(1) Hrubým výdělkem po 31. prosinci 1992 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.87)
(2) Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a odst. 2 až 4 a 6 platí zde obdobně.
(1) Měsíční průměr hrubých výdělků se stanoví z úhrnu výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a § 11a za kalendářní roky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek. Jsou-li v kalendářních letech vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.
(2) Hrubým výdělkem za jednotlivý celý kalendářní rok pro určení pěti výdělkově nejlepších kalendářních let je úhrn výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a § 11a započitatelných v tomto roce. Jsou-li v kalendářním roce vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.
(3) Za kalendářní rok s výdělky se nepovažuje kalendářní rok, ve kterém občan poprvé vstoupil do zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo celý kalendářní rok; za první vstup do zaměstnání se přitom nepovažuje doba studia po ukončení povinné školní docházky, pokud je to pro občana výhodnější.
(4) Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v tomto roce. Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce následujícím po roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v kalendářních letech s výdělky. Doba předcházející vstupu do zaměstnání a doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku se přitom posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.
(5) Jestliže nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod vznikl v kalendářním roce,
považuje se pro účely stanovení rozhodného období za rok vzniku nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod též rok, který po něm následuje. V případě uvedeném v ustanovení písmene b) se přitom doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.
(6) Do kalendářního roku se zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek.
(7) Z kalendářního roku se vylučují
Jestliže měl občan v těchto dobách výdělky uvedené v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1, nezapočítávají se do hrubých výdělků. Jestliže po celý kalendářní rok trvaly tyto doby a byly vyloučeny, nepovažuje se tento rok za kalendářní rok s výdělky uvedenými v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1.
(8) V kalendářním roce se však náhradní doby uvedené v § 9 odst. 1 písm. e), g), h) a k) zákona a doby soustavné přípravy na budoucí povolání v období, v němž byl dosažen výdělek, nevylučují a výdělek dosažený v těchto dobách se započítává do hrubých výdělků, je-li takto stanovený hrubý výdělek v kalendářním roce vyšší.
(9) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nepoužijí při výpočtu průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků podle § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 za dobu, kdy trvalo důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné s výjimkou doby, kdy po 30. červnu 1993 osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po kterou bylo zaplaceno pojistné za dobu výkonu zaměstnání v cizině.
(10) Při stanovení měsíčního průměru hrubých výdělků podle odstavce 1 se do období, z něhož se průměrný měsíční výdělek zjišťuje, zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek; z tohoto období se však vylučují doby uvedené v odstavci 7, jestliže byly vyloučeny již při stanovení hrubých výdělků za kalendářní rok.
(11) Za uvolnění v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření se pro účely stanovení rozhodného období považuje převedení nebo uvolnění občana z dosavadního zaměstnání podle zvláštních předpisů.25)
Invalidní a částečný invalidní důchod občana, kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let nebo podle § 34 a 38 zákona anebo § 56a, se vyměřuje z fiktivního výdělku, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.
(1) Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním se posuzuje podle pracovněprávních předpisů.
(2) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(3) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl příslušník závodního požárního sboru při zásahu.
(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených. Jde-li u občana o nemoc z povolání, posuzuje a hlášení podává příslušný orgán státní zdravotní správy.
K § 21 odst. 2 a § 46 odst. 2 zákona
(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků.
(2) Do potřebné doby péče o dítě uvedené v odstavci 1 se započítává též doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat
(3) Podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o dítě
K § 23 a § 27 odst. 2 a 3 zákona
Pro zvýšení starobního důchodu za další zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v cizině po vzniku nároku na tento důchod jako zaměstnání vykonávané v Československé socialistické republice, bylo-li za dobu výkonu tohoto zaměstnání zaplaceno pojistné; výkon tohoto zaměstnání do 31. prosince 1992 se posuzuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok.
(1) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností tak, že výdělek z něho je stálým zdrojem příjmu. Soustavným zaměstnáním není zaměstnání, které nezakládá nemocenské zabezpečení nebo které netrvá aspoň po dobu šesti měsíců po sobě následujících, anebo zaměstnání vykonávané v rámci pracovní rehabilitace doporučené příslušným orgánem.
(2) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání, jestliže je k jeho výkonu požadována mnohem nižší kvalifikace, než která se požadovala k výkonu dosavadního zaměstnání, nebo v něm není využita odborná a úzce zaměřená kvalifikace získaná v dosavadním zaměstnání. Přitom dosavadním pracovištěm se rozumí pracoviště, kde občan využíval své kvalifikace a ze kterého byl převeden ze zdravotních důvodů.
