Ústavní zákon o československé federaci

Čl. 1

účinné od 1. 1. 1969(1) Československá socialistická republika je federativní stát dvou rovnoprávných bratrských národů, Čechů a Slováků.

účinné od 1. 1. 1969(2) Základem Československé socialistické republiky je dobrovolný svazek rovnoprávných národních států českého a slovenského národa, založený na právu na sebeurčení každého z nich.

účinné od 1. 1. 1969(3) Československá federace je výrazem vůle dvou svébytných suverenních národů, Čechů a Slováků, žít ve společném federativním státě.

účinné od 1. 1. 1969(4) Československou socialistickou republiku tvoří Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika. Obě republiky mají v Československé socialistické republice rovnoprávné postavení.

účinné od 1. 1. 1969(5) Obě republiky respektují navzájem svou suverenitu i suverenitu Československé socialistické republiky; stejně Československá socialistická republika respektuje suverenitu národních států.

Čl. 2

účinné od 1. 1. 1969(1) Československá socialistická republika i Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika jsou vybudovány na zásadách socialistické demokracie. Jejich politický systém je v zásadních věcech stejný.

účinné od 1. 1. 1969(2) Státní moc vykonává pracující lid svými zastupitelskými sbory, jimiž jsou: Federální shromáždění, Česká národní rada, Slovenská národní rada a národní výbory.

účinné od 1. 1. 1969(3) Politická práva občanů a záruky jejich uskutečňování jsou na celém území Československé socialistické republiky stejné.

Čl. 3

účinné od 1. 1. 1969(1) Území Československé socialistické republiky tvoří území České socialistické republiky a území Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(2) Hranice Československé socialistické republiky a hranice České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou být změněny jen ústavním zákonem Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(3) Hranice každé z obou republik se mohou změnit jen se souhlasem příslušné národní rady. Národní rada dává souhlas svým ústavním zákonem.

Čl. 4

účinné od 1. 1. 1969(1) Hospodářství Československé socialistické republiky je integrací dvou národních ekonomik, české a slovenské. Rozvíjí se na základě socialistické hospodářské soustavy.

účinné od 1. 1. 1969(2) Český a slovenský národ jsou ekonomicky svébytné. Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika hospodaří s vytvořeným společenským produktem s výjimkou té části, jejíž správu svěřily Československé socialistické republice k zabezpečení společných potřeb a zájmů. Hospodářství v Československé socialistické republice se rozvíjí ve vzájemné spolupráci a za pomoci obou národů.

účinné od 1. 1. 1969(3) Hospodářství v Československé socialistické republice se plánovitě rozvíjí v podmínkách jednotného socialistického trhu, založeného na jedné měně, na volném pohybu pracovních sil, na volném pohybu peněžních fondů, na jednotné soustavě řízení a na jednotných zásadách hospodářské politiky.

účinné od 1. 1. 1969(4) Úlohou federálních orgánů je především zajistit optimální zaměření hospodářského rozvoje, ovlivňovat vztahy vznikající při rozdělování společenského produktu a národního důchodu, rozvíjet hospodářské styky se zahraničím, vytvářet jednotné podmínky pro působení ekonomického systému a pro rozvíjení hospodářské demokracie a podporovat pokrokové formy integrace podniků mezi oběma republikami. Významným úkolem Československé socialistické republiky je vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi oběma republikami, zejména vytvářením stejných podmínek a možností pro tvorbu a užití národního důchodu.

Čl. 5

účinné od 1. 1. 1969(1) Státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(2) Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této republiky.

účinné od 1. 1. 1969(3) Zásady nabývání a pozbývání státního občanství republik stanoví zákon Federálního shromáždění.

Čl. 6

účinné od 1. 1. 1969(1) Českého a slovenského jazyka se užívá rovnoprávně při vyhlašování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.

účinné od 1. 1. 1969(2) Při jednání všech státních orgánů Československé socialistické republiky a obou republik, v řízení před nimi a v ostatním jejich styku s občany se užívá obou jazyků rovnoprávně.

Čl. 7

účinné od 1. 1. 1969(1) Do výlučné působnosti Československé socialistické republiky patří:

1. účinné od 1. 1. 1969a) zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování Československé socialistické republiky v mezinárodních vztazích a rozhodování v otázkách války a míru,
2. účinné od 1. 1. 1969b) národní obrana,
3. účinné od 1. 1. 1969c) federální státní hmotné rezervy,
4. účinné od 1. 1. 1969d) federální zákonodárství a správa v rozsahu působnosti federace a kontrola činnosti federálních orgánů,
5. účinné od 1. 1. 1969e) ochrana federální ústavnosti.

účinné od 1. 1. 1969(2) V oblastech uvedených v odstavci 1 působí výlučně zákonodárné a výkonné orgány státní moci, orgány státní správy a soudní orgány Československé socialistické republiky.

Čl. 8

účinné od 1. 1. 1969(1) Do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik patří:

1. účinné od 1. 1. 1969a) plánování,
2. účinné od 1. 1. 1969b) finance,
3. účinné od 1. 1. 1969c) emisní činnost,
4. účinné od 1. 1. 1969d) cenové věci,
5. účinné od 1. 1. 1969e) zahraniční hospodářské vztahy,
6. účinné od 1. 1. 1969f) průmysl,
7. účinné od 1. 1. 1969g) zemědělství a výživa,
8. účinné od 1. 1. 1969h) doprava,
9. účinné od 1. 1. 1969ch) pošty a telekomunikace,
10. účinné od 1. 1. 1969i) rozvoj vědy a techniky,
11. účinné od 1. 1. 1969j) práce, mzdy a sociální politika,
12. účinné od 1. 1. 1969k) sociálně ekonomické informace,
13. účinné od 1. 1. 1969l) právní úprava socialistického podnikání,
14. účinné od 1. 1. 1969m) normalizace, věci měr a vah, průmyslová práva,
15. účinné od 1. 1. 1969n) vnitřní pořádek a bezpečnost státu,
16. účinné od 1. 1. 1969o) věci tisku a jiných informačních prostředků.

