Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 61

Osobní rozsah

(1) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely nemocenského a důchodového zabezpečení považují

1. a) osoby provozující podnikatelskou činnost podle zákona o soukromém podnikání občanů⁷¹) a další osoby provozující samostatnou výdělečnou činnost ve vlastní režii a na vlastní vrub podle jiných obecně závazných právních předpisů, například advokáti a komerční právníci,⁷⁶)
2. b) osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)⁷²) mimo pracovněprávní a obdobné vztahy, pokud tuto činnost podle svého prohlášení chtějí vykonávat soustavně a pokud současně nevykonávají jiné činnosti uvedené v tomto odstavci,
3. d) sportovci, kteří sportovní činnost vykonávají podle svého prohlášení výdělečně jako své povolání, avšak nikoliv v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

(2) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných

1. a) uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) účastni též manželé těchto osob, pokud se podílejí na jejich výdělečné činnosti, nebo
2. b) účastni, jestliže se trvale účastní výdělečné činnosti samostatně hospodařícího rolníka (§ 12a zákona č. 105/ 1990 Sb., ve znění zákona č. 219/1991 Sb.), též manželé, děti a sourozenci od skončení povinné školní docházky, rodiče, tchán, tchýně, zeť a snacha, družka (druh) samostatně hospodařícího rolníka, jakož i manželka (manžel) tohoto spolupracujícího člena rodiny, nejde-li o pracovněprávní vztahy

(dále jen „spolupracující osoby“).

§ 62

(1) Osoby samostatně výdělečně činné jsou v kalendářním měsíci účastny nemocenského a důchodového zabezpečení, pokud zaplatily za tento měsíc pojistné.

(2) Zabezpečení vzniká dnem, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla na přihlášce jako den zahájení činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, který uvedla na odhlášce, nejpozději však dnem zániku oprávnění.

§ 63

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna podat do osmi dnů od zahájení této činnosti přihlášku k zabezpečení a do osmi dnů po skončení této činnosti podat odhlášku.

(3) Osoby uvedené v odstavci 2 se mohou odhlásit ze zabezpečení kdykoliv.

(4) Pokud osoba samostatně výdělečně činná přeruší svou činnost z důvodu výkonu vojenské služby, péče o dítě nebo jiných závažných dlouhodobých důvodů, je na základě své žádosti vyňata z účasti na zabezpečení. Pokud je osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti,⁷⁷) je povinna podat žádost o vynětí z účasti na zabezpečení. V těchto případech se odhláška a při opětovném vzniku účasti na zabezpečení přihláška podává ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

(5) Přihlášky a odhlášky se podávají na stanovených tiskopisech příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. Za spolupracující osoby podává ve lhůtách uvedených v předchozích odstavcích přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná. Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné podává odhlášku spolupracující osoba do osmi dnů ode dne smrti; pokud však smrtí podnikatele nezaniká činnost uvedená v rozhodnutí o registraci a práva a povinnosti z podnikatelské činnosti přecházejí na spolupracující osobu jako dědice,⁷⁸) podává odhlášku spolupracující osoba do tří měsíců ode dne smrti osoby samostatně výdělečně činné.

(6) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna v přihlášce k zabezpečení uvést, zda je již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu; osoba samostatně výdělečně činná uvedená v § 61 odst. 1 písm. b) je dále povinna uvést, zda současně vykonává jiné činnosti uvedené v § 61 odst. 1.

§ 64

Placení pojistného

(1) Pojistné se platí na účet příslušného orgánu sociálního zabezpečení za celý kalendářní měsíc, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Příslušný orgán sociálního zabezpečení může na žádost povolit placení pojistného za delší období.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za sebe a pojistné za spolupracující osoby. Pojistné se platí zaokrouhlené na celé koruny.

(3) Pojistné se platí poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém zabezpečení vzniklo, a to do osmi dnů od zahájení činnosti, a naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém zabezpečení zaniklo. Pokud zabezpečení vznikne po 20. dni v kalendářním měsíci, platí se pojistné na následující kalendářní měsíc v téže lhůtě; neurčila-li osoba samostatně výdělečně činná jinak, je výše pojistného v tomto případě stejná jako pojistné placené za měsíc, ve kterém vzniklo zabezpečení.

