§ 62
změněno 1. 1. 1993 zákonem 30/1993 Sb.
§ 62 (1) Po skončení základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách náleží pracovníku, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro pracovníka, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající. (2) Nemocenské pro pracovníka, který byl propuštěn ze základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce nebo jehož pracovní neschopnost (karanténa) vznikla po skončení takové služby ve lhůtě uvedené v odstavci 1, se stanoví způsobem uvedeným v § 9. (3) Ustanovení předchozích odstavců odstavce 1 platí obdobně pro pracovníky po skončení civilní služby.