účinné od 1. 1. 1969(2) V oblastech uvedených v odstavci 1 působí v taxativně uvedených věcech orgány Československé socialistické republiky a v ostatních věcech orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Čl. 9

účinné od 1. 1. 1969Věci, které nejsou taxativně svěřeny do působnosti Československé socialistické republiky, patří do výlučné působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Čl. 10

účinné od 1. 1. 1969(1) Československé hospodářství je v souladu se socialistickou hospodářskou soustavou hospodářstvím plánovaným.

účinné od 1. 1. 1969(2) Národohospodářské plány jsou:

1. účinné od 1. 1. 1969a) plán rozvoje hospodářství Československé socialistické republiky (federální plán),
2. účinné od 1. 1. 1969b) plány rozvoje hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (plány republik).

účinné od 1. 1. 1969(3) Střednědobé národohospodářské plány se vyhlašují zákonem. Zákon o federálním plánu přijímá Federální shromáždění, zákon o plánu republiky přijímá národní rada.

účinné od 1. 1. 1969(4) Soustavu národohospodářských plánů, jejich strukturu, jakož i zásady tvorby plánů federace upravuje zákon Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(5) Návrhy federálních plánů a plánů republik sestavují souběžně a ve vzájemné spolupráci federální plánovací orgány a plánovací orgány republik podle směrnic svých vlád.

Čl. 11

účinné od 1. 1. 1969(1) Finanční hospodaření Československé socialistické republiky se řídí státním rozpočtem federace. Finanční hospodaření každé republiky se řídí jejím státním rozpočtem. Státní rozpočet federace schvaluje Federální shromáždění a státní rozpočty republik schvalují národní rady svými zákony, a to vždy na období jednoho roku.

účinné od 1. 1. 1969(2) Státní rozpočet každé republiky zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu federace. Součástí státního rozpočtu každé republiky jsou finanční vztahy k rozpočtům národních výborů.

účinné od 1. 1. 1969(3) Příjmy státního rozpočtu federace tvoří taxativně určené daně, podíly na daních a další příjmy stanovené zákonem Federálního shromáždění, dále příjmy z činnosti federálních orgánů a jim podřízených organizací.

účinné od 1. 1. 1969(4) Ze státního rozpočtu federace se hradí:

1. účinné od 1. 1. 1969a) výdaje na národní obranu, na činnost federálních orgánů, na vytváření federálních hmotných rezerv a na dotace pro federální organizace,
2. účinné od 1. 1. 1969b) dotace a subvence na financování vybraných akcí, pokud si to vyžaduje jejich rozsah a důležitost pro celou federaci, a na vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou,
3. účinné od 1. 1. 1969c) dotace a subvence ve prospěch státních rozpočtů obou republik na další rozvinutí národních ekonomik,
4. účinné od 1. 1. 1969d) ostatní výdaje určené rozpočtovým zákonem Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(5) Způsob zabezpečení příjmů státního rozpočtu federace, vztahy mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty obou republik, jakož i zásady rozpočtového hospodaření stanoví zákon Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(6) Československá socialistická republika i každá republika mohou vytvářet vlastní účelové fondy napojené na jejich státní rozpočty; fondy se zřizují zákonem.

účinné od 1. 1. 1969(7) Československá socialistická republika stanoví rámcové zásady dotační politiky.

Čl. 12

účinné od 1. 1. 1969(1) Daně a poplatky možno ukládat jen na základě zákona.

účinné od 1. 1. 1969(2) Daňové zákony Federálního shromáždění stanoví zásady pro daňové zákony národních rad, a to v tomto rozsahu:

1. účinné od 1. 1. 1969a) u daní, které rozhodujícím způsobem ovlivňují podmínky na trhu, a to u daně z obratu (jiných spotřebních daní), u základních daní (odvodů) podniků, peněžních ústavů a pojišťoven, u daně ze mzdy stanoví zákony Federálního shromáždění daňovou soustavu, základ daně, minimální sazby, jakož i rozsah, ve kterém mohou orgány obou republik poskytovat zvýhodnění a slevy;
2. účinné od 1. 1. 1969b) u zemědělské a silniční daně (popřípadě u jiných daní tohoto druhu) stanoví zákony Federálního shromáždění, kdo je poplatníkem daně, základ daně, jakož i hlavní zásady zdaňování.

účinné od 1. 1. 1969(3) Zásadami stanovenými zákony Federálního shromáždění se řídí národní rady při přijímání svých daňových zákonů. U daní, u kterých zákony Federálního shromáždění stanoví jen minimální sazby, mohou zákony národních rad upravit i přirážky k nim.

účinné od 1. 1. 1969(4) Ostatní daně a poplatky stanoví zákony národních rad.

účinné od 1. 1. 1969(5) Správa, výkon a kontrola všech druhů daní (odvodů) a poplatků (pokut) přísluší ústředním orgánům republik a z jejich pověření národním výborům nebo jiným orgánům, s výjimkou případů, kdy na základě výlučné působnosti Československé socialistické republiky vybírají poplatky (pokuty) federální orgány. Federální orgány mohou kontrolovat platby pro státní rozpočet federace.

Čl. 13

účinné od 1. 1. 1969(1) Území Československé socialistické republiky je jednotným celním územím.

účinné od 1. 1. 1969(2) Do působnosti Československé socialistické republiky patří úprava celnictví, celní politika a vydávání celních tarifů.

Čl. 14

účinné od 1. 1. 1969(1) Československou měnu upravuje Federální shromáždění zákonem.

účinné od 1. 1. 1969(2) Emisní činnost a její kontrola příslušejí měnovému bankovnímu systému, který se skládá z federální banky jako vrcholného měnového orgánu a z národních bank obou republik; tyto banky jsou právnickými osobami.

účinné od 1. 1. 1969(3) Vedení federální banky přísluší kolektivnímu orgánu v čele s guvernérem; tento orgán se skládá ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(4) Do působnosti Československé socialistické republiky patří:

1. účinné od 1. 1. 1969a) vydávat československá platidla,
2. účinné od 1. 1. 1969b) stanovit koncepci měnové, devizové a úvěrové politiky,
3. účinné od 1. 1. 1969c) stanovit zásady a rozsah emise a kontrolovat jejich dodržování,
4. účinné od 1. 1. 1969d) určovat nástroje pro uskutečňování jednotné měnové, devizové a úvěrové politiky,
5. účinné od 1. 1. 1969e) určovat rozsah devizových rezerv a stanovit způsob jejich správy,
6. účinné od 1. 1. 1969f) určovat rámec zahraničních devizových operací a stanovit kurs československé měny.

