vyhlášené znění

Katodové části kyvet musí být projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány ze speciálního, kationty vyměňujícího materiálu. Katodu tvoří vhodný pevný vodič takový, jako grafit.

  1. 5.6.3.(b) Vysvětlující poznámka

    Tyto systémy se skládají ze zařízení na extrakci rozpouštědel, sloužící k převedení U4+ z organického toku do vodního roztoku, z odpařovacího anebo jiného zařízení pro úpravu a regulaci pH roztoku a z čerpadel nebo jiných transportních zařízení zajišťujících zásobování elektrochemických redukčních kyvet. Hlavním problémem celé konstrukce je vyloučení kontaminace vodního toku určitými kovovými ionty. Proto ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, jsou vyrobeny z vhodných materiálů (takových, jako sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí) nebo jsou jimi chráněny.

  1. 5.6.4. Vysvětlující poznámka

    Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění rozpouštědli, nebo čistění pomocí iontové výměna elektrolytické redukce U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot řádově v jednotkách ppm, jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationty. Konstrukčními materiály částí systému, zpracovávajícího vysoce čistý U3+ jsou sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon, nebo jimi povlakované a grafit impregnovaný pryskyřicí.

  1. 5.6.5. Vysvětlující poznámka

    Tyto systémy mohou zahrnovat taková zařízení, jako:

    (a) Aparatura pro míšení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci izotopů a extrakci výsledného U4+ do ochuzeného organického toku a zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády.

    (b) Zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové tak, že jak voda, tak i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech.

  1. 5.6.8. Vysvětlující poznámka

    V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například Ti3+. V tomto případě by redukční systém redukoval Ti4+ a tak regeneroval Ti3+.

    V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe3+). V tomto případě bude oxidační systém oxidovat Fe2+ a tak regenerovat Fe3+.

  1. 5.7. Úvodní poznámka

    Současné systémy procesu obohacování založeného na laserech lze rozdělit do dvou kategorií: ty, u kterých jsou technologickým mediem páry atomárního uranu a ty, u kterých jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny. Běžná nomenklatura takových procesů zahrnuje: pro první kategorii - laserovou separací par atomárního uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii - molekulární laserovou separací (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakcí vyvolanou selektivní aktivací laserem (CRISLA). Systémy, zařízení a komponenty pro laserové obohacování zahrnují: (a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci); (b) sběrné zařízení pro obohacený a ochuzený kovový uran, jako „produkt“ a „zbytky“ první kategorie a sběrné zařízení pro komponenty disociace nebo reakce jako „produkt“ a nedotčený materiál jako „zbytky“ druhé kategorie; (c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících 235U; a (d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoli z dostupných laserových technologií.

  1. 5.7. Vysvětlující poznámka

    Mnohé položky uvedené v tomto odstavci přichází do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem, sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Veškeré povrchy, které přicházejí do kontaktu s uranem nebo UF6 jsou zhotoveny nebo chráněny materiály odolnými vůči korozi. Pro účely tohoto odstavce, vztahujícího se k obohacování na základě laserových technologií, zahrnují materiály, odolné vůči korozi plynným kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami grafit s pokrytím z oxidu yttria a tantal; materiály odolné vůči korozi UF6, měď, korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo niklové slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6.

    1. 5.7.2. Vysvětlující poznámka

      Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a koroziodolných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit pokrytý oxidem yttrita, grafit pokrytý jinými oxidy vzácných zemin (viz. přílohu č.2, položku 2.7.) nebo jejich směsí.

    1. 5.7.3. Vysvětlující poznámka

      Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů, odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem (takových, jako grafit pokrytý oxidem yttria nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, “žlábky“, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou a jiné separační metody.

    1. 5.7.4. Vysvětlující poznámka

      Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserový svazek paprsků, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent.

    1. 5.7.9. Vysvětlující poznámka

      Tyto systémy jsou projektovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí jednotky MLIS, kde se dodatečně obohacuje. V jednom z postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v systému separace izotopů a pak se UF6 odebírá bezprostředně z sběračů (kolektorů) „produktu“. V jiném z postupů se práškový UF5 může odebrat/převádět z sběračů (kolektorů) „produkt“ do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro shromažďování a přepravu UF6.

    1. 5.7.12. Vysvětlující poznámka

      Tyto systémy mohou obsahovat taková zařízení jako:

      (a) Kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

      (b) Kryogenní vymrazovací jednotky, dosahující teplot -120 °C nebo nižších, nebo

      (c) Vymrazovací nádoby pro UF6, destilující při teplotách -20 °C nebo nižších.

    1. 5.7.13. Vysvětlující poznámka

      Lasery a komponenty laserů důležité v procesech obohacování založených na laserech, zahrnují ty, specifikované v položce 3.6. přílohy č. 2. Laserový systém používaný v procesu AVLIS obvykle sestává ze dvou laserů: laseru na bázi par mědi a barvivového laseru. Laserový systém pro MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum.

  1. 5.8. Úvodní poznámka

    V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supervodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supervodivým magnetem (viz. přílohu č. 2, položku 3.10.) a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“.

    1. 5.8.4. Vysvětlující poznámka

      Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem yttritým, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin (viz.přílohu č. 2, položku 2.7.) nebo jejich směsmi.

    1. 5.8.6. Vysvětlující poznámka

      Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů např. austenitické korozivzdorné oceli.

  1. 5.9. Vysvětlující poznámka

    V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu, získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4) jsou urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených izotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čistění/recyklování komponent.

    1. 5.9.1.(c) Vysvětlující poznámka

      Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent.

  1. 6. Úvodní poznámka

    Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík.

    GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 %-ní oxid deuteria.

    Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak-vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda.

    Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívajících procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS-proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

    Závěrem je třeba poznamenat. že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, která nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů. které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příklady takových systémů je výroba katalyzátoru používaném ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

  1. 6.8. Vysvětlující poznámka

    Tyto systémy, které běžně využívají destilace vody k separaci těžké vody z lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo upravené pro účely výroby těžké vody reaktorové kvality (t.j. typicky 99,75 % oxidu deuteria) ze zásob těžké vody nižší koncentrace.

  1. 7. Úvodní poznámka

    Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používány speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, které mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.

  1. 7.1. Vysvětlující poznámka

    Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla jako je tributyl fosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním.

  1. 7.2. Vysvětlující poznámka

    Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru.

  1. 7.3. Vysvětlující poznámka

    Konverze UO3 na UO1 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem.

  1. 7.4. Vysvětlující poznámka

    Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C.

  1. 7.5. Vysvětlující poznámka

    Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru.

  1. 7.6. Vysvětlující poznámka

    Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C).

  1. 7.7. Vysvětlující poznámka

    Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry. Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením uhličitanu amoniumuraniltrikarbonát. Při reakci amoniumuraniltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500-600 °C vzniká UO2. Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva.

  1. 7.8. Vysvětlující poznámka

    Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 147/1997 Sb.

SEZNAM POLOŽEK DVOJÍHO POUŽITÍ

( MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI )

podléhajících kontrolním režimům při dovozu a vývozu

seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii

INFCIRC / 254 / Rev. 2 / Part 2 / Mod. 1

OBSAH

Příloha č. 2 SEZNAM POLOŽEK DVOJÍHO POUŽITÍ ( MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI ) podléhajících kontrolním režimům při dovozu a vývozu seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii INFCIRC / 254 / Rev. 2 / Part 2 / Mod. 1 OBSAH
Strana
1.PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ3
2.MATERIÁLY11
3.ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO SEPARACI IZOTOPŮ URANU ( jiná, než vybrané položky uvedené v příloze č. 1)14
4.ZAŘÍZENÍ ZÁ ODU NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY ( jiná, než vybrané položky uvedené v příloze č. 1)19
5.ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU IMPLOZNÍCH SYSTÉMŮ20
6.VÝBUŠNINY A ODPOVÍDAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ22
7.ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO JADERNÉ ZKOUŠKY24
8.OSTATNÍ24
SEZNAM POUŽITÝCH JEDNOTEK27
DEFINICE NĚKTERÝCH POJMŮ SEZNAMU29
  1. 1. PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ
    1. 1.1. Následující tvářecí stroje s plynulým tvářením a tvářecí stroje schopné plynule tvářet duté válce pomocí vnitřního trnu a jejich speciální software:

      (a) (i) Mající tři či více válců (aktivních nebo vodících); a

      (ii) Podle technické specifikace výrobce mohou být vybaveny jednotkami “číslicového řízení“ nebo řízeny počítačem;

      (b) Rotační tvářecí stroje skonstruované pro plynulé tváření cylindrických bezešvých dutých válců za pomoci vnitřního trnu (vřetene) o vnitřním průměru mezi 75 mm (3 palce) a 400 mm (16 palců)

    2. Poznámka: Tato položka zahrnuje stroje, které mají jen jeden válec určený pro deformaci kovu a dva pomocné válce, které podpírají trn, ale procesu deformace se bezprostředně neúčastní.
    1. 1.2. Jednotky „numerického řízení“, numericky řízené obráběcí stroje a speciálně navržený software jak následuje:
    2. Poznámka:
    3. (a) Numericky řízené jednotky řízené jim příslušnýrn software - viz část (c) (2)

      (b) Obráběcí stroje pro následující použití: pro obrábění nebo řezání kovů, keramických či kompozitních materiálů, které podle technických údajů výrobce mohou být vybaveny elektronickým zařízením pro “řízené obrábění (kopírování)“ současně ve dvou či více osách:

      (1) Soustruhy, které mají „ přesnost nastavení" se všemi dosažitelnými kompenzacemi menší (lepší) než 0,006 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení) pro stroje schopné obrábět průměr větší než 35 mm.

    4. Poznámka: Patří sem tyčové automatizované soustruhy (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud maximální průměr soustružené tyče je 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat a/nebo frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm.
    5. (2) Obráběcí stroje pro frézování, mající některou z následujících charakteristik:

      (a) „Přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou menší (lepší) než 0,006 mm podél každé lineární osy (celkové nastavení); nebo

      (b) Dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.

    6. Poznámka: Toto nezahrnuje frézovací stroje mající následující charakteristiky:

      (a) Osy x se pohybují více než 2 m a

      (b) Celková “přesnost nastavení“ na osách x je větší (horší) než 0,030 mm.

    7. (3) Obráběcí stroje pro broušení některou z následujících charakteristik:

      (a) „Přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou menší (lepší) než 0,004 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení); nebo

      (b) Mající dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.

    8. Poznámka: Vyloučeny jsou následující brousící stroje:

      (a) Válcové vnější, vnitřní a vnější-vnitřní brusky mající všechny následující charakteristiky:

      (1) Omezení na cylindrické broušení

      (2) Opracovávaná součást může mít vnější průměr nebo délku maximálně 150 mm

      (3) Ne více než dvě osy mohou být současně koordinovány pro „řízené obrábění ( kopírování)."; a

      (4) Bez „řízeného obrábění ( kopírování).“ osy c.

      1. b) Souřadnicové brusky s osami omezenými na „x“, „y“, „c“ a „a“, kde osa „c“ je použita k udržování brusného kotouče kolmo k pracovnímu povrchu a osa „a“ je ovládána pomocí vaček.
      2. c) Sub-položka nezahrnuje ostřičky nebo brusky na ostření fréz, se „software“ speciálně navrženým pro výrobu a ostření nožů nebo fréz; nebo
      3. d) Brusky na broušení klikových nebo vačkových hřídelí.
    9. Elektrojiskrové bezdrátové obráběcí stroje (EIectrical Discharge Machines) [EDM]které mají dva či více stupňů volnosti, jež lze koordinovat současně pro “řízené obrábění (kopírování)“;

      Poznámka: Namísto individuálních zkušebních protokolů mohou být použity garantované úrovně „přesností nastavení“ pro každý model obráběcího stroje odpovídající dohodnuté zkušební proceduře ISO.

