Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

§ 1

Rámcová struktura dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (dále jen „dlouhodobý záměr“) se skládá z:

1. a) analýzy dosaženého stavu a změn proti předchozímu dlouhodobému záměru z hlediska obsahových, kvantitativních a strukturálních cílů, prioritních úkolů, rozvojových programů a efektivity realizovaných opatření,
2. b) priorit rozvoje vzdělávací soustavy a způsobu jejich realizace a podpory,
3. c) cílů a úkolů pro jednotlivé oblasti vzdělávání, struktury budoucí vzdělávací nabídky se zaměřením na strukturu oborů vzdělání, druhů a typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu na základě předpokládaného demografického vývoje, poptávky po vzdělávání, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje,
4. d) návrhů rozvojových programů, včetně účasti v mezinárodních programech,
5. e) ekonomické části, včetně návrhu finančního zabezpečení stanovených priorit, úkolů a cílů.

§ 2

Obsah dlouhodobého záměru

(1) Dlouhodobý záměr obsahuje směry rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy především z těchto základních hledisek:

1. a) celoživotního učení,
2. b) zlepšení kvality a efektivity systémů vzdělávání a vzdělávací soustavy,
3. c) usnadnění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny,
4. d) sociálně ekonomických podmínek rozvoje, zejména trhu práce, zaměstnanosti, vzdělanostní úrovně obyvatelstva, demografie, konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti, udržitelného rozvoje, ekonomiky státu, popřípadě kraje.

(2) Dlouhodobý záměr stanoví směry rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy a způsob jejich realizace a podpory z hlediska:

1. a) změny cílů a obsahu vzdělávání,
2. b) tvorby a uplatňování školních vzdělávacích programů,
3. c) zvyšování, sledování a hodnocení kvality vzdělávání,
4. d) dalšího vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení,
5. e) úlohy pedagogického pracovníka, zkvalitnění podmínek jeho práce, platového ohodnocení a dalšího vzdělávání,
6. f) uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce,
7. g) vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných,
8. h) základního uměleckého, jazykového a zájmového vzdělávání,
9. i) systému poradenských služeb a informačního systému o uplatnění absolventů škol, volbě profesní a vzdělávací dráhy jako nástroje služeb kariérového poradenství,
10. j) problémů úrovní a typů vzdělávání,
11. k) finančního a personálního zajištění činnosti škol a školských zařízení,
12. l) mezinárodní spolupráce ve školství,
13. m) spolupráce státních orgánů a územních samosprávných celků se sociálními a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání.

(3) Dlouhodobý záměr dále stanoví:

1. a) kritéria optimalizace vzdělávací soustavy,
2. b) ukazatele rozvoje vzdělávání.

(4) Ekonomická část dlouhodobého záměru obsahuje vždy:

1. a) finanční nároky na veřejné rozpočty,
2. b) finanční nároky na rozvojové programy,
3. c) další případné zdroje financování, zejména fondy Evropské unie,
4. d) pokryté výdaje a změnu potřeby finančních prostředků oproti stávajícímu stavu,
5. e) budoucí výkony, kapacity škol, strukturu škol a hlavních skupin oborů vzdělání,
6. f) efektivitu dosavadních opatření.

(5) Dlouhodobý záměr České republiky vychází z dokumentů vztahujících se ke státnímu rozpočtu, regionálnímu rozvoji, zaměstnanosti, rozvoji lidských zdrojů, sociálně ekonomickému rozvoji a udržitelnému rozvoji a ke společným cílům evropských procesů ve vzdělávání, přijatých vládou a z výročních zpráv České školní inspekce.

(6) Dlouhodobý záměr v kraji vychází z dlouhodobého záměru České republiky, regionálních specifik rozvoje ekonomiky, trhu práce a společnosti ovlivňujících rozvoj vzdělávání, stav a vývoj vzdělávací soustavy kraje.

§ 3

Termíny předkládání a zveřejňování dlouhodobého záměru

(1) Ministerstvo každý sudý rok vyhodnotí platný dlouhodobý záměr České republiky a vyhodnocený, popřípadě upravený či doplněný jej do 31. října předloží krajům ke stanovisku. Kraje zašlou ministerstvu své připomínky do 15. prosince. Ministerstvo s přihlédnutím k připomínkám krajů následující rok dlouhodobý záměr České republiky dopracuje a do 31. března předloží vládě ke schválení; zveřejní jej do 30 dnů od jeho schválení vládou. Vláda předloží dlouhodobý záměr České republiky do 30 dnů od jeho schválení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.

