Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

§ 69

Státní dozor

(1) Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných skutečností je dozor nad tím, jak orgány státu a organizace dodržují právní předpisy v této oblasti.

(2) Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona,¹⁵) nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Kontrolní pracovníci jsou při výkonu státního dozoru dále oprávněni seznamovat se s utajovanými skutečnostmi všech stupňů utajení v rozsahu potřebném k provedení kontroly.

(4) Pracovníci úřadu na ochranu utajovaných skutečností cizí moci jsou oprávněni účastnit se státního dozoru utajovaných skutečností, které jsou poskytnuty České republice, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb.

§ 70

Opatření k nápravě

(1) Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených tímto zákonem v oblasti ochrany utajovaných skutečností, může při výkonu státního dozoru

1. a) učinit neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných skutečností,
2. b) požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky, a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Úřadu, nebo
3. c) odejmout utajovanou skutečnost.

(2) Úřad je oprávněn, v návaznosti na výkon státního dozoru, odejmout osvědčení nebo potvrzení.

§ 71

(1) Úřad uloží pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem

1. a) organizaci až do výše 50 milionů Kč,
2. b) určené osobě podle § 42 nebo § 43 písm. b) až f) do výše 500 000 Kč,
3. c) určené osobě podle § 38, 40 nebo § 41 do výše 300 000 Kč,
4. d) jiné osobě do výše 100 000 Kč.

(2) Za opakované porušení povinností stanovených tímto zákonem je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

§ 72

(1) Pokutu podle § 71 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Úřad porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

(3) Pokuty uložené podle § 71 vybírá Úřad a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.¹⁶)

§ 73

Řízení

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 71 a 72. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení části čtvrté oddíl dva a tři a části páté zákona č. 71/1967 Sb.

(2) Žalobu proti rozhodnutí o nevydání osvědčení lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. V řízení o této žalobě se účast osob zúčastněných na řízení nepřipouští.

§ 74

(1) Důležité písemnosti, zejména oznámení podle § 36 odst. 3, § 37 odst. 2 písm. b), § 62 odst. 2, § 62 odst. 6 a § 75 odst. 6, se doručují do vlastních rukou.

(2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; na to musí doručovatel adresáta upozornit.

(4) Písemnosti, které jsou určeny organizaci, se doručují pracovníkům oprávněným za organizace přijímat písemnosti. Není-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za organizaci jednat.

§ 75

(1) Proti nevydání osvědčení podle § 36 odst. 3 může navrhovaná osoba podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.

(2) Proti zániku platnosti osvědčení podle § 37 odst. 2 písm. b) může osoba, které bylo vydáno osvědčení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 36 odst. 6.

(3) Stížnost se podává řediteli Úřadu.

(4) Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

(5) Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.

(6) Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.

(7) Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 může Úřad vydat osvědčení.

(8) Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost osvědčení obnoví. Úřad osvědčení neprodleně vrátí stěžovateli.

§ 76

(1) Proti nevydání potvrzení podle § 62 odst. 2 může organizace podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.

(2) Proti zániku platnosti potvrzení podle § 63 odst. 1 písm. c) může organizace, které bylo vydáno potvrzení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 62 odst. 6.

(3) Stížnost se podává řediteli Úřadu.

(4) Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

(5) Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.

(6) Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.

(7) Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 Úřad vydá potvrzení.

(8) Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost potvrzení obnoví. Úřad potvrzení neprodleně vrátí stěžovateli; současně vrátí stěžovateli certifikát, byl-li jeho držitelem.

§ 77

Do lhůty pro podání stížnosti se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty pro podání stížnosti na den pracovního klidu nebo pracovního volna, je posledním dnem této lhůty nejbližší pracovní den.

§ 77a

(1) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (§ 75 odst. 5, § 76 odst. 5) může navrhovaná osoba, organizace nebo fyzická osoba podat opravný prostředek.

