pomoc v mateřství. Byla-li pracovnice neschopna práce v mateřské dovolené nebo v další mateřské dovolené, nezapočítávají se tato období pracovní neschopnosti do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto nemocenské (§ 25 odst. 3).

§ 35

Poskytování nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby

Má-li pracovník vyčerpánu podpůrčí dobu (§ 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb.), zastaví se mu poskytování nemocenského ode dne následujícího po posledním dnu podpůrčí doby. Je-li však možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že pracovník v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude opět pracovní schopnosti, rozhodne příslušný odborový orgán o poskytování nemocenského i na další dobu k tomu potřebnou. Poskytování nemocenského se zpravidla prodlouží nejprve na dobu ne delší než tři měsíce; po uplynutí povolené doby se podle zdravotních poměrů pracovníka rozhodne o případném dalším prodloužení. Nemocenské je možno takto poskytovat nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

§ 36

Zvýšení nemocenského při aktivní tuberkulóze

(1) Pracovníku, jehož pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu trvá déle než jeden měsíc, může být nemocenské zvýšeno až do částky jeho čisté denní mzdy, z níž se mu nemocenské stanoví, nejvýše však do částky 100 Kčs za pracovní den (§ 5 odst. 2). Zvýšení je možno přiznat nejdříve od počátku druhého měsíce trvání pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu a může se poskytovat po dobu, po kterou je pracovník neschopen práce z tohoto důvodu, nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby, popřípadě do uplynutí doby, na kterou mu bylo povoleno prodloužení výplaty nemocenského podle § 35.

(2) Po dobu ústavního ošetřování může se zvýšené nemocenské poskytovat jen tehdy, má-li pracovník aspoň jedno nezaopatřené dítě.

(3) Na zvýšení nemocenského podle předchozích odstavců není právní nárok. Při rozhodování se přihlíží k celkovým zdravotním a sociálním poměrům rodiny nemocného pracovníka. Zvýšení se přiznává zpravidla na dobu tří měsíců; po uplynutí povolené doby se podle zdravotních a sociálních poměrů rodiny znovu rozhodne o tom, zda bude zvýšení přiznáno a na jakou dobu.

(4) Žádost o zvýšení nemocenského pro aktivní tuberkulózu ověřuje příslušné odborné oddělení zdravotnického zařízení, popřípadě jiné k tomu pověřené zdravotnické zařízení.

§ 37

Uplatňování nemocenského

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje pracovník tak, že předloží závodu, popřípadě orgánu provádějícímu jeho nemocenské pojištění, potvrzení pracovní neschopnosti vydané podle předpisů o uznávání pracovní neschopnosti^*); při karanténě předloží potvrzení o nařízení karantény vydané způsobem určeným ministerstvem zdravotnictví. Tyto doklady, jakož i hlášení o ukončení pracovní neschopnosti (karantény) je pracovník povinen předložit bez zbytečného průtahu, pokud je nepředkládá samo příslušné zdravotnické zařízení.

(2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období způsobem stanoveným Ústřední radou odborů v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

(3) Nárok na nemocenské za dobu, o kterou lázeňská péče přesáhla celkovou vyměru zákonné dovolené na zotavenou (§ 27 odst. 2), uplatňuje pracovník způsobem určeným v předpisech o lázeňské péči.

§ 38

Výplata nemocenského

Nemocenské se vyplácí ve dnech, které jsou v organizaci stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy za uplynulé měsíční období; zúčtuje se při zúčtování doplatku mzdy za tento měsíc.

§ 39

Povolení odchylek

Ústřední rada odborů může pro skupiny pracovníků, u nichž je to odůvodněno zvláštní povahou pracovní činnosti, zvláštním rozvržením pracovní doby, zvláštním způsobem odměňování nebo jinými zvláštními okolnostmi stanovení mezd, jakož i pro pracovníky závodů, ve kterých se neprovádí nemocenské pojištění,^**) povolit odchylky od rozhodného období (§ 4), od způsobu výpočtu nemocenského (§ 6 až 12) a jeho poskytování (§ 23 a 24).