(2) Krajský úřad každý lichý rok vyhodnotí platný dlouhodobý záměr v kraji a vyhodnocený, popřípadě upravený či doplněný jej do 31. října předloží ministerstvu k vyjádření. Ministerstvo zašle krajskému úřadu své připomínky do 15. prosince. Krajský úřad s přihlédnutím k připomínkám ministerstva následující rok dlouhodobý záměr v kraji dopracuje a po schválení části týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních, které zřizuje kraj, zastupitelstvem kraje zveřejní a zašle ministerstvu do 31. března.

§ 4

Rámcová struktura výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji (dále jen „výroční zpráva v kraji“) se skládá z:

1. a) hodnocení stavu jednotlivých úrovní vzdělávací soustavy,
2. b) ekonomické části,
3. c) hodnocení naplňování dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, jeho cílů a priorit v uplynulém období.

§ 5

Obsah výroční zprávy

(1) Výroční zpráva v kraji obsahuje vždy:

1. a) změny ve vzdělávací soustavě, zejména změny ve struktuře vzdělávací nabídky se zaměřením na strukturu druhů a typů škol a školských zařízení a strukturu oborů vzdělání,
2. b) naplňování prioritních cílů dlouhodobého záměru,
3. c) plnění dalších úkolů, například prevence sociálně patologických jevů, environmentální a multikulturní výchovy, vzdělávání cizinců a příslušníků národnostních menšin a výchovy k udržitelnému rozvoji,
4. d) účast škol a školských zařízení v rozvojových a mezinárodních programech.

(2) Výroční zpráva v kraji zachycuje současný stav a vyhodnocuje změny proti minulému vývoji v dále uvedených oblastech:

1. a) předškolní vzdělávání,
2. b) základní vzdělávání, odchody žáků do šestiletých gymnázií nebo osmiletých gymnázií a konzervatoří,
3. c) střední vzdělávání,
4. d) vyšší odborné vzdělávání,
5. e) vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných,
6. f) základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání,
7. g) poradenské služby,
8. h) školská zařízení,
9. i) pracovníci ve školství,
10. j) další vzdělávání pedagogických pracovníků,
11. k) další vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení.

(3) Ekonomická část výroční zprávy v kraji uvádí údaje za kalendářní rok, za který je připravována, a nejméně za dva předcházející kalendářní roky a obsahuje vždy:

1. a) celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované krajem podle jednotlivých druhů škol a školských zařízení v členění na:
   1. 1. výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů¹), z toho mzdové výdaje,
   2. 2. provozní výdaje,
   3. 3. investiční výdaje,
   4. 4. výdaje na rozvojové programy,

1. b) neinvestiční výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na území kraje podle jednotlivých druhů škol a školských zařízení v členění na výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů¹),
2. c) celkovou výši finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy²), v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem³),
3. d) výdaje poskytované krajem na školy a školská zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v členění podle druhů škol a školských zařízení,
4. e) přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta u jednotlivých druhů škol a školských zařízení uvedených v písmenech a) až c).

(4) Závěry výroční zprávy shrnují poznatky z jednotlivých kapitol a jsou podkladem pro zpracování dlouhodobých záměrů.

§ 6

Termíny předkládání výroční zprávy v kraji

Krajský úřad výroční zprávu v kraji zveřejňuje a zasílá ministerstvu do 31. března.

§ 7

Obsah a zpracování výroční zprávy o činnosti školy

(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy:

1. a) základní údaje o škole (například název, sídlo, charakteristika školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup, údaje o školské radě),
2. b) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zařazeny ve školském rejstříku,
3. c) přehled pracovníků školy,
4. d) údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní docházce a následném přijetí do školy,
5. e) údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií,
6. f) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,
7. g) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,
8. h) údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí,
9. i) základní údaje o hospodaření školy.

(2) Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy, a do 15. října se předkládá školské radě ke schválení. Po schválení školskou radou zasílá ředitel školy výroční zprávu do 14 dnů zřizovateli a zveřejní ji na přístupném místě ve škole.

§ 8

Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

(1) Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na:

1. a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti,
2. b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech,
3. c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření,
4. d) účinnost opatření podle písmene c) obsažených v předchozím vlastním hodnocení.

(2) Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou vždy:

1. a) podmínky ke vzdělávání,
2. b) průběh vzdělávání,
3. c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,
4. d) výsledky vzdělávání žáků a studentů,
5. e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
6. f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

§ 9

Pravidla a termíny vlastního hodnocení školy

(1) Vlastní hodnocení školy se zpracovává za období jednoho nebo dvou školních roků.

(2) Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit.

(3) Vlastní hodnocení školy se projedná v pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku.

§ 10

Účinnost