Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 61

(1) Nemocenského a důchodového zabezpečení podle této hlavy jsou účastni v kalendářním roce jako pracovníci v pracovním poměru s odchylkami dále uvedenými spisovatelé, překladatelé slovesných děl, scénáristé, hudební skladatelé, režiséři, choreografové, mistři houslaři, výtvarní umělci, restaurátoři děl výtvarných umění, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté (dále jen „umělci“), s výjimkou členů souborů zájmové umělecké činnosti, jestliže

1. a) podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců vykonávají soustavně uměleckou činnost jako své povolání tvořící trvalý zdroj příjmu, avšak nikoliv v pracovním poměru, a
2. b) jejich příjem z této činnosti v předchozím kalendářním roce činí nejméně 12 000 Kčs.

(2) Umělec je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení podle tohoto dílu též, jestliže jeho příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl 12 000 Kčs jen proto, že

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,
2. b) byl na lázeňské péči,
3. c) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), nebo
4. d) pečoval o dítě ve věku do tří let

a uměleckou činnost nevykonával z těchto důvodů nejméně 30 kalendářních dnů; v předchozím kalendářním roce však musí umělec dosáhnout v době, kdy tyto důvody netrvaly, poměrnou část z příjmu 12 000 Kčs.

(3) V prvním roce umělecké činnosti nebo jestliže důvody uvedené v odstavci 2 trvaly po celý rok, se považuje podmínka příjmu v předchozím kalendářním roce za splněnou.

(4) Účast na zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců začal umělec vykonávat soustavně uměleckou činnost, a zaniká dnem, kterým podle vyjádření uvedené organizace umělec tuto činnost skončil.

(5) Vykonává-li umělec uměleckou činnost souběžně s jinou činností zakládající nemocenské a důchodové zabezpečení, je zabezpečen z každé této činnosti. Koná-li však umělec souběžně jinou činnost na základě dohody o pracovní činnosti, poskytuje-li věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru nebo je činný jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, je účasten zabezpečení jen jako umělec.

(6) Umělecká činnost vykonávaná před 1. lednem 1969 se započítává jako zaměstnání, jen pokud podléhala pojištění.

§ 62

(1) Příjmem umělce je jeho hrubý příjem z umělecké činnosti, snížený o skutečné režijní náklady spojené s touto činností, jestliže podléhá dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.

(2) Příjem se započítává v kalendářním roce, v němž byl vyplacen; to platí i pro zálohu.

(3) Za příjem umělce v prvním roce zabezpečení se považuje částka 12 000 Kčs, pokud skutečně dosažený příjem není vyšší. Jestliže nárok na dávku vznikne v prvním roce výkonu umělecké činnosti, je příjmem umělce v tomto roce částka 12 000 Kčs.

§ 63

Spolupůsobící organizace umělců

(1) Při provádění zabezpečení umělců spolupůsobí u

1. a) spisovatelů, překladatelů slovesných děl, scénáristů, hudebních skladatelů, režisérů, choreografů, výtvarných umělců, restaurátorů děl výtvarných umění, architektů a výkonných umělců, s výjimkou hudebníků z povolání, estrádních umělců a artistů příslušné kulturní fondy podle zásad dohodnutých s uměleckými svazy,
2. b) novinářů Svaz českých novinářů a Svaz slovenských novinářů,
3. c) hudebníků z povolání, estrádních umělců a artistů organizace oprávněné ke zprostředkování jejich činnosti.⁴⁵)

(2) Spolupůsobící organizace sledují činnost umělců a poskytují národnímu výboru, který rozhoduje o zabezpečení umělce, podklady a informace potřebné pro provádění zabezpečení, zejména

1. a) že umělec vykonává soustavně uměleckou činnost jako své povolání tvořící trvalý zdroj příjmu,
2. b) o počátku a skončení výkonu umělecké činnosti pro vznik a zánik zabezpečení,
3. c) o výši hrubých příjmů umělce, které byly podrobeny dani z příjmů z literární a umělecké činnosti za kalendářní rok, o výši této daně, o výši čistých příjmů a výši režijních nákladů spojených s uměleckou činností v tomto roce, a to nejpozději do 31. března následujícího roku,
4. d) o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na dávky při pracovním úrazu,
5. e) o skutečnostech rozhodných pro plnění ohlašovací povinnosti podle § 150 a 153.

§ 64

Dávky

(1) Z nemocenského zabezpečení se umělcům poskytují tyto dávky:

1. a) lázeňská péče,
2. b) nemocenské,
3. c) peněžitá pomoc v mateřství,
4. d) podpora při narození dítěte,
5. e) přídavky na děti,
6. f) pohřebné.

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, platí pro poskytování dávek nemocenského zabezpečení uvedených v odstavci 1 předpisy o poskytování obdobných dávek pracovníkům v pracovním poměru.

§ 65

(1) Umělci náleží místo příjmu nemocenské, je-li pro nemoc, úraz, po dobu karantény nebo po dobu lázeňské péče uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrného čistého denního příjmu, nejvýše z částky 107 Kčs.

(3) Výše denní částky nemocenského za prvé tři kalendářní dny neschopnosti k výkonu umělecké činnosti činí 70 % průměrného čistého denního příjmu a za čtvrtý a každý další kalendářní den této neschopnosti 90 % průměrného čistého denního příjmu. Při neschopnosti k výkonu umělecké činnosti pro úraz utrpěný při výkonu této činnosti a po dobu karantény náleží nemocenské ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu od prvého dne neschopnosti.

(4) Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle tohoto dílu nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za kalendářní den částku 75 Kčs, jde-li o prvé tři kalendářní dny neschopnosti, částku 96 Kčs za čtvrtý a každý další den neschopnosti a částku 107 Kčs při zvýšení pro aktivní tuberkulózu.

§ 66

(1) Průměrný čistý denní příjem se stanoví z příjmu umělce za období kalendářního roku nebo tří kalendářních roků, podle toho, co je pro umělce výhodnější, předcházející roku, v němž vznikl nárok na nemocenské.

(2) Průměrný čistý denní příjem se vypočte tak, že se příjem umělce uvedený v § 62 odst. 1 po odečtení daně z příjmů z literární a umělecké činnosti dělí počtem kalendářních dnů připadajících na období, za které se tento příjem zjišťuje; do počtu kalendářních dnů se přitom nezahrnují doby uvedené v odstavci 3.

(3) U umělce, který uplatňuje nárok na nemocenské v prvním roce zabezpečení, a u umělce, který nemohl vykonávat uměleckou činnost po celý kalendářní rok, protože

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu umělecké činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,
2. b) byl na lázeňské péči,
3. c) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách, nebo
4. d) pečoval o dítě ve věku do tří let,

se za příjem považuje částka 12 000 Kčs, pokud skutečně dosažený příjem není vyšší.

§ 67

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží umělkyni ode dne přerušení umělecké činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za kalendářní dny ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu; ustanovení § 65 odst. 4 a § 66 platí zde obdobně.

§ 68

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud umělec je účasten zabezpečení podle této hlavy.

§ 69

Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytnou, pokud náležejí obdobné dávky z nemocenského zabezpečení podle jiných předpisů.

§ 70

Za hrubé výdělky umělce se považuje příjem uvedený v § 62 odst. 1.

§ 71

Starobní a vdovský důchod se poskytuje umělcům při dalším výkonu umělecké činnosti za podmínek stanovených pro poskytování těchto důchodů v § 3 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům, s tím, že se podmínka sjednání zaměstnání na dobu určitou, nejvýše na dobu jednoho roku, považuje za splněnou; příjmy, které podléhají dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se přitom započítávají v tom měsíci, ve kterém byly vyplaceny.

§ 72

(1) Umělcům náleží při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách Československé socialistické republiky, uvedených v § 112 odst. 2, náhrada příjmu.

(2) Náhrada příjmu činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)

1. a) 50 % průměrného čistého denního příjmu, nevyživuje-li umělec žádnou osobu,
2. b) 65 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li umělec aspoň jednu osobu,
3. c) 90 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li umělec aspoň dvě osoby, a
4. d) 95 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li umělec tři a více osob.

(3) Průměrný čistý denní příjem se stanoví podle § 66.

(4) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované pro poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru.⁴⁶)

§ 73

(1) Občan poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru⁴⁷) (dále jen „občan poskytující služby“) je účasten v kalendářním roce nemocenského a důchodového zabezpečení podle této hlavy, jestliže

1. a) není účasten zabezpečení z důvodu jiné činnosti,
2. b) nepobírá starobní nebo invalidní důchod a
3. c) z příjmů dosažených z výkonu povolené činnosti v předchozím kalendářním roce je povinen platit daň z příjmů obyvatelstva.⁴⁸)

(2) Občan poskytující služby je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení též, jestliže jeho příjmy v předchozím kalendářním roce nedosáhly zdanitelné výše jen proto, že

1. a) povolení k poskytování služeb bylo uděleno národním výborem až v průběhu roku,
2. b) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu povolené činnosti nebo mu byla nařízena karanténa,
3. c) byl na lázeňské péči,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách, nebo
5. e) pečoval o dítě ve věku do tří let

a povolenou činnost nevykonával z těchto důvodů nejméně 30 kalendářních dnů; v předchozím kalendářním roce však občan poskytující služby musí dosáhnout v době, kdy uvedené důvody netrvaly, poměrnou část příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c), odpovídající této době.

(3) Jestliže důvody uvedené v odstavci 2 písm. b) až e) trvaly po celý předchozí kalendářní rok, považuje se podmínka stanovená v odstavci 1 písm. c) za splněnou.

(4) Pro účast na zabezpečení v kalendářním roce, v němž občanu poskytujícímu služby bylo uděleno povolení k této činnosti, se za dosažený příjem [odst. 1 písm. c)] považuje předpokládaný roční příjem určený národním výborem.

(5) Vykonává-li občan poskytující služby také činnost na základě dohody o pracovní činnosti,³⁵) je účasten zabezpečení jen podle této hlavy.

(6) Nemocenské a důchodové zabezpečení občana poskytujícího služby vzniká nejdříve dnem, od kterého je občan oprávněn podle povolení národního výboru vykonávat tuto činnost, a zaniká dnem skončení platnosti povolení.

