Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 19

(1) Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu. Jde-li o umělce uvedené v § 61 a občany poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělků zjištěných za kalendářní rok.

(2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 s výjimkou

1. a) podílů na hospodářských výsledcích,
2. b) stabilizačních odměn (věrnostních stabilizačních odměn) poskytovaných pravidelně za nepřetržité trvání zaměstnání podle obecně závazných právních předpisů,
3. c) věrnostního přídavku horníků,¹⁶)
4. d) odměn poskytovaných při významných pracovních a životních výročích,²⁶)
5. e) náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou,
6. f) příjmů za mimořádné směny ve dnech pracovního klidu konané z důvodu naléhavé potřeby národního hospodářství a z krátkodobé činnosti bezprostředně směřující k odstranění nepříznivých důsledků živelních pohrom,
7. g) odměn do výše 2000 Kčs ročně za dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost (například odměny za brigádnickou činnost v akci Z);

odměny z dohod o pracovní činnosti a příjmy občana poskytujícího věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru se přitom zahrnují do hrubých výdělků bez ohledu na to, zda tyto činnosti zakládají účast na důchodovém zabezpečení.

(3) Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů.

(4) Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí

1. a) podle předpokládaných výdělků v doporučovaném zaměstnání, probíhá-li řízení v rámci přechodu z pracovní neschopnosti do částečné invalidity nebo v době, kdy žadatel o částečný invalidní důchod není zaměstnán, nebo
2. b) podle nově dosahovaných výdělků, probíhá-li řízení mimo dobu pracovní neschopnosti v souvislosti se žádostí o přiznání částečného invalidního důchodu podanou po převedení na jinou práci, změně zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo vytvoření zvlášť ulehčených pracovních podmínek,

a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1.

(5) Srovnatelný výdělek je průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona po úpravě o přepočítací koeficient. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, je srovnatelným výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, po úpravě o přepočítací koeficient. Úprava výdělků o přepočítací koeficient spočívá v jejich zvýšení o 2 % za každý rok výplaty částečného invalidního důchodu a v případě, že bezprostředně před přiznáním tohoto důchodu požíval občan invalidní důchod, i za dobu výplaty invalidního důchodu, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod.

(6) Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než 1400 Kčs měsíčně.

(7) U občanů, kteří pracují v zahraničí, s výjimkou pracovníků v zahraničí a expertů v zahraničí, se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá.

§ 20

(1) Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo byla zjištěna nemoc z povolání.

(2) Stejně kvalifikované zaměstnání je zaměstnání, které klade podobné požadavky na občana jako dosavadní zaměstnání, zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku a není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání.

(3) Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména

1. a) zkrácení pracovní doby nebo snížení požadavků na pracovní výkon občana pracujícího v úkolu aspoň o třetinu,
2. b) zvláštní úprava pracoviště,
3. c) výkon práce v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), ve výrobních družstvech invalidů a v provozovnách hospodářských zařízení svazů invalidů.

Za zvlášť ulehčené pracovní podmínky se však nepovažuje zákaz výkonu jen některých prací nebo pracovních úkonů, práce v určitém pracovním prostředí nebo v noci nebo změna pracovní náplně neodůvodněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

(4) Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.

(5) Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání (§ 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.

§ 21

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou postižení uvedená v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 22

Zápočet doby zaměstnání výkonného letce pro nárok na důchod za výsluhu let

(1) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně, pokud nalétal v kalendářním roce

1. a) 150 až 470 letových hodin, jde-li o výkonného letce dopravních letadel,
2. b) 250 až 560 letových hodin, jde-li o palubního průvodčího,
3. c) 200 až 500 letových hodin, jde-li o palubní průvodčí,
4. d) 100 až 350 letových hodin, jde-li o výkonného letce letounů pro letecké práce,
5. e) 50 až 100 letových hodin, jde-li o výkonného letce vrtulníků a
6. f) 50 až 120 letových hodin, jde-li o výkonného letce Svazu pro spolupráci s armádou včetně výsadkáře-instruktora a instruktora létání na Vysoké škole dopravní.

(2) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává dvojnásobně, pokud výkonný letec uvedený v odstavci 1 nalétal vyšší počet letových hodin nebo pokud výkonný letec nalétal aspoň 50 letových hodin v kalendářním roce při zkoušení prototypů letadel nebo leteckých motorů a nově vyrobených nebo opravených letadel nebo motorů.

(3) Jestliže výkonný letec nalétal v kalendářním roce nižší počet letových hodin, než je uveden v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, započítává se mu jen skutečná doba zaměstnání výkonného letce s výjimkou náhradních dob.

(4) Výsadkáři-instruktoru Svazu pro spolupráci s armádou se započítává jeden seskok z letounu za tři letové hodiny a jedno vysazení z letadla za půl letové hodiny. Za jedno vysazení z letadla se považuje každý uskutečněný let, při kterém došlo k vysazení nejméně jednoho výsadkáře.