      Technické poznámky:

      1. 1. Pojmenování os má být v souladu s mezinárodním standardem ISO 841, „číslicově řízené stroje - nomenklatura os a pohybů“
      2. 2. Do celkového počtu řízených (kopírovacích) os se nepočítávají osy, které jsou sekundárně paralelní rotační osy, jejichž středová linie je paralelní s primární rotační osou.
      3. 3. Rotační osy se nemusí nutně otáčet o 360°. Rotační osa může být poháněna lineárním pohonem, například šroubem či hřebenovým soukolím

      (c.) „Software“

      (1) „Software“ speciálně navržený nebo upravený pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zařízení řízeného výše uvedenými podkategoriemi (a) nebo (b).

      (2) „Software“ pro jakoukoliv kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující těmto zařízením funkci jednotky „numerického řízení“ schopné řídit 5 nebo více řízených (kopírovacích) os, které mohou být simultánně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“.

    10. Poznámka 1: Výše definovaný „Software“ patří do vybraných položek bez ohledu na to, je li umístěn samostatně, dále se může nacházet uvnitř jednotky „numerického řízení“ nebo v jakémkoliv jiné, elektronickém zařízení nebo systému.
    11. Poznámka 2: Nevztahuje se na „Software“ speciálně navržený nebo přizpůsobený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k řízení obráběcích strojů, které nejsou zahrnuty ve výše definovaných položkách.
    12. Technická poznámka:

      1. “přesnost“ - Obvykle se měří jako hodnoty nepřesnosti, definované jako maximální odchylka stanovené hodnoty (pozitivní či negativní) od přijatého standardu nebo skutečné hodnoty.
      2. “řízené obrábění (kopírování)“ - Dva nebo více „číslicově řízených“ pohybů, prováděných v souladu s instrukcemi, které specifikují následující požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění jedna vůči druhé tak, že se vytváří požadovaný obrys (ISO/DIS 2806-1980).
      3. “laser“ - Soustava komponent, která vytváří koherentní světlo, které je zesíleno vynucenou emisí radiace,
      4. “mikroprogram“ - Posloupnost (sekvence) základních instrukcí, uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provedení je iniciováno zavedením referenční instrukce do registru instrukcí.
      5. “číslicové řízení“ - Automatické řízení procesu prováděné zařízením, které používá numerická data, obvykle zaváděná v průběhu procesu (ISO 2382).
      6. “přesnost nastavení polohy“
      7. “číslicově řízených“ obráběcích strojů má být stanovena a prezentována v souladu s odstavcem 2.13. a v logickém souladu s následujícími požadavky:

        (a) Zkušební podmínky (ISO/DIS/230/2, odstavec 3):

        (1) Obráběcí stroj a zařízení na měření přesnosti jsou po dobu 12 hodin před měřením a v jeho průběhu udržovány při stejné teplotě okolního prostředí. V průběhu období před měřením, saně stroje jsou kontinuálně cyklovány, stejně jako budou cyklovány v průběhu měření přesnosti;

        (2) Stroj má být vybaven jakoukoliv mechanickou, elektronickou, nebo softwarovou kompenzací, vyváženou současně se strojem;

        (3) Přesnosti měření měřícího zařízení musí být alespoň čtyřikrát přesnější, než očekávaná přesnost obráběcího stroje;

        (4) Napájecí systém pohonů saní musí splňovat následující požadavky:

        (i) Odchylky sdruženého napětí nesmí být větší než ±10% nominálního jmenovitého napětí;

        (ii) Odchylky kmitočtu od normálního kmitočtu nesmí být větší než ±2 Hz;

        (iii) Nejsou dovoleny výpadky nebo přerušovaný provoz.

        (b) Testovací program (odstavec 4):

        (1) Rychlost posuvu (rychlost saní) v průběhu měření musí být odpovídající nejrychlejšímu pracovnímu pohybu;

      8. Poznámka: V případě obráběcích strojů, které produkují povrchy optické kvality, rychlost posuvu se musí rovnat, nebo být menší, než 50 mm za minutu.
      9. (2) Měření by měla být prováděná přírůstkově - od jednoho limitu chodu osy do druhého, bez návratu do výchozí polohy pro každý pohyb směrem k cílové poloze;

        (3) Osy, které se neměří, zůstávají v průběhu testování osy v polovině jejich chodu.

        (c) Prezentace výsledků testu (odstavec 2):

        Výsledky měření musí zahrnovat:

        (1) “přesnost nastavení polohy“ (A) a

        (2) Hlavní reverzační chybu (B).

      1. “program“ - Posloupnost instrukcí k provedení procesu ve formě proveditelné pro elektronický počítač, nebo převeditelných do této formy.
      2. “čidla“ - Detektory fyzikálních jevů, jejichž výstup (po konverzi na signál, který může být interpretován ovladačem) je schopen generovat “programy“ nebo modifikovat naprogramované instrukce, či numerické programové údaje. Zahrnují “čidla“ se strojovým viděním, infračerveným zobrazováním, dotykové, inerciální snímače polohy, optické nebo akustické měřiče vzdálenosti nebo točivého momentu.
      3. “software“ - Soubor jednoho či více “programů“ nebo “mikroprogramů“ trvale uložený na jakémkoliv hmotném nosiči.
      4. “programovatelnost přístupná uživateli“ - Zařízení, které umožňuje uživateli vložit, modifikovat nebo zaměňovat “programy“ jiným způsobem než:

        (a) Fyzickou změnou zapojení či propojení; nebo

        (b) Nastavením ovládacích prvků funkcí, včetně vstupu parametrů.