účinné od 1. 1. 1969(5) Postavení bank uvedených v odstavci 2, jejich vztahy a činnost upravuje zákon Federálního shromáždění.

Čl. 15

účinné od 1. 1. 1969V Československé socialistické republice platí jednotná soustava cen. V oblasti cenové politiky patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) stanovit zásady cenové politiky a regulace cen,
2. účinné od 1. 1. 1969b) určovat ceny surovin, výrobků a služeb, které mají základní význam pro jednotný trh, a to v rozsahu stanoveném zákonem Federálního shromáždění,
3. účinné od 1. 1. 1969c) stanovit kategorizaci tarifů a cen v dopravě a vydávat poštovní a telekomunikační tarify.

Čl. 16

účinné od 1. 1. 1969V oblasti zahraničních hospodářských vztahů patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) stanovit zásady zahraniční obchodní politiky,
2. účinné od 1. 1. 1969b) zákonodárství o úpravě vztahů vznikajících při provádění zahraničního obchodu,
3. účinné od 1. 1. 1969c) koordinovat hospodářskou spolupráci se zahraničím, především se socialistickými státy,
4. účinné od 1. 1. 1969d) stanovit zásady organizace zahraničně obchodní činnosti,
5. účinné od 1. 1. 1969e) stanovit základní ekonomické nástroje s výjimkou dodatkových nástrojů.

Čl. 17

účinné od 1. 1. 1969V oblasti průmyslu patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) stanovit zásady průmyslové politiky, zejména na základě technicko-ekonomických koncepcí republik v odvětvích a oborech s vysokou integrační funkcí v československé ekonomice,
2. účinné od 1. 1. 1969b) vytvářet podmínky pro zapojení národních ekonomik a jejich hospodářských organizací do mezinárodní průmyslové kooperace, specializace a výzkumu,
3. účinné od 1. 1. 1969c) koordinovat úkoly vyplývající z potřeb obranyschopnosti země.

Čl. 18

účinné od 1. 1. 1969V oblasti zemědělství a výživy patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) stanovit zásady zemědělské politiky a politiky výživy lidu,
2. účinné od 1. 1. 1969b) koordinovat státní intervenční politiku v zemědělství a výživě,
3. účinné od 1. 1. 1969c) zákonodárství ve věcech veterinární a rostlinolékařské péče, ochrany půdního fondu a jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, vyžadující jednotný postup v celé Československé socialistické republice.

Čl. 19

účinné od 1. 1. 1969V oblasti dopravy patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) zákonodárství ve věcech železniční, letecké, námořní, vnitrozemské vodní dopravy a silniční dopravy a dopravních cest,
2. účinné od 1. 1. 1969b) stanovení jednotných pravidel dopravního a přepravního provozu a státních norem pro technickou způsobilost dopravních prostředků a zařízení a dopravních cest,
3. účinné od 1. 1. 1969c) stanovení zásad dopravní politiky a vypracování koncepce rozvoje dopravní soustavy.

Čl. 20

účinné od 1. 1. 1969V oblasti pošt a telekomunikací patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) zákonodárství ve věcech pošt a telekomunikací,
2. účinné od 1. 1. 1969b) stanovení jednotných pravidel poštovního a telekomunikačního provozu,
3. účinné od 1. 1. 1969c) vypracování koncepce rozvoje soustavy pošt a telekomunikací.

Čl. 21

účinné od 1. 1. 1969(1) V Československé socialistické republice se uskutečňuje jednotná vědecká, technická a investiční politika v základních otázkách.

účinné od 1. 1. 1969(2) V oblasti vědecké, technické a investiční politiky patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) vypracovat koncepci rozvoje vědy a techniky a stanovit způsob financování,
2. účinné od 1. 1. 1969b) rozvíjet mezinárodní spolupráci včetně licenční politiky,
3. účinné od 1. 1. 1969c) rozhodovat o investicích celostátního významu, financovaných ze státního rozpočtu federace.

Čl. 22

účinné od 1. 1. 1969V oblasti práce, mezd a sociální politiky patří do působnosti Československé socialistické republiky stanovit jednotné zásady:

1. účinné od 1. 1. 1969a) pracovněprávních vztahů,
2. účinné od 1. 1. 1969b) mzdové politiky a regulace mzdového vývoje,
3. účinné od 1. 1. 1969c) důchodového a nemocenského zabezpečení,
4. účinné od 1. 1. 1969d) sociální politiky.

Čl. 23

účinné od 1. 1. 1969V oblasti sociálně ekonomických informací patří do působnosti Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) stanovit metodiku jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, potřebných pro posuzování rozvoje federace a pro plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků,
2. účinné od 1. 1. 1969b) určovat rozsah informací potřebných pro sledování vývoje hospodářství, životní úrovně a vývoje společnosti,
3. účinné od 1. 1. 1969c) stanovit způsob a lhůty pro poskytování sociálně ekonomických informací, jakož i zásady prověřování jejich správnosti,
4. účinné od 1. 1. 1969d) poskytovat sociálně ekonomické informace mezinárodním organizacím.

Čl. 24

účinné od 1. 1. 1969(1) Socialistické podniky vyvíjejí hospodářskou činnost v Československé socialistické republice na území obou republik za podmínek v nich platných.

účinné od 1. 1. 1969(2) Do působnosti Československé socialistické republiky patří:

1. účinné od 1. 1. 1969a) úprava zřizování, právních poměrů a způsobů řízení hospodářských organizací,
2. účinné od 1. 1. 1969b) zásady úpravy družstevního a drobného podnikání,
3. účinné od 1. 1. 1969c) úprava hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi,
4. účinné od 1. 1. 1969d) úprava ochrany výroby a obchodu, jakož i zájmů spotřebitelů, zejména úprava průmyslových práv, normalizace, státního zkušebnictví a státní inspekce,
5. účinné od 1. 1. 1969e) zásady ochrany a využití nerostného bohatství.