(5) Jestliže výkonný letec letounu pro letecké práce nebo vrtulníku anebo výkonný letec Svazu pro spolupráci s armádou vykonává funkci pilota-instruktora nebo funkci pilota-inspektora, započítává se mu každá letová hodina jedenapůlnásobně.

(6) Trvá-li zaměstnání výkonného letce jen po část kalendářního roku nebo dojde-li ke změně funkce výkonného letce uvedené v odstavci 1, počet letových hodin se pro jedenapůlnásobné, popřípadě dvojnásobné, započtení příslušné části roku úměrně sníží.

(7) Pro nejvyšší výměru úhrnu důchodu za výsluhu let výkonného letce a jiného důchodu platí částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a je-li jedním z vyplácených důchodů důchod za výsluhu let řídícího letového provozu, částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. c) zákona.

(8) Pro účely krácení důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 obdobně.

§ 23

Krácení důchodu za výsluhu let a vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti

K § 44 odst. 2 a § 48 odst. 2 a 3 zákona

(1) Příjem z výdělečné činnosti je hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1 a odst. 2 písm. d) včetně odměn z dohod o pracovní činnosti a peněžitých dávek nemocenského zabezpečení nahrazujících pracovní příjem. Jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jinou osobu samostatně hospodařící, považuje se za příjem z jeho činnosti částka 1000 Kčs měsíčně. Za příjem občanů pracujících v zahraničí, s výjimkou pracovníků uvedených v § 43 a 44, se považuje příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vycestováním do zahraničí.

(2) Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace, pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z této činnosti. Jde-li o umělce, občana poskytujícího věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jinou osobu samostatně hospodařící, zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.

(3) Krácení důchodu se nemění, jestliže se průměr hrubých příjmů z výdělečné činnosti změní nejvýše o 50 Kčs měsíčně.

(4) Péčí vdovy o dítě se rozumí péče o dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 1).

§ 24

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

1. a) studium na středních a vysokých školách²⁷) s výjimkou studia při zaměstnání, kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
2. b) odborná příprava ve zvláštních odborných učilištích,
3. c) příprava k výkonu povolání zaškolením,²⁸)
4. d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle odstavce 1 písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky postaveno naroveň studia na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).

(4) Do doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se započítávají i opakované ročníky studia. Při neukončeném studiu se posuzuje jako doba studia na střední a vysoké škole doba do dne, který je vyznačen na potvrzení školy o studiu. Dobou studia není doba, po kterou bylo studium přerušeno.

(5) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba studia při zaměstnání, pokud žák (student) není v této době zaměstnán.

§ 25

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se pro účely sociálního zabezpečení považuje též doba školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 26

Důchod manželky

K § 51 zákona

Za výdělečnou činnost se nepovažuje pracovní činnost nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

§ 27

Sociální důchod

K § 52 zákona

(1) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

1. a) občan je odkázán na příjem uvedený v § 28 odst. 1 nedosahující částek uvedených v § 54 odst. 1 a 2 zákona,
2. b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos z půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,4 ha.

(2) Pro přiznání a výši sociálního důchodu se nepřihlíží k pracovní činnosti občana a jeho rodinného příslušníka nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(3) Pro účely poskytování sociálního důchodu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 28

Úprava důchodu, který je jediným zdrojem příjmu

K § 54 zákona

(1) Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí

1. a) čistý příjem z jakékoliv výdělečné činnosti,
2. b) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,
3. c) čistý příjem z nemovitosti,
4. d) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,
5. e) náhrada za ztrátu na výdělku,
6. f) náhrada za ztrátu na důchodu,
7. g) důchod vyplácený z ciziny a dávka poskytovaná z ciziny jako odškodnění za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením (renta),
8. h) výsluhový přídavek ve stavebnictví a jiné obdobné příspěvky k důchodu poskytované organizacemi podle zvláštních předpisů, s výjimkou příspěvků k důchodům družstevních rolníků,
9. i) mateřský příspěvek,
10. j) stipendium, s výjimkou prospěchového stipendia,
11. k) příjem (odměna) žáka (studenta) v období odborného rozvoje,
12. l) částka daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za vyživovanou osobu, nebo je-li částka daňové úlevy menší než 100 Kčs, částka 100 Kčs měsíčně,
13. m) naturální požitky, a to hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy,
14. n) příjem dobrovolné pečovatelky přesahující 600 Kčs měsíčně,
15. o) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění.

(2) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, z příjmů obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje příjem ze záhumenku.

(3) Za občana, který plní vyživovací povinnost, se vždy považují manžel (manželka) a občan, který pobírá výchovné nebo přídavky na děti nebo kterému se vyplácí sirotčí důchod na vlastní (osvojené) dítě.

