Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

§ 1

(1) Při zjišťovací lékařské prohlídce invalidity (částečné invalidity) u příslušníků Československé armády nebo Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České republiky vybere posudkový lékař sociálního zabezpečení k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (dále jen „posudková komise“) z řad lékařů určených národním výborem¹) jako dalšího lékaře lékaře Československé armády nebo Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České republiky.

(2) Projednává-li se v posudkové komisi zdravotní stav nezletilého občana, vybere posudkový lékař sociálního zabezpečení z řad lékařů určených národním výborem¹) jako dalšího lékaře dětského nebo dorostového lékaře.

§ 2

(1) K jednání posudkové komise je možno podle potřeby přizvat

1. a) zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný,
2. b) zástupce místního národního výboru, v jehož obvodu má účastník řízení trvalý pobyt,
3. c) zástupce odborových orgánů, Svazu invalidů v České republice, Svazu družstevních rolníků, popřípadě dalších společenských organizací,
4. d) zástupce příslušného nápravně výchovného ústavu, jde-li o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ústavu pro výkon vazby, jde-li o obviněného (obžalovaného), který je ve vazbě,
5. e) ošetřujícího lékaře posuzovaného nebo dalšího odborného lékaře, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu účastníka řízení,
6. f) zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků, je-li účastníkem řízení účastník odboje nebo pozůstalý manžel (manželka) po účastníku odboje,
7. g) jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.

(2) Zástupci orgánů a organizací uvedených v odstavci 1 a orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání posudkové komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. Rovněž musí být k jednání posudkové komise přizván, požádá-li o to, ošetřující lékař posuzovaného.

§ 3

Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise, kontrolují správnost a úplnost zdravotnické dokumentace. Při jednání posudkové komise vyšetřují posuzovaného občana, a to v nepřítomnosti tajemníka posudkové komise a osob přizvaných k jednání. Odpovídají za to, že posouzení občana bude v souladu se současnými poznatky lékařské vědy i s jednotnými zásadami posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely sociálního zabezpečení.

§ 4

Posudkové komise zasedají ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy, popřípadě v organizacích, které mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.

§ 5

(1) Lékařské zprávy k jednání posudkové komise vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného občana; doplňující odborné lékařské zprávy pořizují odborní lékaři téže nemocnice s poliklinikou, kde je posuzovaný občan léčen, popřípadě je pořizují odborní lékaři příslušného zdravotnického zařízení vyššího stupně (nemocnice s poliklinikou II., popřípadě III. typu).

(2) Při posuzování nezletilého občana lékařskou zprávu k jednání posudkové komise vyhotovuje ošetřující dětský nebo dorostový lékař. Lékařskou zprávu přezkoumává a její správnost a úplnost ověřuje okresní, popřípadě krajský odborník pro dětské nebo dorostové lékařství.

(3) Jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje lékařskou zprávu pro jednání posudkové komise oddělení (klinika) nemocí z povolání příslušného zdravotnického zařízení.

(4) Při zjišťovacích lékařských prohlídkách invalidity (částečné invalidity) nebo změněné pracovní schopnosti předkládá zdravotnickou dokumentaci k jednání posudkové komise lékařská poradní komise příslušné nemocnice s poliklinikou (polikliniky) po přezkoumání a ověření správnosti a úplnosti této dokumentace.

(5) Posudkové komise mohou ke svému jednání užít i závěry jiných zdravotnických zařízení. Jejich údaje porovnají s výsledky vyšetření v místně příslušných zdravotnických zařízeních, přihlédnou k výsledkům vyšetření posuzovaného občana během jednání posudkové komise a svůj výrok podloží těmi lékařskými nálezy, které lépe vystihují skutečný stav.

§ 6

(1) Okresní národní výbor vyžádá zdravotnickou dokumentaci pro jednání posudkové komise nejpozději do tří pracovních dnů po doručení žádosti o dávku nebo službu sociálního zabezpečení.

(2) Státní zdravotní správa předkládá požadovanou podkladovou zdravotnickou dokumentaci k jednání posudkové komise po jejím ověření podle § 5 této vyhlášky

1. a) do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o zdravotnickou dokumentaci doručena zdravotnickému zařízení, popřípadě ode dne konzultace v řízení podle předpisů o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity),
2. b) do 21 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o zdravotnickou dokumentaci doručena zdravotnickému zařízení v případech, kdy je nutné lékařskou zprávu doplnit dokladem o dalším odborném vyšetření.

(3) Posudková komise okresního národního výboru uskuteční zjišťovací lékařskou prohlídku v řízení o dávku nebo službu sociálního zabezpečení do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy národní výbor převzal správnou a úplnou podkladovou zdravotnickou dokumentaci.

§ 7

Jednání o lázeňské péči

(1) Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen „návrh“).

(2) Před projednáváním návrhu v posudkové komisi posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí jeho správnost a úplnost.

(3) Posudková komise návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji.

(4) Zjistí-li posudková komise, že návrhu nelze vyhovět, vydá rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.²)

(5) V ostatních případech posudková komise nejpozději do 10 dnů od projednání oznámí písemně účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že okresní národní výbor obdrží vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do jednoho roku od doručení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné naléhavosti určí posudková komise.

§ 8

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky rozděluje krajským národním výborům a Národnímu výboru hlavního města Prahy poukazy na lázeňskou péči pro družstevní rolníky, osoby samostatně výdělečně činné, nepracující důchodce a jejich rodinné příslušníky.

§ 9

(1) Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči družstevních rolníků, osob samostatně výdělečně činných, nepracujících důchodců a jejich rodinných příslušníků^1a) na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen „návrh“).

(2) Posudkový lékař sociálního zabezpečení návrhy přezkoumá a zajistí jejich správnost a úplnost. Zjistí-li, že návrhu nelze vyhovět, dá podnět k vydání rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.²) Ostatní návrhy zařadí do pořadí podle zdravotní naléhavosti.

(3) Okresní národní výbor do 30 dnů od doručení návrhu, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji, oznámí písemně účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že obdrží vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do jednoho roku od data vystavení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu.

§ 10

(1) Podle potřeby je možno k jednání komise péče o rodinu a děti přizvat:

1. a) rodiče dítěte, popřípadě jiné osoby odpovědné za jeho výchovu,
2. b) dítě, je-li na odpovídajícím stupni rozumového vývoje, spolu s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za jeho výchovu,
3. c) zástupce školy, kterou dítě navštěvuje, domova mládeže nebo internátu, ve kterém dítě má přechodný pobyt,
4. d) zástupce organizace, ve které se dítě připravuje na budoucí povolání nebo je pracovně činné,
5. e) dětského nebo dorostového lékaře,
6. f) zástupce společenských organizací,
7. g) informované pracovníky státních orgánů, zařízení, organizací nebo jednotlivé občany, je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.

(2) Zástupci státních orgánů, škol, zařízení a organizací uvedených v odstavci 1 musí být k jednání přizváni, jestliže o to požádají.