(3) Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zejména
U občanů úplně nebo prakticky nevidomých a u občanů s anatomickou nebo funkční ztrátou dvou končetin se vždy předpokládá, že pracují za zcela mimořádných podmínek.
(1) Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu.
(2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se před 1. lednem 1993 rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 a po 31. prosinci 1992 výdělky uvedené v § 11a odst. 1; hrubými výdělky jsou dále odměny z dohod o pracovní činnosti, a to i když tato činnost nezakládala účast na důchodovém zabezpečení.
(3) Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů.
(4) Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí
a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1. Přitom se předpokládaný nebo nově dosahovaný výdělek porovnává s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož má být částečný invalidní důchod vypočten, popřípadě stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, s výdělkem zjištěným podle odstavce 5 věty druhé.
(5) Srovnatelný výdělek se stanoví jako součin průměrného měsíčního výdělku, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona, a přepočítacího koeficientu. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, stanoví se srovnatelný výdělek jako součin měsíčního průměru hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, a přepočítacího koeficientu. Přepočítací koeficient se určuje podle počtu roků výplaty důchodu; činí za jeden rok výplaty důchodu 1,2500, za dva roky výplaty důchodu 1,5625, za tři roky výplaty důchodu 1,7969, za čtyři roky výplaty důchodu 1,9766 a za každý další rok výplaty důchodu se přepočítací koeficient 1,9766 vynásobí hodnotou 1,02. Výplatou důchodu se přitom rozumí výplata částečného invalidního důchodu a též výplata invalidního důchodu, pokud občan bezprostředně před přiznáním částečného invalidního důchodu požíval invalidní důchod, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod.
(6) Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než částka minimální mzdy platná pro pracovníky, kteří jsou poživateli částečného invalidního důchodu, odměňované podle mzdových tarifů stanovených na měsíc85), v době, kdy příslušný orgán posuzuje tuto podmínku.
(7) U občanů, kteří pracují v zahraničí, se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá.
(8) U osob samostatně výdělečně činných se pro účely hodnocení podmínky podstatného poklesu výdělku považuje za výdělek za kalendářní měsíc jedna dvanáctina vyměřovacího základu pro stanovení pojistného nebo měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh pro pojistné.
(1) Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo jehož výkon vedl ke vzniku nemoci z povolání.
(3) Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména
(4) Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.
(5) Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání (§ 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.
Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou postižení uvedená v příloze č. 2 této vyhlášky.
(1) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně, pokud nalétal v kalendářním roce
(2) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává dvojnásobně, pokud výkonný letec uvedený v odstavci 1 nalétal vyšší počet letových hodin nebo pokud výkonný letec nalétal aspoň 50 letových hodin v kalendářním roce při zkoušení prototypů letadel nebo leteckých motorů a nově vyrobených nebo opravených letadel nebo motorů.
(3) Jestliže výkonný letec nalétal v kalendářním roce nižší počet letových hodin, než je uveden v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, započítává se mu jen skutečná doba zaměstnání výkonného letce s výjimkou náhradních dob.
(4) Výsadkáři-instruktoru Svazu pro spolupráci s armádou se započítává jeden seskok z letounu za tři letové hodiny a jedno vysazení z letadla za půl letové hodiny. Za jedno vysazení z letadla se považuje každý uskutečněný let, při kterém došlo k vysazení nejméně jednoho výsadkáře.
(5) Jestliže výkonný letec letounu pro letecké práce nebo vrtulníku anebo výkonný letec Svazu pro spolupráci s armádou vykonává funkci pilota-instruktora nebo funkci pilota-inspektora, započítává se mu každá letová hodina jedenapůlnásobně.
(6) Trvá-li zaměstnání výkonného letce jen po část kalendářního roku nebo dojde-li ke změně funkce výkonného letce uvedené v odstavci 1, počet letových hodin se pro jedenapůlnásobné, popřípadě dvojnásobné, započtení příslušné části roku úměrně sníží.
(7) Pro nejvyšší výměru úhrnu důchodu za výsluhu let výkonného letce a jiného důchodu platí částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a je-li jedním z vyplácených důchodů důchod za výsluhu let řídícího letového provozu, částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. c) zákona.
(8) Pro účely krácení důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 obdobně.