    1. 1.3. Následující stroje, zařízení nebo systémy pro kontrolu rozměrů, včetně speciálně pro ně vytvořeného software:

      (a) Počítačem nebo číslicově řízené stroje pro měření rozměrů mající obě z následujících charakteristik:

      (1) dvě nebo více os; a

      (2) nepřesnost měření délky v jednom směru rovnou nebo menší (lepší) než (1,25 + L/1000) μm, zkoušenou sondou o přesnosti lepší než 0,2 μm (L je měřená délka v milimetrech) (odkaz: VDI/VDE 2617 části 1 a 2);

      (b) Následující měřící zařízení lineárního a úhlového posunu:

      (1) lineární měřící přístroje, které mají jakoukoliv z následujících charakteristik:

      (i) bezdotykové měřící systémy; s “rozlišením“ rovným nebo menším (lepším), než 0,2 μm v měřicím rozsahu do 0,2 mm;

      (ii) systémy s lineárně měnitelným diferenciálním transformátorem (LVDT), mající obě následující charakteristiky:

      (A) “linearita“ rovná nebo menší (lepší), než 0,1 % v měřícím rozsahu do 5 mm; a

      (B) kolísání (odchylka - drift) menší nebo rovný (lepší), než 0,1 % za den (24 hod.) při standardní teplotě okolního vzduchu ± 1 K; nebo

      (iii) měřící systémy mající obě následující charakteristiky

      (A) obsahují “laser“; a

      (B) nejméně 12 hodin udržují při standardní teplotě ± 1 K a standardním tlaku:

      (1) “rozlišení“ v celém měřícím rozsahu 0,1 μm nebo lepší; a

      (2) nepřesnost měření rovnou nebo menší (lepší) (0,2 + L/2000)μm (L je měřená délka v milimetrech); kromě měřících interferometrických systémů, bez otevřené nebo uzavřené smyčky se zpětnou vazbou, obsahující “laser“ k měření chyby pohybu saní obráběcích strojů, strojů na měření rozměrů nebo podobných zařízení;

      (2) úhlová měřící přístroje mající “úhlovou odchylku polohy“ rovnou nebo menší (lepší), než 0,00025°.

    2. Poznámka: Dílčí položka (b) (2) této položky se nevztahuje na optické přístroje jako jsou autokolimátory, používající k detekci úhlového posunu zrcadla kolimované světlo.
    3. (c) Systémy pro simultánní lineárně-úhlovou kontrolu polokoulí mající obě následující charakteristiky:

      (1) “nepřesnost měření“ podél kterékoliv lineární osy je rovna nebo menší (lepší), než 3,5 μm na 5 mm; a

      (2) “úhlová odchylka polohy“ je rovna nebo menší, než 0,02°.

    4. Poznámka: Speciálně navržený software pro systémy popsané v odstavci (c) této položky zahrnuje software pro současné měření tloušťky a obrysů stěny.

      Technická poznámka 1: Obráběcí stroje, které mohou být použity jako měřící stroje podléhají kontrole, pokud splňují nebo překračují kritéria, specifikovaná pro funkci obráběcích strojů nebo funkci měřících strojů.

      Technická poznámka 2: Stroj popsaný v této části 1.3. podléhá kontrole, jestliže překračuje kontrolní limity v kterémkoliv intervalu svého pracovního rozmezí.

      Technická poznámka 3: Snímač používaný ke stanovení neurčitosti měření v systému kontroly rozměrů musí odpovídat popisu v VDI/VDE 2617, části 2,3, a č.4.

      Technická poznámka 4: Všechny parametry měřených hodnot v této položce je třeba chápat jako plus/mínus hodnoty, t.j. nikoliv jako celkový rozsah.

      1. “Neurčitost měření“ je charakteristický parametr, který specifikuje v jakém intervalu okolo výstupní hodnoty leží hodnota měřené proměnné s určitostí 95%. Toto zahrnuje nekorigované systematické odchylky, nekorigovanou vůli a náhodné odchylky (Odkaz: VDI/VDE 2617).
      2. “Rozlišení“ je nejmenší čitelný přírůstek na měřícím přístroji, u digitálních přístrojů - nejnižší platná číslice (Odkaz: ANSI B-89. 1.12).
      3. “Linearita“ (obvykle měřena v jako nelinearita) je maximální odchylka skutečné charakteristiky (průměr horního a dolního údaje stupnice) - kladná či záporná - od přímky proložené tak, že minimalizuje maximální odchylky.
      4. “Úhlová odchylka polohy“ je maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté. co obrobek upnut ke stolu byl vytočen ze své výchozí pozice (Odkaz: VDI/VDE 2617) Návrh “Otočné stoly na strojích měřících souřadnice“)
    1. 1.4. Vakuové nebo indukční pece nebo takové pece s řízenou atmosférou (inertní plyn) schopné provozu nad 850 °C a mající indukční cívky o průměru 600 mm (24 palců) nebo menším a konstruované na příkony 5 kW a vyšší; a proudové zdroje speciálně konstruované pro tento účel s jmenovitým výkonem 5 kW a více.

      Technická poznámka: Tato položka se netýká pecí konstruovaných pro výrobu polovodičových destiček.

    1. 1.5. “Izostatické lisy“ schopné dosáhnout maximálního pracovního tlaku 69 MPa a vyššího, s velkou komorou o vnitřním průměru přesahujícím 152 mm a pro ně speciálně konstruované lisovací nástroje a formy, ovládací prvky, nebo pro ně “speciálně vytvořený software“

      Technické poznámky:

      (1) Vnitřními rozměry komory se rozumí ten prostor, v němž se dosahuje současně pracovní teploty i tlaku, nezahrnuje upínací přípravky. Tento rozměr je menší než buď vnitřní průměr tlakové komory, nebo vnitřní průměr izolované komory pece, podle toho, která z těchto dvou komor je umístěna uvnitř té druhé.

