Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění

§ 40

Pro stanovení, výpočet, poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni vzniku potřeby ošetřování člena rodiny. Ustanovení § 24 odst. 2 a § 36 však zde neplatí.

§ 41

(1) Nemůže-li žena, která jinak pečuje o pracovníkovo dítě mladší než 10 let, o ně pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o dítě jako při onemocnění takové ženy (§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.).

(2) Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci (§ 25 odst. 1 č. 3 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.

(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).¹²)

(4) Za povinnou školní docházku se pro účely podpory při ošetřování člena rodiny považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 42

Podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje pracovník na předepsaném tiskopise, který mu vydá a potvrdí příslušný lékař podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví. Uplatňuje-li pracovník nárok na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vydá a potvrdí mu tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.

§ 43

Porod a potrat

Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je předpokladem, že pracovnice porodila. Za porod se z tohoto hlediska považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě.^*) Při potratu nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká.

§ 44

Pro stanovení, výpočet, poskytování a výplatu peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení prvního oddílu s těmito odchylkami:

1. a) Skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni nástupu mateřské dovolené.
2. b) Daň ze mzdy se u pracovnice, která je neprovdaná, ovdovělá nebo rozvedená, popřípadě z jiných vážných důvodů osamělá,^**) odčítá podle sazby, která by pro pracovnici platila po narození dítěte.
3. c) Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.
4. d) Změnila-li pracovnice zaměstnání v období 12 kalendářních měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství, požádá-li o to, za dobu všech zaměstnání, pokud spadají do uvedeného období.
5. f) Ustanovení § 10 odst. 2, § 24 odst. 2 až 25, 28, § 29 odst. 4 a 5, § 36 zde neplatí.

§ 45

(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo věku tří let, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí tato dávka ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Jestliže však taková pracovnice v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v organizaci práci aspoň po 25 pracovních dnů, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství v nové mateřské dovolené podle § 44, pokud je to pro ni výhodnější.

(2) Nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 1 a pracovnice, která jinak splňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, před nástupem mateřské dovolené nevykonávala práci v organizaci, ve které její pracovní poměr bez přerušení trvá, popřípadě trval až do počátku ochranné lhůty, ani po 25 pracovních dnů v období 12 měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství podle započitatelného výdělku v těchto 12 měsících; přitom neplatí ustanovení § 9 a do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, se zahrnují i dny neplaceného pracovního volna.

(3) Při postupu podle předchozích odstavců se dnům skutečného výkonu práce kladou naroveň dny, za které pracovnici náležela náhrada mzdy, dny, za které jí náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny, popřípadě pracovní dny, ve kterých pokračovala v ošetřování po vyčerpání této podpory, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

§ 46

Uplatňování peněžité pomoci v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje pracovnice na tiskopise, který podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví vydá a potvrdí lékař v zařízení státní zdravotní správy, ve kterém je pracovnice v době těhotenství, popřípadě v souvislosti s porodem v soustavné péči. Pracovnice uvedená v § 11 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na základě tohoto tiskopisu, ale na základě své žádosti; přitom je povinna současně prokázat skutečnosti uvedené v § 11 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb.

§ 47

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná pracovnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám^**) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě^***)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.

(2) Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li pracovnice činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci, poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.

(3) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže pracovnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu^**) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě^***)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.

(4) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - taková úprava pracovních podmínek, která spočívá

1. a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu obsluhovaných strojů, snížení rychlosti obsluhovaného zařízení, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoli však ve zkrácení pracovního úvazku;
2. b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;
3. c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;
4. d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.

§ 48

Podklady pro stanovení vyrovnávacího příspěvku

Při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (dále jen „vyrovnávací příspěvek“) se porovnává průměrná čistá mzda pracovnice před jejím převedením na jinou práci podle pracovněprávních předpisů (dále jen „dřívější mzda“) a průměrná čistá mzda pro každý jednotlivý kalendářní měsíc po tomto převedení (dále jen „běžná mzda“).

§ 49

Dřívější mzda

Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:

1. a) Dřívější mzda se zjišťuje, pokud není dále stanoveno jinak, průměrem připadajícím ze započitatelného výdělku v rozhodném období na jednu pracovní hodinu.
2. b) Daň ze mzdy se odečte podle daňové sazby platné pro pracovnici v kalendářním měsíci, ve kterém byla převedena na jinou práci.
3. c) Nepřihlíží se k částkám, o které dřívější hodinová mzda přesahuje částku vypočtenou na jednu pracovní hodinu⁹) podle délky stanovené týdenní pracovní doby,¹) která platí pro provoz, v němž je pracovnice činná, z částky 600 Kčs a u pracovnice se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, která vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,⁶) z částky 900 Kčs.
4. d) Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.
5. e) Má-li pracovnice po převedení na jinou práci delší stanovenou týdenní pracovní dobu,¹) než měla před převedením, dělí se její započitatelný výdělek na rozhodné období počtem hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době¹) pracovnice po převedení.

