účinné od 1. 1. 1969(1) Ústavní soud Československé socialistické republiky je soudním orgánem ochrany ústavnosti.
účinné od 1. 1. 1969(2) Členové Ústavního soudu jsou při rozhodování nezávislí a rozhodují jedině na základě Ústavy Československé socialistické republiky a zákonů Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969Ústavní soud Československé socialistické republiky rozhoduje:
účinné od 1. 1. 1969Ústavní soud Československé socialistické republiky řeší kompetenční spory
účinné od 1. 1. 1969Ústavní soud Československé socialistické republiky může dávat podněty ke zdokonalení zákonodárství Československé socialistické republiky, jakož i zákonodárství republik.
účinné od 1. 1. 1969(1) Jestliže Ústavní soud Československé socialistické republiky zjistí, že je nesoulad mezi předpisy ve smyslu čl. 87, vysloví, že dotčené předpisy, jejich část, popřípadě některá ustanovení pozbývají účinnosti; příslušné orgány jsou povinny do 6 měsíců od zveřejnění nálezu Ústavního soudu Československé socialistické republiky dát dotčené předpisy do souladu s Ústavou Československé socialistické republiky, popřípadě s jinými zákony Federálního shromáždění. Neučiní-li tak, ztrácejí dotčené předpisy, jejich části nebo ustanovení platnost po 6 měsících od zveřejnění nálezu.
účinné od 1. 1. 1969(2) Nález Ústavního soudu se zveřejní v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969Ústavní soud Československé socialistické republiky rozhoduje o stížnostech proti neověření mandátu poslance Federálního shromáždění a proti výroku, že došlo k odvolání poslance, jakož i proti rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidáta.
účinné od 1. 1. 1969Ústavní soud Československé socialistické republiky rozhoduje o ochraně ústavou zaručených práv a svobod, jsou-li porušeny rozhodnutím nebo jinými zásahy federálních orgánů, neposkytuje-li zákon jinou soudní ochranu.
účinné od 1. 1. 1969(1) Ústavní soud zahajuje řízení vždy, podá-li návrh:
účinné od 1. 1. 1969(2) Ústavní soud Československé socialistické republiky může zahájit řízení na základě vlastního rozhodnutí.
účinné od 1. 1. 1969(3) Ústavní soud Československé socialistické republiky může zahájit řízení též z podnětu občanů a organizací.
účinné od 1. 1. 1969(1) Ústavní soud Československé socialistické republiky se skládá z 12 členů, z nichž je 8 soudců a 4 náhradníci. Ústavní soud rozhoduje v senátech.
účinné od 1. 1. 1969(2) Za člena Ústavního soudu Československé socialistické republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Federálního shromáždění, dosáhl věku 35 let, má vysokoškolské právnické vzdělání a je nejméně 10 let činný v právnickém povolání.
účinné od 1. 1. 1969(3) Členy Ústavního soudu Československé socialistické republiky volí Federální shromáždění na dobu 7 let. Soudce Ústavního soudu může být zvolen nejvíce na dvě volební období za sebou.
účinné od 1. 1. 1969(4) Čtyři soudcové a dva náhradníci jsou voleni z občanů České socialistické republiky a čtyři soudcové a dva náhradníci jsou voleni z občanů Slovenské socialistické republiky.
účinné od 1. 1. 1969(1) Předsedu a místopředsedu Ústavního soudu Československé socialistické republiky volí z členů Ústavního soudu Federální shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969(2) Jestliže předseda Ústavního soudu Československé socialistické republiky je občan České socialistické republiky, bude zvolen za místopředsedu občan Slovenské socialistické republiky, nebo naopak.
účinné od 1. 1. 1969(1) Předseda Ústavního soudu Československé socialistické republiky povolává náhradníky do funkce soudce v případě onemocnění, zaneprázdnění nebo při ztrátě soudcovské funkce některého soudce Ústavního soudu Československé socialistické republiky.
účinné od 1. 1. 1969(2) Při ztrátě soudcovské funkce některého soudce Ústavního soudu Československé socialistické republiky se náhradník stane trvale soudcem až do skončení volebního období Ústavního soudu Československé socialistické republiky.
účinné od 1. 1. 1969(1) Členové Ústavního soudu Československé socialistické republiky mají imunitu obdobně jako poslanci Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969(2) Souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání člena Ústavního soudu anebo k jeho vzetí do vazby dává Ústavní soud.
