Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 1

K § 8 odst. 1 písm. f) zákona

Studium se započítává v rozsahu, v jakém se hodnotí jako soustavná příprava na budoucí povolání podle § 24, a za stejných podmínek.

§ 2

K § 8 odst. 1 zákona

(1) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny v době od 9. května 1945 do 30. září 1948.

(2) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost občanů umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.¹)

(3) Za zaměstnání se považuje též příprava ke vstupu do náboženského řádu (tzv. noviciát), nejvýše však doba dvou let; za měsíční hrubý výdělek se přitom považuje fiktivní výdělek.

§ 3

K § 8 odst. 1 zákona

Jako zaměstnání se hodnotí důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící po 30. září 1948 do 30. dubna 1990. Podmínkou přitom je zaplacení pojistného vyměřuje-li se za toto období pojistné po 30. dubnu 1990, vyměří se ve výši 50 Kčs měsíčně. Zaplacení pojistného se však nevyžaduje, jde-li o činnost manželky jednotlivě hospodařícího rolníka před 1. lednem 1969. K době, za níž nebylo zaplaceno pojistné, do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, se přihlédne jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.

§ 4

K § 9 odst. 1 písm. b) zákona

(1) Dobou jiné vojenské služby je doba

1. a) vojenské služby v Rudé armádě do 21. června 1941,
2. b) vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,
3. c) výkonu služby na státních hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu,
4. d) vojenské služby v československé nebo spojenecké armádě v době nesvobody, nejsou-li splněny podmínky stanovené v § 59 odst. 1 zákona.

(2) Jako doba jiné vojenské služby může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí), nejdéle však do 9. května 1945, v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů²) nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů.³)

§ 5

K § 9 odst. 1 písm. c) a § 59 zákona

(1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí

1. a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 22. června 1941 do 9. května 1945,
2. b) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,
3. c) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,
4. d) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele na území československého státu, Svazu sovětských socialistických republik a jiné evropské země,
5. e) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,
6. f) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané perzekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
7. g) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,
8. h) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,
9. i) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba, nikoliv však jako doba odbojové činnosti.

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

1. a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských socialistických republik v době od 22. června 1941 do 9. května 1945,
2. b) v jednotkách 1. československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
3. c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,
4. d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
5. e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,
6. f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,
7. g) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. d).

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

§ 6

(1) Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci příslušného státního orgánu jako uchazeč o zaměstnání.

(2) Dobou nezaměstnanosti je též doba před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v dělnickém hnutí.

(3) Doba, po kterou byl občan veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením příslušného státního orgánu, který občana vedl v této evidenci.

§ 7

K § 9 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2, § 49 odst. 1 zákona

(1) Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

§ 8

K § 9 odst. 1 písm. i) a k) zákona

(1) Doba přípravy pro pracovní uplatnění se započítává jako náhradní doba, byla-li prováděna podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo podle předpisů o zaměstnanosti.

(2) Za blízké osoby se považují manželé a příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 7 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Podmínka osobní péče o blízkou osobu při výkonu zaměstnání se považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno za takových podmínek, zejména se zkrácením pracovní doby, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.

§ 9

K § 8 a 9 zákona

Za zaměstnání se považuje též doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí (§ 43) nebo (§ 44). Tato doba se prokazuje potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí. Pro zjišťování průměrného měsíčního výdělku se však tato doba posuzuje jako náhradní doba.

§ 10

Doba zaměstnání v cizině

K § 8 odst. 1 a § 11 písm. b) zákona

(1) Zaměstnáním v cizině uvedeném v § 8 odst. 1 písm. a) až d) zákona se rozumí zaměstnání vykonávané podle cizích právních předpisů pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo (bydliště) v cizině, popřípadě členství v družstvu spojené s pracovní činností pro družstvo, které má sídlo v cizině.

(2) Zaměstnáním v cizině uvedeném v § 8 odst. 1 písm. g) zákona se rozumí výkon samostatné výdělečné činnosti v cizině podle cizích právních předpisů a na základě registrace, ohlášení nebo povolení podle těchto předpisů; za zaměstnání v cizině se však nepovažuje, je-li samostatná výdělečná činnost prováděna mimo území České republiky jen v rámci obchodních a jiných podnikatelských vztahů na základě oprávnění k výkonu těchto činností vyplývajícího z právních předpisů České republiky.

§ 11

Hrubé výdělky před 1. lednem 1993

(1) Hrubými výdělky před 1. lednem 1993 jsou ze zaměstnání vykonávaného

1. a) v pracovním poměru:
   1. 1. hrubá mzda (příjem), jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy;¹⁰) prémie, odměny a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,
   2. 2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,
   3. 3. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách;¹¹) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,
   4. 4. mzdové vyrovnání poskytované občanům uvolněným nebo převedeným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními,⁶) občanům uvolněným v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů⁸) nebo pracovníkům v hornictví uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů,¹²)
   5. 5. příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory¹³) a příspěvek vyplácený organizací dlouhodobě uvolněným poslancům národního výboru,¹⁴)
   6. 6. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,¹⁵)
   7. 7. věrnostní přídavek horníků,¹⁶) odměny členů báňských záchranných sborů při záchranářských zásazích,¹⁷) stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně,¹⁸) i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny; věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;

1. b) v poměru člena nezemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah:
   1. 1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a),
   2. 2. doplňková odměna za práci; tato odměna se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena;

1. c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:
   1. 1. pracovní odměna včetně příplatků a doplatků k této odměně,
   2. 2. prémie a výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti,
   3. 3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace vyplácené z prostředků na odměňování v družstvu; odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru;¹⁹)

příjmy uvedené v č. 2 a 3 se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,

1. 4. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách; náhrada pracovní odměny za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,
2. 5. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,
3. 6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem;²⁰) před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši stanovené podle předpisů platných před tímto dnem. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 12 odst. 6 zákona;
4. 7. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a) bodu 4 včetně doplatku do průměrného výdělku;

1. d) v činnostech uvedených v části první hlavě druhé příjmy tam uvedené,
2. e) osobou samostatně výdělečně činnou, spolupracující osobou a osobou, která zaplatila pojistné za dobu zaměstnání v cizině, vyměřovací základy pro stanovení výše pojistného na nemocenské a důchodové zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(2) Hrubými výdělky jsou též

1. b) částečný invalidní důchod, a to ve výši, v níž byl vyplacen,
2. c) zvláštní příspěvek horníkům,²²)
3. d) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)²³) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě.²⁴)

(3) Hrubými výdělky občana, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

(4) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 60 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, které účastník odboje dříve vykonával, dosahované v rozhodném období.

(5) Za hrubý výdělek občana, který byl před 1. květnem 1990 pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se za dobu samostatné výdělečné činnosti považuje částka 1000 Kčs měsíčně.

(6) Považuje-li se za hrubé výdělky u některých skupin občanů pevně stanovená částka (dále jen „fiktivní výdělek“), je touto částkou částka minimální mzdy za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou⁸⁶), a jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách podle § 34 a 38 zákona nebo občana vykonávajícího civilní službu (§ 56a), zvyšuje se tato částka o 400 Kčs měsíčně.