Čl. 25

účinné od 1. 1. 1969Orgány Československé socialistické republiky, na které president Československé socialistické republiky přenesl sjednávání některých mezinárodních smluv, postupují při sjednávání těchto smluv, upravujících mezinárodní spolupráci v oblastech společné působnosti, ve spolupráci s orgány obou republik; spolupracují s nimi též při zastupování Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích, působících v uvedených oblastech.

Čl. 26

účinné od 1. 1. 1969V Československé socialistické republice platí jednotné zásady právní úpravy matrik, občanských průkazů, evidence obyvatelstva a pobytu cizinců; zásady stanoví zákon Federálního shromáždění.

Čl. 27

účinné od 1. 1. 1969(1) Do působnosti Československé socialistické republiky patří upravovat postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů.

účinné od 1. 1. 1969(2) Rozdělení působnosti mezi Československou socialistickou republikou a oběma republikami ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti upravuje zákon Federálního shromáždění.

Čl. 28

účinné od 1. 1. 1969Rozdělení působnosti mezi Československou socialistickou republikou a oběma republikami ve věcech tisku a jiných informačních prostředků stanoví zákon Federálního shromáždění.

Čl. 29

účinné od 1. 1. 1969(1) Nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem Československé socialistické republiky je Federální shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(2) Federální shromáždění tvoří dvě sněmovny: Sněmovna lidu a Sněmovna národů. Obě sněmovny jsou rovnoprávné.

účinné od 1. 1. 1969(3) K platnému usnesení Federálního shromáždění je třeba souhlasného usnesení obou sněmoven, nestanoví-li tento ústavní zákon něco jiného nebo nejde-li o vnitřní věci jen jedné sněmovny.

Čl. 30

účinné od 1. 1. 1969(1) Sněmovna lidu má 200 poslanců, kteří jsou voleni v celé Československé socialistické republice přímou volbou.

účinné od 1. 1. 1969(2) Poslanec Sněmovny lidu nemůže být zároveň poslancem Sněmovny národů.

účinné od 1. 1. 1969(3) Sněmovna lidu se volí na období 4 let.

účinné od 1. 1. 1969(4) Podmínky výkonu volebního práva do Sněmovny lidu a způsob výkonu voleb a odvolání poslanců stanoví zákon Federálního shromáždění.

Čl. 31

účinné od 1. 1. 1969(1) Sněmovna národů reprezentuje rovné státoprávní postavení obou republik.

účinné od 1. 1. 1969(2) Sněmovna národů má 150 poslanců, z nichž se 75 volí přímou volbou v České socialistické republice a 75 přímou volbou v Slovenské socialistické republice.

účinné od 1. 1. 1969(3) Volební období Sněmovny národů končí s volebním obdobím Sněmovny lidu.

Čl. 32

účinné od 1. 1. 1969(1) Federální shromáždění zasedá nejméně dvakrát do roka (jarní zasedání a podzimní zasedání).

účinné od 1. 1. 1969(2) Federální shromáždění svolává k zasedání a jeho zasedání prohlašuje za skončené president Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(3) Jestliže president Československé socialistické republiky nesvolá jarní zasedání do konce dubna nebo podzimní zasedání do konce října, svolá je předsednictvo Federálního shromáždění. Zasedání Federálního shromáždění prohlásí v tomto případě za skončené předsednictvo Federálního shromáždění.

Čl. 33

účinné od 1. 1. 1969(1) Federální shromáždění musí být svoláno presidentem Československé socialistické republiky na žádost alespoň třetiny poslanců některé sněmovny.

účinné od 1. 1. 1969(2) Jestliže president Československé socialistické republiky Federální shromáždění nesvolá do 14 dnů nebo do další lhůty uvedené v žádosti, svolá je předsednictvo Federálního shromáždění. Zasedání Federálního shromáždění prohlásí v tomto případě za skončené předsednictvo Federálního shromáždění.

Čl. 34

účinné od 1. 1. 1969(1) Sněmovny se scházejí ke schůzím na základě usnesení předsednictva příslušné sněmovny.

účinné od 1. 1. 1969(2) Ke společným schůzím se sněmovny scházejí, jde-li o volbu presidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a v jiných případech, kdy se na tom sněmovny usnesou.

Čl. 35

účinné od 1. 1. 1969(1) Schůze obou sněmoven jsou zpravidla veřejné.

účinné od 1. 1. 1969(2) Neveřejné schůze se mohou konat jen v případech stanovených jednacím řádem Federálního shromáždění.

Čl. 36

účinné od 1. 1. 1969(1) Do působnosti Federálního shromáždění patří zejména:

1. účinné od 1. 1. 1969a) usnášet se na ústavě Československé socialistické republiky a na ústavních a jiných zákonech Federálního shromáždění a zjišťovat, jak jsou prováděny,
2. účinné od 1. 1. 1969b) jednat o zásadních otázkách zahraniční politiky,
3. účinné od 1. 1. 1969c) jednat o zásadních otázkách vnitřní politiky,
4. účinné od 1. 1. 1969d) schvalovat střednědobý národohospodářský plán a státní rozpočet federace, prověřovat jejich plnění a schvalovat státní závěrečný účet federace,
5. účinné od 1. 1. 1969e) volit presidenta Československé socialistické republiky a jednat o jeho zprávách,
6. účinné od 1. 1. 1969f) jednat o programovém prohlášení vlády a kontrolovat její činnost a činnost jejích členů, jakož i jednat o důvěře vládě,
7. účinné od 1. 1. 1969g) volit a odvolávat členy Ústavního soudu Československé socialistické republiky,
8. účinné od 1. 1. 1969h) zřizovat ústavním zákonem federální ministerstva a federální výbory a zřizovat zákonem jiné federální orgány státní správy,
9. účinné od 1. 1. 1969ch) zřizovat zákonem kontrolní orgán Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(2) Federální shromáždění se usnáší o vypovědění války, je-li Československá socialistická republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

účinné od 1. 1. 1969(3) Mezinárodní smlouvy politické a mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona Federálního shromáždění, vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(4) Federální shromáždění může zrušit nařízení nebo usnesení vlády nebo obecně závazný právní předpis federálního ministerstva, federálního výboru nebo jiného federálního ústředního orgánu státní správy, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu Federálního shromáždění.

