Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 11

Hrubé výdělky

(1) Hrubými výdělky jsou ze zaměstnání vykonávaného

1. a) v pracovním poměru:
   1. 1. hrubá mzda (příjem), jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy;¹⁰) prémie, odměny a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,
   2. 2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,
   3. 3. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách;¹¹) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,
   4. 4. mzdové vyrovnání poskytované občanům uvolněným nebo převedeným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními,⁶) občanům uvolněným v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů⁸) nebo pracovníkům v hornictví uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů,¹²)
   5. 5. příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory¹³) a příspěvek vyplácený organizací dlouhodobě uvolněným poslancům národního výboru,¹⁴)
   6. 6. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,¹⁵)
   7. 7. věrnostní přídavek horníků,¹⁶) odměny členů báňských záchranných sborů při záchranářských zásazích,¹⁷) stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně,¹⁸) i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny; věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;

1. b) v poměru člena nezemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah:
   1. 1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a),
   2. 2. doplňková odměna za práci; tato odměna se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena;

1. c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:
   1. 1. pracovní odměna včetně příplatků a doplatků k této odměně,
   2. 2. prémie a výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti,
   3. 3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace vyplácené z prostředků na odměňování v družstvu; odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru;¹⁹)

příjmy uvedené v č. 2 a 3 se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,

1. 4. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách; náhrada pracovní odměny za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,
2. 5. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,
3. 6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem;²⁰) před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši stanovené podle předpisů platných před tímto dnem. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 12 odst. 6 zákona;
4. 7. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a) bodu 4 včetně doplatku do průměrného výdělku;

1. d) v činnostech uvedených v části první hlavě druhé a v části druhé příjmy tam uvedené.

(2) Hrubými výdělky jsou též

1. a) odměny vyplacené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;²¹) tyto odměny se započítávají v rozsahu, v němž podléhají dani, v tom roce, v němž byly vyplaceny,
2. b) částečný invalidní důchod, a to ve výši, v níž byl vyplacen,
3. c) zvláštní příspěvek horníkům,²²)
4. d) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)²³) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě.²⁴)

(3) Hrubými výdělky občana, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

(4) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 60 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, které účastník odboje dříve vykonával, dosahované v rozhodném období.

(5) Za hrubý výdělek občana, který byl před 1. květnem 1990 pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se za dobu samostatné výdělečné činnosti považuje částka 1000 Kčs měsíčně.

(6) Považuje-li se za hrubé výdělky u některých skupin občanů pevně stanovená částka (dále jen „fiktivní výdělek“), činí tato částka 1600 Kčs měsíčně, a jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách podle § 34 a 38 zákona nebo invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje podle § 63 odst. 4 zákona anebo občana vykonávajícího civilní službu (§ 56a), činí tato částka 2000 Kčs měsíčně.

§ 12

Výpočet průměrného měsíčního výdělku

(1) Měsíční průměr hrubých výdělků se stanoví z úhrnu výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 za kalendářní roky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek. Jsou-li v kalendářních letech vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.

(2) Hrubým výdělkem za jednotlivý celý kalendářní rok pro určení pěti výdělkově nejlepších kalendářních let je úhrn výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 započitatelných v tomto roce. Jsou-li v kalendářním roce vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.

(3) Za kalendářní rok s výdělky se nepovažuje kalendářní rok, ve kterém občan poprvé vstoupil do zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo celý kalendářní rok; za první vstup do zaměstnání se přitom nepovažuje doba studia po ukončení osmi roků školní docházky, pokud je to pro občana výhodnější.

(4) Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v tomto roce. Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce následujícím po roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v kalendářních letech s výdělky. Doba předcházející vstupu do zaměstnání a doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku se přitom posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.

(5) Jestliže nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod vznikl v kalendářním roce,

1. a) v němž nemocenské přiznané před vznikem nároku na tento důchod bylo vypláceno do konce kalendářního roku a důchod se v tomto roce nevyplácel, nebo
2. b) po 30. listopadu,

považuje se pro účely stanovení rozhodného období za rok vzniku nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod též rok, který po něm následuje. V případě uvedeném v ustanovení písmene b) se přitom doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.

(6) Do kalendářního roku se zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek.

(7) Z kalendářního roku se vylučují

1. a) náhradní doby,
2. b) doby pracovního volna bez náhrady příjmu účastníků studia při zaměstnání a kombinovaného studia,
3. c) doby soustavné přípravy na budoucí povolání,
4. d) doby, po které byl poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
5. e) doby zaměstnání v cizině, nejde-li o pracovníky v zahraničí a experty v zahraničí a o doby započtené podle § 10,
6. f) doby výkonu civilní služby.

Jestliže měl občan v těchto dobách výdělky uvedené v § 11 odst. 1, nezapočítávají se do hrubých výdělků. Jestliže po celý kalendářní rok trvaly tyto doby a byly vyloučeny, nepovažuje se tento rok za kalendářní rok s výdělky.

(8) V kalendářním roce se však náhradní doby uvedené v § 9 odst. 1 písm. e), g), h) a k) zákona a doby soustavné přípravy na budoucí povolání v období, v němž byl dosažen výdělek, nevylučují a výdělek dosažený v těchto dobách se započítává do hrubých výdělků, je-li takto stanovený hrubý výdělek v kalendářním roce vyšší.

(9) Při stanovení měsíčního průměru hrubých výdělků podle odstavce 1 se do období, z něhož se průměrný měsíční výdělek zjišťuje, zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek; z tohoto období se však vylučují doby uvedené v odstavci 7, jestliže byly vyloučeny již při stanovení hrubých výdělků za kalendářní rok.

(10) Za uvolnění v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření se pro účely stanovení rozhodného období považuje převedení nebo uvolnění občana z dosavadního zaměstnání podle zvláštních předpisů.²⁵)

§ 13

Invalidní a částečný invalidní důchod občana, kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let nebo podle § 34 a 38 zákona anebo § 56a, a občana, který utrpěl úraz při zvláštních druzích činností za okolností uvedených v § 59, se vyměřuje z fiktivního výdělku, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.

§ 14

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

K § 19 zákona

(1) Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním se posuzuje podle pracovněprávních předpisů.

(2) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(3) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl příslušník závodního požárního sboru při zásahu.

(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených. Jde-li u občana o nemoc z povolání, posuzuje a hlášení podává příslušný orgán státní zdravotní správy.

§ 15

Výchova dítěte

K § 21 odst. 2 a § 46 odst. 2 zákona

(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků.

(2) Do potřebné doby péče o dítě uvedené v odstavci 1 se započítává též doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat

1. a) pro nemoc, nebo
2. b) protože dítě bylo ze zdravotních důvodů v ústavní péči.

(3) Podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o dítě

1. a) od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1,
2. b) aspoň poslední tři roky před dosažením věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod.

§ 16

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

K § 23 a § 27 odst. 2 a 3 zákona

Pro zvýšení starobního důchodu za další zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v cizině po vzniku nároku na tento důchod jako zaměstnání vykonávané v Československé socialistické republice, jde-li o pracovníky v zahraničí, experty v zahraničí a občany uvedené v § 45 a s výjimkou § 23 odst. 2 zákona o zápočet doby zaměstnání v cizině podle § 10.

§ 17

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok.