V případě, že měření izolačního odporu elektrozařízení není technicky možné, například je-li elektrozařízení vybaveno částmi, které se při vypnutí nebo při odpojení od síťového napájení přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého elektrozařízení (relé, stykače, elektronické spínání apod.), měří se pouze izolační odpor přívodu.

  1. 2.1.3. Měření unikajících proudů

    Pokud bylo měření izolačního odporu technicky možné a jeho provedením se ověřil vyhovující stav izolace, provede se:

    1. - u elektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem,
    2. - u elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu.

    Pokud měření izolačního odporu nebylo technicky možné nebo jde-li o elektrozařízení s topnými články, u něhož byl výsledek měření izolačního odporu nevyhovující, nebo o zařízení informační technologie, provede se:

    1. - u elektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem; neuplatňuje se měření metodou náhradního unikajícího proudu,
    2. - u elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu.
  1. 2.2. Náhradní postup měření

    Náhradní postup měření je stanoven pro elektrozařízení, které za účelem měření není možno v době provádění zkoušky funkčnosti odpojit od sítě. Jakmile bude možné elektrozařízení od sítě odpojit, provede se základní postup měření podle bodu 2.1.

    1. 2.2.1. Měření odporu ochranného vodiče

      U elektrozařízení třídy ochrany I se změří odpor ochranného vodiče.

    1. 2.2.2. Měření unikajících proudů

      Na vodivých částech elektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, se změří dotykový proud.

      U elektrozařízení třídy ochrany I lze změřit proud protékající ochranným vodičem také tak, že se v příslušném rozvaděči změří klešťovým ampérmetrem proud protékající ochranným vodičem zásuvkového obvodu, ke kterému je měřené elektrozařízení připojeno.

  1. 2.3. Kontrola vývodů

    U míst vnějšího připojení k bezpečnému malému napětí, které je generováno v elektrozařízení, se ověřuje, zda není překročena mezní dovolená hodnota bezpečného malého napětí.

    Maximální hodnota napětí u obvodů SELV a PELV mezi vodiči je 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí. Proti zemi u obvodů SELV nesmí být na vodičích změřeno žádné napětí, u obvodů PELV může být maximální napětí jednoho z vodičů proti zemi 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí.

  1. 2.4. Kabelové navijáky

    Odpojitelné přívody a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí rovněž podrobit zkouškám, a to podle situací, při nichž by mohlo dojít k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem nesmí jeho odpor být větší než 0,2 Ω při délce přívodu do 3 m. K tomuto odporu se připočte 0,1 Ω na každé další 3 m délky přívodu. V žádném případě však nesmí být překročena hodnota 1 Ω. Izolační stav přívodů musí odpovídat stejným hodnotám, které platí pro celé elektrozařízení.

    U výše uvedených zkoušek je třeba dbát na všechny podmínky, při nichž je elektrozařízení provozováno a které mají vliv na velikost unikajících proudů.

  1. 3. Zkouška chodu použitých elektrozařízení

    Elektrozařízení se připojí na jmenovité napětí. Musí být ověřeno, zda ovládací a bezpečnostní prvky plní spolehlivě svou funkci, aniž by jejich ovládání bylo ztíženo příliš velkými mechanickými odpory. V případě elektrozařízení vybaveného motorem musí být jeho chod pravidelný, bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru. Zjistí se, zda elektrozařízení řádně funguje.

  1. 4. Kontrola označení elektrického zařízení

    Označení elektrického zařízení se v případě nutnosti doplní nebo obnoví.

    Poškozené nebo nezřetelné označení na ochranných krytech, například označení směru otáčení apod., musí být obnoveno a zajištěna jeho trvanlivost.

Požadavky uvedené v bodech 1 až 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s normou ČSN 33 1600 ed. 2 - Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání. V případě, že funkčnost elektrozařízení nelze ověřit postupem podle bodů 1 až 4, provede se zkouška funkčnosti elektrozařízení v souladu s postupem stanoveným výrobcem, nebo, není-li tento postup výrobcem stanoven, ve shodě s příslušnou technickou normou vztahující se k danému typu elektrozařízení, například:

ČSN EN 62353 ed. 2 - Zdravotnické elektrické přístroje - Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů,

ČSN EN 60974-4 ed. 3 - Zařízení pro obloukové svařování - Část 4: Pravidelné kontroly a zkoušení,

ČSN EN 60079-17 ed. 4 - Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací.

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 16/2022 Sb.

Dokumentace a další doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení

  1. A. Doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení

    Tabulka č. 1: Údaje o odesílateli/držiteli/příjemci přepravovaných elektrozařízení

    Obrázek

    Tabulka č. 2: Seznam přepravovaných elektrozařízení

    Obrázek

    Tabulka č. 3: Seznam nebezpečných látek obsažených v přepravovaných elektrozařízeních

    Obrázek

    Tabulka č. 4: Prohlášení držitele přepravovaných elektrozařízení o jeho odpovědnosti za splnění povinností podle § 74 zákona

    Obrázek
  1. B. Dokumentace ke každému jednotlivému kusu přepravovaného elektrozařízení
    1. 1. Protokol o zkoušce funkčnosti použitého elektrozařízení
      Obrázek
    1. 2. Doklad o obsahu nebezpečných látek v přepravovaném elektrozařízení

      Přiloží se příslušný doklad, v němž jsou uvedeny údaje o obsahu nebezpečných látek v elektrozařízení.

Vysvětlivky

Tabulka č. 1: Údaje o odesílateli/držiteli/příjemci přepravovaných elektrozařízeníČást A.

Odesílatel elektrozařízení – uvádí se údaje o odesílateli použitých elektrozařízení, který má elektrozařízení v držení před zahájením přeshraniční přepravy.

Obchodní firma/název/jméno a příjmení – uvádí se obchodní firma tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě název právnické osoby, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby.

IČO – vyplňuje se identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst.

Adresa – vyplní se adresa sídla odesílatele, případně adresa místa jeho trvalého pobytu, pokud jde o nepodnikající fyzickou osobu.

Držitel elektrozařízení – uvedou se údaje o držiteli přepravovaných elektrozařízení. Tyto údaje se vyplňují pouze v případě, že držitelem je osoba odlišná od odesílatele. Údaje se vyplní stejným způsobem jako u odesílatele.

Příjemce elektrozařízení – uvedou se údaje o příjemci přepravovaných použitých elektrozařízení.

Název/jméno a příjmení – uvádí se název zahraniční společnosti nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby.

Adresa – uvádí se adresa sídla nebo bydliště příjemce.

Stát vývozu – uvede se název státu, v němž dojde k převzetí přepravovaných elektrozařízení příjemcem.

Tabulka č. 2: Seznam přepravovaných elektrozařízení

Uvádí se seznam všech přepravovaných použitých elektrozařízení po jednotlivých kusech, která jsou přepravována v jedné zásilce.

Tabulka č. 3: Seznam nebezpečných látek obsažených v přepravovaných elektrozařízeních

Uvede se seznam nebezpečných látek, které jsou obsaženy v přepravovaných elektrozařízeních.

Tabulka č. 4: Prohlášení držitele přepravovaných elektrozařízení o jeho odpovědnosti za splnění povinností podle § 74 zákona

Uvede se obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele elektrozařízení (shodné s tabulkou č. 1), jméno, popřípadě jména, a příjmení statutárního orgánu držitele, jestliže je držitel právnickou osobou, datum a podpis držitele nebo jeho statutárního orgánu.