Byl-li pracovník povolán k výkonu základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách (náhradní služby, vojenského cvičení apod.), nenáleží mu za dobu výkonu takové služby peněžité dávky, které by jinak příslušely z jeho nemocenského pojištění jemu osobně.*)
(1) Po skončení základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách náleží pracovníku, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro pracovníka, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro pracovníky po skončení civilní služby.
(1) Z nemocenského pojištění se poskytuje také
Tyto dávky se poskytnou, nastala-li skutečnost odůvodňující jejich poskytnutí v době, po kterou pracovník koná službu v ozbrojených silách, nebo v době, po kterou se mu zachovávají nároky z důvodu výkonu této služby podle § 62 odst. 1.
(2) Podpora při narození dítěte pro rodinnou příslušnici nebo pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka se poskytnou také, jestliže podmínky pro poskytnutí jsou splněny u občana, který koná službu v ozbrojených silách (s výjimkou služby z povolání), před nástupem této služby nebyl účasten nemocenského pojištění a nárok na tyto nebo obdobné dávky nenáleží ani z jiného důvodu.
(1) Byl-li pracovník vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely. Zemřel-li v této době rodinný příslušník pracovníka vzatého do vazby, poskytne se tomu, kdo vypravil pohřeb, pohřebné, které by jinak takovému pracovníku náleželo.
(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům pracovníka vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.
(3) Byl-li pracovník propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.
(4) Nároky rodinných příslušníků z pojištění pracovníka vzatého do vazby zůstávají i po dobu vazby nedotčeny; to platí i pro případné nároky jeho pozůstalých na pohřebné.
(1) Nemocenské pojištění pracovníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.
(2) Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům, a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.*) To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
(3) Jestliže pracovní vztah3) odsouzeného pracovníka trvá i po dobu výkonu trestu a odsouzený není pojištěn podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jim jinak plynuly z jeho pojištění zaniklého podle odstavce 1.
Trvá-li dřívější pracovní vztah3) odsouzeného pracovníka i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z důvodu tohoto zaměstnání dnem, kdy byl propuštěn na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než pracovník nastoupil opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy pojištění odsouzených.
Pracovník se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na některý důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení; učiní-li tak, zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se pracovník nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).
(1) Pracovníku, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu ze sociálního zabezpečení, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li pracovnici po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.
(3) Skončilo-li zaměstnání pracovníka, který za trvání tohoto zaměstnání byl poživatelem důchodu ze sociálního zabezpečení, plyne mu po skončení zaměstnání ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm. d).
(1) Ochranná lhůta neplyne:
(2) Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula již dříve, posledním dnem školních prázdnin.
(4) Dávky se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout, poukáže mu ji závod neprodleně poštou; poštovné hradí závod ze svých prostředků. Na žádost oprávněného je závod povinen po provedení případných srážek podle příslušných právních předpisů2) poukazovat dávky na jeho účet u československého peněžního ústavu.
(1) Kde se v této vyhlášce mluví o pracovníku (pracovnici), rozumí se tím osoby uvedené v § 2 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Kde se v této vyhlášce mluví o organizaci nebo závodu, rozumí se tím právnické a fyzické osoby uvedené v § 17 odst. 1 nebo odst. 3 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
Pro chovance, kteří jsou vychováváni k povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče, platí právní úprava platná pro žáky středních odborných učilišť,4) pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(1) Byla-li peněžitá dávka nemocenského pojištění přiznána před 1. lednem 1966, posuzuje se její další poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů. Procentní sazba, podle které se stanoví výše dávky, se však od 1. ledna 1966 nově určí podle doby zaměstnání, kterou by pracovník dovršil podle této vyhlášky k 31. prosinci 1966 (§ 19).
(2) Vyrovnávací příspěvek se podle § 4 zákona č. 67/1965 Sb. a podle této vyhlášky poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také pracovnici, která byla již před 1. lednem 1966 převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.
(3) Pro uplatňování, stanovení, poskytování a výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění, o kterých se rozhoduje po 31. prosinci 1965, platí ustanovení této vyhlášky, i když skutečnosti odůvodňující nárok na ně nastaly před 1. lednem 1966.