      (2) “Izostatické lisy“ - Zařízení, které je schopno natlakovat uzavřený prostor pomocí různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) tak, že se na obrobek či materiál vyvine stejný tlak ve všech třech směrech.

    1. 1.6. “Roboty“ a “koncové ovladače“ mající jakoukoliv z následujících charakteristik; a “speciálně vytvořený software“, či odpovídající ovládací prvky:

      (a) Speciálně konstruované, aby vyhověly národnímu (státnímu) bezpečnostnímu standardu pro zacházení s vysoce explozivními látkami (například, splňující podmínky zatížení elektrického kódu pro vysoce explozívní látky); nebo

      1. b) Speciálně konstruované nebo vypočtené jako radiačně odolné, aby odolaly více než 5 x 104 grayům (křemík) (5 x 106 rad (křemík) a nepodléhaly provozní degradaci.

      Technické poznámky:

      (1) “Robot“ - manipulační mechanizmus, který se může pohybovat po lineární dráze, či od bodu k bodu, může používat čidla a má všechny následující charakteristiky:

      1. a) je víceúčelový;
      2. b) je schopen pomocí různých pohybů ve třech dimenzích umístit nebo orientovat materiály, součásti, nástroje nebo speciální zařízení;
      3. c) obsahuje tři a více systémů servo-řízení s uzavřenými či otevřenými regulačními obvody, eventuálně s krokovými motory; a
      4. d) má “programovatelnost přístupnou uživateli“ pomocí metody učení/opakování nebo pomocí elektronického počítače, který může být řízen programovatelnou logikou, t.j. bez mechanických zásahů.
      5. Upozornění:
        1. Výše uvedená definice nezahrnuje:

          (a) Manipulační mechanizmy, které jsou řiditelné pouze

          1. manuálně nebo dálkově;

          (b) Manipulační mechanizmy s fixní sekvencí, které jsou automatizovanými zařízeními provádějícími mechanicky naprogramované pohyby. Program je mechanicky omezen fixními zarážkami, jako jsou kolíky či vačky. Sekvence pohybů, výběr trajektorií nebo úhlů nejsou proměnné či měnitelné mechanickými, elektronickými či elektrickými prostředky.

          (c) Mechanicky ovládané manipulační mechanismy s měnitelnou sekvencí, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky omezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, jako jsou kolíky nebo vačky. Sekvence pohybů a výběr trajektorií nebo úhlů jsou variabilní v rámci fixní programové předlohy. Změny nebo modifikace programové předlohy (t.j. například, změny kolíků nebo výměny vaček) v jedné či více osách pohybu lze uskutečnit pouze pomocí mechanických operací.

          (d) Manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí bez řídících servomotorů, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program lze měnit, ale určitá sekvence se uskutečňuje pouze na základě binárního signálu z mechanicky fixovaných elektrických binárních zařízení nebo nastavitelných zarážek;

          (e) Zvedací jeřáby, definované jako manipulační systémy v kartézských souřadnicích, vyrobené jako integrální součást vertikálního souboru skladovacích zásobníků a zkonstruované ke zpřístupnění obsahu těchto zásobníků při ukládání nebo vyjímání.

      (2) “Koncové ovladače“ zahrnují čelisti, “aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoliv jiné nástroje, které jsou připevněny k základní desce na konci manipulačního ramene “robota“.

      (3) Definice uvedená pod bodem (a) není navržena pro účely kontroly robotů, speciálně skonstruovaných pro nejaderná průmyslová zařízení, jako jsou například lakovací stroje u automobilů.

    1. 1.7. Následující vibrační testovací systémy, zařízení, komponenty a odpovídající software:

      (a) Elektrodynamické vibrační testovací systémy, využívající buď zpětnou vazbu nebo uzavřený regulační obvod a zahrnující číslicový regulátor, schopné vyvinout vibrace mezi 20 Hz a 2000 Hz při efektivním zrychlení 10 g a více, a přenášenými silami nejméně 50 kN (11.250 liber), měřenými na “holém stole“;

      (b) Číslicové regulátory kombinované se “speciálně vytvořeným softwarem“ pro vibrační testování, s šířkou kmitočtového pásma v reálném čase větší, než 5 kHz. které jsou skonstruovány pro použití v systémech popsaných a kontrolovaných dle předchozího odstavce (a);

      (c) Vibrační třasadlové jednotky s, nebo bez připojených zesilovačů, schopné přenášet síly nejméně 50 kN (11.250 liber), měřeno na “holém stole“, které jsou použitelné v systémech kontrolovaných dle předchozího odstavce (a);

      (d) Nosné konstrukce pro testované kusy a elektronické jednotky konstruované s cílem sloučit řadu třasadlových jednotek v kompletní třasadlový systém, schopný vyvinout účinnou kombinovanou sílu nejméně 50 kN, které jsou použitelné v systémech kontrolovaných dle odstavce (a);

      (e) “Speciálně vytvořený software“ pro použití v systémech, kontrolovaných podle předchozího odstavce (a), nebo v elektronických jednotkách, kontrolovaných podle předchozího odstavce (d).

