Platné znění

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci

vyhlášené znění

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o sociálních službách

Čl. XLVI

Odkaz

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 47/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 328/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 164/2024 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 38/2025 Sb. a zákona č. 77/2025 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 1 odst. 2 se za slovo „nouzi“ vkládají slova „ , poskytování dávky státní sociální pomoci“.
  2. 2. V § 4 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „pomoci v hmotné nouzi49)“ nahrazují slovy „dávce státní sociální pomoci“.

    Poznámka pod čarou č. 49 se zrušuje.

  1. 3. V § 12 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „osob s ní společně posuzovaných je nižší“ nahrazují slovy „členů její domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci je nižší“ a slova „osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27)“ se nahrazují slovy „členů její domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci“.
  2. 4. V § 12 odstavce 3 a 4 znějí:

    „(3) Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku podle odstavce 1 se příjmem oprávněné osoby nebo členů její domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci rozumí příjmy podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí měsíci, na který se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje, nebo nejbližší rozhodné období podle zákona o dávce státní sociální pomoci k měsíci, na který se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje, pokud je osoba nebo členové její domácnosti žadatelem nebo příjemcem dávky státní sociální pomoci. Společně posuzovanými osobami jsou členové domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

    (4) Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem podle § 21 odst. 2 písm. e), zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující 3 kalendářní měsíce. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce třetího kalendářního měsíce, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.“.

  1. 5. V § 21 odst. 2 písmeno e) zní:
    1. „e) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3. kalendářního měsíce výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1; tato povinnost se považuje také za splněnou, pokud příjemce příspěvku písemně sdělí příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že ve stanovené lhůtě, popřípadě ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 3 a 4, prokázal rozhodné příjmy pro účely dávky státní sociální pomoci podle zákona o dávce státní sociální pomoci a okruh společně posuzovaných osob.“.
  1. 6. V § 24 písm. c) se slova „společně posuzovaných osob“ nahrazují slovy „členů její domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci“.
  2. 7. V § 74 odst. 2 se slova „dávek podle zákona o pomoci v hmotné nouzi28a)“ nahrazují slovy „dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí“ a slova „a částky normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu28b)“ se nahrazují slovy „ , normativního nájemného a energetického paušálu podle zákona o dávce státní sociální pomoci“.

    Poznámky pod čarou č. 28a a 28b se zrušují.

  1. 8. V § 74 odst. 3 se slova „přídavek na dítě29)“ nahrazují slovy „dávka státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě“.

    Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje.

  1. 9. V § 107 odst. 2 se písmena w) a x) zrušují.

    Dosavadní písmena y) a z) se označují jako písmena w) a x).

  1. 10. V § 107 odst. 5 písm. c) se text „y)“ nahrazuje textem „w)“.
  2. 11. V § 107 odst. 5 písm. e) se slova „a x)“ zrušují.
  3. 12. V § 107 odst. 5 písm. f) se text „z)“ nahrazuje textem „x)“.
  4. 13. V § 107 odst. 5 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.
  5. 14. V § 108 písm. d) bodu 3 se text „z)“ nahrazuje textem „x)“.
  6. 15. V § 119 odst. 2 se za text „76 odst. 1,“ vkládá text „§ 79 odst. 7,“.

Čl. XLVII

Odkaz

Přechodná ustanovení

  1. 1. Příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, se pro účely úhrady za stravu a za péči podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od 1. října 2025, rozumí i příjemce dávek podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou-li vypláceny po 30. září 2025.
  2. 2. Pokud byl zařízení sociálních služeb ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyplacen přídavek na dítě podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, snižuje se úhrada za péči o dítě podle zákona č. 108/2006 Sb., o jeho výši.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu

Čl. XLVIII

Odkaz

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb. a zákona č. 456/2022 Sb., se mění takto:

  1. 1. § 2 včetně nadpisu zní:

    㤠2

    Odkaz

    Životní minimum jednotlivce

    Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 5 500 Kč. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4.“.

  1. 2. V § 3 odstavce 2 a 3 znějí:

    „(2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 5 000 Kč.

    (3) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

    1. a) 3 750 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
    2. b) 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
    3. c) 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
    4. d) 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.“.
  1. 3. V § 5 odstavec 1 zní:

    „(1) Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3 130 Kč.“.