(2) O opravném prostředku rozhoduje Kolegium, zřízené podle zvláštního zákona.^16a)

§ 77b

(1) Účastníkem řízení před Kolegiem je ten, kdo podal opravný prostředek.

(2) Opravný prostředek se podává u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o stížnosti účastníků řízení.

(3) Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek.

(4) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení opravného prostředku, postoupí opravný prostředek spolu se svým vyjádřením a s veškerým spisovým materiálem Kolegiu.

§ 77c

(1) Účastník řízení má právo seznámit se s obsahem spisu, s výjimkou písemností, které obsahují utajované skutečnosti.

(2) Účastník řízení má právo se k věci vyjádřit a uvádět důkazy na podporu svých tvrzení. Je-li v řízení o opravném prostředku prováděno dokazování, má účastník řízení za podmínek stanovených podle § 77f odst. 3 právo účastnit se dokazování a vyjadřovat se k provedeným důkazům.

§ 77d

(1) Účastník řízení se může dát v řízení o opravném prostředku zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, na základě písemně udělené plné moci.

(2) Účastník řízení může mít v řízení pouze jednoho zástupce. Zástupce je oprávněn ke všem úkolům, které může v řízení učinit účastník řízení.

(3) Odvolání plné moci účastníkem řízení nebo její výpověď zástupcem jsou vůči Kolegiu účinné, jakmile mu byly oznámeny. Zvolí-li si účastník řízení jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

§ 77e

(1) Člen Kolegia je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen také člen Kolegia, který byl ve věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce člena Kolegia.

(3) Důvodem vyloučení člena Kolegia nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení nebo v účasti na rozhodování v jiných věcech.

(4) Pokud jsou členu Kolegia známy skutečnosti, které zakládají důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, je povinen tyto skutečnosti uvést.

(5) Účastník řízení může v opravném prostředku namítnout, že považuje některého ze členů Kolegia za podjatého. K později uvedeným námitkám účastníka řízení se nepřihlédne, není-li namítána skutečnost, o níž účastník řízení prokazatelně nemohl v době podání opravného prostředku vědět.

(6) O vyloučení člena Kolegia rozhoduje Kolegium; člen Kolegia, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

§ 77f

(1) Jednání Kolegia je neveřejné.

(2) Kolegium může jednat a usnášet se, je-li přítomna většina jeho členů.

(3) Kolegium přizve účastníka řízení k jednání, pokud o to účastník řízení v opravném prostředku požádá. K pozdější žádosti účastníka řízení se nepřihlíží. Mají-li být projednávány utajované skutečnosti, je účastník řízení z účasti na této části jednání Kolegia vyloučen, vyloučení lze provést pouze v rozsahu nezbytném k dosažení jeho účelu.

(4) Je-li to třeba k dalšímu objasnění věci, může Kolegium žádat orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o podání vysvětlení.

§ 77g

(1) Kolegium řízení o opravném prostředku přeruší, pokud o to účastník řízení z vážného důvodu požádá.

(2) Řízení lze přerušit pouze na dobu nezbytně nutnou. Po dobu přerušení řízení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(3) Vzal-li před vydáním rozhodnutí Kolegia ve věci samé účastník řízení návrh zpět nebo jestliže účastník řízení ztratil způsobilost k právním úkonům, zemřel či byl prohlášen za mrtvého, případně zanikl, Kolegium řízení o opravném prostředku zastaví.

§ 77h

(1) Kolegium vychází při svém rozhodování ze spisového materiálu postoupeného orgánem, který vydal napadené rozhodnutí, a z důkazů provedených na návrh účastníka řízení.

(2) Kolegium rozhodne, které z důkazů navržených účastníkem řízení provede.

(3) Dokazování se provádí na jednání Kolegia; při splnění podmínek podle § 77f odst. 3 se provádí v přítomnosti účastníka řízení.

