Pro stanovení, výpočet, poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni vzniku potřeby ošetřování člena rodiny. Ustanovení § 24 odst. 2 a § 36 však zde neplatí.
(1) Nemůže-li žena, která jinak pečuje o pracovníkovo dítě mladší než 10 let, o ně pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o dítě jako při onemocnění takové ženy (§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.).
(2) Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci (§ 25 odst. 1 č. 3 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.
(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).12)
(4) Za povinnou školní docházku se pro účely podpory při ošetřování člena rodiny považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je předpokladem, že pracovnice porodila. Za porod se z tohoto hlediska považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě.*) Při potratu nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká.
Pro stanovení, výpočet, poskytování a výplatu peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení prvního oddílu s těmito odchylkami:
(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo věku tří let, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí tato dávka ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Jestliže však taková pracovnice v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v organizaci práci aspoň po 25 pracovních dnů, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství v nové mateřské dovolené podle § 44, pokud je to pro ni výhodnější.
(2) Nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 1 a pracovnice, která jinak splňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, před nástupem mateřské dovolené nevykonávala práci v organizaci, ve které její pracovní poměr bez přerušení trvá, popřípadě trval až do počátku ochranné lhůty, ani po 25 pracovních dnů v období 12 měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství podle započitatelného výdělku v těchto 12 měsících; přitom neplatí ustanovení § 9 a do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, se zahrnují i dny neplaceného pracovního volna.
(3) Při postupu podle předchozích odstavců se dnům skutečného výkonu práce kladou naroveň dny, za které pracovnici náležela náhrada mzdy, dny, za které jí náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny, popřípadě pracovní dny, ve kterých pokračovala v ošetřování po vyčerpání této podpory, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.
(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná pracovnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.
(2) Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li pracovnice činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci, poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.
(3) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže pracovnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.
(4) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - taková úprava pracovních podmínek, která spočívá
Při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (dále jen „vyrovnávací příspěvek“) se porovnává průměrná čistá mzda pracovnice před jejím převedením na jinou práci podle pracovněprávních předpisů (dále jen „dřívější mzda“) a průměrná čistá mzda pro každý jednotlivý kalendářní měsíc po tomto převedení (dále jen „běžná mzda“).
Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:
Běžná mzda pro jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých byla pracovnice převedena na jinou práci, se zjišťuje obdobně podle ustanovení § 6 ze započitatelného výdělku, který pracovnice měla v takovém kalendářním měsíci; přitom platí tyto odchylky:
(1) Vyrovnávací příspěvek pro jednotlivý kalendářní měsíc se vypočte, pokud dále není stanoveno jinak, tak, že se rozdíl mezi dřívější a běžnou hodinovou mzdou vynásobí počtem hodin, za které pracovnice měla v tomto měsíci nárok na mzdu za vykonanou práci; z tohoto počtu se však vyloučí případné hodiny, ve kterých pracovnice konala práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Hodiny, za které pracovnici náleží náhrada mzdy podle pracovněprávních předpisů, se zahrnou do násobitele, jen je-li náhrada, která za ně náleží, nižší než dřívější mzda podle § 49.
(2) Měla-li pracovnice před převedením na jinou práci pevný měsíční plat bez proměnlivých součástí a má-li takový plat i po převedení, vyrovnávací příspěvek za měsíc se rovná rozdílu, o který je měsíční plat po převedení nižší než před převedením. To však neplatí pro kalendářní měsíce, ve kterých pracovnice nepracovala po všechny pracovní dny určené jejím pracovní úvazkem; pro tyto měsíce se vyrovnávací příspěvek vypočte podle odstavce 1 a podle § 48 až 50.
(3) Výsledná měsíční částka vyrovnávacího příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.
(1) Vyrovnávací příspěvek se vypočítává a poskytuje vždy za celý kalendářní měsíc, a to i tehdy, jestliže v jeho průběhu pracovnice byla převedena na jinou práci nebo její převedení skončilo.
(2) Při převedení na jinou práci v těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené, při převedení po porodu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž uplynulo devět měsíců od porodu i když pracovnice o dítě nepečuje, popř. dítě zemřelo.