účinné od 1. 1. 1969(1) Funkce člena Ústavního soudu Československé socialistické republiky je neslučitelná s funkcí poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady, členstvím ve vládě Československé socialistické republiky a vládách republik nebo s funkcí ve správním nebo hospodářském aparátu.
účinné od 1. 1. 1969(2) Zákon Federálního shromáždění může stanovit neslučitelnost funkce člena Ústavního soudu Československé socialistické republiky s dalšími funkcemi.
účinné od 1. 1. 1969Člen Ústavního soudu Československé socialistické republiky se může své funkce vzdát. Federální shromáždění může ho odvolat na základě kárného řízení nebo na základě rozsudku v trestní věci. Federální shromáždění může soudce odvolat i v případě, jestliže se nezúčastňuje jednání soudu více než jeden rok, jestliže to konstatovalo plénum Ústavního soudu Československé socialistické republiky.
účinné od 1. 1. 1969Podrobnosti o působnosti a organizaci Ústavního soudu Československé socialistické republiky a způsob řízení před ním upraví zákon Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969V České socialistické republice a v Slovenské socialistické republice působí ústavní soudy republik. Jejich působnost a zásady organizace stanoví ústavní zákony národních rad.
účinné od 1. 1. 1969(1) Představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti českého národa a nejvyšším orgánem státní moci v České socialistické republice je Česká národní rada.
účinné od 1. 1. 1969(2) Představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti slovenského národa a nejvyšším orgánem státní moci ve Slovenské socialistické republice je Slovenská národní rada.
účinné od 1. 1. 1969(3) Národní rada je nejvyšším zastupitelským sborem republiky a jejím jediným zákonodárným orgánem.
účinné od 1. 1. 1969(1) Česká národní rada má 200 poslanců. Slovenská národní rada má 150 poslanců.
účinné od 1. 1. 1969(2) Národní rada se volí na období 4 let.
účinné od 1. 1. 1969(3) Podmínky výkonu volebního práva do národní rady a způsob výkonu voleb a odvolání poslanců stanoví zákon národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(1) Národní rada zasedá nejméně dvakrát do roka (jarní zasedání a podzimní zasedání).
účinné od 1. 1. 1969(2) Národní radu svolává k zasedání a její zasedání prohlašuje za skončené předsednictvo národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(3) Národní rada musí být svolána svým předsednictvem na žádost alespoň jedné třetiny poslanců. Předsednictvo národní rady svolá zasedání do 14 dnů nebo do další lhůty uvedené v žádosti.
účinné od 1. 1. 1969Jednotlivé schůze národní rady svolává její předseda.
účinné od 1. 1. 1969(1) Schůze národní rady jsou zpravidla veřejné.
účinné od 1. 1. 1969(2) Neveřejné schůze se mohou konat jen v případech stanovených jednacím řádem národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(1) Do působnosti národní rady patří zejména:
účinné od 1. 1. 1969(2) Národní rada může zrušit nařízení nebo usnesení vlády republiky nebo obecně závazný právní předpis ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy republiky, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu národní rady.
účinné od 1. 1. 1969Národní rada jako nejvyšší zastupitelský orgán republiky se zabývá podněty národních výborů, jedná o jejich činnosti a usnáší se na opatřeních týkajících se jejich výstavby.
účinné od 1. 1. 1969(1) Národní rada je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích poslanců.
účinné od 1. 1. 1969(2) K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
účinné od 1. 1. 1969(3) K přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda republiky může požádat národní radu o vyslovení důvěry. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat alespoň jedna pětina poslanců národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády republiky.
účinné od 1. 1. 1969(1) Návrhy zákonů mohou podávat poslanci národní rady, výbory národní rady a vláda republiky.
účinné od 1. 1. 1969(2) Zákony národní rady podepisuje předseda národní rady a předseda vlády republiky.
účinné od 1. 1. 1969(3) Aby zákon národní rady nabyl platnosti, musí být vyhlášen způsobem, který stanoví zákon národní rady. Zákony národní rady vyhlašuje předsednictvo národní rady do 14 dnů po jejich schválení.
účinné od 1. 1. 1969Zásady jednání národní rady, její styky s vládou a navenek upravuje zákon o jednacím řádu národní rady.
účinné od 1. 1. 1969Platnost volby poslanců ověřuje národní rada. Činí tak na návrh svého mandátového a imunitního výboru.
účinné od 1. 1. 1969(1) Poslanec skládá na schůzi národní rady, které se poprvé účastní, slib.
