Zákon o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je upravit zřízení, postavení, působnost, pravomoce a organizační strukturu Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) a stanovit některá práva a povinnosti subjektů působících na kapitálovém trhu.

§ 2

Postavení Komise

(1) Zřizuje se Komise jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu.

(2) Posláním Komise je posilovat důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh. Cílem Komise je přispívat k ochraně investorů a k rozvoji kapitálového trhu a podporovat osvětu v této oblasti.

(3) Komise má své sídlo v Praze.

§ 3

Působnost Komise

(1) Komise

1. a) vykonává státní dozor v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony,¹)
2. b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní zákony,¹)
3. c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,¹)
4. d) kontroluje plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace,²) oznamuje podezření ze spáchání trestného činu zneužívání důvěrných informací v obchodním styku,
5. e) vede seznamy podle § 13,
6. f) vydává Věstník Komise pro cenné papíry (dále jen „Věstník Komise“),
7. g) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi.

(2) Komise dále

1. a) informuje veřejnost a účastníky kapitálového trhu zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, investičních nástrojích a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními zákony,
2. b) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zahraničními úřady, které vykonávají dozor nad kapitálovým trhem,
3. c) podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu,
4. d) vykonává další činnosti k naplnění svého postavení a působnosti.

§ 4

Informační povinnosti Komise

(1) Komise zpracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o situaci na českém kapitálovém trhu jedenkrát ročně a dvakrát ročně podává informaci o své činnosti a hospodaření rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

(2) Komise na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů majících vztah ke kapitálovému trhu.

(3) Komise podává Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) čtvrtletně zprávu o situaci na kapitálovém trhu a o opatřeních, která přijala.

§ 5

Základní pojmy

(1) Institucionálním investorem se rozumí

1. a) banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna,
2. b) zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky jako osoby uvedené pod písmenem a).

(2) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,^4a) institucionální investor, depozitář, organizátor regulovaného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů, centrální depozitář,⁵) Česká národní banka v rozsahu vedení evidence cenných papírů.

(3) Účastníkem kapitálového trhu se rozumí zejména poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, investor na kapitálovém trhu, emitent cenných papírů, osoby zavázané z těchto cenných papírů, vlastník cenných papírů, emitent a majitel jiného investičního nástroje.

§ 6

Řízení před Komisí

(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů,⁷) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních zákonů nestanoví jinak.

(2) Komise před zahájením řízení uváží, zda o uložení opatření k nápravě nebo sankce za zjištěné porušení povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona řízení zahájí. Přitom Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání. Nezahájí-li Komise řízení, sepíše o tom zápis a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.

(3) Proti rozhodnutí Komise lze podat rozklad, pokud dále není stanoveno jinak. O rozkladu rozhoduje Prezidium Komise pro cenné papíry (dále jen „prezidium“). Komise provádí výkon svých rozhodnutí.

(4) Proti rozhodnutí prezidia v prvním stupni není přípustný opravný prostředek.

(5) V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším než je 50, lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou.

(6) Rozhodnutí, proti němuž nemá podání opravného prostředku odkladný účinek, a rozhodnutí, proti kterému není opravný prostředek přípustný, je doručeno okamžikem vyvěšení na úřední desce Komise.

§ 7

Předmět státního dozoru

(1) Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů.¹)

(2) Státnímu dozoru Komise podléhají

1. a) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám,
2. b) plnění povinností stanovených zvláštními zákony,¹)^,8)^,9) pokud tak stanoví tento zákon,
3. c) plnění povinností a podmínek stanovených ve vykonatelných rozhodnutích Komise.

§ 7a

(1) Státnímu dozoru Komise podléhá plnění povinností stanovených obchodním zákoníkem a zákonem o podnikání na kapitálovém trhu

1. a) při úpravě nabídky převzetí a v případech, kdy se použijí obdobně či přiměřeně ustanovení o nabídce převzetí,
2. b) při nabytí nebo snížení podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou kótovány,
3. c) v souvislosti s nabýváním vlastních akcií akciovou společností nebo jí ovládanou osobou,
4. d) při veřejné nabídce upisování akcií.

(2) Při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 postupuje Komise podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření a sankce stanovené tímto zákonem, zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a obchodním zákoníkem.

(3) Komise je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochraně zájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Komise rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, centrálnímu depozitáři a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Komise je oprávněna ve svém stanovisku k nabídce převzetí nebo nabídce odkoupení předložených jí podle obchodního zákoníku doporučit nebo rozhodnutím uložit, aby navrhovatel nebo cílová společnost^9a) až do uveřejnění výsledků nabídky uveřejňovali doplňující informace k již uveřejněným informacím podle zvláštního právního předpisu a o uveřejnění informace informovali Komisi.

§ 8

(1) Komise je oprávněna

1. a) vyžadovat informace nebo podklady od osoby, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá jejímu dozoru,
2. b) vyžadovat informace nebo podklady od každého, je-li to nutné k šetření skutečnosti, nasvědčující porušení povinnosti, týkající se ochrany vnitřních informací nebo manipulace s trhem podle zvláštního zákona,
3. c) provést státní kontrolu podle zvláštního zákona u osoby, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá jejímu dozoru, včetně státní kontroly na místě.

