přídělové nařízení pro rodinné domky

§ 8.

Přejímací cena domku.

(1) Přejímací cenou domku je jeho základní cena, snížená nebo zvýšená podle § 18. Základní cenou domku je odhadní hodnota domku, vypočtená podle ustanovení §§ 9 až 16, s případnou přirážkou podle § 17.

(2) Odhadní hodnota domku bude stanovena ke dni, který určí osidlovací úřad a vyhlásí ve Věstníku (rozhodný den).

(3) Seznání (popis a ocenění domku) provedené k rozhodnému dni podle ustanovení tohoto oddílu uchazečem, který domku již užívá (§ 22, odst. 2), přezkoumá fond po vyjádření místního národního výboru (§ 48, odst. 1), po případě na podkladě dobrého zdání znalce.

(4) Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.

§ 9.

Cena domku.

(1) Cena domku v pohraničním území se určí tak, že se roční nájemné z bytů a jiných místností celého domku s příslušenstvím i z garáže - kromě nájemného ze zahrady - násobí číslem, které v níže uvedené tabulce platí pro tu třídu vybavení, do níž byly byty při určení nájemného podle určovací tabulky, připojené k tomuto nařízení jako příloha 1 a tvořící jeho součást, zařazeny, a pro tu oblast, do níž patří obec (místní část obce), v jejímž obvodu je domek. Tato čísla se stanoví takto:

(2) Cena domku v ostatním území se určí způsobem uvedeným v odstavci 1, s tou změnou, že se roční nájemné násobí číslem, které se v níže uvedené tabulce stanoví takto:

(3) Pro zařazení obcí do oblastí podle počtu obyvatelstva je zásadně rozhodný počet obyvatelstva podle posledního úředního zjištění, sděleného Státním úřadem statistickým (na Slovensku Státním plánovacím a statistickým úřadem). Zjistí-li však osidlovací úřad, že od takovéhoto posledního úředního zjištění počet obyvatelstva v obci ke dni vyhlášení prvního rámcového plánu (§ 42, odst. 2) stoupl nad mez nebo klesl pod mez rozhodnou pro zařazení obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, zařadí obec do příslušné oblasti podle nového stavu.

(4) Aby vyrovnal nerovnoměrnosti mezi sousedními obcemi (částmi obce), vzniklé zařazením obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, může osidlovací úřad posuzuje obec jako součást širšího hospodářského celku

1. 1. na žádost místního národního výboru nebo po jeho slyšení zařaditi obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě vyšší, nejvýše však do oblasti V, a to zejména
   1. a) jsou-li v obci (části obce) převážnou většinou domy nízké bytové úrovně, na př. proto, že chybí nebo jsou nedostatečná veřejná zařízení, nebo
   2. b) je-li v obci (části obce) převážná většina domů vlivem zvláštních místních poměrů znehodnocena, nebo
   3. c) mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro nedostatečné komunikační spojení jen s obtížemi užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska;

1. 2. zařaditi po slyšení místního národního výboru obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě nižší, a to zejména
   1. a) je-li v obci (části obce) převážná většina domů vysoké bytové úrovně, nebo
   2. b) jde-li o obec (část obce), v níž domy sice nejsou připojeny na veřejná zařízení, ale toto připojení je proveditelné s malým nákladem, nebo
   3. c) mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro zvlášť dobré komunikační spojení užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska.

(5) Osidlovací úřad zařadí do oblasti VI (odstavce 1 a 2) a vyhlásí ve Věstníku na jejich žádost ty obce (místní části obce), které osidlovacímu úřadu osvědčí, že u nich jsou dány aspoň dva z těchto znaků:

1. a) nadmořská výška středu obce (místní části obce) nad 700 m,
2. b) vzdálenost středu obce (místní části obce) od hlavní komunikace více než 10 km,
3. c) poloha v soudním okrese s menší hustotou obyvatelstva na čtvereční kilometr než 30 osob,
4. d) poloha v soudním okrese bez průmyslu nebo bez dobré zemědělské půdy.

(6) Násobky uvedené v odstavcích 1 a 2 platí za předpokladu, že domek je v dobrém a uživatelném stavebním stavu, a že i vybavení domku odpovídá všem podstatným znakům příslušné třídy vybavení.

(7) Pro výpočet ročního nájemného z celého domku (odstavce 1 a 2) platí ustanovení § 2, odst. 4.

§ 10.

Cena pozemku.

(1) Cena domku, vypočtená podle § 9, zahrnuje v sobě mimo stavební náklad i náklad na stavební parcelu (včetně dvora), na níž je domek vystavěn, nikoliv však náklad na další pozemkové parcely, které tvoří zahradu.

(2) Nedá-li se velikost stavební parcely zjistiti, považuje se za stavební parcelu plocha domkem skutečně zastavěná, zvětšená o 200 m².

(3) Tvoří-li součást majetkové podstaty domku pozemková parcela (zahrada), nebo je-li pozemek přilehlý k domku větší, než je uvedeno v odstavci 2, zvýší se cena domku o cenu pozemkové parcely (zahrady) nebo o cenu oné části přilehlého pozemku, která přesahuje míru určenou podle odstavce 2.

(4) Cena pozemku (odstavec 3)

1. a) se v pohraničním území vypočte podle cen stanovených pro obytný úsek, ve kterém je pozemek zařazen v pomůckách určených pro zápis úředních cen pozemků, nebo se stanoví cenou uvedenou v protokole o určení jednotného obytného úseku v obci,
2. b) se v ostatním území zjistí částkou rovnající se obecné ceně.

(5) Je-li pozemková parcela vzrostlým sadem, nebo jsou-li na ní stavby (terasy, besídky, skleníky, bazény a pod.), zjistí se jejich cena částkou rovnající se obecné ceně.