účinné od 1. 1. 1969(2) Poslanec České národní rady skládá tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“
účinné od 1. 1. 1969(3) Poslanec Slovenské národní rady skládá tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, Slovenské socialistické republice, věci socialismu a odkazu Slovenského národního povstání. Budu dbát vůle a zájmů lidu, spravovat se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“
účinné od 1. 1. 1969(4) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.
účinné od 1. 1. 1969(1) Národní rada i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti. Vláda a její členové jsou povinni na interpelace a otázky odpovídat.
účinné od 1. 1. 1969(2) Předseda i ostatní členové vlády republiky mají právo zúčastnit se schůzí národní rady, jejího předsednictva a výborů. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.
účinné od 1. 1. 1969(3) Požádá-li o to národní rada, její předsednictvo nebo výbor, je člen vlády povinen dostavit se do schůze národní rady, jejího předsednictva nebo výboru.
účinné od 1. 1. 1969(1) Poslance nelze trestně ani kárně stíhat ani ho vzít do vazby bez souhlasu národní rady. Odepře-li národní rada souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.
účinné od 1. 1. 1969(2) Poslance národní rady nelze vůbec stíhat pro hlasování v národní radě nebo v jejích orgánech. Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné v národní radě nebo v jejím orgánu, podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(3) Byl-li poslanec přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu národní rady. Nedá-li předsednictvo národní rady souhlas, musí být poslanec ihned propuštěn.
účinné od 1. 1. 1969Poslanec národní rady může odepřít svědectví ve věcech, o kterých se dověděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být poslancem.
účinné od 1. 1. 1969Národní rada zřizuje si výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány a volí jejich předsedy a ostatní členy.
účinné od 1. 1. 1969(1) Národní rada volí ze svého středu předsednictvo národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(2) Předsednictvo národní rady se skládá z předsedy, místopředsedů a z dalších členů. Počet členů předsednictva stanoví národní rada.
účinné od 1. 1. 1969(3) Předsednictvo národní rady zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolená národní rada nezvolí své předsednictvo.
účinné od 1. 1. 1969(4) Předsednictvo národní rady a jeho členové jsou odpovědni národní radě. Národní rada je může kdykoliv odvolat.
účinné od 1. 1. 1969Předsednictvo národní rady se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.
účinné od 1. 1. 1969(1) V době, kdy národní rada nezasedá buď proto, že zasedání je skončeno, anebo proto, že uplynulo volební období, plní působnost národní rady předsednictvo národní rady. Nepřísluší mu však přijímat a měnit ústavní zákony a usnášet se na státním rozpočtu republiky.
účinné od 1. 1. 1969(2) V době, kdy národní rada nezasedá v důsledku mimořádných příčin, plní předsednictvo národní rady veškerou její působnost s výjimkou práva přijímat a měnit ústavní zákony.
účinné od 1. 1. 1969(3) Neodkladná opatření, ke kterým by bylo třeba zákona, činí předsednictvo národní rady ve formě zákonných opatření, která podepisuje předseda národní rady a předseda vlády republiky. Zákonná opatření se vyhlašují stejně jako zákony.
účinné od 1. 1. 1969(4) Opatření předsednictva národní rady podle odstavců 1 až 3 musí být schválena na nejbližším zasedání národní rady, jinak pozbývají další platnosti.
účinné od 1. 1. 1969(1) Do působnosti předsednictva národní rady patří dále
účinné od 1. 1. 1969(2) Předsednictvo národní rady vyhlašuje volby do národní rady a všeobecné volby do národních výborů.
účinné od 1. 1. 1969Předseda národní rady:
účinné od 1. 1. 1969Vláda republiky je nejvyšším výkonným orgánem státní moci republiky.
účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda republiky se skládá z předsedy, místopředsedů a ministrů.
účinné od 1. 1. 1969(2) Funkce člena vlády je neslučitelná s funkcí člena předsednictva národní rady a s funkcí člena Ústavního soudu.
účinné od 1. 1. 1969(1) Členové vlády České socialistické republiky skládají do rukou předsedy České národní rady tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu. Budu zachovávat ústavu a ostatní zákony Československé socialistické republiky a České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“
účinné od 1. 1. 1969(2) Členové vlády Slovenské socialistické republiky skládají do rukou předsedy Slovenské národní rady tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, Slovenské socialistické republice, věci socialismu a odkazu Slovenského národního povstání. Své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu. Budu zachovávat ústavu a ostatní zákony Československé socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“
účinné od 1. 1. 1969Vláda republiky je povinna po svém jmenování předstoupit před národní radu na její nejbližší schůzi, předložit jí svůj program a požádat ji o vyslovení důvěry.
účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda republiky je z výkonu své funkce odpovědna národní radě, která jí může vyslovit nedůvěru.
účinné od 1. 1. 1969(2) Vláda republiky může kdykoliv požádat národní radu o vyslovení důvěry.
účinné od 1. 1. 1969(1) Vláda republiky může podat demisi předsednictvu národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(2) Vysloví-li národní rada vládě republiky nedůvěru nebo zamítne-li její návrh na vyslovení důvěry, předsednictvo národní rady vládu republiky odvolá.
účinné od 1. 1. 1969(3) Vláda republiky podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené národní rady.
účinné od 1. 1. 1969Přijme-li předsednictvo národní rady demisi vlády, pověří ji vykonáváním jejích funkcí prozatímně dále až do jmenování vlády nové.
účinné od 1. 1. 1969(1) Člen vlády republiky může podat předsednictvu národní rady demisi.
účinné od 1. 1. 1969(2) Národní rada může vyslovit nedůvěru jednotlivým členům vlády republiky. V tomto případě předsednictvo národní rady člena vlády odvolá.
účinné od 1. 1. 1969Přijme-li předsednictvo národní rady demisi člena vlády republiky, může určit, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, jehož demisi přijalo.
účinné od 1. 1. 1969Vláda republiky rozhoduje ve sboru, který je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů vlády.
účinné od 1. 1. 1969Vláda republiky organizuje a zajišťuje plnění úkolů v oblasti hospodářské, kulturní a sociální výstavby republiky, jakož i v dalších oblastech příslušejících podle tohoto ústavního zákona republice. K tomu cíli vláda republiky zabezpečuje plnění zákonů, sjednocuje, řídí a kontroluje činnost ministerstev a ostatních orgánů státní správy republiky, sleduje a zajišťuje plnění svých nařízení a usnesení.
účinné od 1. 1. 1969(1) Vládě republiky přísluší veškerá vládní a výkonná pravomoc, vyplývající ze zákonodárné působnosti národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(2) Do působnosti vlády republiky patří dále věci, které podle tohoto ústavního zákona upravují zákony Federálního shromáždění, jestliže jejich výkon náleží vládám republik (čl. 37 odst. 2).
účinné od 1. 1. 1969(3) Do působnosti vlády republiky patří též věci vymezené v rámci společných věcí vládám republik podle čl. 8 a čl. 10 až 28 tohoto ústavního zákona.
účinné od 1. 1. 1969Vláda republiky řídí a kontroluje činnost národních výborů.
účinné od 1. 1. 1969Vláda republiky rozhoduje ve sboru zejména:
účinné od 1. 1. 1969K provedení zákona národní rady a v jeho mezích může vláda republiky vydávat nařízení. Rovněž může vydávat nařízení k provedení zákona Federálního shromáždění, je-li jím k tomu zmocněna.
účinné od 1. 1. 1969Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy republiky mohou na základě zákonů Federálního shromáždění i zákonů národní rady a v jejich mezích vydávat obecně závazné právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
účinné od 1. 1. 1969(1) Území České socialistické republiky tvoří dosavadní území českých krajů.
účinné od 1. 1. 1969(2) Území Slovenské socialistické republiky tvoří dosavadní území Slovenska.
účinné od 1. 1. 1969(3) Územní členění republik stanoví zákony národních rad.
účinné od 1. 1. 1969(1) Hlavním městem Československé socialistické republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů je Praha. Postavení Prahy jako hlavního města Československé socialistické republiky upraví zákon Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969(2) Hlavním městem České socialistické republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů je Praha.
účinné od 1. 1. 1969(3) Hlavním městem Slovenské socialistické republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů je Bratislava.
účinné od 1. 1. 1969(1) Ústava Československé socialistické republiky může být změněna pouze ústavním zákonem Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969(2) Spolu s přijetím ústavy Československé socialistické republiky přijmou obě republiky vlastní ústavy. Do doby přijetí ústavy České socialistické republiky a ústavy Slovenské socialistické republiky řídí se ústavní poměry těchto republik tímto ústavním zákonem a ostatními ústavními předpisy.