Čl. 37

účinné od 1. 1. 1969(1) Federální shromáždění má zákonodárnou pravomoc ve věcech:

1. účinné od 1. 1. 1969a) svěřených tímto ústavním zákonem do výlučné působnosti Československé socialistické republiky (čl. 7),
2. účinné od 1. 1. 1969b) patřících do společné působnosti (čl. 8 a čl. 10 až 28), a to v části svěřené Československé socialistické republice.

účinné od 1. 1. 1969(2) Federální shromáždění přijímá dále zákony, u nichž - s výjimkami stanovenými ústavními zákony - výkon patří v plném rozsahu orgánům republik, a to zákon o rodině, občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, trestní zákon, trestní řád, zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o výkonu vazby, zákon upravující obecné řízení před správními orgány, zákon o vysokých školách, zákon o cestovních dokladech, zákon o zbraních a střelivu, zákon o geodézii a kartografii.

účinné od 1. 1. 1969(3) Pokud to vyžaduje jednota právního řádu, uskutečňuje Federální shromáždění zásadní zákonodárnou úpravu ve věcech péče o zdraví lidu, soustavy základních a středních všeobecně vzdělávacích i odborných škol, ve věcech spolčování a shromažďování, národností, autorského práva, o poměrech církví a náboženských společností a ve věcech lesního a vodního hospodářství.

Čl. 38

účinné od 1. 1. 1969(1) Zákon Federálního shromáždění může svěřit úpravu otázek uvedených v čl. 37 odst. 1 písm. b) a v čl. 37 odst. 2 zákonodárství republik.

účinné od 1. 1. 1969(2) Pokud federální zákonodárství neupraví v celém rozsahu věci uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. b) a v čl. 37 odst. 2, mohou je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.

účinné od 1. 1. 1969(3) Pokud Federální shromáždění nevydá zásadní zákonodárnou úpravu věcí uvedených v čl. 37 odst. 3, přísluší celá úprava národním radám.

Čl. 39

účinné od 1. 1. 1969Výkon ve věcech uvedených v čl. 37 odst. 1 písm. b) se dělí mezi federální orgány a orgány republik podle příslušných ustanovení tohoto ústavního zákona (čl. 10 až 28).

Čl. 40

účinné od 1. 1. 1969(1) Sněmovna lidu je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců.

účinné od 1. 1. 1969(2) Sněmovna národů je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců zvolených v České socialistické republice i nadpoloviční většina poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

účinné od 1. 1. 1969(3) K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců v každé sněmovně, pokud tento ústavní zákon nestanoví něco jiného (čl. 41 až 43).

Čl. 41

účinné od 1. 1. 1969K přijetí federální ústavy, ústavního zákona Federálního shromáždění a k jejich změně, k volbě presidenta Československé socialistické republiky a k usnesení o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské socialistické republice.

Čl. 42

účinné od 1. 1. 1969(1) V případě, kdy podle tohoto ústavního zákona platí zákaz majorizace, hlasují ve Sněmovně národů odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a poslanci zvolení v Slovenské socialistické republice. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně většina všech poslanců zvolených v České socialistické republice a většina všech poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice, nevyžaduje-li tento ústavní zákon většinu kvalifikovanou (čl. 41).

účinné od 1. 1. 1969(2) Zákaz majorizace platí při schvalování:

1. účinné od 1. 1. 1969a) návrhu zákona, kterým se vydávají zásady nabývání a pozbývání státního občanství,
2. účinné od 1. 1. 1969b) střednědobých národohospodářských plánů federace,
3. účinné od 1. 1. 1969c) návrhů zákonů, jimiž se stanoví soustava národohospodářských plánů, jejich struktura, jakož i zásady tvorby plánů federace,
4. účinné od 1. 1. 1969d) návrhů zákonů, jimiž se stanoví způsob zabezpečení příjmů státního rozpočtu federace, vztahy mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty obou republik, jakož i zásady rozpočtového hospodaření,
5. účinné od 1. 1. 1969e) státních rozpočtů a závěrečných účtů federace,
6. účinné od 1. 1. 1969f) návrhů zákonů, jimiž se zřizují účelové fondy napojené na státní rozpočet federace,
7. účinné od 1. 1. 1969g) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 11 odst. 7,
8. účinné od 1. 1. 1969h) návrhů zákonů, jimiž se stanoví zásady daňových zákonů národních rad,
9. účinné od 1. 1. 1969ch) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 13 odst. 2,
10. účinné od 1. 1. 1969i) návrhů zákonů, jimiž se upravují československá měna, postavení federální emisní banky a národních emisních bank obou republik, jejich vztahy a činnost, dále návrhy zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 14 odst. 4,
11. účinné od 1. 1. 1969j) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 15,
12. účinné od 1. 1. 1969k) návrhů zákonů v oblasti zahraničních hospodářských vztahů,
13. účinné od 1. 1. 1969l) návrhů zákonů ve věcech uvedených v čl. 22,
14. účinné od 1. 1. 1969m) návrhů zákonů, jimiž se upravuje zřizování, právní poměry a způsob řízení hospodářských organizací,
15. účinné od 1. 1. 1969n) návrhů zákonů vydávaných podle čl. 27 odst. 2 a čl. 28,
16. účinné od 1. 1. 1969o) návrhů zákonů, jimiž se zřizují federální orgány státní správy s výjimkou ministerstev a federálních výborů.

účinné od 1. 1. 1969(3) Zákaz majorizace platí též při schvalování programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a při hlasování o návrhu na vyslovení důvěry vládě.

Čl. 43

účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda Československé socialistické republiky může požádat kteroukoliv sněmovnu o vyslovení důvěry. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky může podat alespoň jedna pětina poslanců kterékoliv sněmovny.

účinné od 1. 1. 1969(2) K vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců Sněmovny lidu anebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice nebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské socialistické republice. Ve Sněmovně národů se hlasuje podle jmen.