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může k výpočtu vyrovnávacího příspěvku vydat tabulky pro převod hrubé hodinové mzdy na čistou, a to s přihlédnutím k příslušným sazbám daně ze mzdy. Příslušný orgán nemocenského pojištění může také povolit odchylný způsob určování výše vyrovnávacího příspěvku, popřípadě dřívější nebo běžné mzdy v případech, ve kterých je to odůvodněno úpravou nebo rozvržením pracovní doby, zvláštní úpravou nebo rozvržením pracovní doby, zvláštní úpravou odměňování za práci apod.
Vyrovnávací příspěvek se vyplácí jednou měsíčně při výplatě doplatku mzdy za uplynulý kalendářní měsíc.
Předpokladem pro vznik nároku na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu (§ 43). Při potratu podpora nenáleží.
(1) Jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) náleží z téhož důvodu (narození, popřípadě úmrtí) jen jednou, i když má pracovník souběžná zaměstnání, popřípadě i když je více oprávněných.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, jestliže by při narození dítěte nebo při úmrtí mohl vzniknout nárok na podporu při narození dítěte nebo na pohřebné také z jiné soustavy zabezpečení než z nemocenského pojištění pracovníka (např. z nemocenské péče v ozbrojených silách, ze sociálního zabezpečení).
(3) Jestliže byla jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) poskytnuta z pojištění (zabezpečení) jiného než oprávněného pracovníka, nepovažuje se za přeplatek, pokud nepřesahovala výši, ve které by jinak náležela; podmínkou však je, že jednorázová dávka byla vyplacena jen jednou a že splnila svůj účel, pro který je určena.
(3) Podpora při narození dítěte a pohřebné se v závodě vyplácí ve dnech, které jsou tam stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy; v případě naléhavé potřeby mohou být vyplaceny i mimo tyto termíny.
Byl-li pracovník povolán k výkonu základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách (náhradní služby, vojenského cvičení apod.), nenáleží mu za dobu výkonu takové služby peněžité dávky, které by jinak příslušely z jeho nemocenského pojištění jemu osobně.*)
(1) Po skončení základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách náleží pracovníku, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro pracovníka, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.
(2) Nemocenské pro pracovníka, který byl propuštěn ze základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce nebo jehož pracovní neschopnost (karanténa) vznikla po skončení takové služby ve lhůtě uvedené v odstavci 1, se stanoví způsobem uvedeným v § 9.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro pracovníky po skončení civilní služby.
(1) Z nemocenského pojištění se poskytuje také
Tyto dávky se poskytnou, nastala-li skutečnost odůvodňující jejich poskytnutí v době, po kterou pracovník koná službu v ozbrojených silách, nebo v době, po kterou se mu zachovávají nároky z důvodu výkonu této služby podle § 62 odst. 1.
(2) Podpora při narození dítěte pro rodinnou příslušnici nebo pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka se poskytnou také, jestliže podmínky pro poskytnutí jsou splněny u občana, který koná službu v ozbrojených silách (s výjimkou služby z povolání), před nástupem této služby nebyl účasten nemocenského pojištění a nárok na tyto nebo obdobné dávky nenáleží ani z jiného důvodu.
(1) Byl-li pracovník vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely. Zemřel-li v této době rodinný příslušník pracovníka vzatého do vazby, poskytne se tomu, kdo vypravil pohřeb, pohřebné, které by jinak takovému pracovníku náleželo.
(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům pracovníka vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.
(3) Byl-li pracovník propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.
(4) Nároky rodinných příslušníků z pojištění pracovníka vzatého do vazby zůstávají i po dobu vazby nedotčeny; to platí i pro případné nároky jeho pozůstalých na pohřebné.
Při výpočtu čisté denní mzdy se nepřihlíží k době vazby. Rovněž při výpočtu dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku pro pracovnici, která je po propuštění z vazby převedena pro těhotenství nebo mateřství na jinou práci, se nepřihlíží k době vazby.
(1) Nemocenské pojištění pracovníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.
(2) Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům, a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.*) To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
(3) Jestliže pracovní poměr odsouzeného pracovníka trvá i po dobu výkonu trestu a odsouzený není pojištěn podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jim jinak plynuly z jeho pojištění zaniklého podle odstavce 1.
