Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 143

(1) Dávky do ciziny se vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předchozím potvrzení o žití oprávněného.

(2) Dávky, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až při nejbližším vyúčtování.

§ 144

Povinnost příjemce dávky podat hlášení se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.

§ 145

(1) V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte, nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna při uplatnění nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství oznámit, že má nárok na tyto dávky i podle jiných předpisů (§ 71 odst. 2.).

§ 146

Organizace plnící povinnosti v sociálním zabezpečení

Povinnosti v sociálním zabezpečení plní

1. a) u pracovníků v pracovním poměru organizace, u níž je pracovník zaměstnán,
2. b) u členů jednotných zemědělských družstev a u členů výrobních družstev jejich družstvo,
3. c) u pracovníků v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě vysílající nebo zprostředkující organizace nebo organizace, která převzala povinnosti vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; u expertů organizace, k níž je expert v pracovním poměru a v ostatních případech zprostředkující orgán (organizace),
4. d) u poslanců zákonodárných sborů zákonodárný sbor, o jehož poslance jde, a u poslanců národního výboru národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde,
5. e) u členů výborů lidové kontroly výbor, jehož jsou členy,
6. f) u advokátů krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě příslušné ústředí advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře,
7. g) u žáků a studentů středních škol, zvláštních odborných učilišť a vysokých škol škola. V době, kdy žáci a studenti, s výjimkou účastníků studia při zaměstnání, jsou zaměstnáni v organizaci, vede záznamy tato organizace a sděluje je na výzvu orgánu důchodového zabezpečení až v případném řízení o dávku důchodového zabezpečení; obdobně na výzvu, jde-li o žáky středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť, podává hlášení pro účely důchodového zabezpečení organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno,
8. h) u interních vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského a důchodového zabezpečení svých pracovníků a studentů; u vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky anebo jimi pověřené organizace,
9. i) u osob samostatně výdělečně činných příslušný orgán sociálního zabezpečení, který provádí jejich zabezpečení,
10. j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby národní výbor, popřípadě jeho zařízení, které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
11. k) u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela s občanem tuto dohodu,
12. l) u občanů uvedených v § 2 odst. 3 příslušný náboženský řád,
13. m) u občanů vykonávajících civilní službu národní výbor, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
14. n) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,
15. o) u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění národní výbor, v jehož obvodu se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,
16. p) u dlouhodobě uvolněných sportovců (§ 55) tělovýchovná jednota, která vyplácí odměny.

§ 147

(1) Evidence, kterou organizace vede o občanech pro účely sociálního zabezpečení, musí obsahovat tyto údaje:

1. a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,
2. b) rodné číslo,
3. c) vznik a skončení pracovního a členského poměru nebo jiného právního vztahu k organizaci,
4. d) označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti se označí podle názvosloví a podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech. U vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona se zapisuje i počet skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,
5. e) hrubý výdělek (§ 11 odst. 1) občana za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky,
6. f) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, dobu další mateřské dovolené, dobu ošetřování člena rodiny, po kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého organizací pro účely studia účastníkům studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia nebo pro účely odborného nebo politického školení a dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu) poskytnutého z jiných důvodů,
7. g) dobu, po kterou občan vykonával službu v ozbrojených silách,
8. h) záznam, zda občan pobírá důchod, výši a druh důchodu a kdo jej vyplácí (byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj), popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik,
9. i) příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení za jednotlivého člena jednotného zemědělského družstva,
10. j) údaj, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností.

(2) Organizace vede dále evidenci

1. a) o odměnách vyplácených podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech a vystavuje občanům potvrzení o výši těchto odměn a o výši daně, které byly tyto odměny podrobeny, o tom, kdy byly vyplaceny, za jakou činnost a za jaký výsledek této činnosti,
2. b) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
3. c) o zvláštním příspěvku horníkům a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech;

občané předkládají tato potvrzení v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.

(3) Potřebné údaje zaznamenává organizace zpravidla na mzdových listech.

(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a d), popřípadě g) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.

(5) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu), vede příslušný orgán sociálního zabezpečení v evidenci údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), g), h) a dále údaje o vyplácených dávkách, o platbách pojistného, o výši vyměřovacího základu, o vzniku a zániku účasti na zabezpečení a rozhodnutí o registraci (povolení výkonu činnosti), je-li vydáno.

(6) Jde-li o výkonného letce, je organizace, u které je letec zaměstnán, povinna vést též záznamy o počtu letových hodin.

§ 148

(1) Povinnosti uložené organizaci při vedení záznamů plní u všech pracujících (členů) téže organizace včetně pracujících přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich výdělků.

(2) Organizacemi plnícími úkoly sociálního zabezpečení jsou též vojenské útvary.

§ 149

(1) Organizace je povinna vést evidenční list důchodového zabezpečení (dále jen „evidenční list“) po celou dobu, po kterou zaměstnání trvá. Evidenční list je organizace povinna založit ihned při vstupu občana do zaměstnání.

