§ 19
změněno 1. 5. 1990 zákonem 123/1990 Sb.
§ 19 (1) Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu. Jde-li o umělce uvedené v § 61 a občany poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělků zjištěných za kalendářní rok. (2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 s výjimkou a) podílů na hospodářských výsledcích, b) stabilizačních odměn (věrnostních stabilizačních odměn) poskytovaných pravidelně za nepřetržité trvání zaměstnání podle obecně závazných právních předpisů, c) věrnostního přídavku horníků,16) d) odměn poskytovaných při významných pracovních a životních výročích,26) e) náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, f) příjmů za mimořádné směny ve dnech pracovního klidu konané z důvodu naléhavé potřeby národního hospodářství a z krátkodobé činnosti bezprostředně směřující k odstranění nepříznivých důsledků živelních pohrom, g) odměn do výše 2000 Kčs ročně za dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost (například odměny za brigádnickou činnost v akci Z); odměny z dohod o pracovní činnosti a příjmy občana poskytujícího věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru se přitom zahrnují do hrubých výdělků bez ohledu na to, zda tyto činnosti zakládají účast na důchodovém zabezpečení. (3) Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů. (4) Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí a) podle předpokládaných výdělků v doporučovaném zaměstnání, probíhá-li řízení v rámci přechodu z pracovní neschopnosti do částečné invalidity nebo v době, kdy žadatel o částečný invalidní důchod není zaměstnán, nebo b) podle nově dosahovaných výdělků, probíhá-li řízení mimo dobu pracovní neschopnosti v souvislosti se žádostí o přiznání částečného invalidního důchodu podanou po převedení na jinou práci, změně zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo vytvoření zvlášť ulehčených pracovních podmínek, a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1. (5) Srovnatelný výdělek je průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona po úpravě o přepočítací koeficient. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, je srovnatelným výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, po úpravě o přepočítací koeficient. Úprava výdělků o přepočítací koeficient spočívá v jejich zvýšení o 2 % za každý rok výplaty částečného invalidního důchodu a v případě, že bezprostředně před přiznáním tohoto důchodu požíval občan invalidní důchod, i za dobu výplaty invalidního důchodu, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod. (6) Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než 1400 Kčs měsíčně. (7) U občanů, kteří pracují v zahraničí, s výjimkou pracovníků v zahraničí a expertů v zahraničí, se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá. (8) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělku dosaženého za předchozí kalendářní rok. Za výdělek se pro tyto účely považuje vyměřovací základ (§ 65).