Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 34

(1) Částka, o kterou se důchod při umístění důchodce v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné snižuje, činí 1200 Kčs měsíčně; důchod se však sníží nejvýše tak, aby výplata důchodu činila aspoň 30 % jeho výše, nejméně však 310 Kčs měsíčně. Je-li občan povinen hradit závazky mimo léčebnu, upraví se snížení tak, aby důchodce mohl hradit tyto závazky; omezení snížení důchodu 30 % jeho výše v tomto případě neplatí. Za závazky občana mimo léčebnu se považují závazky vyplývající z rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy a úhrada za užívání bytu a služby s tím spojené.

(2) Zůstatek důchodu vyplácí plátce důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v léčebně k 15. dni kalendářního měsíce. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

(3) Po návratu z léčebny se občanu doplatí zpětně za poslední dva měsíce pobytu v léčebně část důchodu, o kterou byl důchod snížen, včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost a úpravy důchodu náležející z důvodu jediného zdroje příjmu.

(4) Jestliže byl do psychiatrické léčebny nebo do léčebny pro dlouhodobě nemocné přemístěn občan, kterému byl důchod snížen podle odstavce 1 nebo který byl dosud umístěn v ústavu sociální péče, posuzuje se pro určení doby snížení důchodu tento občan, jako kdyby pokračoval v dosavadním pobytu. Obdobně se postupuje i v případě, že občan uvedený v předchozí větě je znovu umístěn v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné do dvou měsíců od propuštění z takové léčebny nebo z ústavu sociální péče.

(5) Ustanovení § 28 odst. 3 platí i zde.

§ 35

(1) Důchodci, který vykonává trest odnětí svobody po dobu delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, se vyplácí po úpravě podle odstavce 2 část důchodu ve výši potřebné k úhradě za užívání bytu a služby s tím spojené, jakož i k úhradě výživného, popřípadě příspěvku na výživu, které má důchodce povinnost poskytovat podle soudního rozhodnutí jiné osobě než uvedené v odstavci 2, a jiných právních závazků, s výjimkou úhrady peněžitého trestu nebo pokuty, pro které se provádějí srážky z důchodu.

(2) Manželce a dětem důchodce se vyplácí část důchodu ve výši 50 % důchodu jde-li o jednu osobu, 60 % důchodu, jde-li o dvě osoby, a 80 % důchodu, jde-li o tři a více uvedených osob; pokud však tyto osoby mají nárok vůči důchodci na výživné přiznané soudem, vyplácí se jim část důchodu ve výši tohoto výživného.

(3) Vyplácí-li se podle předchozích odstavců část důchodu, vyplácí se vždy ve výši nejméně jedné poloviny důchodu, a to celkem pro všechny oprávněné.

§ 36

Bezmocnost

(1) Částečně bezmocný je důchodce, který potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, například při mytí, česání a oblékání. Za částečně bezmocného se vždy považuje občan prakticky nevidomý.

(2) Převážně bezmocný je důchodce, který potřebuje kromě pomoci uvedené v odstavci 1 pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby. Za převážně bezmocného se vždy považuje občan úplně nevidomý.

(3) Úplně bezmocný je důchodce, který zcela pozbyl schopnost sebeobsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázán trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.

(4) Pro účely poskytování zvýšení důchodu pro bezmocnost se pobyt důchodce v domově-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 37

Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou

(1) Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož onemocnění nebo stav uvedený v příloze č. 3 této vyhlášky potrvá déle než jeden rok.

(2) Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem a intenzitou značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování v průběhu dne, popřípadě soustavné (většinou každodenní) rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči je zpravidla schopno navštěvovat předškolní a školní zařízení určená pro takové děti nebo výjimečně i předškolní a školní zařízení pro zdravé děti, pokud pro to rodina dítěte a příslušné zařízení vytvoří potřebné podmínky.

(3) Mimořádnou péčí zvlášť náročnou o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí péče uvedená v odstavci 2, jestliže je ve zvýšeném rozsahu potřebná v průběhu dne, popřípadě, pokud jde o ošetřování, i v noci, anebo jde-li o dítě, které vyžaduje nepřetržitý dohled nebo je odkázáno na pomoc jiné osoby při většině či všech nezbytných životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči není schopno navštěvovat zařízení uvedená v odstavci 2.

(4) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

(5) Výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) s týdenním pobytem, se vyplácí tomuto ústavu (zařízení) jen tehdy, jestliže ústav (zařízení) poskytuje dítěti plné přímé zaopatření. Plným přímým zaopatřením se rozumí stravování, ubytování a ošacení.

(6) Za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v ústavu (zařízení) v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.