(2) U žáků a studentů se evidenční list nevede, pokud žáci a studenti nevykonávají v rámci výuky zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie; v těchto případech vede evidenční list organizace, v níž je toto zaměstnání vykonáváno, a to od počátku výkonu tohoto zaměstnání.

(3) Evidenční list organizace nevede, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu.

§ 150

(1) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (uzávěrce mzdových listů), nejpozději do 30. dubna následujícího roku,

1. a) doba trvání zaměstnání,
2. b) hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1,
3. c) náhradní doby a další doby uvedené v § 12 odst. 7.

(2) U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují dále

1. a) doba zaměstnání započitatelná v I. a II. pracovní kategorii; u vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona se zapisuje doba zaměstnání započitatelná v I. pracovní kategorii počtem kalendářních dnů stanovených přepočtem skutečně odpracovaných dnů na pracovištích v podzemí hlubinných dolů,
2. b) pořadové číslo druhu činnosti podle resortního seznamu, popřípadě druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a zaměstnání I. pracovní kategorie s různými věkovými podmínkami stanovenými pro nárok na starobní důchod,
3. c) označení resortu a datum účinnosti resortního seznamu, popřípadě datum účinnosti změny (doplňku) resortního seznamu, podle kterého se zařazení provádí.

§ 151

(1) Evidenční listy se předkládají příslušnému úřadu důchodového zabezpečení prostřednictvím národního výboru, v jehož obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Vede-li organizace se sídlem v České socialistické republice evidenční listy za občany, kteří mají pracoviště ve Slovenské socialistické republice, odevzdá je národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště; obdobně se postupuje, má-li organizace se sídlem ve Slovenské socialistické republice pracoviště v České socialistické republice. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, předkládá se evidenční list orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení.

(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do osmi dnů po konečném vyúčtování výdělků

1. a) při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
2. b) při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.

(3) Při úmrtí občana a při zahájení řízení o přiznání dávky důchodového zabezpečení nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(4) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.

(5) Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu důchodového zabezpečení. Organizace, v níž probíhá praktické vyučování a odborná praxe nebo společensky prospěšná práce podle učebních plánů, je povinna sdělit potřebné údaje škole.

(6) Evidenční listy vedené za odsouzené se předkládají přímo úřadu důchodového zabezpečení.

(7) Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanu k podpisu.

§ 152

Povinnosti v předstihovém řízení

(1) Organizace jsou povinny pro své pracovníky (členy) požádat na předepsaném tiskopisu příslušný úřad důchodového zabezpečení o výpis dob zaměstnání, které má tento úřad ve své evidenci.

(2) Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného v § 21 a 26 zákona pro vznik nároku na starobní důchod.

(3) Organizace je povinna

1. a) seznámit občana s výpisem dob zaměstnání neprodleně po jeho doručení, a
2. b) tento výpis předkládat příslušnému národnímu výboru spolu se žádostí o důchod.

§ 153

Hlášení o zaměstnání pracujících důchodců

(1) Organizace má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení.

(2) Jde-li však o poživatele starobního důchodu a poživatelku vdovského důchodu, které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let,⁶⁰) má organizace povinnost ohlásit

1. a) vstup do zaměstnání sjednaného na dobu neurčitou,
2. b) vstup do zaměstnání sjednaného na dobu delší než jeden rok, jde-li o zaměstnání, při němž se poskytuje starobní a vdovský důchod v nezměněné výši vedle výdělku nepřesahujícího částku stanovenou zvláštním předpisem⁶¹) (dále jen „stanovený limit“),
3. c) vstup do zaměstnání, při němž se poskytuje starobní a vdovský důchod v nezměněné výši vedle výdělku nepřesahujícího stanovený limit, pracujícího důchodce, který již v takovém zaměstnání v kalendářním roce stanovený limit dosáhl,
4. d) měsíc, ve kterém výdělek pracujícího důchodce v zaměstnání, při němž se poskytuje starobní a vdovský důchod v nezměněné výši vedle výdělku nepřesahujícího stanovený limit, v kalendářním roce stanovený limit přesáhl, jestliže pracující důchodce pokračuje v zaměstnání nebo se mu vyplácí nemocenské; toto hlášení se nezasílá, jestliže stanovený limit byl překročen v prosinci nebo jestliže pracující důchodce skončil zaměstnání nejpozději v den, který předchází dni splátky důchodu v měsíci následujícím po měsíci, v němž byl stanovený limit překročen. Do výdělku pracujícího důchodce přitom organizace zahrne i výdělky jím dosažené v kalendářním roce u jiných organizací v předchozích, popřípadě souběžných zaměstnáních,
5. e) vstup do zaměstnání pracujícího důchodce mladšího 70 let, jestliže jemu nebo jeho rodinnému příslušníku byl důchod upraven jako jediný zdroj příjmu.

(3) Hlášení podle odstavce 1 musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového zabezpečení, osobní data a místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu. Jde-li o občana, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, rodné číslo, osobní data a místo trvalého pobytu občana, který pobírá výchovné.

(4) Hlášení podle odstavce 2 musí obsahovat vedle skutečností uvedených v tomto odstavci příjmení, jméno, rodné číslo a osobní data pracujícího důchodce a druh důchodu.

(5) U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace pro účely krácení těchto důchodů podle § 23 povinna hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výdělečné činnosti výši skutečně dosaženého příjmu z výdělečné činnosti.

(6) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik, musí hlášení obsahovat kromě údajů uvedených v odstavcích 3 až 5 též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

(7) Organizace má povinnost odeslat hlášení úřadu důchodového zabezpečení nebo národnímu výboru, podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce. Jde-li však o poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace hlášení příslušnému národnímu výboru podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a životního prostředí a spravedlnosti republik je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.

(8) Předložením evidenčního listu podle § 151 není splněna povinnost uložená organizaci v odstavcích 1 až 7.

(9) Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

§ 154

Součinnost zdravotnických zařízení

(1) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna o přijetí do ústavní péče a propuštění z ní podávat hlášení o důchodcích, kterým je s důchodem vypláceno zvýšení pro bezmocnost. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než tři měsíce, a to poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v ústavním zařízení. Hlášení o propuštění se podává v těch případech, kdy bylo podáno hlášení o přijetí, a to příslušnému úřadu důchodového zabezpečení ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění. Ustanovení § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(2) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou povinny podávat hlášení o všech důchodcích přijatých nebo propuštěných z léčebny. Hlášení o přijetí se podává poště v místě trvalého pobytu důchodce ve lhůtě do osmi dnů ode dne přijetí. Ustanovení odstavce 1 věty třetí a § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je důchod vyplácen, datum narození, stav, místo trvalého pobytu důchodce, den, kdy byl přijat do ústavní péče nebo léčebny nebo den, kdy byl propuštěn z těchto zařízení, a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Ustanovení § 153 odst. 6 platí zde obdobně. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo léčebny nebo jejich rodinných příslušníků.

(4) Psychiatrické léčebny a léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou dále povinny hlásit na předepsaném tiskopisu požadavky důchodců nebo jejich zákonných zástupců na zvýšení důchodu upraveného podle § 99 zákona s uvedením výše závazků důchodce mimo léčebnu podle § 34 odst. 1 věty druhé. Hlášení zasílá léčebna příslušnému úřadu důchodového zabezpečení do 15 dnů před ukončením třetího měsíce pobytu důchodce v léčebně; ustanovení § 153 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(5) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do 15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění dítěte.

§ 156

Náležitosti podání

Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou organizace povinny uvádět rodné číslo občana podle § 145; ustanovení § 145 věty třetí platí obdobně.

§ 157

Podávání žádostí o dávky a služby

(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového zabezpečení sepisují organizace a národní výbory s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o dávku nebo službu, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

(3) Občan, jehož zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců jako závod, podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

§ 158

Postup při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)

(1) Jestliže občan neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, zahájí z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise) národní výbor řízení o invaliditě (částečné invaliditě) občana, je-li zřejmé, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.⁶²)

(2) Řízení podle odstavce 1 se provede i tehdy, jestliže občan již podal žádost o invalidní nebo částečný invalidní důchod, avšak této žádosti nebylo vyhověno z jiných důvodů než proto, že občan není ani částečně invalidní.

(3) Jestliže občan po vyčerpání podpůrčí doby je nadále neschopen práce a je předpoklad, že dalším léčením nabude v krátké době opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání, národní výbor doporučí prodloužení poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.⁶³)

§ 160

Podkladové rozhodnutí národního výboru

(1) Rozhodnutí národního výboru se považuje za podklad pro rozhodnutí úřadu důchodového zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.

(2) Rozhodnutí národního výboru, které je podkladem pro rozhodnutí úřadu důchodového zabezpečení, je obsaženo v rozhodnutí úřadu důchodového zabezpečení o dávce.

§ 161

Osobní rozsah

Náhrada nákladů řízení náleží

1. a) žadatelům o dávky nebo služby, důchodcům a rodinným příslušníkům těchto občanů, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání dostavili k jednání národního výboru nebo se pro potřeby národního výboru podrobili vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“),
2. b) průvodcům občanů uvedených v ustanovení písmene a), potvrdil-li lékař, že tito občané potřebují průvodce k cestě k vyšetření nebo k jednání národního výboru,
3. c) zákonným zástupcům občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo k jednání národního výboru

(dále jen „účastníci řízení“).

§ 162

Náhrada jízdních výdajů

(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3) Má-li účastník řízení možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla, se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

§ 163

Náhrada ušlého výdělku

(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním ušel účastníku řízení výdělek.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou účastníku řízení náleží nemocenské nebo za kterou mu organizace poskytne náhradu mzdy (pracovní odměny).

§ 164

Stravné a nocležné

(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle obecných předpisů o cestovních náhradách.⁶⁴)

(2) Nocležné náleží, jestliže účastník řízení by se nemohl při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání národního výboru.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto orgánem národního výboru bezplatně.

§ 165

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měli účastníci řízení, se nahrazují v prokázané výši.

§ 166

Uplatnění nároků na náhrady

Nároky na náhrady se uplatňují do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u národního výboru, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření; žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento národní výbor rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.