účinné od 1. 1. 1969(3) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády Československé socialistické republiky.

Čl. 44

účinné od 1. 1. 1969(1) Každá sněmovna se musí usnést o návrhu přijatém druhou sněmovnou nejpozději do 3 měsíců. Neusnese-li se v této lhůtě o návrhu, je návrh přijat.

účinné od 1. 1. 1969(2) Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven, mohou se obě sněmovny usnést na dohodovacím řízení. V takovémto případě zvolí každá sněmovna po 10 zástupcích ze svých poslanců, nedohodnou-li se na jiném počtu, do společného výboru pro dohodovací řízení.

účinné od 1. 1. 1969(3) Jestliže obě sněmovny ani na doporučení tohoto výboru ani jinak nepřijmou shodné usnesení o návrhu zákona do 5 měsíců od prvního hlasování, lze podat tentýž návrh nejdříve po uplynutí jednoho roku od jeho zamítnutí.

účinné od 1. 1. 1969(4) Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven o státním rozpočtu federace, je dohodovací řízení podle odstavce 2 povinné. Nedojde-li k dohodě o státním rozpočtu do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle zákonných ustanovení o rozpočtovém provizóriu.

účinné od 1. 1. 1969(5) Jestliže dohodovací řízení nevedlo k shodnému usnesení obou sněmoven, může dojít k rozpuštění Federálního shromáždění. Volby vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 60 dnů.

Čl. 45

účinné od 1. 1. 1969(1) Návrhy zákonů Federálního shromáždění mohou podávat poslanci Federálního shromáždění, výbory obou sněmoven, president Československé socialistické republiky, vláda Československé socialistické republiky, Česká národní rada a Slovenská národní rada.

účinné od 1. 1. 1969(2) Zákony Federálního shromáždění podepisuje president Československé socialistické republiky, předseda Federálního shromáždění a předseda vlády Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(3) K tomu, aby zákon Federálního shromáždění nabyl platnosti, musí být vyhlášen způsobem, který stanoví zákon Federálního shromáždění. Zákony Federálního shromáždění vyhlašuje předsednictvo Federálního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení.

Čl. 46

účinné od 1. 1. 1969Zásady jednání Federálního shromáždění, vzájemné styky obou sněmoven, jakož i styky s vládou a navenek upravuje zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění. Své vnitřní poměry upravuje každá sněmovna vlastním usnesením.

Čl. 47

účinné od 1. 1. 1969Platnost volby poslanců ověřuje příslušná sněmovna. Činí tak na návrh mandátového a imunitního výboru.

Čl. 48

účinné od 1. 1. 1969(1) Poslanec Federálního shromáždění skládá na schůzi své sněmovny, které se poprvé účastní, tento slib:

účinné od 1. 1. 1969(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

Čl. 49

účinné od 1. 1. 1969(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu Československé socialistické republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti. Vláda a její členové jsou povinni na interpelace a otázky odpovídat.

účinné od 1. 1. 1969(2) Předseda i ostatní členové vlády mají právo zúčastnit se schůzí obou sněmoven Federálního shromáždění, jejich výborů i schůzí předsednictva Federálního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

účinné od 1. 1. 1969(3) Požádá-li o to některá sněmovna, její výbor nebo předsednictvo Federálního shromáždění, je člen vlády povinen dostavit se do schůze sněmovny, jejího výboru nebo předsednictva Federálního shromáždění.

Čl. 50

účinné od 1. 1. 1969Poslance Federálního shromáždění nelze trestně ani kárně stíhat ani jej vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.

Čl. 51

účinné od 1. 1. 1969Poslance Federálního shromáždění nelze vůbec stíhat pro hlasování ve sněmovně, v jejích orgánech nebo v předsednictvu Federálního shromáždění. Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné v některé sněmovně, v jejím orgánu nebo v předsednictvu Federálního shromáždění, podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci své sněmovny.

Čl. 52

účinné od 1. 1. 1969Byl-li poslanec Federálního shromáždění přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu Federálního shromáždění. Nedá-li předsednictvo Federálního shromáždění k zadržení souhlas, musí být poslanec ihned propuštěn.

Čl. 53

účinné od 1. 1. 1969Poslanec Federálního shromáždění může odepřít svědectví o věcech, o kterých se dověděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být poslancem.

Čl. 54

účinné od 1. 1. 1969Každá sněmovna volí své předsednictvo, které se skládá ze 3 až 6 poslanců.

Čl. 55

účinné od 1. 1. 1969Každá sněmovna zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány a volí jejich předsedy a ostatní členy.

Čl. 56

účinné od 1. 1. 1969(1) Obě sněmovny Federálního shromáždění volí ze svého středu předsednictvo Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(2) Předsednictvo Federálního shromáždění má 40 členů, z nichž 20 volí Sněmovna lidu a 20 Sněmovna národů. Sněmovna národů volí 10 členů z poslanců zvolených v České socialistické republice a 10 členů z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

účinné od 1. 1. 1969(3) Předsednictvo Federálního shromáždění zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Federální shromáždění nezvolí své předsednictvo.

účinné od 1. 1. 1969(4) Členové předsednictva Federálního shromáždění jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat.

účinné od 1. 1. 1969(5) Předsedu a místopředsedy Federálního shromáždění volí Sněmovna lidu a Sněmovna národů z členů předsednictva Federálního shromáždění. Stane-li se předsedou Federálního shromáždění poslanec, který je občanem České socialistické republiky, zvolí se prvním místopředsedou poslanec, který je občanem Slovenské socialistické republiky, nebo naopak.

Čl. 57

účinné od 1. 1. 1969(1) Předsednictvo Federálního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.

účinné od 1. 1. 1969(2) Ustanovení čl. 42 o zákazu majorizace platí i pro usnášení předsednictva Federálního shromáždění.

Čl. 58

účinné od 1. 1. 1969(1) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá buď proto, že zasedání je skončeno, nebo proto, že uplynulo volební období, plní působnost Federálního shromáždění předsednictvo Federálního shromáždění. Nepřísluší mu však volit presidenta Československé socialistické republiky, přijímat a měnit ústavní zákony, usnášet se na státním rozpočtu federace, vypovídat válku a vyslovovat nedůvěru vládě Československé socialistické republiky ani jejímu členu.