    1. 1.8. Níže uvedené vakuové metalurgické tavicí a licí pece a takové pece s řízenou atmosférou; a speciálně uspořádané počítačové ovládání a monitorovací systémy, jakož i pro ně “speciálně vytvořený software“

      (a) Obloukové tavicí a licí pece s objemem tavných elektrod mezi 1000 cm3 a 20 000 cm3, schopné provozu při teplotách tavení nad 1 700°C,

      1. b) Tavicí pece s elektronovým svazkem nebo plasmové s příkonem 50 kW či větším,a schopné provozu při teplotách tavení nad 1200°C.
  1. 2. MATERIÁLY
    1. 2.1. Hliníkové slitiny s minimální mezí pevností v tahu při 293 K (20°C) 460 MPa (0,46 x 109 N/m2), ve formě trubek nebo masivních válců (včetně výkovků s vnějším průměrem převyšujícím 75 mm (3 palce).

      Technická poznámka: požadavek na mez pevnosti se vztahuje na hliníkové slitiny před i po tepelném zpracování.

    1. 2.2. Kovové berylium, slitiny s více než 50 hmotnostními % berylia, beryliové sloučeniny a výrobky z nich, kromě:
      1. a) Kovových oken pro rentgenové přístroje a měřící zařízení vrtů;
      2. b) Oxidových výrobku nebo polotovarů, speciálně navržených pro součástky elektronických komponent nebo jako podložky elektronických obvodů.
      3. c) Berylu (křemičitan berylia a hliníku) ve formě smaragdů nebo akvamarínů.

      Technická poznámka: Tato položka zahrnuje odpady a zmetky obsahující berylium podle výše uvedené definice.

    1. 2.3. Vysoce čistý bismut (čistota 99,99% nebo vyšší) s velmi nízkým obsahem stříbra (méně než 10 částí na milión).
    2. 2.4. Bór, sloučeniny bóru, směsi a materiály obsahující bór, v nichž koncentrace izotopu 10 B přesahuje 20 hmotnostních % celkového obsahu bóru.
    3. 2.5. Vápník (vysoce čistý) obsahující jednak méně než 1000 ppm kovových nečistot, jiných než hořčík, jednak méně než 10 ppm bóru.
    4. 2.6. Trifluorid chloru (ClF3)
    5. 2.7. Kelímky vyrobené z materiálů odolných vůči roztaveným kovovým aktinidům, a to:

      (a) Kelímky o objemu mezi 150 ml a 8 litry, a vyrobené z/nebo povlečeny jakýmkoliv z následujících materiálů o minimální čistotě 98 %:

      1. i) Fluorid vápenatý (CaF2)
      2. ii) Zirkoničitan vápenatý (Ca2ZrO3)
      3. iii) Sulfid ceritý (Ce2S3)
      4. iv) Oxid erbitý (Er2O3)
      5. v) Oxid hafničitý (HfO2)
      6. vi) Oxid hořečnatý (MgO)
      7. vii) Nitridovaná slitina niobu, titanu a wolframu (přibližně 50% Nb, 30 % Ti, 20 % W)
      8. viii) kysličník ytritý (Y2O3)
      9. ix) Oxid zirkoničitý (ZrO2)

      (b) Kelímky o objemu mezi 50 ml a 2 l, vyrobené z/nebo obložené tantalem o čistotě 99,9 % nebo vyšší.

      (c) Kelímky o objemu mezi 50 ml a 2 l, vyrobené z/nebo obložené tantalem (o čistotě 98% nebo vyšší), povlečené karbidem, nitridem nebo boridem tantalu (či jakoukoliv kombinací těchto sloučenin)

    1. 2.8. Vláknité nebo vláknové materiály, předimpregnované lamináty a kompozity, a to:

      (a) Uhlíkové nebo aramidové “vláknité nebo vláknové materiály“, mající “měrný modul“ minimálně 12,7 x 106 m, nebo “měrnou pevnost v tahu“ 23,5 x 104 m či vyšší, kromě amidových “vláknitých nebo vláknových materiálů“ s hmotnostním obsahem esterového modifikátoru, povrch vláken minimálně 0,25%;

      (b) Skleněné "vláknité nebo vláknové materiály mající “měrný modul“ minimálně 3,18 x 106m a “měrnou pevnost v tahu“ 7,62x 104 či vyšší;

      (c) Nekonečné příze, prameny, lanka nebo pásky impregnované teplem vytvrditelnou pryskyřicí, o šířce nepřevyšující 15 mm (předimpregnované lamináty), zhotovené z uhlíkových či skleněných “vláknitých či vláknových materiálů“ dle specifikaci uvedené v odstavci 2.8 (a) nebo (b);

      (d) Kompozitní struktury ve formě trubek o vnitřním průměru mezi 75 mm (3 palce) a 400 mm (16 palců) vyrobené z jakéhokoliv “vláknitého či vláknového materiálu“ dle specifikaci uvedené pod (c).

      Technická poznámka:

      (a) Pro účely této položky termín “vláknité či vláknové materiály“ zahrnuje nekonečná monovlákna, příze, prameny, kablíky nebo pásky.

      1. Definice:
      2. Vlákno (niť - filament) či monovlákno je nejmenší součást vlákna, obvykle o průměru několika μm.
      3. Pramínek (bundle) je svazek typicky více než 200 vláken (filament) uspořádaných přibližně rovnoběžně.
      4. Pramen (roving) je svazek typicky 12 až 120 přibližně rovnoběžných pramínků.
      5. Lanko je svazek vláken (filaments), obvykle přibližně rovnoběžných
      6. Páska (tape) je materiál složený z propletených nebo stejnosměrných vláken-nití (filaments), pramínků, pramenů, lanek, atd., obvykle předimpregnovaných pryskyřicí.