(4) Kolegium hodnotí podklady pro rozhodnutí podle své úvahy, a to každý z nich jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti. Kolegium může podle své úvahy přehodnotit volné uvážení orgánu, který vydal napadené rozhodnutí.

§ 77i

(1) Kolegium napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o opravném prostředku nejpozději do 90 dnů ode dne doručení opravného prostředku. Nelze-li vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji Kolegium přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 60 dnů. O prodloužení lhůty musí být účastník řízení s uvedením důvodu vyrozuměn.

(2) Kolegium rozhoduje po poradě členů Kolegia. Každý člen Kolegia je na poradě oprávněn podat před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

(3) Každý člen Kolegia je na poradě povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

(4) Porady a hlasování Kolegia se mohou zúčastnit pouze členové Kolegia, kteří se účastnili celého jednání Kolegia o opravném prostředku. Rozhodnutí je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných členů Kolegia.

(5) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasuje se o dvou návrzích, které získaly největší počet hlasů. Získalo-li více návrhů podle předchozí věty stejný počet hlasů, hlasuje se o těch dvou z nich, které jsou pro účastníka řízení nejpříznivější. Návrh na rozhodnutí, který získá více hlasů, je přijat.

§ 77j

(1) Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, k dalšímu řízení. Orgán, který bude ve věci znovu rozhodovat, je právním názorem Kolegia vázán.

(2) Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, opravný prostředek zamítne.

(3) Opravný prostředek podaný neoprávněnou osobou, podaný po lhůtě podle § 77b odst. 2 nebo podaný ve věci, ve které není Kolegium příslušné rozhodovat, Kolegium odmítne.

§ 77k

(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí Kolegia ve věci samé musí obsahovat označení Kolegia, jména a příjmení členů Kolegia, kteří ve věci rozhodovali, přesné označení účastníka řízení, případně jeho zástupce, označení projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení podle odstavce 4 a datum vydání rozhodnutí.

(2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto.

(3) V odůvodnění se uvede, z jakých podkladů při rozhodování Kolegium vycházelo a jak tyto podklady hodnotilo. Jsou-li některé z důvodů rozhodnutí Kolegia utajovanými skutečnostmi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro rozhodnutí, úvahy, kterými se Kolegium řídilo při jejich hodnocení, a důvody rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.

(4) Proti rozhodnutí Kolegia není přípustný opravný prostředek.

(5) Rozhodnutí a jiné písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou; má-li v řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Doručením nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné.

(6) Rozhodnutí Kolegia v řízení o opravném prostředku ani jiná rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodnutí o pokutách, nepodléhají soudnímu přezkumu.

§ 78

Platnost určení podle dosavadní právní úpravy

(1) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku se státním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,¹⁷) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu podle tohoto zákona do 31. prosince 2000.

(2) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku s hospodářským nebo služebním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,¹⁸) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu pro styk s utajovanými skutečnostmi stupně utajení „Vyhrazené“, „Důvěrné“ nebo „Tajné“ podle tohoto zákona po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) V případech podle odstavce 1 nebo 2 je nutno provést záznam o určení způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 a 2, nejdéle však na dobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2.

(4) Určením provedeným podle § 38 zaniká určení provedené podle odstavce 3.

§ 79

Změna stupně utajení

Stupně utajení stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v platnosti, pokud podle tohoto zákona nebude v konkrétních případech stanoveno jinak.

§ 80

Vydávání vyjádření ke styku se státním tajemstvím se řídí dosavadními právními předpisy¹⁹) pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nejpozději 45 dnů před počátkem účinnosti tohoto zákona.

§ 81

(1) Je-li v právním předpise vydaném před účinností tohoto zákona uvedeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, rozumí se tím utajovaná skutečnost podle tohoto zákona.

(2) Je-li v právním předpise upraveno zproštění mlčenlivosti, postupuje se v případě, že se toto zproštění týká utajované skutečnosti, podle tohoto zákona.