účinné od 1. 1. 1969(2) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá v důsledku mimořádných příčin, plní předsednictvo Federálního shromáždění veškerou jeho působnost s výjimkou práva měnit ústavu Československé socialistické republiky a volit jejího presidenta.

účinné od 1. 1. 1969(3) Neodkladná opatření, ke kterým by bylo třeba zákona, činí předsednictvo Federálního shromáždění ve formě zákonných opatření, která podepisuje president Československé socialistické republiky, předseda Federálního shromáždění a předseda vlády Československé socialistické republiky. Zákonná opatření se vyhlašují stejně jako zákony.

účinné od 1. 1. 1969(4) Opatření předsednictva Federálního shromáždění podle odstavců 1 až 3 musí být schválena na nejbližším zasedání Federálního shromáždění; jinak pozbývají další platnosti.

účinné od 1. 1. 1969(5) O vypovědění války se může předsednictvo Federálního shromáždění usnášet, jen je-li zasedání Federálního shromáždění znemožněno v důsledku mimořádných příčin. K platnosti usnesení je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů předsednictva Federálního shromáždění, kteří jsou občany České socialistické republiky, a souhlasu tří pětin všech členů předsednictva Federálního shromáždění, kteří jsou občany Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(6) Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda Československé socialistické republiky vykonává funkci presidenta Československé socialistické republiky, jmenovat a odvolávat vládu Československé socialistické republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.

Čl. 59

účinné od 1. 1. 1969Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje volby do Federálního shromáždění.

Čl. 60

účinné od 1. 1. 1969(1) V čele Československé socialistické republiky je president. Volí ho Federální shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(2) President Československé socialistické republiky je za výkon své funkce odpovědný Federálnímu shromáždění.

Čl. 61

účinné od 1. 1. 1969(1) President Československé socialistické republiky:

1. účinné od 1. 1. 1969a) zastupuje Československou socialistickou republiku navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv, ke kterým není třeba souhlasu Federálního shromáždění, může president přenést na vládu Československé socialistické republiky anebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy;
2. účinné od 1. 1. 1969b) přijímá a pověřuje vyslance;
3. účinné od 1. 1. 1969c) svolává zasedání Federálního shromáždění a prohlašuje jeho zasedání za skončené;
4. účinné od 1. 1. 1969d) může rozpustit Federální shromáždění, jde-li o případ uvedený v čl. 44 odst. 5;
5. účinné od 1. 1. 1969e) podepisuje zákony Federálního shromáždění a zákonná opatření jeho předsednictva;
6. účinné od 1. 1. 1969f) má právo podávat Federálnímu shromáždění zprávy o stavu Československé socialistické republiky a o závažných politických otázkách, předkládat mu návrhy potřebných opatření a být přítomen schůzím sněmoven Federálního shromáždění;
7. účinné od 1. 1. 1969g) jmenuje a odvolává předsedu a ostatní členy vlády Československé socialistické republiky a pověřuje je řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů a státním tajemníkům určuje, v kterém federálním ministerstvu působí;
8. účinné od 1. 1. 1969h) má právo být přítomen při schůzích vlády Československé socialistické republiky a předsedat jí, vyžadovat si od vlády a od jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které je třeba řešit;
9. účinné od 1. 1. 1969ch) jmenuje vyšší státní funkcionáře Československé socialistické republiky v případech, ve kterých to stanoví zákon; jmenuje a povyšuje generály, jmenuje na návrh příslušných orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky profesory a rektory vysokých škol;
10. účinné od 1. 1. 1969i) propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán;
11. účinné od 1. 1. 1969j) má právo udělovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené trestními soudy a nařizovat, aby se soudní trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení;
12. účinné od 1. 1. 1969k) je vrchním velitelem ozbrojených sil;
13. účinné od 1. 1. 1969l) vyhlašuje na návrh vlády Československé socialistické republiky válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění vypovídá válku, je-li Československá socialistická republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

účinné od 1. 1. 1969(2) Presidentu Československé socialistické republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v tomto ústavním zákonu uvedeny, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.

Čl. 62

účinné od 1. 1. 1969(1) Presidentem Československé socialistické republiky může být zvolen každý občan volitelný za poslance Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(2) President je volen na období pěti let. Ujímá se výkonu své funkce po složení slibu.

účinné od 1. 1. 1969(3) Volba presidenta Československé socialistické republiky se koná v posledních 14 dnech funkčního období presidenta. Uvolní-li se úřad presidenta před skončením volebního období, koná se volba nejpozději do 14 dnů.

účinné od 1. 1. 1969(4) President Československé socialistické republiky nemůže být zároveň poslancem žádného zastupitelského sboru, členem vlády ani Ústavního soudu ani soudcem.

účinné od 1. 1. 1969(5) Bude-li presidentem Československé socialistické republiky zvolen poslanec, člen vlády nebo Ústavního soudu nebo soudce, přestane ode dne svého zvolení vykonávat dosavadní funkci. Dnem složení slibu zaniká jeho mandát, členství ve vládě nebo v Ústavním soudu nebo funkce soudce.

Čl. 63

účinné od 1. 1. 1969President Československé socialistické republiky skládá před Federálním shromážděním tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha Československé socialistické republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu.“

Čl. 64

účinné od 1. 1. 1969Uvolní-li se úřad presidenta Československé socialistické republiky a nový president ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li president svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě Československé socialistické republiky. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí presidenta Československé socialistické republiky; na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami.

Čl. 65

účinné od 1. 1. 1969Presidenta Československé socialistické republiky nelze soudně stíhat pro jednání spojené s výkonem jeho funkce.

Čl. 66

účinné od 1. 1. 1969Vláda Československé socialistické republiky je nejvyšším výkonným orgánem státní moci Československé socialistické republiky.

Čl. 67

účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda Československé socialistické republiky se skládá z předsedy, místopředsedů, ministrů a státních tajemníků.

účinné od 1. 1. 1969(2) Státní tajemníci působí ve všech federálních ministerstvech. Je-li ministrem občan České socialistické republiky, je státním tajemníkem občan Slovenské socialistické republiky, nebo naopak.

