Zákon o bezpečnostní informační službě

§ 1

(1) Zřizuje se Bezpečnostní informační služba jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky.

(2) Postavení a působnost Bezpečnostní informační služby a její spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní zákon.¹)

§ 2

(1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní informační služby (dále jen „příslušníci“), kteří jsou k ní ve služebním poměru.

(2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma.

§ 3

Příslušníci podléhají též ustanovením trestního zákona o trestných činech vojenských.

§ 4

Příslušníci prokazují svoji příslušnost k Bezpečnostní informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: „Bezpečnostní informační služba“.

§ 5

Příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze.²)

§ 6

Specifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby.

§ 7

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou

1. a) zpravodajská technika,
2. b) krycí prostředky a krycí doklady,
3. c) sledování.

(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.

§ 8

Zpravodajská technika

(1) Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem při

1. a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a jejich vyhodnocování,
2. b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu,
3. c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případě, že jejich pořizováním nebo použitím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,
4. d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci působnosti Bezpečnostní informační služby, pokud jím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,
5. e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky, pokud jím je zasahováno do základních práv a svobod občanů.

(2) Použitím zpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv a svobod občanů, není

1. a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného okruhu osob,
2. b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů,
3. c) používání zabezpečovací a nástrahové techniky,
4. d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu.

§ 9

Použití zpravodajské techniky

(1) Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen „soudce“) a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.

(2) Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.

(3) Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské techniky vydané podle zvláštního zákona.³)

(4) Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití zpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.⁴)

§ 10

Povolení k použití zpravodajské techniky

(1) Povolení k použití zpravodajské techniky vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje

1. a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být zpravodajská technika použita, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti,
2. b) důvody pro použití zpravodajské techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1,
3. c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské techniky vůči objektu zájmu uvedenému v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.

(2) Soudce o žádosti o povolení zpravodajské techniky rozhodne bezodkladně.

(3) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být zpravodajská technika použita, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky, a odůvodnění.

(4) Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu tří měsíců.

(5) Rozhodne-li soudce o povolení zpravodajské techniky kladně, vydá současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje a zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění.

(6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění.

(7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek.

§ 11

Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky

(1) Soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační služby informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky trvají.

(2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské techniky pominuly, povolení k jejímu použití odejme.

§ 12

Bezpečnostní informační služba bezodkladně písemně informuje soudce o ukončení používání zpravodajské techniky.

§ 13

Krycí prostředky a krycí doklady

(1) Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka nebo jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Bezpečnostní informační služby, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Bezpečnostní informační služby.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklady žijících osob.

(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu nebo vyjmutí (fyzické vymazání) údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokování^4a) těchto údajů. Orgán veřejné správy příslušný k vedení informačního systému je povinen poskytnout k provedení těchto úkonů potřebnou součinnost.

(4) Krycí doklady vydává a krycí prostředky vydává, zřizuje nebo k jejich zřízení dává podnět Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí ředitele.

(5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci vydaných a zřízených krycích dokladů a krycích prostředků.

§ 14

Sledování

O použití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel nebo jím určený vedoucí organizačního útvaru.

§ 15

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch.

(2) Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů.

(3) Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout pro poskytování těchto služeb nebo v souvislosti s ním.

§ 16

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v její působnosti.

(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.

(3) Bezpečnostní informační služba skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.

(4) Bezpečnostní informační služba může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností.

(5) Bezpečnostní informační služba zřizuje a spravuje archiv zvláštního významu⁵) k trvalému zachování informací.

§ 17

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen „pomáhající osoba“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto škodu pomáhající osoba úmyslně.

(2) Došlo-li u pomáhající osoby k újmě na zdraví nebo k smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců.

(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která pomáhající osobě vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí škoda skutečná i jiná, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích.

(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou pomáhající osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.

(5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba.

§ 18

(1) Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).

(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.⁶)

§ 19

(1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby.

(2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu

1. a) statut Bezpečnostní informační služby,
2. b) návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby,
3. c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky,⁷)
4. d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní informační služby,
5. e) vnitřní předpisy, vydávané podle § 148 odst. 2.

(3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

1. a) zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby,⁷)
2. b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila,
3. c) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Bezpečnostní informační služba činná; v informaci odliší případy a věci podle zvláštního zákona.⁷)

(4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídicí činnost.

§ 20

(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci.

§ 21

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 20 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.