(2) Komise může uplatnit pravomoci podle odstavce 1 též, je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dozoru nad finančním trhem a tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout; pravomoc podle odstavce 1 písm. b) lze uplatnit, jsou-li tam uvedené podmínky přiměřeně splněny u zahraničního orgánu dozoru nad finančním trhem.

(3) Osoba podléhající dozoru Komise podle tohoto nebo zvláštního zákona je povinna v souvislosti s výkonem státní kontroly poskytnout Komisi potřebnou součinnost, zejména na žádost neprodleně umožnit vstup do svých prostor. Osoba, od které je Komise oprávněna vyžadovat informace nebo podklady podle odstavce 1, je povinna poskytnout tyto informace nebo podklady bez zbytečného odkladu, nestanoví-li Komise lhůtu delší.

(4) Porušením povinnosti podle odstavce 3 se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba jiného správního deliktu; k jejich projednání je příslušná Komise. Za přestupek nebo jiný správní delikt podle věty první může Komise jejich pachateli uložit opatření k nápravě nebo sankci podle tohoto zákona (§ 9); pokutu lze uložit do výše 5 000 000 Kč.

(5) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Komise ve vztahu k osobám podléhajícím státnímu dozoru podle § 7 zahájit státní kontrolu i tím, že při oznámení o zahájení státní kontroly současně provede první úkon státní kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 10 odst. 2 a 3.

(6) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu Komise provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je Komise oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti.

§ 9

Opatření k nápravě a sankce

(1) Zjistí-li Komise při výkonu státního dozoru porušení právních povinností osobami podléhajícími státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo i porušily své povinnosti vymezené v § 7, je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo i sankce podle zvláštních zákonů¹) a ve vymezených případech i podle tohoto zákona.

(2) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě:

1. a) uložit kontrolované osobě, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních,
2. b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající státnímu dozoru povinna nedostatek odstranit.

(3) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za zjištěné porušení povinnosti až do výše 100 miliónů Kč. Při stanovení výše pokuty postupuje Komise podle § 10 odst. 4.

(4) Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(5) Komise může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Komise rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá.

§ 10

Řízení ve věcech opatření k nápravě a sankce

(1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

(2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Komise ukládá opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, zahájit i doručením rozhodnutí Komise o předběžném opatření.

(3) Komise je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo sankce. Rozhodnutí Komise je v tomto případě doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce Komise.

(4) Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby.

(5) Při vybírání a vymáhání pokut, uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, postupuje Komise podle zvláštního právního předpisu.^10a)

(6) Osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů je vázána rozhodnutím Komise týkajícím se jí vedené evidence, jakmile jí bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor regulovaného trhu je vázán rozhodnutím Komise o pozastavení obchodování s cennými papíry a rozhodnutím Komise o předběžném opatření, týkajícím se cenných papírů, jakmile mu bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak.

§ 11

Předběžné opatření

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Komise oprávněna při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen.

(2) Předběžným opatřením může Komise uložit

1. a) tomu, kdo vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, účet cenných papírů, neprovést jakoukoliv registraci převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva,
2. b) tomu, kdo vede účet cenných papírů, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papíry z jejich účtů,
3. c) tomu, kdo má v úschově nebo ve správě cenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu těchto cenných papírů na jiného,
4. d) bance, která vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala,
5. e) bance, která vede běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů.

(3) Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení a osobám, kterým se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e); rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení o předběžném opatření podle odstavce 2 není osoba, které se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e).

(4) Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Komise proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto.

(5) Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Komise u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům.

(6) Stejnou povinnost, jakou lze uložit v rozhodnutí o předběžném opatření podle tohoto zákona, může Komise uložit jako opatření k nápravě podle tohoto nebo zvláštního zákona. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Komise může v rozhodnutí uvést dobu trvání ukládané povinnosti nebo podmínku, jejímž splněním zaniká účinnost rozhodnutí. Touto podmínkou může být doručení sdělení Komise o odvolání opatření k nápravě povinné osobě.

§ 12

Státní dozor Komise ve zvláštních případech

(1) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost penzijních fondů a pojišťoven v rozsahu jejich povinností při investování do investičních nástrojů a obchodování s investičními nástroji na vlastní účet.

(2) Při výkonu státního dozoru vůči penzijním fondům a pojišťovnám podle odstavce 2 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoci ministerstva při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a podle zákona o pojišťovnictví.

(3) Podléhá-li činnost institucionálního investora státnímu dozoru Komise a dohledu České národní banky nebo státnímu dozoru ministerstva, může mu být za skutkově totožné porušení povinnosti uložena pouze jedna pokuta. Pokutu může uložit pouze ten orgán, který o porušení povinnosti zahájil řízení jako první. Tím není dotčena pravomoc ostatních orgánů uložit opatření k nápravě nebo odejmout povolení podle zákona. Byla-li řízení zahájena ve stejný den, pokutu uloží

1. a) Česká národní banka, pokud jde o uložení pokuty bance,
2. b) ministerstvo, pokud jde o uložení pokuty penzijnímu fondu nebo pojišťovně.