  1. 4. V § 6 odst. 2 se slova „vyplacené v kalendářním měsíci“ nahrazují slovy „za kalendářní měsíc“.
  2. 5. § 7 a 8 včetně nadpisů znějí:

    㤠7

    Odkaz

    Započitatelné příjmy

    (1) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují

    1. a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,
      1. 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,
      2. 2. příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,
      3. 3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
      4. 4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů,
    1. b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů,
      1. 1. příjem stanovený soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého z příjmů osoby, která se pro účely započitatelného příjmu považuje za osobu patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4 s osobou, které toto výživné mělo být plněno,
      2. 2. příjem sjednaný dohodou rodičů bez schválení této dohody soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého z příjmů osoby, která se pro účely započitatelného příjmu považuje za osobu patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4 s osobou, které toto výživné mělo být plněno; za tento příjem se považuje na první vyživované dítě 2 500 Kč a na každé další vyživované dítě 1 000 Kč, není-li tento příjem sjednán ve vyšší výši,
      3. 3. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,
      4. 4. příjmy z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu 5 let,
      5. 5. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu,
      6. 6. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů,
      7. 7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu,
      8. 8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,
      9. 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,
    1. c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
    2. d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
    3. e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní z příjmů fyzických osob nebo obdobných daní v zahraničí a pojistného podle písmen a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
    4. f) rodičovský příspěvek, opakující se zaopatřovací příspěvek, odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči,
    5. g) příjem plynoucí z důvodu péče o jinou fyzickou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, která nepatří do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4,
    6. h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,
    7. i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

    (2) Příjmy podle odstavce 1 se za započitatelný příjem považují po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů fyzických osob připadající na tyto příjmy.

    (3) Do úhrnu započitatelných příjmů se započítává každý z příjmů podle odstavce 1 samostatně a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiný kalendářní měsíc než za kalendářní měsíc, za nějž se příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů daň z příjmů doměřena nebo mu byl vrácen přeplatek na dani z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem podle odstavce 1 se podle této změny daňové povinnosti upraví v tom kalendářním měsíci, v němž k této změně došlo; to platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

    (4) Příjmy podle odstavce 1

    1. a) písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. b) bodů 6 až 9 se započítávají za kalendářní měsíc, v němž byly zúčtovány,
    2. b) písm. b) bodů 1 a 2 se započítávají za kalendářní měsíc, na který jsou stanoveny,
    3. c) písm. b) bodů 3 až 5 a odstavce 1 písm. c), d), f) až h) se započítávají za kalendářní měsíc, v němž byly vyplaceny.

    (5) Příjmy ze zahraničí podle odstavce 1 se započtou za kalendářní měsíc, v němž byly vyplaceny.

    (6) Je-li příjem podle odstavce 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice pro první den období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným pro účely daně z příjmů.

    § 8

    Odkaz

    Způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, příjmů z nájmu a ostatních příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů

    (1) Za započitatelný příjem za kalendářní měsíc se ze samostatné výdělečné činnosti a z příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4 považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik kalendářních měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Hlavní samostatná výdělečná činnost a vedlejší samostatná výdělečná činnost se posuzují podle zákona o důchodovém pojištění. Za započitatelný příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se však vždy považuje nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti vedlejší se vždy považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za předcházející kalendářní rok.

    (2) Při započítávání příslušných druhů příjmů se odstavec 1 nepoužije, pokud osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují,

    1. a) měla samostatnou výdělečnou činnost přerušenu,
    2. b) měla samostatnou výdělečnou činnost ukončenu, nebo
    3. c) neměla příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4.

    (3) Vykonává-li osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují, samostatnou výdělečnou činnost nebo má-li příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, avšak v předchozím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, nebo neměla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, započítává se jí jako příjem z této činnosti za každý kalendářní měsíc, v němž

    1. a) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,
    2. b) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,
    3. c) měla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

    (4) Vykonává-li osoba samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu, započítává se jí jako příjem z této činnosti za kalendářní měsíc

    1. a) v pásmu 1 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,
    2. b) v pásmu 2 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající jedenapůlnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a
    3. c) v pásmu 3 částka podle zákona o daních z příjmů odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.

    (5) Částka průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství se pro každý kalendářní rok stanoví jako jedna dvanáctina ze součtu průměrných hrubých měsíčních mezd v národním hospodářství vyhlášených Českým statistickým úřadem za období od 1. července předminulého kalendářního roku do 30. června minulého kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé stokoruny dolů.

    (6) Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásí částku uvedenou v odstavci 5 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“.

    Poznámky pod čarou č. 12, 14 a 19 až 31 se zrušují.