§ 77
změněno 1. 1. 1992
§ 77 Povinnosti pracovníků a jiných oprávněných v souvislosti s poskytováním dávek (1) Pracovníci, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas a v souladu se skutečným stavem a aby dávka byla poskytována ve shodě s právními předpisy. Jsou zejména povinni: a) uplatňovat nárok na dávku způsobem, který je pro jednotlivé dávky stanoven, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodnutí o dávce, a předkládat stanovené doklady; b) hlásit včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro výši dávky nebo pro její výplatu. Není-li lhůta jinak stanovena, je pracovník povinen podat hlášení nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dověděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného průtahu; c) podávat požadovaná vysvětlení a údaje; d) při pracovní neschopnosti nebo karanténě zachovávat předpisy o chování a životosprávě nemocných, řídit se pokyny a posudky lékaře a vystříhat se všeho, co by mohlo nepříznivě působit na léčení nebo ztěžovat obnovení pracovní schopnosti; e) umožnit zdravotnickým pracovníkům a zástupcům závodu a příslušného orgánu nemocenského pojištění potřebnou návštěvu v bytě, jde-li o práce neschopného pracovníka, i jiné přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nebo trvání nároku; f) vyžádat si ke změně pobytu za trvání pracovní neschopnosti nebo karantény předchozí souhlas ošetřujícího lékaře. (2) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení pod písm.: d) až f) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se taková dávka poskytuje.