§ 20
změněno 1. 1. 1986 zákonem 108/1985 Sb.
§ 20 Způsob financování udržování a oprav základních prostředků a jiného hmotného majetku (1) Náklady spojené s udržováním a opravami základních prostředků a jiného hmotného majetku financují organizace podle § 9. (2) Z provozních (neinvestičních) prostředků, popřípadě z fondu oprav, lze mohou organizace financovat též: a) náklady vynaložené na rekonstrukce a modernizace základních prostředků (včetně projektové příslušné dokumentace, popřípadě technické dokumentace) dosavadních základních prostředků, prováděné současně s opravou, 1. činí-li celkový rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace včetně opravy nejvýše 10 mil. Kčs; v souhrnném rozpočtu se nespecifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci, popřípadě 2. činí-li rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace nejvýše 5 10 mil. Kčs; u základních prostředků s pořizovací cenou nepřesahující 10 20 mil. Kčs může rozpočtový náklad rekonstrukce a nebo modernizace činit nejvýše 50 % pořizovací ceny základního prostředku (do tohoto rozpočtového nákladu se nezahrnují náklady na opravu). V souhrnném rozpočtu se specifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci, popřípadě nebo modernizaci. Nadřízený ústřední orgán rozhodne, který z postupů uvedených pod č. 1 nebo 2 může být ve všech organizacích jím řízených uplatňován, b) náklady vynaložené na práce a dodávky spojené se zachováním a obnovou základních funkcí objektů nemovitých kulturních památek zapsaných do státního seznamu nemovitých kulturních památek, pokud těmito pracemi nevznikne nový provozně technický celek s trvalým technicko-ekonomickým technickoekonomickým určením; přitom mohou být nezávisle na výši nákladů na ně vynaložených prováděny i zdravotně technické, topenářské, elektrotechnické a jiné technické a bezpečnostní úpravy zabezpečující základní funkci kulturních památek kulturní památky. Za nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením nemovité kulturní památky se pro účely této vyhlášky nepovažuje její využití ke kulturním nebo kulturně politickým účelům, k účelům obchodu a služeb a k účelům sociálního zabezpečení.