účinné od 1. 1. 1969(3) Zákony Federálního shromáždění, zákony národních rad ani jiné právní předpisy federálních orgánů a orgánů republik nesmějí odporovat ústavě a ústavním zákonům Československé socialistické republiky. Výklad a používání všech právních předpisů musí být v souladu s ústavou a s ústavními zákony federace.
účinné od 1. 1. 1969(4) Zákony národních rad ani jiné právní předpisy republik nesmějí odporovat ústavním zákonům národních rad. Výklad a používání všech právních předpisů republiky musí být v souladu s ústavními zákony národní rady.
účinné od 1. 1. 1969(1) Zrušují se ustanovení čl. 1 odst. 2 a čl. 12, dále ustanovení hlavy třetí, čtvrté, páté a šesté (čl. 39 až 85), jakož i ustanovení článků 107 až 109 a článku 111 Ústavy (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.).
účinné od 1. 1. 1969(2) Kde se ustanovení ústavy a jiných zákonů zmiňují o Československé socialistické republice, rozumí se tím podle povahy věci též Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika.
účinné od 1. 1. 1969(3) President republiky zvolený podle ustanovení čl. 63 ústavy zůstává ve funkci jako president Československé socialistické republiky podle tohoto ústavního zákona; jeho volební období se počítá ode dne jeho zvolení.
účinné od 1. 1. 1969(4) Předsednictvo Národního shromáždění zůstává ve své funkci až do zvolení předsednictva Federálního shromáždění.
účinné od 1. 1. 1969(5) Vláda Československé socialistické republiky vykonává funkci vlády Československé socialistické republiky až do jmenování vlády Československé socialistické republiky podle tohoto ústavního zákona.
účinné od 1. 1. 1969(1) Všechny zákony a jiné právní předpisy platné v den, kdy tento ústavní zákon nabývá účinnosti, zůstávají i nadále v platnosti. Pokud upravují věci, které nepatří do působnosti federace podle tohoto ústavního zákona, mohou být měněny zákony České národní rady nebo Slovenské národní rady, popřípadě jinými právními předpisy republik.
účinné od 1. 1. 1969(2) Pokud dosavadní zákony a jiné právní předpisy svěřují působnost Národnímu shromáždění, vládě, Slovenské národní radě nebo jiným ústředním státním orgánům, vykonává tuto působnost ve věcech, vyhrazených tímto ústavním zákonem Československé socialistické republice, Federální shromáždění, vláda Československé socialistické republiky, popřípadě jiné ústřední federální orgány; v ostatních věcech vykonává tuto působnost Česká národní rada, Slovenská národní rada, vláda České socialistické republiky, vláda Slovenské socialistické republiky nebo jiné ústřední státní orgány obou republik.
účinné od 1. 1. 1969(3) Zákon Federálního shromáždění může určit, na které orgány (organizace) a v jakém rozsahu přejde působnost dosavadních orgánů (organizací) - s výjimkou ministerstev nebo jiných ústředních orgánů státní správy v čele s ministrem - jimž byla dosavadními zákony svěřena celostátní působnost ve věcech, které podle tohoto ústavního zákona náležejí do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik. Tento zákon může též upravit potřebný přechod práv a závazků dosavadních orgánů (organizací).
účinné od 1. 1. 1969Organizaci soudů a prokuratury v Československé socialistické republice upraví ústavní zákon Federálního shromáždění. Do dne, kdy tento ústavní zákon nabude účinnosti, patří do působnosti Federálního shromáždění
účinné od 1. 1. 1969(1) Dokud nebudou zvoleny Česká národní rada a Slovenská národní rada na základě tohoto ústavního zákona, vykonává
účinné od 1. 1. 1969(2) Česká národní rada rozšíří volbou počet svých členů tak, aby měla 200 členů.
účinné od 1. 1. 1969(3) Slovenská národní rada rozšíří volbou počet svých členů tak, aby měla 150 členů.
účinné od 1. 1. 1969(4) Členové obou národních rad mají práva a povinnosti poslanců podle tohoto ústavního zákona.
účinné od 1. 1. 1969Dokud nebude zvoleno Federální shromáždění ve smyslu čl. 30 odst. 1 a čl. 31 odst. 2
účinné od 1. 1. 1969Na Českou národní radu a na Slovenskou národní radu, vykonávající působnost podle čl. 146, a na Federální shromáždění vytvořené podle čl. 147 se vztahuje ústavní zákon č. 83/1968 Sb., o skončení volebního období národních výborů, Národního shromáždění a Slovenské národní rady.