      (b) “měrný modul“ je Youngův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3, změřenou při teplotě 23 ± 2° C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

      (c) “Měrná pevnost v tahu“ je mez pevnosti v tahu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3, změřenou při teplotě 23° C ± 2° C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

    1. 2.9. Hafnium odpovídající následujícímu popisu: kov, slitiny a sloučeniny hafnia a výrobky z nich, které obsahují více než 60 hmotnostních % hafnia.
    2. 2.10. Lithium obohacené izotopem-6 (Li-6) více než do 7,5 at.%, slitiny, sloučeniny či směsi obsahující lithium obohacený izotopem Li-6, jakož i produkty a zařízení obsahující tyto materiály, kromě:
      1. termoluminiscenčních dozimetrů.
    3. Poznámka: Obsah izotopu Li-6 v přírodním lithiu je 7,5 at. %
    1. 2.11. Hořčík (vysoce čistý) obsahující současně méně než 200 hmotnostních ppm kovových nečistot, jiných než vápník, a méně než 10 ppm bóru.
    2. 2.12. Martenzitická ocel s minimální pevností v tahu 2050 MPa (2050 x 109 N/m2) (300 000 lb/m2) při teplotě 293 K (20° C), vyjma tvarů u nichž žádný délkový rozměr nepřesahuje 75 mm.

      Technická poznámka: platí pro ocel před nebo po tepelném zpracování.

    1. 2.13. Rádium-226, sloučeniny Ra-226, nebo směsi obsahující Ra-226, jakož i produkty a přístroje obsahující tyto materiály, s výjimkou:

      (a) lékařských aplikátorů;

      (b) produktu, či přístroje obsahujícího ne více, než 0,37 GBq (10 millicurie) Ra-226 v jakéholiv formě.

    1. 2.14. Titanové slitiny s minimální pevnosti v tahu 900 MPa (0,9 x 109 N/m2) (130 500 lb/m2) při 293 K (20° C) ve formě trubek nebo masivních válců (včetně výkovků) s vnějším průměrem větším, než 75 mm (3 palce).

      Technická poznámka: platí pro takové titanové slitiny před nebo po tepelném zpracování.

    1. 2.15. Wolfram dle následující specifikace: součástky vyrobené z wolframu, karbid wolframu nebo wolframové slitiny (s obsahem wolframu více než 90%) o hmotnosti větší než 20 kg a mající dutou válcovou symetrii (včetně částí válce) o vnitřním průměru větším než 100 mm (4 palce), ale s menším než 300 mm (12 palců), s výjimkou částí speciálně konstruovaných k použití jako závaží nebo kolimátory gama záření.
    2. 2.16. Zirkonium s obsahem hafnia nižším, než 1 hmotnostní část hafnia na 500 hmotnostních částí zirkonia, ve formě kovu, slitin obsahujících více než 50 hmotnostních % zirkonia, a sloučenin, jakož i výrobků z těchto materiálů, kromě zirkonia ve formě fólie o tloušťce nepřesahující 0,1 mm (0,004 palce).

      Technická poznámka: Toto omezení se vztahuje rovněž na odpad a zmetky obsahující zirkonium, jak je definováno výše.

    1. 2.17. Práškový nikl a porézní kovový nikl dle následujícího:

      (a) Práškový nikl o čistotě převyšující 99,0 % a průměrné velikosti částic minimálně 10 μm (měřené podle standardu ASTM B 330), kromě:

      Vláknových niklových prášků

    2. Poznámka: Niklové prášky, speciálně připravené pro výrobu bariér, používaných v závodech na plynovou difúzi, jsou kontrolovány dle Části 1 Směrnice NSG.
    3. (b) Porézní kovový nikl, vyrobený z materiálů, kontrolovaných dle (a), kromě:

      Jednotlivých porézních niklových plechů o maximální ploše 1000 m2/plech.

    4. Poznámka: Toto se vztahuje na porézní kov, připravený lisováním a slinováním materiálu definovaného v odstavci (a) tak, že vzniká kov, jehož struktura je tvořena částicemi niklu obklopenými jemnými, navzájem propojenými póry.
  1. 3. ZAŘÍZENÍ A KOMPONENTY PRO IZOTOPICKOU SEPARACI URANU
    1. (jiná než vybrané položky)
    2. 3.1. Elektrolyzéry na výrobu fluóru s výrobní kapacitou větší než 250 g fluóru za hodinu.
    3. 3.2. Zařízení na výrobu a montáž rotorů a tvářecí stroje na výrobu vlnovců dle následujícího:

      (a) Zařízení na montáž sestavy rotorů plynových odstředivek, sekcí rotorových trubek, přepážek a koncovek.. Takové zařízení většinou obsahuje přesná vřetena, svěrky a stroje na uložení lisováním za tepla.

      (b) Zařízení vyrovnávající rotor pro dosažení souososti sekcí rotorové trubky. (Poznámka: Obvykle se takové zařízení bude skládat z přesných měřících čidel, propojených na počítač, který řídí činnost, například pneumatických otočných ramen používaných pro vyrovnávání do směru sekcí rotorových trubek.)

      (c) Trny a zápustky pro tváření vlnovců pro výrobu jednospirálových konvolučních vlnovců (vlnovců vyrobených z vysoce pevných hliníkových slitin, martenizitické vytvrditelné oceli, vysoce pevných kompozitních materiálů). Vlnovce mají všechny následující charakteristické rozměry:

      (1) vnitřní průměr 75 mm až 400 mm (3 - 16 palců)

      (2) délka 12,7 mm (0,5 palce) nebo větší

      (3) hloubku spirály větší než 2 mm (0,08 in.).

    1. 3.3. Vícerovinné vyvažovací stroje pro odstředivky - stabilní či přenosné, horizontální nebo vertikální, a to:

      (a) Vyvažovací zařízení pro odstředivky konstruované pro vyvažování pružných rotorů o délce minimálně 600 mm a mající současně všechny následující charakteristiky:

      (1) oběžný průměr nebo průměr otočného čepu 75 mm a více

      (2) hmotnostní rozsah od 0,9 do 23 kg (2 - 50 liber) a

      (3) schopnost vyvážit při otáčkách vyšších než 5000 za minutu

      (b) Vyvažovací stroje pro odstředivky konstruované pro vyvažování dutých válcových komponentů rotoru a mající všechny následující charakteristiky:

      (1) průměr čepu 75 mm nebo více

      (2) hmotnostní rozsah od 0,9 do 23 kg (2 - 50 liber)

      (3) schopnost vyvážit do zbytkové nerovnováhy 0,01 kg mm/kg v jedné rovině nebo lepší, a

      (4) řemenový pohon

      a “speciálně navržený software“, sloužící pro tyto účely.