(4) Dlužné pojistné lze doplatit. V tomto případě musí být vyměřovací základ stejný v celém období, za které se pojistné doplácí.

(5) Pojistné se neplatí

1. a) pokud nárok na dávku nemocenského zabezpečení vznikl po zániku zabezpečení buď v ochranné lhůtě nebo během doby, po kterou osoba samostatně výdělečně činná pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, nebo
2. b) za dobu pobírání dávky nemocenského zabezpečení po zániku zabezpečení, vznikl-li nárok na dávku v době přede dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

§ 65

Vyměřovací základ

Částku vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného určuje osoba samostatně výdělečně činná, nejvýše však částkou 10 000 Kčs měsíčně.

§ 66

Všeobecné podmínky poskytování dávek

(1) Dávka náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je zaplaceno pojistné za celou dobu trvání zabezpečení, včetně doby, po kterou se mají vyplácet dávky nemocenského zabezpečení, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak.

(2) Ochranná lhůta plyne, jen je-li podána odhláška ze zabezpečení po skončení samostatné výdělečné činnosti.

(3) Nároky na dávky se uplatňují na stanovených tiskopisech.

§ 67

Dávky

(1) Z nemocenského zabezpečení se poskytují tyto dávky:

1. a) nemocenské,
2. b) peněžitá pomoc v mateřství,
3. c) podpora při narození dítěte,
4. d) přídavky na děti,
5. e) pohřebné,
6. f) lázeňská péče.

(2) Podmínkou vzniku nároku na dávku a její poskytování je, že za kalendářní měsíc, v kterém nárok vznikl, bylo včas zaplaceno pojistné; doplacením dlužného pojistného nárok na dávku nevzniká.

§ 68

Nemocenské

(1) Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenské, je-li pro nemoc, úraz nebo po dobu lázeňské péče uznána dočasně neschopnou k výkonu dosavadní samostatné výdělečné činnosti, pokud tuto činnost po dobu této neschopnosti nevykonává. To platí též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrné denní částky vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

(3) Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočte tak, že se součet vyměřovacích základů v rozhodném období dělí počtem kalendářních dní připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, a netrvalo-li zabezpečení po celý tento rok, část tohoto roku, nejméně však šest kalendářních měsíců; v ostatních případech je rozhodným obdobím posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v kterém nárok na nemocenské vznikl, a trvalo-li zabezpečení kratší dobu, celá tato kratší doba. Do rozhodného období se nezahrnuje kalendářní měsíc, v kterém vznikl nárok na nemocenské; spadá-li však do rozhodného období kalendářní měsíc, v jehož průběhu nemocenské zabezpečení vzniklo nebo zaniklo, zahrnuje se do rozhodného období celý tento měsíc.

(4) Nemocenské se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

§ 69

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne přerušení dosavadní samostatné výdělečné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Ustanovení § 68 odst. 2 a 3 platí zde obdobně.

§ 70

Přídavky na děti

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud osoba samostatně výdělečně činná je účastna zabezpečení podle této části.

§ 71

Společná ustanovení

(1) Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se oprávněnému neposkytnou, pokud mu náležejí obdobné dávky z nemocenského zabezpečení podle jiných předpisů.

(2) Poskytuje-li se nemocenské (§ 68) za tutéž dobu podle jiných předpisů, stanoví se toto nemocenské nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za kalendářní den částku 75 Kčs, jde-li o prvé tři kalendářní dny neschopnosti, částku 96 Kčs za čtvrtý a každý další den neschopnosti a částku 107 Kčs při zvýšení pro aktivní tuberkulózu. To platí obdobně i pro poskytování peněžité pomoci v mateřství (§ 69).

§ 72

(1) K činnosti osob samostatně výdělečně činných se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání zabezpečení; nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.

(2) Za hrubý výdělek se považuje vyměřovací základ (§ 65).

(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků podle odstavce 2 se v době, kdy trvalo zabezpečení podle této části, nevylučují z kalendářního roku doby uvedené v § 12 odst. 7.

(4) Invalidní a částečný invalidní důchod se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

(6) Pro zvýšení starobního důchodu podle § 23 zákona se do doby dalšího zaměstnání započítávají rovněž náhradní doby, je-li osoba samostatně výdělečně činná účastna sociálního zabezpečení.