§ 38
Odkaz účinné od 1. 10. 1988§ 38účinné od 1. 10. 1988Domáčtí pracovníci
účinné od 1. 10. 1988Do hrubého výdělku domáckého pracovníka se nezapočítávají režijní náklady a cena surovin, které si domácký pracovník opatřuje na vlastní náklad.
účinné od 1. 10. 1988Do hrubého výdělku domáckého pracovníka se nezapočítávají režijní náklady a cena surovin, které si domácký pracovník opatřuje na vlastní náklad.
účinné od 1. 10. 1988(1) Za měsíční hrubý výdělek pracovníka, který se připravuje k výkonu povolání zaškolením,32) se považuje fiktivní výdělek, pokud skutečný hrubý výdělek z výkonu zaměstnání není vyšší.
účinné od 1. 10. 1988(2) Stal-li se tento pracovník invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před měsícem, v němž došlo k pracovnímu úrazu.
účinné od 1. 10. 1988(1) Do doby zaměstnání sezónního a kampaňového pracovníka33) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce. Jestliže pracovník odpracoval na sezónních a kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce za tyto práce hrubého výdělku aspoň 3000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.
účinné od 1. 10. 1988(2) Hrubými výdělky jsou i výdělky za kalendářní měsíce, ve kterých sezónní a kampaňový pracovník nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.
účinné od 1. 10. 1988(1) Do doby zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc34) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce.
účinné od 1. 10. 1988(2) Ustanovení § 40 odst. 2 platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(1) Za hrubý výdělek občana činného na základě dohody o pracovní činnosti35) se považuje odměna za sjednané práce podrobená dani ze mzdy.
účinné od 1. 10. 1988(2) Ustanovení § 40 odst. 2 platí obdobně, pokud občan činný na základě dohody o pracovní činnosti není již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírání starobního nebo invalidního důchodu.
účinné od 1. 10. 1988(3) Jestliže občan činný na základě dohody o pracovní činnosti je již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.
účinné od 1. 10. 1988(1) Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.
účinné od 1. 10. 1988(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.
účinné od 1. 10. 1988(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.
účinné od 1. 10. 1988(4) Je-li hrubý výdělek podle odstavců 2 a 3 nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.
účinné od 1. 10. 1988(5) Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiný příplatek nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí, se do hrubého výdělku podle odstavců 2 až 4 nezapočítává.
účinné od 1. 10. 1988(6) Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení organizaci, která plní povinnosti organizace pro účely sociálního zabezpečení.
účinné od 1. 10. 1988(1) Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).
účinné od 1. 10. 1988(2) Stejně jako experti v zahraničí se posuzují českoslovenští občané, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu, popřípadě ke studiu v zahraničí, a pobírají v zahraničí stipendium od československé nebo zahraniční organizace.
účinné od 1. 10. 1988(3) Za experty v zahraničí se nepovažují českoslovenští občané, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni výhradně československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito občané - pokud jsou československými občany - jsou zabezpečeni podle § 43.
účinné od 1. 10. 1988(4) Za hrubý výdělek experta v zahraničí se považuje jeho měsíční hrubý výdělek, který mu náležel v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí. Ustanovení § 43 odst. 4 části věty za středníkem platí i zde.
účinné od 1. 10. 1988Ustanovení § 43 a 44 se nevztahují na
účinné od 1. 10. 1988(1) Poslancům zákonodárných sborů, kteří jsou účastni důchodového zabezpečení z důvodu svého zaměstnání a nejsou plně uvolněni pro výkon poslanecké funkce, se zahrnuje do hrubých výdělků třetina náhrady, která jim náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce; byl-li místo této náhrady přiznán neuvolněnému místopředsedovi zákonodárného sboru osobní funkční příplatek, zahrnuje se do hrubých výdělků i třetina tohoto příplatku. Funkční odměny poskytované poslancům, které podléhají dani ze mzdy, se zahrnují do hrubých výdělků v plném rozsahu.
účinné od 1. 10. 1988(2) Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(1) Důchodového zabezpečení jsou účastni předseda národního výboru, jeho místopředsedové (náměstkové), tajemník, další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže
účinné od 1. 10. 1988(2) Úraz, který utrpí poslanec při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(1) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z fiktivního výdělku.
účinné od 1. 10. 1988(2) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 47 a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, a to z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.
účinné od 1. 10. 1988(3) Úrazem se rozumí úraz utrpěný za okolností uvedených v § 47 odst. 2.
účinné od 1. 10. 1988(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 47, ale je důchodově zabezpečen z jiné činnosti, se započítávají do hrubých výdělků; poslancům národního výboru uvedeným v § 47 odst. 1 písm. b) a c) se tyto odměny započítávají včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy. Jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, nezahrnují se tyto odměny do hrubých výdělků při posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku.
účinné od 1. 10. 1988(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v odstavci 1 a příspěvky poskytované národním výborem dlouhodobě uvolněnému poslanci, který přešel na národní výbor nižšího stupně,14) se započítávají do hrubých výdělků.
účinné od 1. 10. 1988(3) Orgán, který poskytl odměnu, náhradu ušlého výdělku nebo příspěvek podle odstavců 1 a 2, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost písemně sdělit jejich výši.
účinné od 1. 10. 1988Pro důchodové zabezpečení členů výborů lidové kontroly36) platí obdobně § 47 až 49.
účinné od 1. 10. 1988(1) Členství advokáta v advokátní organizaci se považuje za zaměstnání.
účinné od 1. 10. 1988(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy.