§ 11.

Cena zařízení bytu.

Cena zařízení bytu (§ 4, odst. 4) se zjistí podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy.

§ 12.

Ocenění věcných práv a peněžitých pohledávek, věcných břemen a peněžitých závazků.

(1) Věcná práva a věcná břemena, náležející k přídělové podstatě, se ocení podle vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).

(2) Peněžité pohledávky a závazky se ocení jmenovitou hodnotou. Pohledávky v cizích valutách se ocení podle úředních kursů, platných v rozhodný den (§ 8, odst. 2), pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 13.

Srážky a přirážky na ceně domku vzhledem k jeho stavebnímu stavu.

(1) U domku, jehož stavba nebo stavební pozemek má vlastnosti, které snižují nebo zvyšují hodnotu domku, ale nemají vliv na určení nájemného, jsou přípustny srážky nebo přirážky v procentech ceny domku, vypočtené podle § 9. Nejvyšší a nejnižší hranice těchto srážek a přirážek jsou uvedeny v příloze 2 tohoto nařízení, tvořící jeho součást. Srážku určovanou podle povahy případu stanoví osidlovací úřad a Fond národní obnovy, jež si vyžádají, pokud třeba, dobré zdání znalce. Úhrn srážek určených podle přílohy 2 nesmí přesahovati, pokud nejde o poddolování a sesouvání, 50% ceny domku ( § 9).

(2) K odhadní hodnotě domků uvedených v § 3 lze stanoviti přirážku do výše 30%.

§ 14.

Přirážky a srážky na ceně domku z důvodů oprav a adaptací.

(1) U domků, na nichž byly v době po 9. květnu 1945 provedeny opravy nebo adaptace, zvýší se cena domku, vypočtená podle § 9, o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, pokud opravy a adaptace nebyly provedeny nákladem uchazečovým.

(2) Na žádost uchazeče o domek, který učinil na domek ze svých prostředků náklad nutný nebo užitečný, může býti cena domku, vypočtená podle § 9, snížena o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, nikoliv však o částku převyšující cenu domku (§ 9).

§ 15.

Zjištění ceny domků nedostavěných, pobořených nebo poškozených.

Cena nedostavěného domku (§ 3, odst. 2) se vypočte částkou, která se má k ceně dostavěného domku jako se má odhadní hodnota nedostavěného domku k odhadní hodnotě dostavěného domku. Stejným způsobem se určí cena pobořeného nebo poškozeného domku.

§ 16.

Ocenění práva stavby a pozemku zatíženého tímto právem.

1. Cena práva stavby a cena pozemku zatíženého právem stavby se vypočtou takto:
   1. 1. vypočte se úhrnná cena nemovitosti (pozemku i se stavbou na něm zřízenou) podle ustanovení §§ 9 až 11 tak, jako by pozemek právem stavby nebyl zatížen;
   2. 2. cena práva stavby, počítajíc v to stavbu zřízenou na podkladě práva stavby, vypočte se tolika setinami úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, kolik činí počet let zbývajících od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do zániku práva stavby. Zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, se považují za celý rok, jinak se k nim nepřihlíží;
   3. 3. cenou pozemku, zatíženého právem stavby, je částka, která zbývá, odečte-li se od úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, cena práva stavby i se stavbou, vypočtená podle ustanovení č. 2.

§ 17.

Základní cena domku.

(1) U domků přidělovaných osobám, které jsou zaměstnanci v soukromoprávním nebo veřejnoprávním pracovním (služebním) poměru nebo příjemci odpočivných (zaopatřovacích) platů nebo důchodci podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota (§ 8, odst. 1) za předpokladu, že tyto osoby nevykonávají povolání, které odůvodňuje přirážku podle odstavce 2 nebo 3.

(2) U domků přidělovaných osobám, které provozují svobodné povolání nebo jsou drobnými výrobci, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 50%. Drobnému výrobci, který provozuje živnost v obci, zařazené podle ustanovení § 9, odst. 1 nebo 2 do oblasti V nebo podle ustanovení § 9, odst. 5 do oblasti VI, a pracuje v živnosti sám nebo nejvýše s jedním učněm, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na návrh místního národního výboru v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů osidlovací politiky, přirážku zcela nebo zčásti prominouti.

(3) U domků přidělovaných ostatním osobám je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 100%.

(4) Za drobného výrobce (odstavec 2) se považuje živnostník, který podléhá živnostenské dani podle zákona ze dne 20. března 1948, č. 50 Sb., o živnostenské dani, provozuje-li řemeslnou živnost, na kterou se tento zákon vztahuje. Za stejných podmínek se považuje za drobného výrobce podle ustanovení odstavce 2 i národní správce živnosti.

(5) Vykonává-li přídělce více povolání, jest pro určení výše přirážky rozhodné povolání, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro přídělce, jehož rodinný příslušník (§ 22, odst. 4), žijící s ním ve společné domácnosti, patří k osobám tam uvedeným. Vykonává-li rodinný příslušník přídělcův jiné povolání než přídělce, je pro určení výše přirážky rozhodné to povolání přídělcovo nebo jeho rodinného příslušníka, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(7) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou k zamezení nepřiměřených tvrdostí stanoviti přirážku (odstavce 2 a 3) nižší nebo od ní vůbec upustit.

(8) Prokáže-li přídělce, kterému byla odhadní hodnota zvýšena o přirážku z důvodu, že byl národním správcem živnostenského podniku, do 6 měsíců od doručení rozhodnutí o přídělu, že byl jako národní správce beze své viny odvolán a že se stal zaměstnancem podle odstavce 1, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na jeho žádost přirážku dodatečně snížiti.