§ 32
změněno 1. 1. 1984 zákonem 154/1983 Sb.
§ 32 (1) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vstoupil do zaměstnání v druhé organizaci, v tomto zaměstnání koná práci místo práce v první organizaci (nikoli souběžně s ní) a pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání zaměstnání v druhé organizaci, náleží mu na rozdíl od ustanovení § 30 odst. 1 nemocenské pouze z důvodu pojištění (zaměstnání) v této druhé organizaci, a to za podmínek, které tam splňuje; pro výpočet nemocenského se však použije, je-li pracovník v druhé organizaci činný s vědomím první organizace, procentní sazby podle doby zaměstnání, kterou pracovník má započtenou v první organizaci. Odborové orgány v obou organizacích se mohou na žádost pracovníka dohodnout, že se nemocenské poskytne naopak jen z důvodu pojištění (zaměstnání) v první organizaci. (2) Vstoupil-li pracovník do dalšího zaměstnání v době, kdy má ve svém základním zaměstnání dovolenou na zotavenou, posuzují se podmínky pro poskytování nemocenského v každém z obou těchto zaměstnání samostatně. Nemocenské z důvodu zaměstnání, vykonávaného v době dovolené na zotavenou, se však poskytne, jen vznikla-li pracovní neschopnost (karanténa) v době, kdy toto zaměstnání trvalo; poskytuje se jen do dne, kdy zaměstnání mělo skončit, ne však déle než do dne, kdy měla skončit dovolená na zotavenou. Ustanovení § 31 platí i zde.