    1. 3.4. Zařízení pro navíjení vláken, u nichž jsou pohyby pro nastavení do správné polohy, ovíjení a vinutí vláken koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách, speciálně konstruované pro výrobu kompozitů nebo laminátů z vláknových či vláknitých materiálů a jež jsou schopny navíjet válcové rotory o průměru 75 mm (3 palce) až 400 ram (16 palců) a o délce minimálně 600 mm (24 palců), koordinační a programové řízení pro tuto činnost, přesné trny a “speciálně navržený software“ pro tyto účely.
    2. 3.5. Měniče kmitočtu (známé rovněž jako konvertory nebo inventory) nebo generátory, které mají všechny dále uvedené charakteristiky:

      (a) Vícefázový výstup s výkonem 40 W nebo větším

      (b) Schopnost pracovat v kmitočtovém pásmu 600 - 2000 Hz

      (c) Celkové harmonické zkreslení menší než 10 %, a

      (d) Řízení stability kmitočtu lepší než 0,1 %,

      1. s výjimkou takových měničů kmitočtu, speciálně konstruovaných nebo upravených pro napájení “statorů motorů“ (definice viz níže) a majících charakteristiky uvedené výše v bodech (b) a (d) a současně celkové harmonické zkreslení menší než 2% a účinnost větší než 80 %.

      Definice:

      1. “Statory motorů“ - speciálně konstruované prstencové statory pro vysoce rychlostní vícefázové hysterezní (nebo reluktanční) motory na střídavý proud pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém pásmu 600 - 2000 Hz a příkonu 50 - 1000 VA. Statory se skládají z vícefázových vinutí na laminovaném nízkoztrátovém železném jádru složeném z tenkých plechů - obvykle o tloušťce maximálně 2 mm (0,08 palce).
    1. 3.6. Lasery, laserové zesilovače a oscilátory, a to:

      (a) Lasery na bázi par mědi o průměrném výkonu 40 W nebo větším, pracující ve vlnových délkách mezi 500 nm a 600 nm;

      (b) Lasery na bázi iontů argonu o průměrném výkonu 40 W nebo větším, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 400 nm a 515 nm;

      (c) Lasery s příměsí neodymu (jiné než skla), a to:

      (1) s výstupním vlnovým rozsahem mezi 1000 nm a 1100 nm, s impulsním buzením a s modulací jakosti rezonátoru, s trváním impulsu rovným nebo větším než 1 ns a mající všechny následující charakteristiky:

      (a) jednoduchý příčný výstupní mod, s průměrným výkonem větším než 40 W

      (b) vícenásobný příčný výstupní mod, s průměrným výkonem větším než 50 W

      (2) pracující při vlnových délkách mezi 1000 nm a 1100 nm a zahrnující zdvojení kmitočtu, dávající výstupní vlnovou délku mezi 500 a 550 nm, s průměrným výkonem při zdvojeném kmitočtu (nové vlnové délce) větším než 40 W.

      (d) Laditelné impulsní monovidové oscilátory na bázi barviva s průměrným výkonem vyšším než 1 W, opakovacím kmitočtem vyšším než 1 kHz, šířkou impulsu menší než 100 ns a vlnovou délkou mezi 300 a 800 nm;

      (e) Laditelné zesilovače a oscilátory na bázi barviva, kromě modnovidových oscilátorů, s průměrným výkonem větším než 30 W, opakovacím kmitočtem vyšším než 1 kHz, šířkou impulsu menší než 100 ns a vlnovou délkou mezi 300 nm a 800 nm;

      (f) Alexandritové lasery s šířkou pásma 0,005 nm nebo menší, opakovacím kmitočtem vyšším než 125 Hz, a průměrným výkonem nad 30 W, pracující ve vlnovém rozsahu 720 nm - 800 nm;

      (g) Lasery na bázi oxidu uhličitého, pracující v pulsním režimu, s opakovacím kmitočtem nad 250 Hz, průměrným výkonem vyšším než 500 W a délkou impulsu kratší než 200 ns, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 9000 a 11000 nm;

    2. Poznámka: Toto omezení se netýká výkonnějších (obvykle 1 - 5 kW) průmyslových laserů na bázi CO2 používaných například pro řezání či svařování, tyto lasery jsou buď s trvalou vlnou nebo impulsní s šířkou impulsu větší než 200 ns.
    3. (h) Excimerové lasery (XeF, XCl, KrF) s opakovacím kmitočtem vyšším než 250 Hz a průměrným výkonem vyšším než 500 W, pracující ve vlnovém rozsahu mezi 240 a 360 nm,

      (i) Paravodíkové Ramanovy fázovače určené pro práci při výstupní vlnové délce 16 mikrometrů a opakovacím kmitočtu přes 250 Hz.

      Technická poznámka: Obráběcí stroje, měřící přístroje a s nimi spojená technologie, jež mohou být potenciálně využity pro jaderný průmysl, jsou kontrolovány dle položek 1.2.a 1.3. tohoto Seznamu.

    1. 3.7. Hmotnostní spektrometry schopné měřit ionty o hmotnosti 230 atomových jednotek a větší s rozlišením lepším než dvě části při 230, jakož i příslušné iontové zdroje pro tato zařízení, a to:

      (a) Hmotnostní spektrometry s indukčně vázaným (ICP/MS) plazmatem;

      (b) Hmotnostní spektrometry s doutnavým výbojem (GDMS);