účinné od 1. 10. 1988(1) Za měsíční hrubý výdělek žáka a studenta se považuje fiktivní výdělek. Náleží-li žáku nebo studentu odměna37) nebo hrubý výdělek ze zaměstnání v některém měsíci vyšší, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci skutečně dosažený hrubý výdělek (odměna).
účinné od 1. 10. 1988(2) Stal-li se žák nebo student invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za jeho hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.
účinné od 1. 10. 1988(3) Úraz, který žák nebo student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(1) Pro občany, kteří jsou účastníky studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia a jsou zaměstnáni, neplatí ustanovení § 52 odst. 1 a 2.
účinné od 1. 10. 1988(2) Utrpí-li občan, který je účastníkem studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia, úraz za okolností uvedených v § 52 odst. 3, považuje se takový úraz za pracovní úraz utrpěný v zaměstnání.
účinné od 1. 10. 1988(1) Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta38) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměna, popřípadě prémie, za úspěšné řešení úkolů.39)
účinné od 1. 10. 1988(2) Za hrubý výdělek interního uměleckého aspiranta40) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.41)
účinné od 1. 10. 1988(3) Za hrubý výdělek interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo v Československé socialistické republice.
účinné od 1. 10. 1988(4) Úraz, který interní vědecký nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(5) Úraz, který utrpěl externí vědecký nebo umělecký aspirant, který je důchodově zabezpečen z důvodu jiné činnosti, při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988Za hrubý výdělek dlouhodobě uvolněného sportovce, který je účastníkem celostátní soutěže vrcholového sportu, se považují odměny poskytované příslušnou tělovýchovnou jednotou podle zvláštních předpisů.42)
účinné od 1. 10. 1988(1) Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby organizované národním výborem (dále jen „pečovatelé“) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pečovatel účasten nemocenského zabezpečení43) aspoň část měsíce.
účinné od 1. 10. 1988(2) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.
účinné od 1. 10. 1988(3) Za hrubé výdělky se považují též odměny za kalendářní měsíce, ve kterých pečovatel nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se zahrnují též do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.
účinné od 1. 10. 1988(4) Úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů národního výboru nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(5) Jestliže se pečovatel stal invalidním (částečně invalidním), vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.
účinné od 1. 10. 1988(1) Doba, po kterou se občan se změněnou pracovní schopností připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení národního výboru, se považuje za dobu zaměstnání, jestliže občan není účasten důchodového zabezpečení již z důvodu jiné činnosti.
účinné od 1. 10. 1988(2) Za měsíční hrubý výdělek občana se změněnou pracovní schopností připravujícího se pro pracovní uplatnění se považuje fiktivní výdělek, pokud není skutečně dosažený výdělek vyšší.
účinné od 1. 10. 1988(3) Úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.
účinné od 1. 10. 1988(1) Důchodově zabezpečen je odsouzený, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací; účast na zabezpečení vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953, a zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán. Důchodové zabezpečení se nevztahuje na odsouzené, kteří vykonávají jen příležitostné práce, jejichž výkon nezakládá nemocenské pojištění. Důchodově zabezpečen je též odsouzený, který se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
účinné od 1. 10. 1988(2) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje hrubá pracovní odměna za vykonanou práci a jde-li o odsouzeného, který se připravuje na budoucí povolání, fiktivní výdělek. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za výkon trestu, započítává se náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.
účinné od 1. 10. 1988(3) Při posuzování invalidity (částečné invalidity) odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, který vedl ke vzniku invalidity (částečné invalidity), považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. Zdravotnická služba sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení národního výboru o invaliditě (částečné invaliditě) odsouzeného.
účinné od 1. 10. 1988(4) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 147 odst. 1, § 149, 150, 151 a 153. Propuštění důchodce z výkonu trestu je tento ústav povinen ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.
účinné od 1. 10. 1988(5) Důchodově zabezpečeni podle odstavců 1 až 4 jsou též obvinění ve vazbě, pokud jsou zařazeni do práce za podmínek uvedených v odstavci 1. Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen vzetí do vazby (propuštění z vazby) obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení, ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.
účinné od 1. 10. 1988(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pro invaliditu (částečnou invaliditu) způsobenou úrazem, který utrpěli
účinné od 1. 10. 1988(2) Úrazu uvedenému v odstavci 1 se klade naroveň onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavci 1.
účinné od 1. 10. 1988(3) Důchod se vyměřuje ve výši náležející při pracovním úrazu z fiktivního výdělku, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod
účinné od 1. 10. 1988(4) Občanům uvedeným v odstavci 1 náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nejdříve od dovršení věku 18 let.
účinné od 1. 10. 1988(5) Po zemřelém následkem úrazu uvedeného v odstavcích 1 a 2 náleží pozůstalým vdovský a sirotčí důchod.
účinné od 1. 10. 1988(1) Občan uplatňující nárok podle § 59 oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci uvedení v § 59 odst. 1 písm. d) ohlásí úraz příslušnému ústavu národního zdraví. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.
účinné od 1. 10. 1988(2) Organizace uvedená v odstavci 1 je povinna ohlásit úraz po provedeném šetření, nejpozději do osmi dnů, příslušnému národnímu výboru s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Jde-li o účastníky krátkodobých nebo bezplatných brigád, je povinna organizace, pro kterou brigádníci pracují, vést, uschovávat a předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení jejich evidenci, včetně odpracovaných dnů; potřebné podklady pro splnění těchto úkolů je povinen této organizaci poskytnout organizátor brigády.