§ 74

Dávky

(1) Z nemocenského zabezpečení se občanům poskytujícím služby poskytují tyto dávky:

1. a) lázeňská péče,
2. b) nemocenské,
3. c) peněžitá pomoc v mateřství,
4. d) podpora při narození dítěte,
5. e) přídavky na děti,
6. f) pohřebné.

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, platí pro poskytování dávek nemocenského zabezpečení uvedených v odstavci 1 předpisy o poskytování obdobných dávek pracovníkům v pracovním poměru.

§ 75

(1) Občanu poskytujícímu služby náleží místo příjmu nemocenské, je-li pro nemoc úraz, po dobu karantény nebo po dobu lázeňské péče uznán dočasně neschopným k výkonu povolené činnosti, jestliže během této doby občan nebo někdo jiný v jeho prospěch tuto činnost nevykonává.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrného čistého denního příjmu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

(3) Výše denní částky nemocenského za prvé tři kalendářní dny neschopnosti k výkonu povolené činnosti činí 70 % průměrného čistého denního příjmu a za čtvrtý a každý další kalendářní den této neschopnosti činí 90 % průměrného čistého denního příjmu. Při neschopnosti k výkonu povolené činnosti pro úraz utrpěný při výkonu této činnosti náleží nemocenské ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu od prvního dne neschopnosti.

§ 76

(1) Průměrný čistý denní příjem se stanoví z příjmu dosaženého výkonem povolené činnosti za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na nemocenské, a to po odečtení výdajů spojených s výkonem této činnosti a daně z příjmů obyvatelstva.

(2) U občana poskytujícího služby,

1. a) který nemohl vykonávat povolenou činnost po celý kalendářní rok z důvodů uvedených v § 73 odst. 2,
2. b) kterému bylo uděleno povolení až po 30. září kalendářního roku, nebo
3. c) kterému vznikl nárok na nemocenské v kalendářním roce, v němž mu bylo uděleno povolení,

se za dosažený příjem považuje pravděpodobný roční příjem stanovený národním výborem. Při stanovení pravděpodobného ročního příjmu národní výbor vychází z předpokládaného příjmu, kterého by občan mohl dosáhnout, kdyby povolenou činnost vykonával po celý kalendářní rok, po odečtení předpokládaných výdajů a odpovídající daně z příjmů obyvatelstva.

(3) Průměrný čistý denní příjem se vypočte tak, že se dosažený příjem dělí počtem kalendářních dnů připadajících na kalendářní rok, za který se zjišťuje započitatelný příjem; do počtu kalendářních dnů se přitom nezahrnují doby uvedené v § 73 odst. 2, popřípadě doba před vydáním povolení.

§ 77

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne přerušení výkonu povolené činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za kalendářní dny ve výši 90 % průměrného čistého denního příjmu; ustanovení § 75 a 76 platí obdobně.

§ 78

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud občan poskytující služby je účasten zabezpečení podle této hlavy.

§ 79

(1) Za hrubé výdělky občana poskytujícího služby se považují příjmy dosažené výkonem povolené činnosti po odečtení výdajů spojených s výkonem této činnosti.

(2) Do hrubých výdělků se započítává též příjem z povolené činnosti po odečtení výdajů spojených s jejím výkonem dosažený v kalendářním roce, ve kterém občan poskytující služby nebyl účasten zabezpečení podle této hlavy jen proto, že jeho příjem nedosáhl zdanitelné výše.

(3) Ustanovení § 42 odst. 3 platí i zde.

§ 80

(1) Občanu poskytujícímu služby náleží při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách Československé socialistické republiky uvedených v § 112 odst. 2 náhrada příjmu.

(2) Náhrada příjmu činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)

1. a) 50 % průměrného čistého denního příjmu, nevyživuje-li občan poskytující služby žádnou osobu,
2. b) 65 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li občan poskytující služby aspoň jednu osobu,
3. c) 90 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li občan poskytující služby aspoň dvě osoby, a
4. d) 95 % průměrného čistého denního příjmu, vyživuje-li občan poskytující služby tři a více osob.

(3) Průměrný čistý denní příjem se stanoví podle § 76.

(4) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované při poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru.⁴⁶)

§ 81

(1) Národní výbor, který vydal povolení k poskytování služeb, a národní výbor příslušný k vyměření daně z příjmů obyvatelstva mají povinnost poskytovat národnímu výboru, který rozhoduje o nemocenském zabezpečení občanů poskytujících služby, veškeré podklady potřebné pro provádění sociálního zabezpečení těchto občanů a zasílat je do tří dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti zakládající tuto ohlašovací povinnost.

(2) Občan poskytující služby je povinen bez průtahů oznámit národnímu výboru, který vydal povolení k poskytování služeb, úraz utrpěný při výkonu povolené činnosti, a jde-li o ženu, přerušení výkonu povolené činnosti z důvodu péče o dítě ve věku do tří let. Tento národní výbor je povinen s občanem poskytujícím služby sepsat záznam o úrazu a spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku na dávky při pracovním úrazu.