(4) Podmínka společné domácnosti se nepovažuje za splněnou, jestliže důchodce nebo jeho rodinný příslušník uvedený v § 54 odst. 8 zákona je umístěn v ústavu sociální péče, jde-li o celoroční nebo týdenní pobyt, v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a to ode dne splatnosti čtvrté splátky důchodu po dni umístění.

(5) Pro účely úpravy důchodu jako jediného zdroje příjmu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 29

Souběh nároků na starobní a vdovský důchod

Úprava starobního důchodu pro souběh s vyšším vdovským důchodem se nemění, pokud po zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod jeho výše přesáhne výši vdovského důchodu.

§ 30

Souběh nároků na starobní nebo invalidní důchod a nemocenské

(1) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské, zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení.²⁹)

(2) Jestliže se přiznává invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské přiznané po vzniku nároku na tento důchod zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení.²⁹)

§ 31

Souběh nároků na invalidní důchod a přídavky na děti nebo výchovné

Jestliže se přiznává invalidní důchod dítěti zpětně i za dobu, po kterou na ně byly poskytovány přídavky na děti nebo výchovné, zúčtuje se doplatek důchodu s těmito vyplacenými dávkami; náležel-li příplatek k přídavkům na děti nebo k výchovnému, zúčtuje se doplatek důchodu i s tímto příplatkem.

§ 32

Souběh nároků na výchovné a přídavky na děti

(1) Náleží-li výchovné k důchodu na dítě za dobu, za kterou již byly poskytovány přídavky na děti z nemocenského zabezpečení, vyplatí se na výchovném jen rozdíl mezi výší výchovného a výší přídavků na děti.

(2) Jestliže bylo poskytováno na dítě výchovné, ačkoliv na toto dítě měly být poskytovány přídavky na děti, zastaví se výplata výchovného při výplatě splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které bylo již výchovné vyplaceno. Výchovné za předcházející dobu se nepovažuje za přeplatek, pokud nepřesahovalo výši, ve které by přídavky na děti za tuto dobu jinak náležely; podmínkou je, že na toto dítě bylo výchovné poskytnuto jen jednou a že splnilo účel, pro který je určeno.

(3) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné jednomu z manželů a na ostatní se vyplácí výchovné druhému z manželů, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného, které se vyplácejí na tyto děti, doplatek do výše výchovného, které by se poskytovalo na všechny děti jen k jednomu důchodu. Doplatek se rozdělí k výchovnému poměrnou částí podle počtu dětí.

(4) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného a přídavků na děti doplatek do výše výchovného, které by mu jinak náleželo na všechny tyto děti; podmínkou je, že u toho, z jehož nemocenského zabezpečení se přídavky na děti poskytují, nejsou splněny podmínky pro přiznání doplatku k přídavkům na děti.³⁰)

(5) Neuplatnil-li poživatel důchodu nárok na výchovné, ačkoliv by mu jinak náleželo, je oprávněn uplatnit nárok na výchovné z jeho důchodového zabezpečení druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 5 platí též pro příplatek k výchovnému.

§ 33

Souběh nároků na důchody a zvláštní příspěvek horníkům

Jestliže se přiznává starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod za dobu, po kterou byl poskytován zvláštní příspěvek horníkům,³¹) zúčtuje se doplatek těchto důchodů s vyplaceným příspěvkem; případný přeplatek zvláštního příspěvku horníkům se na žádost plátci této dávky vrátí.

§ 34

(1) Částka, o kterou se důchod při umístění důchodce v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné snižuje, činí 1200 Kčs měsíčně; důchod se však sníží nejvýše tak, aby výplata důchodu činila aspoň 30 % jeho výše, nejméně však 310 Kčs měsíčně. Je-li občan povinen hradit závazky mimo léčebnu, upraví se snížení tak, aby důchodce mohl hradit tyto závazky; omezení snížení důchodu 30 % jeho výše v tomto případě neplatí. Za závazky občana mimo léčebnu se považují závazky vyplývající z rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy a úhrada za užívání bytu a služby s tím spojené.

(2) Zůstatek důchodu vyplácí plátce důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v léčebně k 15. dni kalendářního měsíce. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

(3) Po návratu z léčebny se občanu doplatí zpětně za poslední dva měsíce pobytu v léčebně část důchodu, o kterou byl důchod snížen, včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost a úpravy důchodu náležející z důvodu jediného zdroje příjmu.

(4) Jestliže byl do psychiatrické léčebny nebo do léčebny pro dlouhodobě nemocné přemístěn občan, kterému byl důchod snížen podle odstavce 1 nebo který byl dosud umístěn v ústavu sociální péče, posuzuje se pro určení doby snížení důchodu tento občan, jako kdyby pokračoval v dosavadním pobytu. Obdobně se postupuje i v případě, že občan uvedený v předchozí větě je znovu umístěn v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné do dvou měsíců od propuštění z takové léčebny nebo z ústavu sociální péče.

(5) Ustanovení § 28 odst. 3 platí i zde.