Trvá-li dřívější pracovní poměr odsouzeného pracovníka i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z důvodu tohoto zaměstnání dnem, kdy byl propuštěn na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než pracovník nastoupil opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy pojištění odsouzených.
(1) Z hlediska poskytování nemocenského nepřestává být starobní důchod důchodem vypláceným v plné výši, jestliže se jeho výše při souběhu s výdělkem nebo s jiným důchodem krátí (snižuje); to platí obdobně také, krátí-li se výše invalidního důchodu při souběhu s jiným důchodem. Starobním důchodem v plné výši je rovněž poměrný starobní důchod.†)
(2) Pracovník se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na některý důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení; učiní-li tak, zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se pracovník nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).
(1) Pracovníku, který se stal po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty účastným sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě osob samostatně hospodařících nebo nemocenské péče v ozbrojených silách z důvodu služby z povolání, zaniká ochranná lhůta uplynutím posledního dne přede dnem, kdy podle příslušných předpisů vzniká účast na takovém pojištění (zabezpečení, péči).
(2) Je-li pracovník, který má zaměstnání trvalé povahy (§ 33 odst. 2), souběžně činný také jako člen jednotného zemědělského družstva, popřípadě jako občan trvale v družstvu pracující nebo jako občan samostatně hospodařící a je-li z tohoto důvodu účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, plyne mu po skončení takového zaměstnání ochranná lhůta.
(1) Pracovníku, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu ze sociálního zabezpečení, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li pracovnici po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.
(3) Skončilo-li zaměstnání pracovníka, který za trvání tohoto zaměstnání byl poživatelem důchodu ze sociálního zabezpečení, plyne mu po skončení zaměstnání ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm. d).
(1) Ochranná lhůta neplyne:
(2) Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula již dříve, posledním dnem školních prázdnin.
Ochranná lhůta plynoucí ze zaměstnání nezaniká, nastoupil-li v ní pracovník pouze do pracovní činnosti na nepravidelnou výpomoc**) nebo na krátkodobou nebo bezplatnou brigádu***); nároky které by pracovníku z téhož důvodu jinak náležely z pojištění na nepravidelné výpomoci nebo na krátkodobé nebo bezplatné brigádě, jsou však tím vyloučeny.
(1) Pracovníci, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas a v souladu se skutečným stavem a aby dávka byla poskytována ve shodě s právními předpisy. Jsou zejména povinni:
(4) Dávky se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout, poukáže mu ji závod neprodleně poštou; poštovné hradí závod ze svých prostředků. Na žádost oprávněného je závod povinen po provedení případných srážek podle příslušných právních předpisů2) poukazovat dávky na jeho účet u československého peněžního ústavu.
(1) Kde se v této vyhlášce mluví o zaměstnání, rozumí se tím i členství v nezemědělském družstvu, jehož součástí je též pracovní vztah.
(2) Kde se v této vyhlášce mluví o organizaci, rozumí se tím pro účely nemocenského pojištění i občan, který zaměstnává jiné občany v zaměstnání zakládajícím nemocenské pojištění. Má-li takový občan povahu tzv. malého závodu, není povinen plnit úkoly uvedené v § 75 odst. 1 a 2.
Pro chovance, kteří jsou vychováváni k povolání v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péče, platí právní úprava platná pro učně,4) pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(1) Byla-li peněžitá dávka nemocenského pojištění přiznána před 1. lednem 1966, posuzuje se její další poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů. Procentní sazba, podle které se stanoví výše dávky, se však od 1. ledna 1966 nově určí podle doby zaměstnání, kterou by pracovník dovršil podle této vyhlášky k 31. prosinci 1966 (§ 19).
(2) Vyrovnávací příspěvek se podle § 4 zákona č. 67/1965 Sb. a podle této vyhlášky poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také pracovnici, která byla již před 1. lednem 1966 převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.
(3) Pro uplatňování, stanovení, poskytování a výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění, o kterých se rozhoduje po 31. prosinci 1965, platí ustanovení této vyhlášky, i když skutečnosti odůvodňující nárok na ně nastaly před 1. lednem 1966.