§ 50

Běžná mzda

Běžná mzda pro jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých byla pracovnice převedena na jinou práci, se zjišťuje obdobně podle ustanovení § 6 ze započitatelného výdělku, který pracovnice měla v takovém kalendářním měsíci; přitom platí tyto odchylky:

1. a) Běžná mzda se zjišťuje, pokud není dále stanoveno jinak, průměrem připadajícím ze započitatelného výdělku na jednu pracovní hodinu; přitom se vyloučí hodiny, za které pracovnice měla mzdu sníženou z vlastního zavinění, a výdělek za tyto hodiny, jakož i hodiny neomluvené nepřítomnosti v práci.
2. b) Daň ze mzdy se odečte podle daňové sazby platné pro pracovnici v každém jednotlivém kalendářním měsíci.
3. c) Běžná mzda se zjišťuje vždy za celý kalendářní měsíc, i když pracovnice byla převedena na jinou práci teprve v jeho průběhu, nebo i když převedení v jeho průběhu skončilo.

§ 51

(1) Vyrovnávací příspěvek pro jednotlivý kalendářní měsíc se vypočte, pokud dále není stanoveno jinak, tak, že se rozdíl mezi dřívější a běžnou hodinovou mzdou vynásobí počtem hodin, za které pracovnice měla v tomto měsíci nárok na mzdu za vykonanou práci; z tohoto počtu se však vyloučí případné hodiny, ve kterých pracovnice konala práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Hodiny, za které pracovnici náleží náhrada mzdy podle pracovněprávních předpisů, se zahrnou do násobitele, jen je-li náhrada, která za ně náleží, nižší než dřívější mzda podle § 49.

(2) Měla-li pracovnice před převedením na jinou práci pevný měsíční plat bez proměnlivých součástí a má-li takový plat i po převedení, vyrovnávací příspěvek za měsíc se rovná rozdílu, o který je měsíční plat po převedení nižší než před převedením. To však neplatí pro kalendářní měsíce, ve kterých pracovnice nepracovala po všechny pracovní dny určené jejím pracovní úvazkem; pro tyto měsíce se vyrovnávací příspěvek vypočte podle odstavce 1 a podle § 48 až 50.

(3) Výsledná měsíční částka vyrovnávacího příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

§ 52

(1) Vyrovnávací příspěvek se vypočítává a poskytuje vždy za celý kalendářní měsíc, a to i tehdy, jestliže v jeho průběhu pracovnice byla převedena na jinou práci nebo její převedení skončilo.

(2) Při převedení na jinou práci v těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené, při převedení po porodu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž uplynulo devět měsíců od porodu i když pracovnice o dítě nepečuje, popř. dítě zemřelo.

§ 53

Ústřední rada odborů může k výpočtu vyrovnávacího příspěvku vydat závazné tabulky pro převod hrubé hodinové mzdy na čistou, a to s přihlédnutím k příslušným sazbám daně ze mzdy. Ústřední rada odborů může také povolit odchylný způsob určování výše vyrovnávacího příspěvku, popřípadě dřívější nebo běžné mzdy v případech, ve kterých je to odůvodněno úpravou nebo rozvržením pracovní doby, zvláštní úpravou odměňování za práci apod.

§ 54

Uplatňování vyrovnávacího příspěvku

(1) Pracovnice uplatňuje nárok na vyrovnávací příspěvek na předepsaném tiskopise, který jí vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.^*)

(2) Organizace, ve které je pracovnice zaměstnána, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla pracovnice převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnávány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

§ 55

Výplata vyrovnávacího příspěvku

Vyrovnávací příspěvek se vyplácí jednou měsíčně při výplatě doplatku mzdy za uplynulý kalendářní měsíc.

§ 57

Předpokladem pro vznik nároku na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu (§ 43). Při potratu podpora nenáleží.

§ 59

(1) Jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) náleží z téhož důvodu (narození, popřípadě úmrtí) jen jednou, i když má pracovník souběžná zaměstnání, popřípadě i když je více oprávněných.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, jestliže by při narození dítěte nebo při úmrtí mohl vzniknout nárok na podporu při narození dítěte nebo na pohřebné také z jiné soustavy zabezpečení než z nemocenského pojištění pracovníka (např. z nemocenské péče v ozbrojených silách, ze sociálního zabezpečení).

(3) Jestliže byla jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) poskytnuta z pojištění (zabezpečení) jiného než oprávněného pracovníka, nepovažuje se za přeplatek, pokud nepřesahovala výši, ve které by jinak náležela; podmínkou však je, že jednorázová dávka byla vyplacena jen jednou a že splnila svůj účel, pro který je určena.

§ 60

(1) Podpora při narození dítěte a pohřebné se uplatňují na předepsaných tiskopisech, které vydávají místní národní výbory pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých. Na tiskopise příslušný místní národní výbor potvrdí údaje o narození dítěte nebo o úmrtí.

(3) Podpora při narození dítěte a pohřebné se v závodě vyplácí ve dnech, které jsou tam stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy; v případě naléhavé potřeby mohou být vyplaceny i mimo tyto termíny.