účinné od 1. 1. 1969(3) Funkce člena vlády Československé socialistické republiky je neslučitelná s funkcí člena předsednictva Federálního shromáždění a s funkcí člena Ústavního soudu.

Čl. 68

účinné od 1. 1. 1969Členové vlády Československé socialistické republiky skládají do rukou presidenta Československé socialistické republiky tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu. Budu zachovávat ústavu Československé socialistické republiky a ostatní zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“

Čl. 69

účinné od 1. 1. 1969Vláda Československé socialistické republiky je povinna po svém jmenování předstoupit před Federální shromáždění na jeho nejbližší schůzi, předložit mu svůj program a požádat je o vyslovení důvěry.

Čl. 70

účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda Československé socialistické republiky je z výkonu své funkce odpovědna Federálnímu shromáždění; každá z obou sněmoven jí může vyslovit nedůvěru.

účinné od 1. 1. 1969(2) Vláda Československé socialistické republiky může kdykoliv požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry.

Čl. 71

účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda Československé socialistické republiky může podat demisi do rukou presidenta Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(2) Vysloví-li sněmovna Federálního shromáždění nedůvěru vládě Československé socialistické republiky, anebo odepře-li jí vyslovit důvěru, president Československé socialistické republiky vládu odvolá.

účinné od 1. 1. 1969(3) Vláda Československé socialistické republiky podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Federálního shromáždění.

Čl. 72

účinné od 1. 1. 1969Přijme-li president Československé socialistické republiky demisi vlády Československé socialistické republiky, pověří ji vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.

Čl. 73

účinné od 1. 1. 1969(1) Člen vlády Československé socialistické republiky může podat demisi do rukou presidenta Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(2) Sněmovna lidu nebo Sněmovna národů Federálního shromáždění mohou vyslovit nedůvěru i jednotlivému členu vlády Československé socialistické republiky. V tomto případě president Československé socialistické republiky člena vlády odvolá.

Čl. 74

účinné od 1. 1. 1969Přijme-li president Československé socialistické republiky demisi člena vlády Československé socialistické republiky, může určit, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijal.

Čl. 75

účinné od 1. 1. 1969K platnosti usnesení vlády Československé socialistické republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Čl. 76

účinné od 1. 1. 1969Vláda Československé socialistické republiky zajišťuje plnění úkolů federace v oblasti národní obrany, upevňování bezpečnosti země, rozvíjení mírové zahraniční politiky, v oblasti hospodářské výstavby a v dalších oblastech působnosti federace. K tomuto cíli zabezpečuje plnění zákonů Federálního shromáždění, sjednocuje, řídí a kontroluje činnost federálních ministerstev, federálních výborů a ostatních federálních ústředních orgánů.

Čl. 77

účinné od 1. 1. 1969Vláda Československé socialistické republiky rozhoduje ve sboru zejména:

1. účinné od 1. 1. 1969a) o návrzích zákonů Federálního shromáždění,
2. účinné od 1. 1. 1969b) o vládních nařízeních,
3. účinné od 1. 1. 1969c) o provádění programového prohlášení vlády,
4. účinné od 1. 1. 1969d) o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky,
5. účinné od 1. 1. 1969e) o návrzích národohospodářských plánů, státního rozpočtu a závěrečného účtu federace,
6. účinné od 1. 1. 1969f) o zásadních hospodářských opatřeních k zajištění hospodářské politiky,
7. účinné od 1. 1. 1969g) o jmenování funkcionářů v případech, kde to stanoví zákon Federálního shromáždění,
8. účinné od 1. 1. 1969h) o tom, že požádá Federální shromáždění o vyslovení důvěry,
9. účinné od 1. 1. 1969ch) o dalších otázkách, stanoví-li to zákon Federálního shromáždění.

Čl. 78

účinné od 1. 1. 1969Vláda Československé socialistické republiky spolupracuje s vládami obou republik při sjednávání mezinárodních smluv, jejichž provedení patří do působnosti republik; spolupracuje s nimi též při zastupování Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích, působících v oblasti působnosti republik.

Čl. 79

účinné od 1. 1. 1969K provedení zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích může vláda Československé socialistické republiky vydávat nařízení, jde-li o úpravu otázek, které spadají do působnosti federace.

Čl. 80

účinné od 1. 1. 1969Federální ministerstva, federální výbory a ostatní federální ústřední orgány mohou na základě zákonů Federálního shromáždění a v jejich mezích vydávat obecně závazné právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Čl. 81

účinné od 1. 1. 1969(1) Federální ministerstva působí v oblasti výlučné působnosti federace a v oblasti působnosti společné.

účinné od 1. 1. 1969(2) Federální ministerstva se zřizují ústavním zákonem Federálního shromáždění.

Čl. 82

účinné od 1. 1. 1969(1) Na některých úsecích státní činnosti v oblasti společné působnosti působí federální výbory. Federální výbor se skládá z ministra, který je v jeho čele, a z dalších členů. Federální výbor je vytvořen ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(2) Nesouhlasí-li ministr s opatřením výboru, má právo jeho výkon pozastavit a předložit věc k rozhodnutí vládě Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1969(3) Nesouhlasí-li s rozhodnutím výboru některá jeho národní část, může požádat vládu o přezkoumání rozhodnutí výboru. Složení a způsob jednání výboru upravuje zákon Federálního shromáždění.

účinné od 1. 1. 1969(4) Federální výbory se zřizují ústavním zákonem Federálního shromáždění.

Čl. 83

účinné od 1. 1. 1969Mimo federální ministerstva a federální výbory působí v oblasti působnosti federace další federální orgány státní správy, které se zřizují zákony Federálního shromáždění.

Čl. 84

účinné od 1. 1. 1969Státní orgány republik provádějí zákony Federálního shromáždění na území republik, pokud jejich provedením nejsou pověřeny příslušné federální orgány.

Čl. 85

účinné od 1. 1. 1969Pokud správní orgány republik vykonávají působnost ve věcech spadajících do působnosti federace, jsou povinny se řídit směrnicemi orgánů federální správy.