Platné znění

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů

vyhlášené znění

Dosavadní oddíly čtvrtý a pátý se označují jako oddíly pátý a šestý.

  1. 17. V § 167 odst. 1 se za slova „podvodu podle § 250 odst. 4,“ vkládají tato slova: „podílnictví podle § 251 odst. 3 a § 251a odst. 3,“.
  2. 18. V § 168 odst. 1 se za slova „padělání a pozměňování peněz (§ 140),“ vkládají tato slova: „účasti na zločinném spolčení (§ 163a odst. 1),“.
  3. 19. V § 171 odst. 1 písm. d) se za slovo „léčení“ vkládají čárka a toto slovo: „ústavní“.
  4. 20. V § 196 odst. 2 se slova „až na dvě léta“ nahrazují slovy „na šest měsíců až tři léta“.
  5. 21. V § 198 odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“.
  6. 22. V § 198a odst. 1 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dvě léta“.
  7. 23. § 219 odst. 2 zní:

    „(2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

    1. a) na dvou nebo více osobách,
    2. b) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
    3. c) opětovně,
    4. d) na těhotné ženě,
    5. e) na osobě mladší než patnáct let,
    6. f) na veřejném činiteli při výkonu nebo pro výkon jeho pravomoci,
    7. g) na jiném pro jeho rasu, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo
    8. h) v úmyslu získat majetkový prospěch nebo v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.“.
  1. 24. § 221 zní:

    㤠221

    Odkaz 㤠221

    (1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

    (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,

    1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti,
    2. b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo
    3. c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

    (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.“.

  1. 25. V § 235 odst. 2 písm. d) se vypouští slovo „nebo“, v písmenu e) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se slovo „nebo“ a nové písmeno f), které zní:
    1. „f) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání.“.
  1. 26. V § 251 odst. 2 se slova „šest měsíců“ nahrazují slovy „jeden rok“ a připojuje se odstavec 3, který zní:

    „(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 prospěch velkého rozsahu.“.

  1. 27. § 251a odst. 3 zní:

    „(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

    1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k věcem pocházejícím z obchodu s omamnými nebo psychotropními látkami nebo z jiného zvlášť závažného trestného činu, nebo
    2. b) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 prospěch velkého rozsahu.“.
  1. 28. § 257 odst. 2 zní:

    „(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

    1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
    2. b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho rasu, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání,
    3. c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
    4. d) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů.“.

Čl. II

Odkaz Čl. II

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

  1. 1. § 2 odst. 3 zní:

    „(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“.

  1. 2. § 8 odst. 2 zní:

    „(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů a v řízení o trestném činu zkrácení daně též údaje získané v daňovém řízení. Tyto údaje nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.“.

  1. 3. V § 8 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.“.
  2. 4. V § 12 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Postavení policejních orgánů mají i celní úřady v řízení o trestných činech
    1. a) porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 trestního zákona,
    2. b) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c trestního zákona,
    3. c) padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti podle § 145a trestního zákona,
    4. d) ohrožení devizového hospodářství podle § 146 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem nebo vývozem devizových hodnot, české měny nebo hodnot znějících na českou měnu,
    5. e) zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 trestního zákona, pokud byl čin spáchán zkrácením cla, daně z přidané hodnoty, spotřební daně nebo silniční daně,
    6. f) porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a trestního zákona,
    7. g) nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem omamných a psychotropních látek a jedů,

    s výjimkou případů, kdy jde o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.“.

  1. 5. § 55 odst. 2 zní:

    „(2) Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí se tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka už nebude utajována.“.

  1. 6. V § 65 odst. 1 se v první větě za slova „o hlasování“ vkládají tato slova: „a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2“.
  2. 7. V § 67 písm. b) se za slova „působit na“ vkládají tato slova: „dosud soudem nevyslechnuté“ a v písmenu c) se za slovo „činnosti“ vkládají čárka a tato slova: „pro níž je stíhán“.
  3. 8. V § 71 odst. 3 v poslední větě a v odstavcích 5 a 7 se slovo „nejvyšší“ nahrazuje slovem „vrchní“.
  4. 9. V § 72 odst. 2 ve druhé větě se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „o tom zašle vyrozumění obviněnému.“.
  5. 10. V § 74 odst. 2 věta první zní: „Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby nebo proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na prodloužení vazby, a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.“.
  6. 11. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu zní:

    㤠79a

    Odkaz 㤠79a

    Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky

    (1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce.

    (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění, a nepostačují-li k úhradě takové pohledávky, i peněžní prostředky zajištěné.

    (3) Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba, nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu.

    (4) Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. Nevyhoví-li v přípravném řízení státní zástupce takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu. O takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí.

    (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.“.

  1. 12. Oddíl pátý hlavy čtvrté části první včetně nadpisu zní:

    „Oddíl pátý Zadržení a otevření zásilek a jejich záměna „Oddíl pátý

    § 86

    Odkaz § 86

    Zadržení zásilky

    (1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu.

    (2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat.

    § 87

    Odkaz § 87

    Otevření zásilky

    (1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 může otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán.

    (2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka určena do vlastních rukou, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí odesílateli. Je-li však obava, že odevzdáním zásilky by mohlo dojít ke zmaření nebo podstatnému ztížení účelu trestního stíhání, připojí se zásilka ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka určena do vlastních rukou, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků.

    (3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí poště nebo osobě, která ji vydala.

    § 87a

    Odkaz § 87a

    Záměna zásilky

    (1) V zájmu zjištění osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné látky, psychotropní látky, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze a padělané cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jinou věc, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, věci určené ke spáchání trestného činu, anebo věci z trestného činu pocházející, může předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce nařídit, aby byl obsah takové zásilky, vydané podle § 86 odst. 1, zaměněn za jiný a takto upravená zásilka byla předána k další přepravě.

    (2) Záměnu provede policejní orgán, který o tom sepíše záznam a zabezpečí úschovu zaměněných věcí a materiálů. Se zaměněnými věcmi se nakládá jako s věcmi odňatými.“.