§ 13

(1) Komise vede seznamy

1. a) obchodníků s cennými papíry,¹¹)
2. b) makléřů,¹²)
3. c) organizátorů mimoburzovního trhu,¹³)
4. d) osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,¹⁴)
5. e) tiskáren, které jsou oprávněny k tisku cenných papírů,¹⁵)
6. f) investičních společností, podílových a investičních fondů,¹⁶)
7. g) nucených správců a likvidátorů,⁵)
8. h) depozitářů investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,¹⁸)
9. i) penzijních fondů,¹⁹)
10. j) pojišťoven,²⁰)
11. k) investičních zprostředkovatelů,
12. l) investičních společností se sídlem v členském státu Evropské unie, které poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky,
13. m) zahraničních standardních fondů, které veřejně nabízejí své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu podle zvláštního právního předpisu, upravujícího kolektivní investování,^10c)
14. n) zahraničních speciálních fondů, které mohou veřejně nabízet své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu obdobnou smlouvě uvedené v písmenu m),
15. o) vypořádacích systémů a účastníků těchto vypořádacích systémů,
16. p) účastníků vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,
17. q) účastníků centrálního depozitáře,
18. r) ratingových agentur,
19. s) osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů,
20. t) zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů.

(2) Komise uveřejňuje

1. a) seznam zahraničních regulovaných trhů, zveřejňovaný v Úředním věstníku Evropské unie,
2. b) seznam vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství.

(3) Komise uveřejňuje seznamy podle odstavců 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 14

(1) Komise vydává Věstník Komise.

(2) Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise zejména:

1. a) seznamy podle § 13 odst. 1 písm. a) ve lhůtách podle § 13 odst. 2,
2. b) pravomocná rozhodnutí Komise, s výjimkou těch, která obsahují skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon,²¹)
3. c) stanoviska Komise,
4. d) jiná sdělení nebo oznámení důležitá pro kapitálový trh.

(3) Komise ve Věstníku Komise určí místo, na kterém budou veřejně přístupné k nahlédnutí

1. a) schválené prospekty kótovaných cenných papírů včetně statutů investičních a podílových fondů, statutů penzijních fondů a pojišťoven a emisních podmínek dluhopisů,
2. b) informace o hospodaření emitentů kótovaných cenných papírů podle zvláštního zákona.¹³)^,16)^,17)^,22)

§ 16

(1) Komise, Česká národní banka a ministerstvo

1. a) si navzájem poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působností, pokud zvláštní zákon nestanoví, že určité informace nelze poskytovat, nebo jen za splnění určitých podmínek,²³)
2. b) koordinují činnost vykonávanou v rámci jejich vymezené působnosti, zejména ve vztahu k osobám, které podléhají současně výkonu dozoru nebo dohledu Komise, ministerstva nebo České národní banky a k osobám zahrnutým podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku,
3. c) navzájem se bez zbytečného odkladu informují o zahájení řízení i jeho průběhu, jehož předmětem je uložení opatření k nápravě nebo i sankcí, které mají být uloženy v rámci jejich působnosti při výkonu státního dozoru nebo dohledu i které mohou mít význam pro druhou stranu z hlediska výkonu její působnosti. O přijetí opatření k nápravě i sankcí se tyto orgány okamžitě informují.

(2) Česká národní banka a ministerstvo zasílají Komisi kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru Komise, a to bez zbytečného prodlení ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Komise v téže lhůtě zasílá České národní bance nebo ministerstvu kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru ministerstva nebo dohledu České národní banky.

(3) Komise nebo ministerstvo provedou kontrolu na místě u osoby zahrnuté podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku, která podléhá jejich dozoru, požádá-li je o to Česká národní banka z důvodu výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a o výsledku kontroly podají České národní bance zprávu.

§ 17

Spolupráce s Českou národní bankou

(1) Jestliže se Česká národní banka při výkonu bankovního dohledu dozví o obchodech s investičními nástroji či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů Komise při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi, pokud zvláštní právní předpis nestanoví, že určité informace poskytovat nelze, nebo jen za splnění určitých podmínek.²³) Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí, spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(2) Jestliže se Komise při své činnosti dozví o obchodech s investičními nástroji či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů České národní banky při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s investičními nástroji, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.

§ 18

Spolupráce s ministerstvem

(1) Komise

1. a) sleduje soustavně působení zákonů a jiných právních předpisů v oblasti kapitálového trhu a informuje ministerstvo o potřebě přijetí zákonných úprav v oblasti kapitálového trhu,
2. b) podává návrhy pro vypracování právních předpisů upravujících činnost Komise podle tohoto zákona a zvláštních zákonů.¹)

(2) V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s investičními nástroji, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(3) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními nástroji, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jeho úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly těchto obchodů, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu.

§ 19

Spolupráce s Komorou auditorů České republiky

Komise spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů.